Letecké PRIM automat

[Návštěvník rama]

Tady je ta fotka:

[Petr Svetr]

Nebyla by prosím fotka dna 000215?

Dík.

[nikdo]

Nebyla by prosím fotka dna 000215?

Dík.

 

Fotku nemám,ale včera jsem dostal od pana Ing.Hněvsy dobrou radu,rád se podělím a zároveň se zeptám jestli má někdo takovou zkušenost.-řekl mi,že pouzdra v nerezu co nechal dělat i s dýnkama mají jiný profil závitu.Více méně to znamená,že by asi byl problém lehce zmiňovanou "000215" našroubovat do běžného pouzdra od PSII pokud by někdo skládal nějaký fejk.Zdůvodnil to tím,že fabriky co tam zadal výrobu nebyly schopny udělat stejné závity(příčinu nevím).

PS:jinak jestli by někdo věděl o firmě která by dokázala udělat thermoprint (hloubkový tisk) na originální lunety z Eltonu (ale čisté) tak SZ....

Upraveno 28. října 2011 uživatelem nikdo

[Tillman]

PS:jinak jestli by někdo věděl o firmě která by dokázala udělat thermoprint (hloubkový tisk) na originální lunety z Eltonu (ale čisté) tak SZ....

 

SZ Upraveno 28. října 2011 uživatelem Tillman

[bohus76]

SZ

 

Možná by bylo lepší postnout fotky o jaký tisk se jedná.Jako vzor.

[nikdo]

Možná by bylo lepší postnout fotky o jaký tisk se jedná.Jako vzor.

 

Klasický potisk co je na lunětě(bílý).nejsem odborník,ale takhle to referuju........má to být hloubkový termoprint.Kdo by věděl,která firma se s tím zabývá a hlavně je ochotna a schopna udělat menší zakázku.Ty lunety jsou originální ale bohužel nedošly do konečné fáze výroby.Jedná se o lunety na pouzdra PSII typu.

[monsieur]

Děkuji Vám za vlákno. Ti, na fotce jsou ve vaši sbírku? Můžete otestovat UV na ně?

 

Rádo se stalo.

 

Zůstaly už jen ty vlevo (se světlejším číselníkem). Zkusím je dát pod UV lampu a udělat fotku.

Mám dojem, že "stejná" světlá zelená je i na Prim leteckých (Miyota) ze kbelské základny.

[Honza.manta]

Rádo se stalo.

 

Zůstaly už jen ty vlevo (se světlejším číselníkem). Zkusím je dát pod UV lampu a udělat fotku.

Mám dojem, že "stejná" světlá zelená je i na Prim leteckých (Miyota) ze kbelské základny.

 

Letecké svítí krásně pod červeným světlem a to se v kokpitech používalo.

Ty nově vyrobené letecké by už měly mít normální luminiscenci, alespoň mi to říkala paní, co tiskne ciferníky v Eltonu, během prohlídky.

[monsieur]

Během četby výborné série k leteckým hodinkám AČR z blogu Petra_P jsem si právě na příkladu renovovaných Prim leteckých (automatech s kalibrem Miyota) uvědomil jednu věc - rozdílnost obou variant z pohledu "váhy" znaku (nebo popisu).

 

Podle mého názoru je na hodinky možné natisknout cokoliv - až na pár vyjímek, kdy je to upraveno zákonem (státní symboly) nebo autorskými právy. Takže jsem si vytvořil následující řadu pro znaky na našich leteckých hodinkách:

 

velký/malý státní znak - znak AČR (výsostný znak letadel, rondel) - znak vzdušných sil AČR - znak základny - znak letky - znak roje - znak jednotlivého stroje

(ty poslední dvě varianty tam mám jen pro úplnost - u hodinek je využívána asi jen textová analogie poslední z nich, v podobě jména pilota)

 

A teď přiřazuji jednotlivé letecké automaty Prim:

 

Nejvýše stojí původní letecké Prim. Proběhl u nich kompletní vývoj i zkoušení a znak vzdušných sil ČSLA obsahuje i dobový státní znak (pavéza se lvem a hvězdou), značící výkon státní moci. I proto bylo zcela namístě jejich vrácení po ukončení tohoto stavu.

Tady si ještě neodpustím poznámku ke zdobení rotoru zákaznických hodinek v Eltonu českým lvem - je to podle mého názoru velmi blízké malému státnímu znaku a věřím, že to Prim má konzultované.

 

Pak jsou letecké Prim (Miyota) se znakem VS AČR, u kterých bych očekával vojskové zkoušky (nebo alespoň nějaké zkoušky).

 

A nakonec letecké Prim (Miyota) se Sokolem, na úrovni letkových hodinek.

 

Když pominu první dva státem chráněné znaky, měl by být počet jednotlivých exemplářů hodinek nepřímo úměrný výše uvedené řadě. Typický "velkonákladový" erár se znakem vzdušných sil (původní ČSLA, případně nové AČR) a s vojskovými zkouškami na jedné straně a ca 20-ti kusové limitky letkových hodinek, které mohou nebo nemusí splňovat jakési armádní předpisy.

 

I když to nepatří do tohoto vlákna: Prim Hind i Prim Hippo jsou letkové, ačkoliv Prim Hippo bych použitím znaku VS AČR nadřadil - jen bych očekával ony vojskové zkoušky (nejen bojovou účast), jejichž znak používají.

 

Pokud je tahle úvaha velký úlet, omlouvám se čtenářům za promarněný čas

[hirsch]

Tak jsem se snažil udělat foto mých leteckých ve tmě, pod UV lampičkou, nebo spíše pod UV tužkovým svítítkem...

 

 

[Honza.manta]

Děkuji Vám za vlákno. Ti, na fotce jsou ve vaši sbírku? Můžete otestovat UV na ně?

 

Před nějakou dobou jsem je fotil pod UV lampičkou:

 

 

 

 

 

 

 

[Petr_P]

Letecké svítí krásně pod červeným světlem a to se v kokpitech používalo.

Ty nově vyrobené letecké by už měly mít normální luminiscenci, alespoň mi to říkala paní, co tiskne ciferníky v Eltonu, během prohlídky.

 

Ano, přesně tak.

 

Výtah z mého blogu:

 

Obrázek 2-17 ? Noční svit indexů a ručiček PRIM Letecké Automatic (Myiota) je založen na moderních fotoluminiscečních materiálech schopných absorbovat světelnou energii a pak ji postupně vyzářit (tzv. fosforence). Bohužel na těchto hodinkách to moc dlouho svítit nevydrží, po krátkém nasvícení je za cca 15 minut po všem. Autor fotografie: Pikec

 

...

A teď přiřazuji jednotlivé letecké automaty Prim:

 

Nejvýše stojí původní letecké Prim. Proběhl u nich kompletní vývoj i zkoušení a znak vzdušných sil ČSLA obsahuje i dobový státní znak (pavéza se lvem a hvězdou), značící výkon státní moci. I proto bylo zcela namístě jejich vrácení po ukončení tohoto stavu.

...

Pak jsou letecké Prim (Miyota) se znakem VS AČR, u kterých bych očekával vojskové zkoušky (nebo alespoň nějaké zkoušky).

 

A nakonec letecké Prim (Miyota) se Sokolem, na úrovni letkových hodinek.

 

Když pominu první dva státem chráněné znaky, měl by být počet jednotlivých exemplářů hodinek nepřímo úměrný výše uvedené řadě. Typický "velkonákladový" erár se znakem vzdušných sil (původní ČSLA, případně nové AČR) a s vojskovými zkouškami na jedné straně a ca 20-ti kusové limitky letkových hodinek, které mohou nebo nemusí splňovat jakési armádní předpisy.

 

I když to nepatří do tohoto vlákna: Prim Hind i Prim Hippo jsou letkové, ačkoliv Prim Hippo bych použitím znaku VS AČR nadřadil - jen bych očekával ony vojskové zkoušky (nejen bojovou účast), jejichž znak používají.

...

 

Diskuze nad repasovanými (vlastně nově vyrobenými) PRIM Letecké Automatic se strojkem Miyota zde není poprvé. Je nutno si ale uvědomit jednu věc, kterou jsou ve svém blogu záměrně nezdůrazňoval. Ty hodinky mohly vzniknout pouze a jedině proto, že celá repase je úředně vedena jako generální oprava silně opotřebovaných hodinek. Proto nebyly a nebudou žádné vojskové zkoušky, proto jsou nové hodinky v armádní evidenci identické s původními PRIM Letecké Automatic až do posledního byrokratického detailu.

 

Kdo ví, jak to ve státních rozpočtových organizacích chodí, tak asi ví, že peníze na provoz/údržbu/opravy jsou jiné než na nové akvizice. A akvizice ty mají mnohem složitější pravidla hry. Třeba ty, které jsem popsal při decentralizovanýchn nákupech nových hodinek Askania. A ty jsou asi nejlepší ukázkou toho, jak se změnilo pořizování a (ne)testování nových hodinek od časů původních leteckých primek.

 

Co se týče znaků letectva ČSLA a VzS AČR, tak musím rozhodně ocenit, že repase už mají nový znak. Pokud se podíváte na původní znak letectva ČSLA, tak opravdu uvidíte znak socialistického Československa, kde nad českým lvem se slovenským znakem na hrudi je pětícipá hvězda (rozuměj totalitní symbol). Je spíše s podivem, že v oficiální státní službě to nikomu asi nevadilo cca nějakých 20 let od konce totality (a 15 let od rozdělění společného státu). Inu jsem v Česku (a na Slovensku).

 

Jen si představte, jaký poprask by asi způsobilo, kdyby například Němci (východní i západní) měli ještě 20 let po válce sklady (či dokonce na něčí ruce) plné eráru, který by měl přímo viditelné hákové kříže. Samozřejmě soukromým sběratelům je to srdečně jedno, ale vládní instituce by si na to měly podle mého skromného názoru dávat větší pozor.

 

Obrázek 2-26 ? Trojice PRIM Leteckých Automatic sloužících v našem letectvu. Vlevo jsou hodinky v původním provedení z roku 1983 se znakem letectva ČSLA. Vpravo jsou hodinky v provedení po generální opravě z let 2008-2009 se současným znakem letectva. Uprostřed je raritní modifikace s číselníkem, na kterém je silueta vrtulníku W-3A Sokol. Autor fotografie: Pikec

[monsieur]

...

Diskuze nad repasovanými (vlastně nově vyrobenými) PRIM Letecké Automatic se strojkem Miyota zde není poprvé. Je nutno si ale uvědomit jednu věc, kterou jsou ve svém blogu záměrně nezdůrazňoval. Ty hodinky mohly vzniknout pouze a jedině proto, že celá repase je úředně vedena jako generální oprava silně opotřebovaných hodinek. Proto nebyly a nebudou žádné vojskové zkoušky, proto jsou nové hodinky v armádní evidenci identické s původními PRIM Letecké Automatic až do posledního byrokratického detailu.

 

Kdo ví, jak to ve státních rozpočtových organizacích chodí, tak asi ví, že peníze na provoz/údržbu/opravy jsou jiné než na nové akvizice. A akvizice ty mají mnohem složitější pravidla hry. Třeba ty, které jsem popsal při decentralizovanýchn nákupech nových hodinek Askania. A ty jsou asi nejlepší ukázkou toho, jak se změnilo pořizování a (ne)testování nových hodinek od časů původních leteckých primek.

...

 

Trochu se to hrne mimo původní záměr klasifikovat používání znaků, ale budiž.

 

K reakci na tvé dva výše uvedené odstavce si vypůjčím závěr třetího: "... Inu jsem v Česku (a na Slovensku).". Myslím, že jsi to popsal přesně. Obě nové varianty leteckých Prim automatic s Miyotou podle mého názoru vznikly opět jakousi nestandardní "českou" cestou:

 

Jsou vedené jako "generální oprava" a tedy v "armádní evidenci shodné s původními". Ale tím si myslím ve skutečnosti vůbec nejsou. Typově bych je považoval za Prim Sport II s Miyotou, u kterých byl jen vyměněn číselník "Humberto" za požadovaný letecký.

A jejich cena?

Nové Sporty II Miyota s nerezovým pouzdrem a frézovaným dýnkem (mluvívá se jen o nějakých 200 vyrobených kusech, ale asi jich bylo víc) se prodávaly od 1.300 Kč výše a nejdražší jsem viděl před pár lety za 2.000 Kč. Nový letecký číselník tak 300 Kč, práce s přehozením a seřízením do 400 Kč, a značkový řemínek aktuálně za 900 Kč.

Ale ještě musím odečíst ty "silně opotřebované" číslované originály s původním kalibrem, které padly na opravu ... a jsou třebas jen bez dýnka. I zbytky jsou prodejné/použitelné alespoň za 500 Kč - ovšem pokud z nich vzniknou nečíslované varianty, i víc.

Takže jsme cca na 2.100 Kč za zcela nový kus, pravděpodobně však ještě méně.

Byla tohle opravdu cena za deklarovanou generální opravu (= repasi), kterou následně platila Armáda z fondu oprav?

 

U původních leteckých Prim proběhly vojskové zkoušky - možná právě proto vydržely drsnější erární zacházení dalších 30 let a možná právě proto jsou typově tak oblíbené. U těch nových variant zůstalo původní jen dýnko, tedy alespoň u některých. Jak potom mohou být klasifikované jako "identické" s příslušnými zkouškami? Vzhledem a původním číslem? To přece nestačí. Mají-li na sobě znak VS AČR, měl by to být určitý závazek a garance funkčnosti, kterou by mělo samo VVS AČR bez vyjímek vyžadovat.

 

Všem nositelům je samozřejmě přeji a dobře chápu jejich snahu i úsilí. Jsou kusem historie a předurčené k normálnímu používání, takže nebudou šetřené - tak to má u služebních (vojenských/leteckých) hodinek být. Ale jen čas ukáže, jak na tom skutečně jsou.

 

 

 

...

Co se týče znaků letectva ČSLA a VzS AČR, tak musím rozhodně ocenit, že repase už mají nový znak. Pokud se podíváte na původní znak letectva ČSLA, tak opravdu uvidíte znak socialistického Československa, kde nad českým lvem se slovenským znakem na hrudi je pětícipá hvězda (rozuměj totalitní symbol). Je spíše s podivem, že v oficiální státní službě to nikomu asi nevadilo cca nějakých 20 let od konce totality (a 15 let od rozdělění společného státu). Inu jsem v Česku (a na Slovensku).

 

Jen si představte, jaký poprask by asi způsobilo, kdyby například Němci (východní i západní) měli ještě 20 let po válce sklady (či dokonce na něčí ruce) plné eráru, který by měl přímo viditelné hákové kříže. Samozřejmě soukromým sběratelům je to srdečně jedno, ale vládní instituce by si na to měly podle mého skromného názoru dávat větší pozor.

...

 

Tak tady jsi, hochu, trochu přestřelil. Nevím, jak jsi z textu přišel na to, že by mi bylo srdečně jedno, jestli tam budou hvězdy nebo hákové kříže...

 

Ale máš pravdu, že vládní istituce (třeba Velitelství vzdušných sil AČR nebo samo MO) by měly dávat pozor. Hlavně na to, kde a jakým způsobem je užívána oficiální symbolika. Je to koneckonců jejich vizitka a kredit, přesahující územní hranice.

[monsieur]

...

Nové Sporty II Miyota s nerezovým pouzdrem a frézovaným dýnkem (mluvívá se jen o nějakých 200 vyrobených kusech, ale asi jich bylo víc) se prodávaly od 1.300 Kč výše a nejdražší jsem viděl před pár lety za 2.000 Kč. Nový letecký číselník tak 300 Kč, práce s přehozením a seřízením do 400 Kč, a značkový řemínek aktuálně za 900 Kč.

Ale ještě musím odečíst ty "silně opotřebované" číslované originály s původním kalibrem, které padly na opravu ... a jsou třebas jen bez dýnka. I zbytky jsou prodejné/použitelné alespoň za 500 Kč - ovšem pokud z nich vzniknou nečíslované varianty, i víc.

Takže jsme cca na 2.100 Kč za zcela nový kus, pravděpodobně však ještě méně.

...

 

Omluva všem za přepis v součtu (mám to po sobě číst...)!

Samozřejmě platí:

 

Takže jsme cca na 3.100 Kč za zcela nový kus, pravděpodobně však ještě méně.

[nikdo]

Omluva všem za přepis v součtu (mám to po sobě číst...)!

Samozřejmě platí:

 

Takže jsme cca na 3.100 Kč za zcela nový kus, pravděpodobně však ještě méně.

 

Myslím že ta cena byla daleko nižší.Ze starých hodinek se nepoužilo snad vubec nic.Možná,ale skutečně možná jen dýnko(i když bylo jednodušší vyrazit na nový komplet identické číslo).Ze známých důvodů se vyráběly (a stále ještě vyrábějí) pouzdra s dýnkama jako komplety.Ještě pořád se nikdo neozval se skušeností jak pasuje nové dýnko na staré PSII pouzdro.Zajímá mi jestli jde skutečně volně zašroubovat do závitů?

[monsieur]

...

.Ještě pořád se nikdo neozval se skušeností jak pasuje nové dýnko na staré PSII pouzdro.Zajímá mi jestli jde skutečně volně zašroubovat do závitů?

 

Právě jsem zkusil tuhle záměnu u automatů:

 

1. staré dýnko jde do nového pouzdra velmi volně (znatelná excentricita) a během dotahování se závity vystředí a před dotažením je dýnko perfektně usazené

 

2. nové (frézované) do starého pouzdra jde pouze nasadit, po čtvrt-otáčce je už znatelný odpor a nedá se jít dál bez deformování závitu

 

Nové dýnko je evidentně menšího průměru v závitu, stoupání vypadá shodně (je-li zájem, přeměřím charakteistiky obou závitů dýnek přesně).

 

Vychází mi z toho, že použití starých dýnek leteckých automatů u nerezových pouzder automatů Prim Sport II (Miyota) je možné. A domněnka o pouhém "přečíselníkování" PSII na letecké je trochu blíž realitě.

 

 

Druhý a pro mě závažnější poznatek se týká materiálu nerezového pouzdra a dýnka:

 

Už věřím, že vývoj povrchovek a používané technologie u Primu v 70. letech i "zatracované" vojskové zkoušky měly své opodstatnění. Pohledový chrom u původních pouzder jsem moc neuznával a frézování zubů do dýnka vypadá zajímavěji, než lisované.

 

Jenže na nerezu současných pouzder je vidět úplně každý (i velmi slabý) kontakt s kovovým dílem. To, co by chrom (nebo tvrdochrom) normálně "odrazil", zanechává stopu. Je-li povrch matový nebo zřetelně soustružený, je to ještě viditelnější.

Dochází mi, že lisování zubů u starých dýnek také nebylo samoúčelné. Tahle technologie totiž slušně zpevnila funkční plochy tvářením - otlaky od klíče nešly tolik do materiálu a viditelně nenarušovaly tvar. Nové frézování jen ubere hmotu a "bláto" zůstává stejné - otlak je už vidět a postupně bude klesat možnost spolehlivého zachycení klíče.

 

Opravdu by mě zajímal stav nerezových pouzder po několikaletém užívání.

Mohl by prosím někdo z vlastníků ze Kbel (kdo je má ty dva roky často na ruce) udělat pár fotek?

[Petr Svetr]

Nedávno mne napadla otázka -kolik těchto hodinek ještě leží v armádních skladech a kde všude jsou? Zda se nějakým způsobem dají získat, odkoupit (ne jako náhrada za ztrátu)? Asi ano, dají - pár zdejším Váženým členům se to podařilo, ale asi je to cesta nelehká.

V jakém stavu je ta většina exemlpářů a zda mají pro armádu nějaký zásadní význam? V dnešní době asi už ne, armáda je v takovém stavu a množství nepotřeboje, renovací v Eltonu vzniknou víceméně stejně jiné hodinky,ikdyž způsobilé pro dané využití za ne drahý peníz. Ale tato položka jistě není pro armádu rozhodojucí (viz nákup nových hodinek pro piloty).

 

A tak by mne zajímalo jaký osud tyto hodinky čeká. Buďto budou jako odepsaná položka zlikvidovány, rozdány a nebo je odkoupí třeba nějaký armyshop ke znehodnocení a se značným profitem je prodá.

 

Jsem zvědav co čas přinese, ikdyž se jich v nabídce bude objevovat více, jejich hodnotu to zřejmě nesrazí.

Proto velký hlubokosklon těm, co dokáží přinést nám obyčejným každý další hezký takový kousek.

[Petr Svetr]

Já jen ještě k té řažbě otvorů pro klíč - ono stejně když tedy ty otvory razily tak nějaký materiál musel být vytlačen pryč. Jestli se to v těch zbylých třech čtyřech plochách trohu zhutnilo. Asi ano a význam to má.

Jinak nedávno někdo prodával na Aukru používané Prim sport automatic v nerezu. pouzdro mělo jen mírné škrábanečky a bylo trošku oleštěné od nošení. Myslím, že s věkem bude to nerezové pouzdro jistě stálejší než to pochromované.

 

A s těmi dýnky, ono kolikrát více záleží jak se nasadí klíč a jak se to otvírá. Ale trošku měkčí to bude. Jinak nerez ocel snad zas tak měkká není.

[Petr Svetr]

Mimochodem první hodinky se šroubovacím dýnkem byly Orlíky (myslím). A ty mají také otvory pro klíč frézovány.

Na Orlíky byly jistě kladeny mnohem vyšší nároky než na Letecké, jejichž základem jsou Sporty II. Ten důvod v ražbě byl dán jistě náklady a rychlostí práce. Ten výsledný možný efekt vyšší pevnosti v krajích otvorů byl spíše druhořadým kladem.

[Petr_P]

...

Tak tady jsi, hochu, trochu přestřelil. Nevím, jak jsi z textu přišel na to, že by mi bylo srdečně jedno, jestli tam budou hvězdy nebo hákové kříže...

...

 

To se ti velice omlouvám, mým cílem rozhodně nebylo tebe nebo někoho jiného urazit.

 

Pokud snad z mého příspěvku vznikl náhodou dojem, že sběratelská vášeň pro sbírání historických předmětů v jejich autentické podobě (včetně symbolů odpovídající době svého vzniku) má nějakou souvislost s názory nebo přesvědčením osoby sběratele, tak rozhodně došlo k politováníhodnému omylu způsobenému mými ne zcela přesnými formulacemi.