Uvažoval jsem celkem dlouho, protože jsem byl (bohužel...) knihomol a četl jsem toho hodně. Ale je pár věcí, které jsem četl opakovaně a nedám na ně dopustit. Jen je smutné, že mám sice tři děti, ale ke knihám asi úplně nepřirostou. A to jich máme doma hodně (kdo stěhoval knihy, ví, jaké to je).
Výběr možná diskutabilní, ale můj, protože k těmto titulům mám citový vztah... není to o tom, že bych si hrál na intelektuála, je to opravdu o pocitu.
Henlein - Hvězdná pěchota. Provází mě celý život a determinovala trochu i moji profesi.
Waltari - Egypťan Sinhuet. Hluboká deprese a stejně hluboká potřeba to číst znovu. Poprvé čteno při pobytu na nemocničním lůžku, což nedoporučuji.
Herbert - Duna. První díl znám nazpaměť, četl jsem to asi 20x. Ale začal jsem téměř od konce, první jsem dal Božského imperátora Duny a to mě chytilo. Pokaždé tam najdu něco nového.
Thürk - Hodina mrtvých očí. Čteno asi 10x. Nevím proč, prostě na tom něco je. Opět to trochu ovlivnilo moji pouť životem.
Bufka - Bombardér T-2990 se odmlčel. Tohle silně ovlivnilo můj náhled na české vojáky, jejich osudy a tak. Moje první kniha o českém odboji, až pak přišli ti Fajtlové a Peřinové, které jsem miloval. Ale Bufka je první a zaslouží můj nehynoucí obdiv a dík.
Gaiman - Sandman. Miluju komixy. Vnímám je jako důležitý druh literatury a mám jich slušnou sbírku. Série o Pánu snů je asi to nejlepší, co jsem v tomto knižním světě našel.
Barr - Vrána. Opět komix, opět hodně silná věc. Prosím nesrovnávat s filmem.
May - Vinnetou. Jasně, naivní, dětinské... Ale já jako dítě vstával o hodinu dříve, abych mohl číst "májovky"! A něco to ve mě zanechalo...
Seton - Dva divoši. Četl jsem to jako kluk. Pořád dokola. Dneska se tomu divím, ale v tom věku to bylo něco, co mě naplňovalo a co jsem miloval. Navíc, pod povrchem si najdete spoustu věcí, které oceníte i jako otcové vlastních kluků.
Kulhánek - Cesta krve. Ano, je to brak a pokleslá literatura. jenže před Kulhánkem tady nic takového nebylo a svět se po přečtení změnil. Dneska je to pro mladé čtenáře nepochopitelné, protože toho je na trhu tolik... (Kotleta, Žamboch a x dalších a jsou skvělí), jenže Jiří byl první a jediný.
Uff... Tohle je asi až moc osobní náhled do mého nitra... No co, zadání takové bylo. Díky, Berte.