Nakopíruju sem post z FB - dlouhý, ale k věci
Po tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kdy osamělý střelec, čerstvý držitel zbrojního průkazu, připravil o život čtrnáct obětí, dvaceti lidem způsobil střelná zranění a další lidé utrpěli jiná zranění v důsledku útoku, se opět vyrojily úvahy a návrhy na zásadní omezení držení zbraní v rukou civilistů. Tyto úvahy a návrhy jsou do veřejného prostoru vkládány novináři, některými aktivisty, bývalými politiky, kteří vidí v tématu příležitost vylézt zase na světla kamer, a dokonce vznikla přímo na FF UK i petice, které cílem je v podstatě úplné odzbrojení občanů České republiky. Výše uvedené je tak závažným tématem, že pociťuji profesní a občanskou potřebu věnovat tomu i čas vánočních svátků. Předem upozorňuji, že tento text je delší, ale zároveň naléhavě doporučuji ho v klidu přečíst opravdu celý, nikoliv jen tak zrychleně.
Základním východiskem výše uvedených úvah a návrhů je teze, že palné zbraně má držet v rukou výhradně policie, která má občanům pomáhat a chránit je. Dovolte mi vypořádat se s tímto hned v úvodu mého textu. Jistě se i s odpůrci držení zbraní shodneme, že elitní policejní Útvar rychlého nasazení si zaslouží náš respekt. Je určen zejména k ozbrojeným zásahům proti teroristům, při únosech osob a dopravních prostředků, při zásazích proti nebezpečným pachatelům či při zadržování rukojmích. Tento celorepublikový útvar má svého ředitele, kterým je brig. gen. JUDr. Libor Lochman. Speciální útvar známý pod zkratkou URNA vede od roku 1996, tedy celých 27 let. V červnu 2016, tedy už před více než sedmi lety, poskytl v souvislosti s tragédií v americkém Orlandu, při níž Omar Mateen zastřelil v nočním klubu 49 lidí, rozhovor o právu lidí nosit střelnou zbraň pro Aktuálně.cz. Cituji:
OTÁZKA: Své muže posíláte proti nejtvrdším mafiánům a zločincům. Trénujete i protiteroristické akce. Mají být lidé vyzbrojeni legálně drženými střelnými zbraněmi, aby se mohli při smrtelném ohrožení bránit?
ODPOVĚĎ: Problém je v tom, že policie nemůže být všude, a nikdy ani nebude. Natož protiteroristické jednotky. Nemůže se tedy postavit teroristům, když to lidé ve smrtelném ohrožení nejvíce potřebují. Takový požadavek je absolutně nereálný. Jako policista proto říkám, že občan má právo se při útoku bránit. Pokud tudíž splní nezbytné podmínky - v Česku mimochodem dost přísné - k získání zbrojního průkazu, tak by měl mít právo nosit střelnou zbraň na svou ochranu.
OTÁZKA: Pomohlo by, kdyby měl u sebe zbraň někdo v nočním klubu v Orlandu?
ODPOVĚĎ: Jestliže by ji někdo z návštěvníků měl, nemusely být ztráty na životech tak hrozivé. Vidíme to například v Izraeli, kde podobným masakrům jako v Orlandu v mnoha případech zabránil náhodný kolemjdoucí, jenž byl ozbrojen. Evropská komise navrhuje podmínky prodeje střelných zbraní (ty poloautomatické by měly být z prodeje vyřazeny) podstatně zpřísnit. Chce, aby se teroristé či vraždící maniaci ke zbraním tak snadno nedostali. Statistiky vypovídají jednoznačně: jen minimum zločinů je spácháno s pomocí legálně držených střelných zbraní. Organizovaný zločin, ale i teroristé mají zbraně, které si opatřili na černém trhu. Anebo třeba právě zločinem. Proč by měli mít zbrojní průkaz? Nepotřebují ho. Pokud sebereme poloautomatické (jinak také samonabíjecí) zbraně občanům, kteří prošli přísným řízením, než je získali, tak z nich děláme obyčejné ovce. Občané mají právo na sebeobranu střelnou zbraní. Jestli někdo navrhuje zákon či normu, abychom zbraně lidem odebírali, dopouští se obrovského nesmyslu.
OTÁZKA: Nekonzultovali to s vámi třeba čeští zákonodárci?
ODPOVĚĎ: Ptal se mě na to například europoslanec Pavel Telička. Rád jsem mu svůj názor sdělil. Předpokládám, že rovněž ostatní čeští poslanci či senátoři se o tomto akutním problému radí s odborníky.
OTÁZKA: Jak si tedy - jako šéf elitní protiteroristické policejní jednotky - vysvětlujete snahu Evropské komise podstatně zpřísnit prodej zbraní a ty samonabíjecí lidem odebrat?
ODPOVĚĎ: Jak si chcete vysvětlit nesmírnou hloupost? Já si to prostě neumím vysvětlit. Buď jde o nějaký - mně nepochopitelný - záměr, anebo se jedná o flagrantní neznalost a hloupost unijních úředníků. Stále dokola budu opakovat: občan má právo na sebeobranu, aby se mohl při napadení bránit útočníkovi, jenž mu usiluje o život nelegálně drženou střelnou zbraní.
OTÁZKA: A co se stane, pokud Komise svůj požadavek prosadí?
ODPOVĚĎ: Asi se pak budeme divit tomu, zda a jak budou lidé své legálně získané zbraně odevzdávat. Na to jsem tedy opravdu zvědav.
OTÁZKA: Může to nastartovat nějaký bezpečnostní problém?
ODPOVĚĎ: Stále doufám, že k tomu snad přece jen nedojde. Vždyť nač trestat občany za to, že teroristé někde zaútočili? Bojovat bychom naopak měli proti nelegálnímu trhu se zbraněmi a mnoha dalším problémům, které souvisí s teroristy. Teroristy neposílíme tím, že občanům umožníme legální držení střelných zbraní.
(konec citace)
Věřím, že když se takto vyjádřila jedna z největších policejních kapacit v České republice, na jehož jednotku spoléhají v krizi už 27 let pod jeho vedením všichni, včetně odpůrců držení zbraní civilisty, můžeme tento argument považovat za vypořádaný. Nyní tedy k nám civilistům, kteří držíme a nosíme zbraně pro ochranu životů, zdraví a majetků. A protože místo teoretických diskusí považuji osobní příklad z reálné praxe za nejlepší argument, dovolte mi popsat něco málo z mého života. Je mi 53 let. Nikdy jsem nesloužil v ozbrojených složkách. Jsem táta od rodiny, mám tři syny, jsem netrestaný a bezúhonný, splnil jsem podmínky zákona v teorii i praxi a mám zbrojní průkaz. Mám rád klid a pohodu. Jsem zcela nekonfliktní typ, který nemá rád ani zvýšený hlas. Nikdy jsem se nepral, pokud jsem nebyl sám v mládí napaden. Nikdy jsem nevyvolal jediný fyzický konflikt. Nemám to v povaze. Mám několik zbraní. Mám výjimku na držení nadlimitních zásobníků a možnost vlastnit tlumič. Mám mimo jiné například dlouhou palnou zbraň s kapacitou zásobníku na 30 nábojů. Takových zásobníků mám víc. Například s touto zbraní jsem schopen i v horších podmínkách trefit opakovaně cíl na 200 m o velikosti melounu, což vlastně reálně znamená, že zdaleka nedosahuji výsledků sportovních střelců, k jejichž výkonům vzhlížím. A teď to hlavní. Za posledních cca 25 let jsem jako civil palnou zbraň opakovaně použil, čímž jsem při aplikaci varovného výstřelu a pod pohrůžkou namířené zbraně na útočníka ukončil probíhající brutální útok na nic netušící oběť. V jednom případě jsem dokonce předával pachatele policii a následně svědčil u soudu jako hlavní svědek. Vždy bez zaváhání zbraň použít proti útočníkovi, pokud by jeho útok pokračoval, a vždy bez sebemenšího problému se zákonem. Příslušníci policie mi za takovou pomoc poděkovali.
Ne, nepohybuji se v nějakém závadovém prostředí a nikdy jsem si nepřál, aby k takovým situacím došlo. Netoužím po nich, ale také se neotáčím zády, když vidím, že se něco děje, protože jednou by to mohlo potkat třeba mé blízké a já bych si moc přál, aby tam byl někdo, kdo jim taky pomůže. Ano, také mezi držiteli zbrojních průkazů bezpochyby dochází k excesům, ale žádné psychotesty to nemohou vyřešit. Pravidelnými psychotesty procházejí členové ozbrojených složek či piloti, a přesto i mezi nimi dochází k excesům a úmyslným závažným trestným činům s fatálními důsledky. Příkladů není málo.
Jsem hluboce přesvědčen, a to na základě osobních zkušeností, že máme nejlepší zbraňový zákon na světě. Máme ho aktuálně dokonce přísnější, než byl v době výše citovaného rozhovoru s šéfem URNA panem brig. gen. JUDr. Liborem Lochmanem. Nechtějte trestat přes 320 tisíc držitelů zbrojních průkazů jen proto, že jeden selhal. Jeho selhání nebyl schopen odhalit předem nikdo z jeho rodiny, přátel, ani studentů na stejné fakultě, kde ten čin provedl. Nechtějte aplikovat plošnou vinu. Bylo by to stejně absurdní, jako by někdo vážně prosazoval zrušení filozofické fakulty jen proto, že se na ní zrodil masový vrah. Děkuji vám. A děkuji také za čas, který jste věnovali mým řádkům. Snad pomohou pochopit, že emoce, jakkoliv v těžké době, nejsou dobrým rádcem pro přijímání nějakých opatření. Moje osobní příběhy s použitím palné zbraně s cílem ochránit ostatní navíc nejsou ojedinělými, jen je lidé neradi zveřejňují.
Podobným tragédiím jako na FF UK nejde, opakuji nejde nikdy zcela zabránit. Nechť je případů, kdy oběti nakonec ocení existenci a připravenost civilistů se zbrojním průkazem a zbraní u sebe v České republice co nejméně, ale nastanou-li, a to nikdy nemůžete vyloučit předem, nechť je v okolí někdo, kdo vám pomůže.
František Matějka
předseda spolku
ředitel Národního střeleckého centra
No a v Norsku takto - ten magor ve fešácké base (nebudu jmenovat) se musí za břicho popadat https://zbrojnice.com/2018/03/01/norsko-zakaz-a-konfiskace-samonabijecich-pusek/
