B.F.G.

Poljot třeba tady.

Přesně, za ty peníze nikdo jiný doposud nic podobného nenabídnul. Korunka a dýnko by byly docela oříšek na výrobu (závity, štíhlost...), tudíž je nerez na snadě. Elektroerozivní obrábění se jinak používá zejména v nástrojárnách na výrobu obtížně vyrobitelných (tvarově), nebo obrábění obrobitelných (často oba požadavky najednou) materiálů drátkování, vyjiskřování, například formy, raznice atp. O přímém použití na seriovou nebo hromadnou výrobu nic nevím. Ještě kdyby je tak vyrobili z čistého wolframu

Uvedl bych pár věcí na pravou míru, i když nejsem metalurg. TiC se v zásadě dá použít jako povlak, ovšem záleží na spoustě faktor, od metody povlakování, firmy, surovinách, kvalitě, čistotě, dodržení technologického postupu, vhodnosti povlaku-substrátu-použití povlaku, až po sílu povlaku. Pokud se povlak odštípně od substrátu, může za to většinou etakarbid, který se vytvoří mezi přechodem těchto dvou vrstev. Pokud je dodržena technologie, tak by se to stávat nemělo. Elektroerozivní obráběním se dá samozřejmě obrobit takové pouzdro poměrně lehce, jenže kdo by za ně dal třeba 50000,-Kč? Ono totiž takové obrábění chce velmi mnoho času a velmi drahou technologii. SK může mít lomovou houževnatost 10 - 17 MPa m1/2, keramika - například směsná Al2O3+TiC (má přibližnou barvu jako Rado ) má 5 - 7 MPa m1/2. Keramiku lze vyztužit například whiskery, nicméně pochybuju, že by do tak náročné technologie šel výrobce "bižuterie".

Ten povrch je trochu problém, možná by nebyl špatný finiš tak, jak je po slinivání, jenže to vyžaduje naprosto dokonalé vylisování (u tohoto tvaru prakticky nemožné). Leštěním se toho dá spoustu zachránit a jiná úprava je dost špatně realizovatelná.

Tak tedy nechci se hádat, ale WC + Co (cca 94% a 6%) tvoří základní "model" slinutého karbidu. Moderátory jsou sice důležité pro výsledné vlastnosti SK, nicméně základ je WC, případně TiC (o kterém zde předpokládám není řeč) - TaC.NbC(moderátory) mají zabránit pouze růstu zrna primárních karbidických fází (u karbidy třídy K). Nicméně i u karbidů třídy P nebo M je hlavní složkou WC, tudíž mohou být také materiálem pouzdra těchto hodinek (spíše M - má relativně vysokou houževnatost). Tím chci říct, že slinuté karbidy můžou mít poměrně rozdílné vlastnosti a tím pádem i životnost. Poškození (zejména rázem) se může dle vlastností poměrně značně lišit. Edit: Jen bych ještě doplnil, kobalt je velmi zásadní složkou (bez něj by to nešlo), tvoří nosnou matrici, která drží jednotlivá zrna karbidu pohromadě, on defakto slinuje - za teploty blízké jeho bodu tání dochází ke spojení porézní směsi karbidu a kobaltu v "kompaktní celek".

To je slovo do pranice, nikde se přesné složení tohoto použitého "karbidu" neuvádí, ani procento karbidu a pojiva, tudíž vlastnosti mohou být různé. Pracoval jsi v Prametu?

Nebo třeba zde ?Les classiques, model our classic...

A co totok?

Jako bys mi mluvil z duše, tak budeme holt zapíjet jindy

Gratuluji k mimišovi Dítě je nejlepší věc na světě a je to kluk jako buk, tak akorát. Cvalík to byl spíš jen v souvislosti s jeho příchodem na svět

Tak 8.6. by to náhodou šlo, zrovna můžem zapít "něco"

Kdeje žumpa vím naprosto přesně, ale taky vím, že po kovu v ní, je po 60ti letech ho... V tom vlaku byly potřeby pro vojáky, ne věci z koncentráku...

V Bibusu by ti měli prodat jakékoliv množství, teda aspoň mi to tak tvrdili, když jsem po nich somroval slitiny titanu. Není problém na Vídeňskou zaskočit případně...

Ty Mechano, zameť si občas podlahu aspoň.

O protiněmeckém nadšení můžu bohužel taky přihodit nejednu neveselou historku, ať už kvůli ztrátě střechy nad hlavou, až po to, jak moje babička přišla k vagónu s německými NZ, a našla tam několik krabiček s hodinkami, které si sice vzala, kompas, několik pistolí, které pozbírala porůznu a tak dále... a jak to všechno ze strachu její maminka vždycky hodila do žumpy, vyjma jídla a čoklády. Normálně mi bylo šoufl, když mluvila o těch kovových krabičkách s hodinkama, absolutně teda nevím, co v nich doopravdy mohlo být, nevíte případně někdo, jak byly které německé hodinky balené z výroby? Ať je mi případně smutno ještě víc... Babička si tvar, velikost ani barvu těch hodinek už nepamatuje, jen ty "svíťavé kabičky".

Víš, nějak jsi zapoměl zmínit na začátku, jak jsou "zrestaurované"... Je to jako bys ke mě přišel a řekl, podívej já mám původní Scott Boulder z roku 1992, ten mi dali takhle rusi, když odcházeli s tankama, je to původní a já na něm viděl nový XTR... Hlavně se nezlob.

Ještě mě napadla taková pitomost, možná bych do zbraně dal dvě hřídele se závity na konci, jeden závit natvrdo dotáhl do zbraně s velkým momentem a na konec bych dal matici která by dotahovala pažbu se zvoleným momentem, třeba by to taky něco udělalo... Teorie s nízkou roztažností je jen teorie, podle mě tudy cesta nevede, až se budu někdy prázdninách nudit, tak mi pošleš rozměry a délky a já ti to teda spočítám..

Nene, já to číst nebudu, jsem rád, že mě krátké zbraně jakš takš po 20ti letech pustily.... Ten článek mám někde na půdě ve střelecké revue, ale nechce se mi tam lozit. Určitě bude kmitat závěr-hlaveň na pažbě, jde o to, jestli to celé má pažba zpevnit, nebo ne. Prvně bych změřil alespoň změnu teploty šroubu, studená zbraň - teplá zbraň, po maximu výstřelů a spočítal o kolik se změní moment, na který je šroub utažený. Případně bych použil materiál, který má potřebou pevnost, podobné chování ("pružnostní" charakteristiku pro danou aplikaci jako ocel) či snad tužší? na výrobu šroubu a přitom má výrazně menší tepelnou roztažnost než ocel (která má cca 10^-3mm/m při delta 1°C) tzn například (FeNi 36 invar, FeNi 40 kovar, nebo třeba Wolfram chocho - ten raděj nebrat) otázkou jak se chovají tyto kovy při opakovaném namáhání rázy a vibracemi a jak se chovají ty šrouby, když jsou defakto namáhány na tah, uplatňuje se relaxace? Fakt bych radšj změnil konstrukci zbraně, jestli to má takový vliv... Občas, když jsem koukal na Future Weapons na Discovery, tak jsem žasnul, jak můžou ty moderní krochny vůbec vydržet ve válce a po jakou dobu, kolikát bylo vidět na záběrech z rychlostní kamery, jak se tělo zbraně, něbo závěr, naprosto šíleně deformuje při pohybu, fakt to nechápu... V Brně je hospod plno co?

No hlavně musíš zaplatit daň z převodu nemovitosti, což je 3% myslím a pak samosebou daň ze zisku Jo náš stát je fakt něco...

Nápadů by bylo jako prase... Kmitání měřit asi tenzometry, podle mě je to alfa a omega toho celého. Tepelná roztažnost šroubku to kmitání jen nějakým způsobem deformuje. Otázkou zůstává, jak moc to doopravdy mění v reálu? Možná je u konstrukce celé zbraně jen jeden velký problém, konzervativnost... Dal by se udělat pokus, že by se udělala nástřelná bez pažby? Aby bylo vidět jak to vlastně funguje samotný? Kdysi jsem četl článek o tom jak amíci laborovali s malorážkovým střelivem kvůli snad olympiádě bo co, nakonec to prý díky novým nábojům i vyhráli (žeprej) ten článek si moc nepamatuju, ale uváděli v něm jako hlavní průser nejlepšího nástřelu právě střelivo. (kolísání parametrů) Tyjo, tyhle věci bych raděj probíral u piva, co?

Tento nůž je naprosto ideální na párání polštářů, nebo třeba na řezání naplých lan.

Jistěže: Daleko lepší tady Asi to bude vypadat že kopu za MSI ale fakt ne, sedím u HP, bohužel jiné cenové kategorie...

Noťas je to docela okey, rozhodně bych volil konfiguraci s dualcore, provedení je celekm v pohodě, pokud se to tedy dá říct o lesklých plastech skoro na celém těle (za to bych fakt ty marketingový pitome liskal). Je občas docela hlučný, ale při brouzdání po netu bude docela z ticha. Rozhodně doporučuju konfiguraci s Win 7. Baterie reálně vydrží tak 4 hodiny, teplo z něj je velmi snesitelné, klávesnice z mého pohledu nadprůměrná. Pokud bych já kupoval druhý ntb na doma, tak bych možná nezatracoval nějaká MSI z řady X recenze tady...

Nikdo se nepře o to, že by strojek nebyl třeba 60 let starý, ale tvrdím, že ty hodinky jsou staré možná pár let. Co je na tom tak špatného? Korunka je nová, sklo taky, pouzdro je klasická předělávka, jaká se sice dělala třeba i v čssr v 50 letech, a klidně se může dělat i za rok, ciferník těžko poznat, podle mě je to papír lepený na původní porcelán, z fotky nelze dobře poznat. Toto se také dělalo třeba v 50. letech, a také je to možné udělat třeba až za rok. Není to produkt firmy, ale "jednotlivce". EDIT: Ještě jednou jsem koukal na ciferník, ten je tedy pravděpodobně přetištěný na původní, to se spíš dělá na nových předělávkách, v období po válce se používaly spíše papírové nálepky. Nic nenasvědčuje tomu, že byly hodinky "vyrobeny" před rokem 45, pouze strojek a o původní pouzdro, o tom se nikdo nepře. Jedny takové předělávky mám sám doma a jsou po mém pradědovi, ovšem já k hodinkám mám celou historii, a dokonce doklad o nabytí původních hodinek TADY JSOU

Já 12 pozbyl...