Shodou okolností se mi ozval člen, ke kterému se dostaly moje limitkové Igeny. Je to sice už dávno, ale přinutilo mě to zavzpomínat na staré (ne)dobré časy.
NoDate limitka prvních sportů byla mým splněným snem, a to ze dvou důvodů. (1) Legendární hodinky s příběhem (2) Nerezové pouzdro, které bylo zárukou možnosti předat hodinky potomkům. A ještě tu byl bonus navíc – mohl jsem si do nich dát strojek z tátových Primek. Takže nálož sentimentu vrchovatá. A z ní se postupně ubíralo až do bodu, kdy hodinky musely z domu s rozhodnutím, že novodobý Prim už nikdy. Vývoj měl vlastně čtyři fáze. Nadšení z nových hodinek postupně nahlodávaly „drobnosti“, které nakonec vyústily v trvalé odloučení ...
1) Korunka typu "hrdlořez". Tak odbornou korunku jsem nikdy nezažil, řezala tak, až jsem měl krvavý flek na ruce. Chtě nechtě jsem tedy musel sám srazit hranu, protože posílat zpět se mi to nechtělo. Přece jen jsem na ně čekal dlouho a jinak hodinky stále dělaly radost.
2) Nesvítící ručky – po pár dnech mi začalo vadit, že lumi je tak mizerná, že ručky nejdou ve tmě vidět. Sakra proč? Napsal jsem do Eltonu toto: "výhradu mám k čitelnosti ruček, které jsou i po silném a dlouhém nasvícení téměř nečitelné a možnost ve tmě odečíst čas je tak prakticky nemožné. Chci se proto zeptat, jestli se s tím dá něco dělat, nebo je to dáno technologickým postupem a mají to všechny kusy v limitce?"
Přílohou bylo foto, na kterém je srovnání Orient Mako po nasvícení 10 s, Igen po dvouminutovém nasvícení. Sice jsem byl ujišťován, že se to dělá pečlivě ručně a bla bla bla, ale nakonec jsem je poslal zpět k nápravě. Ani po nápravě to trochu zlepšilo, ale na xkrát levnější Maka tostále nemělo. No nic popojedem …
3) Divná luneta - Navzdory problémům byl sentiment na stále vysoké úrovni, a tak jsem v zimních měsících vytvořil krátké video, jehož námět inspiroval Bulovu s její reklamu na první verzi Lunar Pilot – dělám si srandu, podobnost je čistě náhodná :). Jak jsem měl ty hodinky pořád na očích při detailních záměrech, tak mi došlo, že luneta je nějaká divná – taková vyšisovaná. Proč? Hodinky jsem zas tak často nenosil, vodu neviděly ani z rychlíku a ta černá prostě není černá. Že by další primácký šlendrián? Jak ta luneta bude asi vypadat za pár let? A tady spadly emoce na nulu.
4) Průhledné dýnko – abych emoce pozvedl trochu výš, tak jsem začal přemýšlet a klást si otázku proč neukázat světu strojek s střetišroubkem? Dýnko s číslem limitky bylo fajn ale vidět stejně není a normálnímu smrtelníkovi je to někde. Začal jsem to řešil a objednal si ho. Po nějaké době (rozuměj je to zakázková výroba dorazila pošta, a to už jsem se vážně nas.al, jak je zřejmé z emailu, který jsem ihned napsal. Dýnko mi totiž přišlo, ale nesložené.
Zásilku jsem v pořádku obdržel, ale přiznám se, že by mě ani ve snu nenapadlo, že dýnko nebude zkompletované a připravené k okamžitému našroubování. Navíc asi nemám potřebné náčiní k tomu, abych si sklo spolu s těsněním mohl nasadit sám, takže mi sklo prasklo. Asi bych čekal upozornění, že kompletaci v domácích podmínkách nejsem schopen udělat sám a že si mám připlatit, abych dostal to, co jsem si objednal. Nerad obtěžuji, ale fakt nevím, co dělat. Mám zbývající díly poslat zpět a poprosit abych mohl společně s další investicí dostat kompletní víko? Děkuji předem za odpověď a alespoň Vám přeji hezký den.
Odpověď byla následující: „omlouvám se Vám za vzniklé komplikace, kolegyně to zapomněla dát zkompletovat. Pošlete to prosím zpět a my Vám to zkompletuje a dáme i nové sklo zdarma a zdarma také pošleme“. Nakonec to dobře dopadlo, dýnko přišlo, hodinky jsem prodal a nastal THE END. Mnoho zkušeností s jednou firmou dospělo k závěru. A i po letech platí, již nikdy více.
PS: Dnes (mimo další pochopitelně) nosím Sport 2 v nerez pouzdru, vše ostatní jsou původní originální díly a jsem náramně spokojený.
