Ono se nemá nic podceňovat a v horách už vůbec ne. Já kdysi s holkou, tenkrát 11 let, šel krátkou ferratu ve Slovinsku. Psali hodinu, ale skála byla na slunku a já nevzal vodu ani tyčinku. Holka se mi sekla pár metrů před koncem a že dál nejde, došly jí cukry, byla dehydratovaná. Naštěstí šli kolem nějací Němci a holku napojili, dali nějakou tyčinku a po nějakém odpočinku jsme to dolezli. Jak já jsem byl na sebe tenkrát nasraný! Nějakou dobu nechtěla o ferratách ani slyšet, ale už ji to přešlo, zítra skáče z letadla (tandem), holka moje zlatá