haslermetra

Těch systémů je povícero.Já jsem se s tímto problémem zatím setkal jen u strojků vycházejících z Eterna-Matic, čili dnešní nejběžnější Ety.

Trošku to tady oživím. Úkol zněl jasně: připevnit číselník ke stroji a nez...vit to ještě víc, než to je. Číselník nebyl původně určen pro tento strojek. Původní nožky byly opilovány a ten byl přilepen k základně nějakým svinstvem. Postup: 1-určit místa umístění nových nožek 2-vyrobit nožky bez použití soustruhu 3-připevnit nožky Červenou šipkou jsou označeny původní nožky, kolem kterých jsou vidět rýhy po pilování nějakého odborníka. A asi přitom moc tlačil a na straně indexů u dvojky a osmičky vydřel skvrny. Zelenou šipkou jsou ukázána místa pro nové nožky. Nožky vyrobeny pomocí svěrky, kladívka s polovičním úderem, malé stolní brusky a jehlového pilníčku, a to z měděného drátu. Průměr přibližně 0,8mm , směrem k plošce se zúžuje pro potřebu případného přihnutí. Použito dvousložkové epoxydové lepidlo. Poměr složek 1:1 Práce se docela povedla. Ručkové hřídele jsou uprostřed. Index 3 se úplně nekryje s natahovačkou, ale při celkovém sestavení hodinek do pouzdra to není patrné. U dvojky a osmičky jsou fleky, kde byly původní nožky. Nové jsou u indexu 5 a 11. Tímto postupem funkční strana číselníku nebyla nijak ovlivněna či poškozena.

Bohužel, nejsem majitelem.

Máš asi pravdu, protože to je Miyota 8215.

Potvrzuji. Hermle nebrat. Dělaj to z měkkého materiálu - ohýbají se hřídele, tenké základny atd.

Zdá se mi, že termíny přednášek v pracovní dny jsou nevhodně zvoleny, alespoň pro nás, kteří bydlíme 300 i více kilometrů od Prahy. Vyhovovaly by pátky a soboty.

Pana Svobodu naprosto chápu, že ty Suma odmítl vzít do opravy, protože má zkoušečku vodotěsnosti jen do 50 metrů. A Suma, pokud se nemýlím, mají těsnit do 200 metrů.

Nechci poučovat, ale základní pravidlo pro výrobu součástek do hodin je volba oceli, kterou lze zakalit. A to z zdůvodu nízkého obsahu uhlíku v 11 110 nelze.

Jsi pět let členem chronomag fóra a nevíš, že je to mikroregulace. Styď se.

Remove soule, kterou ocel jsi použil?

Je tam strojek Slava 2427. Každej hodinář ho umí složit i poslepu. Ale ve tvém případě by oprava vyšla na tolik chechtáků, co stojej navý Seika na e-bay. A těch dzindziků tam bude chybět víc.

Na ten Andra & Zwingenberger jsem nikdy nenarazil. Pokud ano, tak tam půlka věcí chyběla nebo byl rezavý. A v říši se pohybuje kolem 1600 éček. Vřeteno je v kuželu ocel na ocel, v oleji, zezadu jedna matka. Trošku jsme zaplevelili původní téma tohoto vlákna. Vreťme se tedy k tomuto. Teď vím, že strojek do pendlovek umí vyrobit mechano a Chronos Dvořák z Uh.Hradišťa. Doplňte další borce.

Špatně jsem to pochopičil. Je to čína, zdá se však, že dobře udělaná. Nemáte někdo zkušenost s tím čínským hodinářským soustruhem?

MN 80 alias český Schaublin. Na něm občas dělám, ale má jednu nevýhodu, a to kleštiny až od 1mm odstupňované po půl milimetru, a ještě další drobnosti. Zkrátka na malé hodinové součástky je příliš velký. Ale máš pravdu, je to lepší než drátem do oka.

Pomaličku si pořizuji věci potřebné k výrobě ozubených kol a pastorků. Ale jde to velmi pomalu, hlavně z finančních důvodů. Při tomhle tempu bych si tak do čtyř let pendlovky udělal - pokud mě to ještě bude bavit a nevyseru se na to. A něco bych možná po tobě potřeboval - posílám SZ.

Samozřejmě jsem si žádný nikdy nekoupil a v tomhle životě ani nekoupím.

Několik hodinářů, kteří umí vyrobit ozubená kolečka a pastorky, v republice bude. Ale není známo, zda dokáží vyrobit komplet strojek alespoň do pendlovek. A s těma nákladama to nemusí být tak hrozné. Stačí si pořídit Schaublin 70 s příslušenstvím.

Pokud bude mít divák na ruce vintážní kousek s vláskem z uhlíkové oceli, určitě se pokazí. Reakci majitele se bojím představit.

Loni jsme tady měli hezkou diskuzi o ozubených kolech KLIK. Třeba by tě mohla zaujmout a kdybys doplnil pár informací od řemesla, byly bychom rádi.

Héézkýý. Umíš dělat třeba šestizubé ocelové pastorky s cykloidním profilem? a v jakých modulech? jaké máš strojní vybavení?

Taky jsem si dnes vychutnal jízdu zdarma tramvají. Můj pes jel taky zadara, ale nebyl jsem si jistý, zda i na psy se vztahuje bezplatná přeprava. Chudáci mají svoje čumáky furt u země a inverzi celoročně.

Promiňte, že se ještě vracím k cenám za opravy vašich primek. Přineste svému hodináři třeba omegy jako jsou níže na obrázku. Mají téměř stejný strojek jako prim kal.66, co se týče počtu součástek, i náročnosti na rozebrání, čištění, seřízení a složení. Kolikpak si asi řekne za pucovačku? Pochybuji, že 250. Řekne si tak 500 i víc, ve velkoměstech Praha, Brno a Ostrava i litr a víc. Chci tím prostě říct, že opravy primek jsou kurewski podhodnocené, ale dělat se to musí. Jestliže by hodinář z ekonomických důvodů odmítl primky opravovat, mezi lidmi by se rychle rozšířilo, že " ON NEUMÍ OPRAVIT ANI PRIMKY ", a takovou reklamu si žádný nechce udělat.

Tak to asi brzy umře hlady.

Jakým způsobem se ten čep zlomil, když je tam tlumič nárazu?