zdenek.prachar

Pokud je to ještě možné, rád bych objednal ve velikosti XXXL: 1x černé 1x námořní modrá 1x oranžové 1x žluté (kdyby některá barva v této velikosti nebyla, klidně ji libovolně nahraďte nějakou jinou, ideálně spíš tmavou - antracit, černá, nebo i čokoládová, červená...) Děkuji moc předem.

Bob123: Nizkosacharidové diety jsou hodně módní a skutečně v krátkém horizontu (měsíce, rok či dva) fungují, ale jakmile začnete jíst sacharidy znovu (a klidně jen ovoce, rýže, brambory), tak naberete váhu zpět. Také jsem to před pár lety zkoušel... Navíc tyto diety jsou zdravotně rizikové a rozhodně ne zdravé. Jakmile uvedete tělo do jakéhokoli stresu spojeného s dietou, tendence ke znovunabrání ztracené váhy se dramaticky zvyšuje. Celozrnné těstoviny, celozrnný bulgur nebo červená rýže jsou úplně v pořádku, celozrnný žitný kváskový chléb v odpovídajícím množství také. Podle mne si lze mnohem větší škody způsobit nevyváženou stravou. Každému ale vyhovuje něco jiného, tak přeji, ať zhubnutá kila už nikdy neuvidíte a ať se Vám vyhnou trable, které jsem s tou dietou měl já.

Já to řeším malinko jinak. Snídaně vždy bílkovina (obvykle tvaroh s nějakou bylinkou) a celozrnné žitné knackebroty a 200 g nějakého ovoce, které startuje metabolismus (typicky borůvky). Oběd libové maso, hromada zeleniny (ať už salát nebo třeba dušená zelenina) a nějaký kvalitní sacharid (červená rýže, batát, celozrnné těstoviny, celozrnný žitný chléb či knackebrot), svačina jogurt s ovocem, večeře opět libové maso se zeleninou a malá porce sacharidu (viz oběd). Celkově mi to vychází tak, abych měl vždy 100% doporučeného denního příjmu bílkovin, cca 67-75% sacharidů a cca 67% tuků. To by mělo dát spolu s hodinou chůze denně rozdíl v příjmu a výdeji odpovídající dlouhodobému průměrnému hubnutí cca 1 kg týdně. Pokud budete mít dostatečný příjem kvalitních sacharidů a tuků, je to (podle mého názoru a zkušeností) nejbezpečnější cesta jak znovu nepřibrat. V dietách založených na ketoze se skrývá riziko, že jakmile začnete sacharidy opět přijímat, tělo je začne okamžitě znovu ukládat do tuku, aby mělo co pálit. Prozatím jsem sundal 5 cm v pase za 3 týdny, ale hlavně to jídlo, když je dobře sestavené a spočítané, neskutečně dodává energii.

Altruista: bohužel topíme plynem. Složit haldu koksu by jistě udělalo dobrou službu a kalorií by se spálilo mraky, jenže co pak s tím. Leda tu haldu jeden den házet dovnitř a druhý den zas ven, což mi přijde trochu krkolomné řešení. Ale moc děkuji za radu a zájem... Jinak ohledně programu, o kterém jsem se zmiňoval v minulém příspěvku, musím říci, že pro mne je to v podstatě optimální řešení. Používám ho v kombinaci s kaloricketabulky.cz (protože jejich systém je vyladěný na US potraviny a míry a váhy a pro ČR je jeho používání trochu nepohodlné), nicméně systém nabízí opravdu velmi solidní služby v oblasti návrhu jídelníčku, možnosti si rovnou vytisknout nákupní seznam, sledování poměru živin, je toho spousta. Navíc receptury jsou poměrně hodně jednoduché a zvládne je uvařit každý, strava velmi, velmi pestrá a komplexní. Osobně to dělám tak, že si vytisknu vždy nákupní seznam jen na jeden den a každý den mne to přinutí dojít na nákup, což je tady hodinová procházka do kopce a z kopce, takže tím řeším i nutnost každodenního pohybu. Co hodnotím úplně nejvýš je, že systém není nastaven primárně na čísla, na rychlé hubnutí atp. Nastavení je udělané spíš na změnu životosprávy a stravovacích návyků, tedy v podstatě to ani není dieta, ale spíš průvodce správnými rozhodnutími. Osobně mi to docela dost vyhovuje, tak pokud má někdo stejné trable jako já, třeba mu to také pomůže.

Pokud nevadí angličtina, tak rozhodně The Silver Spoon

Jillian Michaels má teď promo akci na svůj online program - lze ho vyzkoušet na 4 týdny zdarma. Tak jsem se zkusmo zaregistroval a ta aplikace vypadá poměrně dobře a dost vymakaně. Pokud někdo potřebuje "dozor" nebo přesné rozpisy co jíst a co dělat, určitě to stojí za vyzkoušení. Dobré je, že když si člověk vybere z nabízených jídel, může si rovnou i vytisknout nákupní seznam, lze si tam ale zadávat i jídla vlastní. Stejně tak fyzické aktivity. Osobně se mi to docela dost líbí, ještě se tím prohrabu a kdyžtak napíšu zkušenosti po těch čtyřech týdnech používání. Jediné, co mne trochu překáží je nutnost sledovat váhu a váhové úbytky, u mne mnohem lépe funguje čísla úplně vypustit a vůbec se jimi nezabývat, hledět jen na ten samotný proces uzdravování se a postupného vylepšování kvality života. No nic, však uvidíme :-)

obrbobr: tak takhle člověk v té chvíli fakt nepřemýšlí :-) Jasně, že by stačilo 50 g na chuť, jasně, že je lepší pstruh nebo jiná čerstvá ryba... Jenže tohle už pak funguje opravdu jako závislost na tvrdých drogách, s tím rozdílem, že drogám se dá nějak vyhýbat, ale jíst člověk musí... V tu chvíli prostě fungujete na zcela jiném principu, zcela jiným způsobem. A dokud si člověk neudělá pořádek sám v sobě a nesrovná se sám se sebou, neudělá s tím vůbec, vůbec nic.

obrbobr: Samozřejmě, že jsem to kupoval s úmyslem to vše sníst, prostě jsem šel, koupil to, snědl to. Ten úmysl není se přežrat, takhle v tu chvíli člověk nepřemýšlí. Je to podobné drogové závislosti. Víš, že je to špatně, víš, že se zabíjíš a stejně to uděláš. V tu chvíli člověk neuvažuje úplně racionálně... Samozřejmě na to také vůbec není hrdý, schovává prázdné obaly od jídla, schovává si jídlo... Myslím, že kdo to nezažil na vlastní kůži, tak na to kouká a musí si říkat, že to je celé blbost, že je přece snadné to nedělat, jídlo si nekupovat atd... Snadné to svým způsobem je, ale má to i místa, kdy to snadné není. Ono kdyby to bylo snadné, proč by tolik lidí mělo takovéto trable :-) I proto jsem se rozhodl o tom mluvit. Protože pokud je ve vašem okolí třeba někdo, kdo má podobný problém, tak když neuvěříte, že je to vůbec možné, nikdy mu nebudete moci pomoci. Podpora okolí je strašně důležitý faktor a je to jeden z mých problémů. Protože nejen, že žádnou podporu nemám, ale spíš naopak... moty123: touhle cestou bych šel dost nerad, vždy u mne totiž končí panickou chutí na sladké, což není dobře. Mám spočítáno, kolik bych měl sacharidů, kolik bílkovin a kolik tuků za den sníst. Posunul jsem si to trochu do bílkovin na úkor cukrů a tuků a snažím se jíst to nejzdravější a nejprospěšnější, co jde. Ale vypustit sacharidy jsem zkoušel několikrát a vždy to dopadlo zle. Každý jsme prostě jiný a u chronického dietáře tělo i dost jinak na pokusy hubnout reaguje. Samozřejmě zeleninu v lednici na ujídání když je hlad používám také, přesně jak píšete. Je to nejlepší způsob a navíc člověk doplňuje vlákninu, vitamíny atd...

Já vzhledem k předchozím dietám teorii celkem zvládám, jenže vždycky v určitou chvíli začnu moc tlačit na pilu, moc si ubírat a skončí to jojo efektem a tím, že "sežeru" vše, co jsem si upíral. Toho se musím nějak vyvarovat. Snažím se jíst 5-6x denně, poslední jídlo 3 hodiny předtím, než jdu spát. Bílé pečivo nejím vůbec, celozrnné tak, abych se "vešel" do správného poměru živin. Sladké jen ovoce, zcela výjimečně malou porci kvalitní zmrzliny, bílé cukry, živočišné tuky a všechny tyhle klasické "škodiče" prakticky úplně vynechávám. Snažím se jíst hodně zeleniny, libové maso, kvalitní polysacharidy. S pohybem je to trochu horší, přeci jen ta váha není úplně na běhání a navíc jsem ale zoufale líný. Snažím se tedy alespoň hodinu denně chodit. Všechen příjem i výdej si samozřejmě píšu. Jenže pak se dostanu do stavu, že zvítězí všechny mindráky a psychózky a přijde do toho ještě ideálně nějaký větší stres a naposled to skončilo tak, že jsem na posezení zlikvidoval 2 kila rybího salátu a 1.5 kila tiramisu. Je to samozřejmě v hlavě, je to o změně pohledu nejen na život, ale hlavně na sebe. To je vlastně jeden z důvodů, proč jsem se přidal takhle veřejně.

Především velký respekt všem, kteří jste zatočili nebo bojujete s kily. Sám jsem chronický dietář, vím, jak těžké to je. Za posledních deset let jsem 3x zhubl 50 kilo a 3x přibral 60 - 70. Konečný výsledek byl 190 kilo a dost blízký pocit, že mne někdo lechtá kosou na zátylku. Shodil jsem na 155 kilo a říkal si "super, tady už jsem byl mockrát, shodím ještě 40 a vše bude OK". A pak přišel životní otřes, najednou je vše jinak a já se zas "dožral" někam přes 175 kilo. A protože se mi do penálu zas tak moc nechce a protože tento měsíc je měsícem, kdy v mém životě strašně moc věcí končí, je také čas na nový začátek. A tak bych se s dovolením přidal do klubu. Na rozdíl od mnoha z vás na samém začátku a protože nemám váhu, co by mne zvážila (a k řezníkovi se bojím :-)))) tak alespoň měřím pas - aktuálně 150 cm :-(

Himalájské a japonské čaje zcela jistě nakoupíte nejlépe v obchodě TeaMountain v Křižíkově ulici (a hned vedle i dobrá vína od autentistů z Veltlínu) v Praze. Firmu vlastní kolega a kamarád Martin Špimr, za jeho čaje mohu ručit vlastní (snad dobrou) čajovou pověstí a mohu za ně dát ruku do ohně. Brněnským mohu vřele doporučit Čajovnu Skleněná louka na Kounicově a Čajovnu Probuzený slon na Bratří Čapků.

Toams: ano, dám na rady a doporučení a zkusím mu koupit tu sedmnáctiletou Hibiki.

Moc vám všem děkuji za rady a tipy, nakonec jsem se rozhodl pro japonskou cestu, tak snad to bude cesta správným směrem.

Dobrý den, mohl bych zkušenější a znalejší poprosit o radu? Rád bych člověku, který mi hodně pomohl, koupil whisky (single malt, spíš něco plnějšího a výraznějšího) řekněme kolem 3.000,- za lahev (na nějaké stovce kolem přirozeně nesejde). Rád bych koupil v dané kategorii opravdu něco dobrého, a protože whisky ani trochu nerozumím, mohu poprosit o tip či radu? Moc děkuji předem!

Krásné a požehnané Vánoce a vše dobré i ode mne!

African: v čajovém světě je Oxalis synonymem lowest-possible-end čajů. Myslím, že s kávou to je o chlup lepší, ale za tyhle peníze se dá koupit daleko lepší zboží (dle mého přesvědčení). Já jsem si teď pořídil vzorek kávy pěstované v čínském Yun Nanu (odrůda Typica, pěstováno v 1300 metrech, roční produkce do 400 kilo), podle mne dost zajímavá. Já se tedy zabývám čajem a tohle je úplně mimo můj obor a obzor, ale ta káva mi přišla opravdu výborná, hodně mne bavil chuťový profil, který byl neuvěřitelně uhlazený, přitom byla chuť plná a bohatá, úplně jasně jsem cítil smetanu, hořkou a mléčnou čokoládu, sušené ovoce... Pokud by místní kávomilové chtěli zkusit, po Vánocích povezu nějaké čaje na zrání jako investici do budoucna, tak by nebyl problém balení kávy přihodit (předesílám, že s tím neobchoduji, takže jsem ochoten to udělat čistě za náklady).

Tento čaj je opravdu spíš do archivu a na dlouhé zrání. Je to nádhera a relax pozorovat, jak se tyto čaje lety zrání vyvíjí a zlepšují. No a samozřejmě je to svým způsobem i investice, protože tyto čaje samozřejmě s lety získávají i na ceně... I když zrovna tenhle aspekt je pro mne vlastně spíš druhotný, mnohem víc mne zajímá ten proces zrání...

Dnešní přírůstek do čajového archivu - 2006 Xia Guan FT 7683-6 Bao Yan Jin Cha. Už se těším, až mi tu "dozraje", už teď je to moc dobrý čaj, ale deset až patnáct let zrání z něj udělá pravou delikatesu.

90°C na 90 minut funguje, když chcete teplotu masa 60°C. Pokud chcete dosáhnout 75°C, což je doporučená "bezpečná" teplota, trvá to mnohem déle. Pokud to budou jíst děti nebo rodina, asi by bylo lepší těch 75°C dodržet, i když o tom, co je vlastně bezpečná teplota masa u drůbeže jsou spory a ta teplota je asi nadsazená.

Pokud budete maso dělat na 75°C, potrvá to mnohem déle. Ale jinak budete spokojen, pokud maso nenaložíte na příliš dlouho, je to vážně veliký rozdíl. Já dnes takhle upečené kuře večeřím (s kuskusem a pak choi se zázvorem a koriandrem), vážně o hodně lepší (tuto techniku používám hodně často a hodně rád). Bez teploměru to nezjistíte, není až tak důležité, jak to vypadá, ale na jakou teplotu je to upečené v nejsilnějším místě. Abyste se dostal na těch 75°C, je třeba tomu dát výrazně víc než těch 90 minut, chce to odzkoušet. Ale určitě je třeba se řídit naměřenou teplotou,vzhled a kůrka je otázkou desetiminutového pečení na maximální teplotu poté, co maso necháte "odpočinout"

Pokud jsem celý proces správně pochopil, tak účelem toho procesu je hlavně učinit maso šťavnatějším a křehčím. Proto je třeba dodržet dávkování soli - jinak to buď nebude fungovat, nebo to bude fungovat obráceně. Čili to prosolení si myslím je jen "vedlejší efekt". Proto bych tam nicdalšího nedával a další kořenění bych nechal na následnou úpravu.

Podle Hestona Blumenthala vařím dost rád, kuře jsem takto dělal - jen na těch 75 - 80°C, protože žena se na těch 60°C moc netváří (respektive to odmítá jíst :-)). S bramborovou kaší podle HB je to úžasná věc, a je pravda, že maso je znatelně jiné, podle mne lepší. Ostatně technika "nakládání" masa do takto osolené vody je vcelku používaná, maso je pak opravdu trochu (dost) jiné a vedlejší efekt je, že je také zcela rovnoměrně slané.

Samozřejmě rád. Jinak v Brně je v neděli degustace, právě archivní pu erhy z Meng Hai TF :-) Zrovna chystám brožurku pro každého návštěvníka a popíjím k tomu 1995 Meng Hai Fang Cha :-)

Možná to bude vypadat mírně nepatřičně, ale já si namísto archivních whisky či koňaků dopřávám raději archivní čaje - v tomto případě opravdu krásný 1990 Meng Hai TF Fang Cha (již téměř dokonale vyzrálý pu erh)...

V některých hotelech to mají tak, že wifi je placené a kabel je free, navíc v sítích hotelů, kde jsme bydleli, byl kabel a wifi ne, síťovka je jistota. Pravda je, že střední Čínu a Wuchan neznám a o tak velké zemi je těžko říkat obecně platné soudy :-) Ale je lepší být připraven na vše...