Pridam tri pribehy ze zivota, tak, jak kolem mne za poslednich 20 let prosly. Je to mysleno pouze jako informace, jak to muze vypadat. Chlap se na dulezite zivotni krizovatce musi rozmyslet, zda chce byt v zivote stastny a nebo zenaty.
Pribeh 1.
V rozpuku devadesatych let si Ivan zalozil stavebni firmu a protoze byl sikovny a pracovity, brzy prisla vila, chata, Mercedes. Ale jak byl porad v praci, manzelka se zacala nudit, az si nasla nejakeho perspektivniho nabijece a pozadala o rozvod. Samozrejme pozadovala polovinu majetku. To se Ivanovi nelibilo, protoze jeho draha polovicka prisla s holou dupinkou a zadala miliony. Zacalo martyrium soudu, ktere se tahlo leta. Ivan to nesl dost spatne, zacal mene pracovat a vice topit smutek v lihu. Vysledek se po letech dostavil, z Ivana se stal regulerni bezdomovec a alkoholik. Takze kdyz jsme spolu delali u firmy na vyskove montaze, uz jsem znal jeho minulost jen z jeho vypraveni a fotek a ze svedectvi kolegu. Ivan samozrejme pracoval jen na zemi. Zil vlastne v maringotce na stavbe a obcas zajel za rodici do Pisku. Bydliste mel na uradu. K jeho osobe se vaze jeste jedna historka, ale to je do jineho vlakna. Jak Ivan skoncil, nevim, kdyz sem u firmy koncil, bylo mu slabych 50, ale ze by se dozil dnesnich dnu, to si nemyslim.
Pribeh 2.
Pavel je roky statni zastupce. Velmi chytry, hodny, zasadovy chlap, ktery by pro rodinu udelal vsechno. Je to dnes uz legenda, ktera udelala pro cs. opevneni strasne moc. Jeho manzelka spatne snasela, ze venuje spoustu casu nejen praci a detem, ale i odkazu nasich predku, historii a (nejen ceskoslovenskemu) opevneni. Takze si velmi brzy nasla nejakeho nabijece a detem bylo tenkrat cca 5 let. Deti byly radeji s tatou, taky jim venoval vice casu, nicmene manzelka se rozhodla, ze udela vsechno proto, aby Pavel se s detmi nevidal. Zacaly dlouhe a odporne soudni tahanice. Jako statni zastupce mel dobre jmeno a jeho kamaradka pravnicka, ktera se specializovala na rodinne pravo mu pomahala a zastupovala ho. Po kazdem vyhranem soudu jeho manzelka vymyslela dalsi vec, jak by to Pavlovi zneprijemnila. Nicmene i tak se s detmi vidal, navic o to vice zacaly mit tatinka rady a chtely k nemu, ale nebylo to nic platne. Vidal je zkratka sporadicky o vikendech a navic pro ne musel jezdit asi 150km. A v nedeli zase odvazet. Skoncilo to jak muselo, po mnoha a mnoha letech nekonecnych soudnich tahanic deti vyrostly a zijou s tatou. Respektive castecne uz i svoje vlastni zivoty.
Pribeh 3.
Asi pred 20-ti lety, ve starych drevnych dobach, kdy jsem slouzil, byl v jedne veznici odsouzeny Martin. Byl to "volnopohybář", tedy vezen, ktery nebyl vyhodnoceny jako nebezpecny a byl urcen k uklidu a dalsim cinnostem ve veznici a jejim okoli. Chodil sem s nim asi tyden na pracoviste. Pred prvnim dnem jsem se podival do indexu, coz je takovy soupis odsouzenych a kde jsou uvedene paragrafy, za co jsou odsouzeni. U nej bylo, ze je odsouzeny za vrazdu. Zpocatku jsem byl hodne bdely a ostruzinaty, nicmene pri rozhovorech jsem zjistil, ze je to dost inteligentni clovek a vrazda mi k nemu nejak nesedela. Po tydnu jsem se osmelil a zeptal sem se ho, jak se to vlastne udalo. A tak jako predtim mi naprosto v klidu vysvetlil, ze v manzelstvi vydelal pomerne dost penez, zatimco se zena valela a kdyz uz zacal uvazovat, ze maji s manzelkou dost a ze by mohli zalozit rodinu a relativne spokojene zit az do smrti, ona pozadala o rozvod a rekla si o polovinu penez/majetku. Po konzultacich s pravnikem zjistil, ze to tak dopadne, ze ji bude muset fakt pulku dat. A tak se rozhodl, ze ji neda ani korunu a zabil ji. Kdyz sem po par letech mluvil s byvalym kolegou, uz byl venku. Odsedel si 8 let.
Kdyz si vezmu, kolik let se soudil Pavel z pribehu cislo 2. o deti, bez toho aniz by se vlastne neco vyresilo a jak dopadl Ivan z pribehu cislo 1., tak si rikam, ze Martin vlastne vyhral.
Osobni pribeh zde davat nebudu, nicmene jsem v urcitem obdobi, kdy pani co s ni mam dite, mi hazela klacky pod nohy, nevidel dceru vice nez rok. Pak se situace uklidnila a bylo to v pohode. Nejvic se mi osobne vyplatilo to proste nechat vyhnit a po vice nez roce ticha se to nejak uklidnilo. Dneska uz je to v pohode a dcera je dospela.
Tak chlapci bojujte!