venc

Jo, už jsem to našel, svolávací akce. Prý měnit ciferníky nesmí ani AD, jen výrobce. Vzali to vážně, což je dobře.

Tak to je fakt úlet (ta 26. minuta). Je to i na jiných verzích než na bílé?

Když jsem na ně koukal na videu, tak jsem zjistil, že nemají na lunetě v tom počátečním trojúhelníku lumi bod, ale "jen" bod tvořený vynechanou barvou, tedy kov. To mě dost štve, jinak bych do nich nejspíš šel. Uvidíme, jestli to dokážu zpracovat nebo to bude nepřekonatelný. Je to asi blbost, ale znáte to sami, někdy prostě padne závora...

Náhodou jsem narazil na jednom bazaru na Orienty, které nejsou moc k vidění a podle manželky není divu, protože jsou ošklivé. Na mě ale dýchla doba, kdy Orient takto své hodinky vyráběl - metalické a dost výrazné barvy, masívní pouzdro a jasně zelená lumi v ručkách (která ale moc nesvítí). Bylo rozhodnuto, koupil jsem je. K mému příjemnému překvapení se ukázalo, že kromě odřeného zevnějšku jsou uvnitř poměrně zachovalé a tak putovaly na očistnou kůru. Zatím se z ní nevrátily, protože je problém sehnat ložisko rotoru nátahu a prý potřebuje výměnu. Takže zatím rychlé fotky původního stavu, docela se na ně těším, jak se budou projevovat v provozu. Mimochodem, zjistil jsem z netu, že se vyráběly ve 4 barvách - zelená, červená, modrá a tahle hnědá. Prostě klasika od Orientu.

Baterkový už jsem tu před časem ukazoval, teď něco v automatu. Opět trochu obstarožní model, ale zachovalý a pohodlný. ETA 2824-2 to jistí.

Jedny postarší DS automaty, průměr 38 mm, v překlápěcí sponě pružný člen, který dovoluje korekci obvodu v případě např. otoku ruky apod. Skoro jako u potápek připnutí na neopren . Ale jinak pohodové a odolné hodinky, WR 100 ale bez šroubovací korunky. Naprostá klasika. Fotka nic moc z mobilu.

Mně se World Map líbí, dokonce všechny barevné varianty. Asi bych se nakonec rozhodoval mezi modrou a zelenou, ale potřeboval bych si je vyzkoušet, přece jen jsou dost velké. Na každý den to nebude, ale když mě popadne chuť nosit zase něco "klasického", tak tohle by mohlo být ono. Protože už dost pamatuju, tak právě tento styl Orientů, ještě v původním vydání, se mi vždycky líbil.

Ještě dodám co každý určitě ví - cal. 7700, ref. 408.201, 7 jewels a nárazuvzdorné uložení KIF, viz údaje z katalogu. Jsou zachovalé, kromě krabičky ale nic dalšího nebylo, třeba záručák a sáček

Tak po dlouhé době jsem taky přišel ke stopkám Heuer, sice skromnějším než Tolja, ale krabičku mají stejnou

Už jsem ukazoval v Certina Owners Club - Certina DS quartz, klasika menšího průměru, typická pro Certinu v minulosti. Současné modely jsou na můj vkus moc velké a těžké.

Tak zase trochu historie, i když nedávné - model DS quartz, lehké, příjemné a klasické

Před časem jsem viděl na YouTube (myslím) několik dílů takového zajímavého měření různých starých vojenských přístrojů, nejen hodin a nejen z letadel. Šlo o ruské výrobky, ale stejné se vyráběly i u nás, jen nevím jestli se stejnou svítící barvou. Záření z nich nebylo vůbec zanedbatelné, hlavně u věcí z období do padesátých let. Dokonce i takové ty přepínače se svítícíma koncema, co byly v tancích a jiných vozidlech, dávaly určitou dávku. Asi se ještě po světě pohybuje dost zářících přístrojů, včetně hodin a hodinek a zvlášť s barvou s obsahem radia. Opatrnost je asi na místě.

Klasika na "zlatém" Hirschi. Trochu jsem o té kombinaci pochyboval, ale docela pasuje.

Zajímavé výsledky. Docela by mě zajímalo, jak jsou na tom třeba potápky, které používaly tritiovou barvu. Nebo současné Trasery nebo Luminoxy s tritiem. Měření je přece jen něco jiného než ujištění výrobce .

Jen malý příspěvek z vlastní zkušenosti. Taky jsem dal svoje Seika s 6R15B do Koscomu na servis a protože mi je po vyčištění vrátili se seřízením cca -15 s/den, zkusil jsem je seřídit na lepší a hlavně plusouvou úroveň. Že to je bez vibrografu na víc pokusů nemusím asi opakovat. Schválně jsem si udělal tečku lihovým fixem u regulační ručky, abych věděl, kde se vůči původní poloze pohybuju a když jsem měl být už na hodnotě malinko do plusu, tak najednou hodinky "zdivočely", začaly dělat cca 2,5 - 3 minuty do plusu, měly divný zvuk a divný tvar vlásku při chodu. Ten tvar byl takový, že se začal vlásek jakoby víc zatahovat na jedné straně k setrvačce, zatímco na opačné zase víc vybíhal. Mám to už poměrně vypozorované, jak to bylo "dobře", takže jsem pojal podezření, jestli se nedotýkaly závity vlásku. Někdy se to děje vlivem nečistot, ale to u mě nebylo. Spíš jen takové lehké a asi nepravidelné dotýkání. Vzal jsem pinzetu a OPATRNĚ zkusil odklonit tu část vlásku, která vycházela z regulační ručky směrem od setrvačky, spíš jen takové malé popostrčení. A opravdu to pomohlo, nejspíš se vlásek nějak zaseknul v regulační ručce a tím popostrčením se srovnal do správné polohy. Od té doby jdou hodinky jako dřív, kdy sice vykazovaly podle polohy odložení určitou variabilitu, ale nic dramatického. Zkusil jsem i hledat na netu a podobný případ řešil někdo u 7S26, tedy téměř shodný oscilátor. Doporučuju tedy vzít opravdu slušnou lupu a při dobrém osvětlení se podívat, jestli závity vlásku nejsou tak blízko při kmitání, že hrozí jejich kontakt. Vliv takového kontaktu na přesnost a pravidelnost chodu je velký. Znovu zdůrazňuju, že při dotýkání se vlásku je třeba mimořádné citlivosti, hrozí deformace, které vlásek nadobro zničí.

Fade a ostatní - myslím že jde o něco jiného, než lenost. Opakovaně jsem tah čistil a to i za pomoci saponátu a vlažné vody, oplachoval ve sprše a podobně. Problém je podle mě v tom, že během krátké doby dochází při nošení k tomu, že v místech spojů článků, tj. v místě kde procházejí osičky článkem tahu, se vytvoří jemný kovový prach jako výsledek v podstatě suchého tření - opotřebení. To je také důvod, proč se tahy vytahují a zvětšují se v nich vůle. Prach se následně dostane na kůži a s potem udělá tmavou stopu kolem celého zápěstí. Souhlasím s názorem, že nezáleží na druhu oceli, ze které je tah vyroben, snad jen v tom, jak rychle se opotřebí. Mnohem víc záleží na konstrukci. Protože mám starší provedení SCVS, kde bylo třecích ploch víc než na současných SARBech, tak tah špiní prostě víc. Tolik můj názor, kdybych se tímto tématem zabýval dřív, mohl jsem pořídit fotku zápěstí, na které bylo pěkně vidět, jak "špinavá" místa přesně kopírují tvar jednotlivých článků.

Jen pro doplnění a inspiraci přidávám fotku kalibru z Aero Neuchatel, které jsem tu představoval. Klasika Unitas 6325, celkem zachovalá.

Bezous tohle je velká paráda. Taky pěkný vánoce.

Mně spíš vadila omezená možnost nastavení - spona je krátká a má málo děr. Už nějakou dobu je proto nosím na koženém řemenu a zatím se k tahu nehodlám vracet. Má totiž ještě jednu vlastnost, která mi vadí - špiní když se pod ním zpotím.

Díky

Průměr je rovných 35 mm bez korunky. Strojek vyplňuje pouzdro téměř beze zbytku, má průměr zhruba 30 mm. Co jsem se o strojku dočetl, tak právě jeho větší rozměry jsou důvodem jeho robustnosti, stability chodu a slušné rezervy nátahu.

Když se blíží ty vánoce, tak ještě jedny trochu méně obvyklé - Aero Neuchatel, dnes AeroWatch, s ručně natahovaným Unitas 6325, pouzdro nerez. Stáří se dá asi jen odhadnout, sice na dýnku je sériové číslo, ale zatím jsem nenašel žádné tabulky apod., podle nichž by se dal datum výroby zjistit. Není to žádný zázrak hodinářského průmyslu, ale čistokrevná poctivá mechanika, hlasitě tikající už několik desítek let.

Zkouknul jsem to video a mám podobný pocit jako Karel hb - plochý safír se mi líbí víc. Jak by vypadal s vnitřním AR nevím, ale taky mi nic moc nechybí, ty hodinky jsou prostě dotažený do detailu. Ale je zase pěkný, že existují možnosti, jak si je dotvořit podle sebe.

Jeronimo pěkný, nevíš jestli jsou ještě k dispozici náhradní díly? Konkrétně korunka má pryč těsnění, ale jinak je OK. Nechce se mi moc ji utěsňovat silikonovou hmotou, to jen kdyby už originál nebyl k sehnání.

Nedávno pořízené Tissot PR 516, podle sériového čísla by to měl být rok 1972. Potřebují trochu poléčit, ale snad nic složitého, tak zatím fotka bez ruky.