Roman Šula

gandalf: Však právě proto to jako astronom vím.

X-Bob: No, já už toho o mnoho víc nevím, to by musel už pokračovat někdo jiný. Snad jen, co se týče těch povrchových úprav, tak samozřejmě sloučeniny (třeba už zmíněné karbidy a nitridy titanu) mají úplně jiné vlastnosti než čistý kov, mohou se i uspořádat do nějaké krystalické mřížky (ale zrovna u zmíněných sloučenin to nevím jistě), proto mají obvykle i jinou tvrdost, ale i jiné optické vlastnosti.

Pedro: To se asi spíš všechno u kovů týká jen povrchového napětí (proto je např. trubka pevnější v ohybu než tyč), protože pro kovy je typická struktura amorfní (tedy nekristalická) a mezi jednotlivými atomy se pohybuje část volných elektronů, díky čemuž jsou kovy dobrými vodiči elektřiny. Co se působení tepla na vnitřní i povrchovou strukturu týče, tak např. kalení železa spočívá v ohřátí na vysokou teplotu a prudkém uchlazení, čímž se povrch ochladí rychleji než vnitřek, dojde k tepelné dilataci povrchu a tím zvýšení povrchového napětí, což zvýší tvrdost. Podobně jako když nějakou hromadu zboží omotáte samosmršťovací fólií. Kovy jinak molekuly obvykle nevytvářejí jsou-li v čistém stavu, je to směs volných atomů s nějakým množstvím volných elektronů, jedná-li se o slitinu, tak to opět není sloučenina, ale směs, podobně jako když naředíte líh vodou. Taktéž, protože materiálů pro hodinky se to týká, je vhodné uvést, že křemenné sklo ve studeném stavu není krystal, ale kapalina s velmi vysokou vyskozitou, můžete to pozorovat například na starých okenních tabulích na památkách starých několik set let, kdy spodní část tabulky je zřetelně silnější než horní, sklo prostě pomalu teče. Naproti tomu safírové sklo je typický krystal, kdy jeho molekuly (oxid hlinitý jako všechny korundy) jsou naskládány do určité geometrické mřížky.

Hodinky London Royal, jak náramkové, tak kapesní, neukazují fáze Měsíce, ale pouze část dne, v poledne je uprostřed okénka sluníčko, o půlnoci měsíček. Tak pozor na to.

1730 °C ? Titan má bod tání za normálního tlaku 1668°C, železo 1538°C, v tom moc velký rozdíl není, v každém případě jsou to teploty, které se na zápěstí běžně nevyskytují - takovou horečku by běžný lékařský teploměr nezměřil. Ale pokud by někdo potřeboval kov na hodinky s vyšším bodem tání, může si je nechat udělat z wolframu, ten má nejvyšší bod tání - asi 3400°C.

Osobně musím uznat, že na nošení je titan opravdu příjemný matroš, jen jsem celou dobu přemýšlel, co mi ten šedý neleštěný kov vzhledově připomíná. A už to mám. Plastové slepovací modely, ten lehký šedý plast má prakticky stejný odstín a stejný mat jako neleštěný titan. Zato leštěné části jsou docela originální, obtížně bych je k něčemu přirovnal.

Vím, ale taky nevím, co to bylo zač, ale mám pocit, že to byl chronograf, pokud dobře vzpomínám, byly tam ciferníčky dva.

Kruci, já se taky zrovna toulal po 15. hodině po Brně po krámech, ale raději jsem se nikde na nic neptal.

Pokud vím, tak ne všechny nekorozívní kovy reagují s kyslíkem nedestruktivně vytvořením ochranné vrstvy. Třeba zlato, platina. Stříbro reaguje za běžných podmínek jen se sirovodíkem a vytváří černou vrstvičku sulfidu stříbra. Titan za studena s kyslíkem také nereaguje, za tepla však ochotněji než většina jiných kovů, proto je například vyloučená běžná redukce titanové rudy koksem (uhlíkem a oxidem - latinsky oxydem - uhelnatým) jako u železa. Oxid titanu je bílý, používá se jako zdravotně nezávadný bílý pigment, velmi oblíbená běloba. povrch titanu pasivuje namočení v kyselině dusičné vytvořením nitridu titanu (TiN), který je zároveň jeden z nejtvrdších materiálů, tvrdost je o málo vyšší než 9, tedy se rovná korundu. Další častou povrchovou úpravou je karbid titanu, ten bývá obvykle matně černý.

U hodinek se obvykle udává obsah titanu 99%, co je to 1% se můžeme dohadovat, osobně se domnívám, že to bude špína z Krollova procesu, kterým se čistý titan z rudy získává, tedy by se mohlo jednak převážně o hořčík. Jinak použití titanu ve slitinách je obtížné, protože ačkoliv za studena nereaguje téměř z ničím, za tepla naopak reaguje ochotně téměř se všemi nekovy.

No jo, jenže to se týká celého tvaru, nejenom povrchu. I když je dost dobře možné, že tyto vlastnosti má možná částečně už titan od přírody. Něco jako pomalá pružnost. Sledoval jsem něco takového na té tyčce z tahu, kdy se po těch několika týdnech po ohybu a narovnání zase dokonale srovnala.

No jo, jenže třeba slitiny zlata (většina z nich) jsou ještě měkčí než titan, a podobný jev nenastává. Poškrábaný nebo ošoupaný zlatý prsten zůstane takový, jaký je.

Titan se obvykle pro tyto účely používá v 99% čistotě, záleží pak na tom, co tvoří to zbývající 1%. Co se týká tvrdosti, tak záleží, s jakou železnou slitinou (tedy typem oceli) se porovnává. Já teda zkoušel ohýbat tyčinky z tahu z článků, které mi zbyly, kvalitní ocel ohnout nejde (spíš má snahu se lámat), titan jsem ohnul celkem v pohodě, i když jsem musel vyvinout dost velkou sílu. Ale zase šel v pohodě narovnat, aniž by se vytvořil nový ohyb a zůstal tak zvlněný, což udělá většina měkkých materiálů (hliník - ten dokonce obvykle při pokusu o narovnání v místě ohybu praskne, měď, železo). Ale asi by nám v tomto, co se týče houževnatosti různých materiálů, měl udělat jasno nějaký metalurg, což teda já nejsem.

Před časem jsem četl v jakémsi reklamním materiálu o hodinkách větu, že titanové pouzdro má schopnost "sebeuzdravení", tedy že drobné škrábance se časem sami zacelí a zmizí. nevěnoval jsem tomu pozornost, protože v reklamních materiálech se často vyskytuje fůra blábolů, polopravd, ale i lží. Měl jsem na titanovém plášti vedle sklíčka malý škrábaneček a teď jsem ho po několika týdnech hledal a on doopravdy zmizel, jako by se ten kov do toho místa roztekl, není tam vůbec nic vidět. Má někdo podobnou zkušenost?

cigi: Atomové hodiny fungují na principu přeskakování elektronů z jedné orbity na druhou a zpět, používá se na to cesium a na základě času tohoto přeskoku mezi hladinami je vlastně dneska definovaná sekunda. Ve své podstatě se jedná jen o trochu dokonalejší (a jemnější) quartzky, u kterých se jinak využívá rezonance výbrusu krystalu křemene. Výhodou cesiových hodin je, že doba přechodu elektronu mezi hladinami je nezávislá na vnějších vlivech, jako je třeba teplota a podobně, je vždy zcela stejná jak na Zemi, tak i v jiných částech vesmíru. Dříve se sekunda definovala jako část tropického roku, ale časem se zjistilo, že délka roku se v dlouhodobě mírně mění, stejně jako třeba rotace Země (tedy den). V současnosti například den se prodlužuje asi o jednu setinu sekundy za sto let, rotace Země je díky Měsíci mírně bržděna, v době, kdy na Zemi žili dinosauři trval den 22 dnešních hodin.

Časová pásma nejsou jen po celých hodinách, třeba Indie má posun o půl hodiny a třeba část Austrálie i o čtvrt hodiny. Zde je kompletní seznam časových pásem i s mapou: http://cs.wikipedia.org/wiki/Časové_pásmo

mechano: Nikoliv, pokud se sluneční hodiny dobře udělají, aby počítaly s odchylkou pravého poledne v dané části roku a k čárám se napsal ještě i alternativně nesmyslný a zbytečný a ničím neopodstatněný Hitlerův letní čas, tak jsou to nejpřesněji ukazující hodiny, kdy navíc poznáte podle úhlu a délky jediného stínu nejenom čas, ale i datum.

Ono nejde asi ani tak o dobu, jako spíš o peníze, které ta cesta stojí. Zrovna pendolino za hubičku moc není. I Vsetinsko se da povazovat s lehkou nadsazkou za stredni Moravu, takze do Prahy to mam ca 3,5 hodky a spis se jedna o cas, nez o penize. (zere mi to 5l/100 ) Pánové, když se vás dohodne z jedné oblasti víc do jednoho auto, tak jedete levněji než vlakem. Samozřejmě cesta z Moravy do Prahy vždy nějakou hodinu trvá bez ohledu na zvolený dopravní prostředek, s tím se musí počítat.

Střední Morava, to je Olomoucký kraj? Z Olmiku je to Pendolinem necelé 2,5 hodiny do Prahy.

Sluneční jsou lepší než přesýpací, mají jen nevýhodu, že v noci si na ně musíte svítit...

Obleku netřeba, foťáku třeba. Foťáků není nikdy dost...

Musíš to počítat jako exministr financí Sobotka, to potom pak všechno vychází...

Jinak v Litomyšli na zámku mají na zdi i velmi pěkné sluneční hodiny, někde je mám na fotce.

Není problém, je to vázaná knížka A5 naležato, celkem pěkně udělaná. Tak když tak vezmi ten svůj a můžeme to tam dát kolovat.

No přece ty, které jsou tam nadepsány. Není nad to vědět, kolik je zrovna hodin v Hong Kongu. Jen místo Central by šel nastavit středoevropský čas (CET), případně jeho letní verze (CEST).