colommbo

Díky za informaci! Před časem jsem od ní asi dvoje-troje (dvoje dobrý, jedny šmejdy) hodinky vydražil a na to konto jsme si vyměnili i pár mailů, podepisovala se jako I....d Jí......á, tož jsem myslel, že prodává fakt ona. Ale je to už víc jak rok.

S průměrem 37,5mm se tyhle vintážky řadí už mezi "velké" Omegy, u nichž bývá poptávka (a tedy i cena) trochu vyšší. Nicméně s ohledem na stav (ciferníčku) je patnáct tisíc i tak hodně.

A nejen Seiko... Teď si uvědomuju, že hodinkové nabídky této prodejkyně vlastně už delší dobu na aukru neregistruju - tedy buď nedávám pozor nebo má skutečně "plot"...

Jak píše kolega, případná citová hodnota bude převyšovat cenu tržní, i cena materiálu pouzdra (Ag) bude minimální.

...přičemž, pokud se nepletu, byl z Pardubic...

Tak ty už něco pamatujou a/nebo toho hodně zažily...

Vím, že podle nějakého "zákona na ochranu proti praní špinavých peněz" je povinnost identifikovat platbu (plátce/příjemce) ve výši (po přepočtu) 1000? a víc, pokud se nepletu, ale kolonka "název příjemce" souvislosti mít může. Nastavit to tak, aby se toto okno automaticky zobrazilo pouze při převodu částky 1000? a vyšší, asi nebylo možné... A ano, vytváří to adresář, ač si o něj nestojím.

Jsou-li technické možnosti a šikovné ruce, proč nee... Máte to pěkné, pane! P.S. Stejně mi ale klasické eleganty (od Jeronima) přijdou hezčí... Ale halt není to nerez.

mondeo2: Souhlas! Hned první kolonka při zadávání platby a jednak co je komu do jména kohokoli, komu něco posílám a druhak je to vopruz, bo tě to nutí napsat cokoli, i kdyby sis měl něco vymyslet. Co se platby za hodinky týče, zatím jsem to řešil vypsáním křestního jména příjemce, systém byl spokojený, narozdíl ode mne. Nevím, k čemu je ten údaj dobrý, zkusím se zeptat své poradkyně, až s ní budu hovořit (a vzpomenu si.) Asi budu vypisovat křestní jméno podle aktuálních jmenin v kalendáři...

Vyčistit strojek pro hodináře no problem, doplnit (nějakou pěknou, hodící se) vteřinovku a vyměnit sklíčko taky nee, s ciferníčkem, aby to nebylo ještě horší, moc kouzel nenaděláš, to je moc choulostivá věc. Stěžejky jasně, ale ty stejně nejsou vidět. Jo, nějakou péči tomu věnovat je v pořádku, jako na druhém obrázku hodinky však nebudou, raději s tím počítej dopředu.

Stáří je, když si jdeš v deset večer lehnout, usneš, ráno mezi šestou a sedmou se dojdeš vyčurat (jo, vzbudí mě to, zaplaťpánbu...) a jdeš se ještě dotáhnout tak do osmé. Pak vstaneš, uvaříš si kafe a přemýšlíš, co dneska bude. To je stáří.

Poslední roky mám čím dál větší dojem, že tohle se stalo obecným trendem, bohužel...

Je to akési čudné...

...že Česká spořitelna v novém systému internetového bankovnictví (George) konečně zprovoznila zasílání potvrzení o platbě mailem.

Zřejmě záleží i na tom, co si kdo pod tímto slovem představuje či od něj očekává. Jestli uvedení do stavu nositelnosti nebo "jako nové". V prvním případě ještě budiž (s výhradami a omezením), ve druhém je to už vlastně jiný kus a původní pel je pryč. Ano, strojek (třeba) zůstane, ale u předmětu, k němuž pociťuju velmi osobní vazbu, je ta druhá varianta dle mého soudu na škodu.

Nejen tvůj... Nějakou "renovací", byť by stála balík, přijdou o emoční kouzlo, které pro majitele mají, stanou se z nich obyčejné hodinky...

Přesně moje řeč!

Podle zdroje předpokládám, že se jedná o celosvětové měřítko. Pokud ano, nutí ty cifry člověka k zamyšlení...

"A tím se to vysvětluje", řekl by poručík Kolumbo...

Karlos by měl radost...

Jezdím přes čtyřicet let, nikdy jsem automat neměl, nemám a mít nebudu. Mám kamarády, kteří tvrdí, že by už nic jinýho nechtěli, párkrát jsem si to zkusil, ale není to vono, furt mám pocit, že auto pracuje, jak chce ono, a ne jak chci já. Ano, ve městě či při popojíždění v kolonách to není špatný, ale za mě prostě nee. Jo, a Seika taky nemám.

Tohle už vypadá o moc líp, PRIMa!

Obsedantně kompuluzivní porucha. Občas to mívám taky. Lze to léčit, antidepresiva, anxiolytika, neuroleptika.

Lynx12: Nee. Znám své limity a slabé stránky už šedesát let...

Obdivuju! U mě výšky končí někde na desátém šprušli žebříku, nemůžu za to...