I když chronomag bedlivě sleduji již několik let a je mi velmi spolehlivým zdrojem nových chronoinformací, sám jsem zatím ještě nepřidal jediný příspěvek. Nicméně při nákupu svého posledního přírůstku bych chtěl tento stav změnit- nové hodinky mě tak nadchly, že jsem se rozhodl podělit dále o své postřehy. Podotýkám, že tato minirecenze je velmi subjektivní, bez ambice na bezvadný technický popis. Po pečlivém uvážení jsem se rozhodl pro zde dobře známé Glycine Airman, a to model 18 Sphair GMT. Značka Glycine mi byla vždycky velmi sympatická. Zpočátku ani sám nevím proč, možná už skrze samotný název. Jakmile jsem se s ní začal více seznamovat, byla mi ještě bližší. Zaprvé, za touto značkou se skrývá dlouhá historie, kterou tady nechci obsáhle rozepisovat. Důležité je, že manufaktura byla založena panem Meylanem už před více než sto lety. A i přes nedávné převzetí americkou Invictou se pořád jedná o starou dobrou švýcarskou provenienci z Bielu. Za druhé, a to především, se mi líbí samotné hodinky z této dílny. Z nich odjakživa preferuji řadu Airman. Nesmrtelnou legendou se model Airman stal i díky oblibě u amerických pilotů ve Vietnamu. Nejen proto jsou Airman?s stále velmi populární především v USA. Poprvé přišly na svět v roce 1953- od té doby se jich objevila celá řada. Aktuálně je nabízeno poměrně široké spektrum, z něhož si vybere téměř každý. Z něj bych vypíchl model DC4 či SST12 (zde na fóru moc hezká recenze od Šímy). Velkou klasikou je samozřejmě model No.1. Nevím, zda je to jen můj dojem, ale model Sphair se mi zdá nejen zde poněkud opomíjen. Mě zaujal na první pohled..Neotřelé pilotky, GMT- 3 časové zóny, se slušnou vodotěsností (200m), s ne zcela obvyklou gumovou vložkou na lunetě, kvalitním strojkem (GL293, tj.převlečená ETA 2893-2) , se safírem a oboustranným antireflexem, solidní luminiscencí, celkově vyznačující se precizním zpracováním. Sportovní, ale zároveň decentní, díky velikosti 39mm skvěle padnoucí a nositelné. Hodinky nesundávám z ruky ani v noci. Právě kvůli velikosti 39mm jsem chtěl model 18 a nikoliv 17 (46mm), který je už za mou hranou nositelnosti- obvod zápěstí mám 19cm. Charakteristickým prvkem Airmanů je 24hodinovým ciferník. Ze začátku jsem si nebyl jistý, zda mi tento nebude vadit. Zda to nebude na úkor dobré čitelnosti. Samozřejmě je to i otázka zvyku, ale z mé zkušenosti si na něj člověk zvykne během opravdové chvilky. Naopak když nyní vezmu jiné hodinky do ruky, podvědomě na nich hledám 24hodinový formát. Jeden z důvodů, proč jsem si vybral Sphairy, byla gumová luneta, resp.gumová vložka na lunetě. Na hodinkách je osazena opravdu dokonale a kromě estetické funkce se jedná i o ryze praktickou záležitost. Na předešlých hodinkách jsem měl černou lunetu, na jejímž vzhledu se zub času podepsal opravdu znatelně. S pouzdrem souvisí ještě jedna pro mě nová věc- průhledné dýnko. Ale i na tento prvek se dá zvyknout velmi rychle. Pohled na strojek působí mimořádně uklidňujícím dojmem. Až pojedu příště po D1, obrátím hodinky rubem a budu občas pomrkávat místo na ručičky raději než na strojek. Původně jsem chtěl verzi v černém provedení, ale nakonec se přiklonil k modré. A rozhodně nelituji. Horní část ciferníku je černá, a následně přechází na modrou- těch modrých odlesků se nemůžu nabažit. Gumová vložka lunety, stejně jako gumové pokrytí korunky jsou pak tmavě modré s šedých nádechem. Velmi mě zaujal i originální šedomodrý pásek, který je velmi příjemně nositelný. Brzy mu budu muset pořídit druhy- kromě kožených pásků pokukuji i po kaučukovém pásku od Hirsche (Pure). Tento bych rád využíval nyní na léto k vodě. Jsem velmi zvědavý, jak hodinkám padne. Problémem byla pro mě původně cena, neboť v Chronoshopu se prodávaly za skoro 50k. Ale díky průvanu ve skladech u Glycine se dá tento model sehnat za velmi solidní cenu na americkém ebayi, u autorizovaného dealera. I na Chronomagu jedny prosvištěly v prodejním vláknu (mimochodem doporučuji shlédnout skvělé fotky od spiederera). Než jsem stihl zareagovat, byly fuč a a tak mě nezbylo než se podívat za velkou louží. Nakonec jsem je sehnal na Wathuseek- americký kolega se nemohl rozhodnout, zda vybrat Sphairy anebo DC4. Pro jistotu si pořídil oba modely, následně provedl srovnání. Svého vítěze si ponechal, poraženého (ještě ve fóliích) vydal na prodej. Nechtěl jsem je nechat dlouho bezprizorní, a tak je vzal k sobě. Pro mě jsou Sphairy univerzály pro denní nošení. Osobně nejsem zastáncem častého prohazování hodinek- když už jedny koupím, tak jsou u mě na ruce pořád. U Glycine se mi líbí dokonalé zpracování, líbivý vzhled a určitá dávka exkluzivity- určitě se nejedná o masovky.V neposlední řadě bych zmínil i přesnost- za první týden permanentního nošení mi udělaly 9s do plusu, za další týden pak 4s. Jediný nedostatek u hodinek shledávám v tom, že osobně s nimi lítám převážně jen po kanceláři a nemohou tak plně vyniknout všechny jejich přednosti. Facit: rozhodně doporučuji. Za kvalitu mých fotek se předem omlouvám, jedná se o ryze amatérský počin. Zrcadlovku nemám (skoro nefotím), mým kompaktem zhotovené fotky mě příliš nezaujaly, a tak jsem hodinky zkusil nafotit iphonem.