Varování: nošení tohoto modelu (ve správné velikosti!) je prudce návykové a podněcuje rozprodej sbírek
Psaní recenze mi pomáhá utříbit si názor na hodinky, které pro mne mají větší význam. V minulosti už jsem se zde pokusil vypsat z náklonnosti k modelům Mondaine Night Vision Tritium a Tudor North Flag. V obou případech mám lepší pocit kdykoliv je beru na ruku. Jako že je lépe znám a vím, co umí a co pro mě představují.
Můj původní plán byl pokračovat chronologicky (jak jinak tady na fóru!) a popisovat hodinky tak, jak přibývaly do sbírky.
Jenže v covidových letech přepadla mánie a já přikoupil vícero kousků, od Omega Moonwatch přes Rolex Sub, Rolex Exp II ve dvou generacích až po vintage IWC Mark XII. Hybnou silou těch nákupů byl fakt, že jsem v té době neměl příliš za co utrácet, a na druhé straně hodinky byly něco, co si mohl člověk užívat covid necovid. Recenze všech těchto kousků ale jednak nestíhám a jednak je můj poslední „zářez“ poněkud přebíjí. Proto se dnes zaměřím na Rolex Explorer, můj zatím poslední přírůstek.
Začátkem roku 2023 jsem se už pár měsíců nacházel v pořadníku na Explorer 36 mm ref. 124270, a to jak u Bechyněho, tak v Carollinu. V den, kdy Rolex představil verzi 40mm ref. 224270, jsem oběma AD zavolal a svoji preferenci změnil na tento větší model. Prostě novinky táhnou a také příklady táhnou – youtube byl najednou „plný“ videí, které vychvalovaly tuhle větší verzi a já je prostě musel mít.
Nejpohodlnějšími hodinkami, které jsem do té doby vlastnil, byly Rolex Exp II 16570 ve velikosti 40 mm. Skvěle pohodlné. Superpohodlné. Tak proč ne znovu 40 mm?!
Telefon s neznámým číslem zazvonil někdy v říjnu 23. Bechyně Brno. Udělal jsem si výlet a hodinky převzal u mého dnes preferovaného AD. Parádní servis, kompetentní prodejci, zkouška všeho možného včetně full gold verzí, na které od pohledu nemám, prostě nákup drahých hodinek byl zároveň zážitkem, jak to má být.
Najednou jsem tedy měl Exp 40mm v ruce. Konečně. První měsíc nošení – tak jako asi u všech svých akvizic – euforie. Letmé pohledy k zápěstí, vše jak má být. Po nějaké době se mi ale do hlavy vkrádala nejistota. Pocitově seděly dobře. Ne tak dobře jako 16570, ale dobře. Problém jsem měl spíš s estetikou a s tím, jak vypadaly na ruce. Dojem z nošení mi kazilo několik věcí. Tou první je rozměr end link – to end link, tj vzdálenost mezi konci prvních článků, které opticky vycházejí z pouzdra. Přesný rozměr je 51mm, ty endlinky jsou opravdu dlouhatánské a vizuálně zvětšují prostor, který hodinky na zápěstí zabírají. Dalším faktorem je vnitřní průměr číselníku. 40mm hodinky nejsou samozřejmě nic extrémního. Jenže pokud nemají lunetu, ani žádné komplikace jako např. datum, rezervu nátahu, chronograf apod, tak je prostor číselníku (na mě) vizuálně už moc velký. Po přeměření dokonce o několik mm přesahuje rozměr Subů nebo Explorerů II. Kombinace těchto okolností působí, že hodinky v jinak „učebnicovém“ rozměru s nosí jako mnohem větší, např. asi tak jako zmíněné Explorer II. A to je pro decentní tříručky trochu moc.
Jakmile jsem si tyto souvislosti uvědomil, nešlo je už dostat z hlavy. Hodinky mě na ruce pálily a postupně prošly odsunutím do druhé řady v pelikán kufříku – už to samo nevěstí nic dobrého – a nakonec zpět do krabice. V tu dobu už jsem měl vypsaný inzerát na prodej tady na fóru.
Plán nebyl vzít cash a investovat jej do něčeho „smysluplného a praktického“, jak říká moje rodina. Já jsem se samozřejmě chtěl zahojit chrono nákupem, vyhlédnuty jsem měl PAM111 na chrono24. Já vím, prodávat hodinky kvůli nadměrné velikosti a pořizovat si místo nich ještě mnohem větší nedává většině lidí mimo okruh pacientů smysl…
Nakonec to tak nedopadlo. Kromě prodejního inzerátu jsem vypsal nabídku na výměnu – za Explorer 36mm.
Řekl jsem si, že se vrátím k původní volbě, u které jsem začal. Když se vyrábějí už 50 let, tak na té velikosti asi něco bude. Přinejhorším je vyzkouším a prodám dále – riskuji jen čas, který té výměně dám.
Výměna proběhla nedlouho potom. Půl roku staré sporadicky nošené 224270 za rok staré a prakticky nenošené 124270. Bez dalších doplatků, pěkně z ruky do ruky. Chtěl bych zmínit, že mám jen ty nejlepší zkušenosti jak s prodeji tak teď s výměnami hodinek s členy fóra. Jasně, je dobré podívat se na dřívější recenze. A když chybí (jako v případě kolegy), tak si alespoň opsat SPZ auta, nebo tak něco. Vše ale bylo v pořádku a jsem rád, že tenhle koníček spojuje dohromady primárně fajn lidi.
36mm verze šla na ruku už v autě nazpět z výměny. No, na první pohled byly hodinky prťavý! To jsem tomu dal. Připadal jsem si trochu jako blázen, ale trvalo to jen chvíli.
O pár hodin později – a nemám žádný problém. Oči se zkalibrovaly na rozměr Explorerů a jejich proporce mi od té chvíle přijdou ideální. I tady pracují s podvědomím end-linky, které v tomto případě hodinky na ruce vhodně rozšiřují. Konečně jsem si začal užívat každý detail hodinek. Lesklý černý číselník, ze kterého vystupují indexy ve tvaru obdélníčků, číslic a protáhlého trojůhelníku na pozici 12, vyplněné chladivě namodralou lumi chomalight. Tah v šířce 19 mm krásně navazuje na tělo oyster pouzdra a zužuje se u spony na 14mm. Silueta pouzdra, která nemá podle mě daleko k dokonalosti a které se ostatní výrobci přibližují jen velmi ztěžka. Žádné okénko datumovky nebo kyklop, dokonalá souměrnost číselníku s číslicemi 3-6-9. Parádní čitelnost. Elegantní, ale ne přehnaně blyštivé. Sportovní, ale v tom klasickém smyslu, ne s pouzdrem a náramkem z plastu. A v neposlední řadě pohodlné tak, že si musíte občas zatřást rukou, aby se hodinky na ruce připomněly.
Vzhled hodinek je, jak dávno víme, alchymie. Kromě designu číselníku ho tvoří další spousty detailů. Rozměr korunky, délka ruček, sklon fazety na lunetě, atd. atd. A v případě 124270 je podle mě všechno nastaveno tak, aby byl splněn primární účel hodinek – vytvořit v majiteli silnou závislost.
Nenapadá mě moc situací, ve kterých bych nechtěl mít Expy na ruce. I když třeba ráno vyberu nějaké jiné, nejčastěji po snídani přezouvám na Expy. Bude horký den, bude se mi hodit mít micro-extenzi. Mám odpoledne schůzku – chce to něco formálnějšího než Exp II na NATO řemenu (originál tah k nim nikdy nenosím). Nemám teď čas štelovat se s datumem….sáhnu po Expech, které v tomhle směru nevyžadují pozornost. Nejspíš půjdu během dne v kanceláři po tenisu pod sprchu….no přece si nevezmu něco s vodotěsností menší než poctivých 100m….v každé disciplíně jsou nějaké hodinky (nejen od Rolexu) lepší. Ale jako univerzály jsou tyhle prostě jedinečné.
Půjdu tak daleko, že v téhle chvíli bych byl ochoten se vsadit, že vydržím mít tyto jediné hodinky na ruce nepřetržitě celý rok – včetně spaní.
Vím, že by mi to bylo na jednu stranu líto, mám ve sbírce kousky, které mají pro mě stále šmrnc. Na druhou stranu ale cítím, že jsem narazil na své zřejmě osudové hodinky. Nechce se mi s nimi loučit a necítím se bez nich dobře. Takový pocit jsem zažil naposledy na základní škole s mými prvními Primkami. Ty tuším skončily tak, že došly při delším mytí rukou na limit své vodotěsnosti.
No, abych nebyl zase přehnaně „monochronotický“. Začíná se mi v hlavě líhnout takový nápad, zkusit Expy ve variantě yellow gold rolesor, ref. 124273. Čili two-tone Expy 36 mm. Tím bych mohl zabít dvě mouchy jednou ranou. Zůstat u toho, co mi momentálně učarovalo a zároveň prozkoumat i vody neznámé. Zlato jsem zatím nezkusil v žádné podobě a celkem mě to láká. Že bych k té nepatřičnosti malé velikosti na dospělém chlapovi přidal ještě nepatřičnost ideologickou – zlato na ikoně pracovních modelů hodinek. Mínus a mínus je plus.
Momentálně jsem ale u stropu toho, kolik pěněz jsem ochoten v hodinkách mít. Čili případný nový nákup bude na úkor některých současných. To jediné mi náladu trochu kazí – nerad se loučím s hodinkami (a tím se vzpomínkami). Každopádně jednu jistotu mám – Expy z domu nepůjdou a pokud bych si na two-tone zvykl, maximálně je ve „vhodný moment“ (rozuměj promoce, svatba nebo vlastní smrt) předám synovi.
Děkuji všem, kteří dočetli, budu rád za poznámku, jestli pro vás jsou nějaké hodinky tím, co jsou pro mě Expy 36 mm.
