Rozhoupal jsem se k recenzi jednoho svého kousku, který mi přirostl k srdci.
Jedná se o model Tudor North Flag, vyráběný v letech 2015 -2021.
Začnu asi vnitřním hlasem, který si zdůvodňoval nákup dalších hodinek.
"Hmm, no a jaký teda....diversy mám, oblekovky mám, a přitom se nepotápím a nechodím v obleku. Co takhle pilotky, když nesnáším létání? A nebo pro změnu nějaký, který opravdu využiju? No jo ale na co je vlastně reálně potřebuju? Rád střílím. Ne po zvířatech, ale po terčích. Rád chodím se psem po lese a kolem řeky. Občas popoběhnu, popojedu na kole nebo na "babetě". Rád cestuju. Rád poslouchám hudbu. No dobrý, tak asi nějaký odolný, aby z nich hned nic neupadlo a možná antimagnetický, když je nechám někde u repráků..."
Takhle nějak mě "to" přivedlo na stopu hodinek, které vypadaly v porovnání s konkurencí hodně zajímavě. Dokonce se se mluvilo o tom, že jde o přelomový model v produkci Tudoru.
První model s průhledem na strojek. První model (o prsa před Pelagosem?) s inhouse kalibrem (předtím Tudor používal především strojky ze stáje švýcarské firmy ETA). První model s rezervou chodu 70 hodin. První model se silikonovým vláskem v oscilátoru. První model s certifikací C.O.S.C.
Tady bych se na chvíli zastavil, myslím, že si certifikace COSC zaslouží krátké vysvětlení.
Standard COSC (Controle Officiel Suisse des Chronometres) byl založen v roce 1973 ve švýcarském La Chaux-de-Fonds. Byla to vlastně cesta, jak sjednotit různé testovací standardy švýcarských kantonů a přijít s něčím, co by umožňovalo porovnání kalibrů a zaručovalo neutrální a spolehlivé měřítko kvality hodinkových strojků.
Strojky zaslané k testování musejí splňovat základní kritéria - k testování jsou např. připušteny pouze ty s označením SWISS MADE (to znamená, že minimálně 60% produkčních nákladů a minimálně 50% hodnoty komponent, ze kterých je strojek sestaven, jakož i samotné sestavení mají původ nebo se odehrávají ve Švýcarsku). Každý strojek, který je akceptován, se testuje 14-20 dní. Během této doby je odkládán v 5 různých pozicích (na 3,6,9 hodinách, číselníkem vzhůru a číselníkem dolů) a ve 3 různých teplotách (8,23 a 32 stupňů Celsia). Průměrná denní odchylka strojků nesmí být nižší/vyšší než -4/+6 sekund.
COSC k testování používá speciální vybavení, IT systémy a nepřetržitý monitoring, aby výsledky nebyly ovlivněny ničím jiným, než vlastnostmi strojku. Pro představu, jen asi 6% ze všech hodinek, které jsou exportovány ze Švýcarska, jsou certifikovány COSC.
Ale zpět k Tudor NF.
Technické parametry v kombinaci s certifikací a s vlastní výrobou mi zkrátka zabrnkaly na svaly, které ovládají otevírání peněženky.
Vím, že inhouse nemusí být vždy záruka lepší kvality a že se s tím označením dají dělat vcelku psí kusy (viz. například část produkce IWC). I přes to mě přitahují mnohem více hodinky, u kterých si alespoň na papíře s pohonem lámal hlavu sám majitel brandu. Že musel přijít na vlastní způsoby řešení, improvizovat a investovat do vývoje. Prostě jak někteří říkají - spálit větší množsví duševního sádla a jít s kůží na trh. No a tady bylo navíc všechno, co jsem od hodinek chtěl, pěkně pod jednou střechou. Přesnost, dlouhá rezerva chodu, rezistence proti magnetizmu, dobrá voděodolnost (ta je 10 ATM - žádné potápky, ale dost na všechno, co jsem schopen ve vodě provozovat).
Kalibr je bez přílišného zdobení. Stejně jako celé hodinky vyjadřuje účelnost - tenhle stroj má spolehlivě odvést svoji práci, tečka. Takový glock mezi pistolemi, nebo multivan mezi dodávkami.
Pokud jde o celkový vzhled hodinek, s tím u mě na první pohled o parník nevyhrály. Spíš jsem si k oblibě jejich designu došel. Na druhou stranu, drží mě to doteď celkem silně.
NF částečně navazuje na model Tudor Ranger II 9111-0, který byl v produkci začátkem sedmdesátých let. Transplantované části jsou např. tvary ruček včetně vteřinové s hranatým "lumi - prvkem" u její špičky, tvar a velikost číslic dvanáct a šest, nebo armovací vnitřní kroužek přiléhající k indexům. Taky tah zůstal integrovaný, trojřadý s menšími center-linky. Naopak zapomenuty zůstaly kyklop a fluted luneta, tyto prvky dnes už asi patří k nepovolenému dopingu od sesterské firmy Rolex.
Určitý retro feel hodinkám NF zůstal. Například ostrá celistvá hrana integrovaných nožek dává při pohledu shora rámeček dokonale kulaté lunetě. Působí to na mě podobně jako třeba silueta Zenith Chronomaster Revival. Chytré ale podle mě je, jak moc je to v kontrastu s moderními prvky, které byly přidány.
Konkrétně plastické indexy, které mají skvělou modrou luminiscenci. Ručky jsou s indexy v podobné tloušťce a to sladění na číselníku ladí oku, je takové skandinávsky jednoduché a čisté. Také přechod úzké ocelové lunety do rovného safírového sklíčka podtrhuje utilitární styl.
Na číselníku číslice na pozici 9 přepustila místo ukazateli rezervy nátahu, zatímco na pozici 3 je decentní okýnko datumu. Číselník je tak při pohledu z větší dálky celkem hezky vyvážený a symetrický. Žlutá barva, která je použitá na sekundové ručce, stupnici ukazatele rezervy a na pětiminutových indexech, je hodně výrazná a proti tmavému číselníku hodinky oživuje. Je jí ale použité jen decentní množství, takže výsledkem není žádné logo Lidlu nebo, fanoušci prominou, Doxa Divingstar.
U většiny hodinek, které vlastním, mám nějaké výhrady k tomu, jak působí na ruce. Malé (Prim sport II), velké (Exporer II), vysoké (Alpina), tenké (Frederique Constant). U NF se ale podívám na zápěstí, a jsou přesně takové, jaké mají být. Dýnkem se opřou o ruku a opicky jako by se snížily tak o 3 milimetry. Zboku je výška rozbitá členěním pouzdra a lunety. Samozřejmě nejsou to nízké hodinky, ale nepůsobí (podotýkám na ruce) ani přehnaně vysoké. Ale pak je tam to zvedlé těžiště, které opravdu vnímáte. A je to takový zváštní pocit, když vizuální vzhled nesouhlasí s pocitem na ruce.
Tenhle pocit zmizí během pár minut, kdy na hodinky na zápěstí zapomenete. Ale je tam. Doporučil bych každému, kdo si tyto hodinky plánuje pořídit, aby je předtím důkladně ponosil a zjistil, jestli mu to nevadí.
North Flagy nosím jen částečně tam, kam jsem si na začátku umanul. Tedy kolem řeky, do lesa, a samozřejmě do práce ano. Na střelnici a na běh jsem ale pořídil G-shocky. Věřím sice, že by vydržely i horší zacházení, např. dvojí kotvení mostku na kalibru vypadá opravdu bytelně. Ale nejspíš by to odnesl vzhled. Broušený vršek ocelové lunety je celkem náchylný na "jebance" všeho druhu, včetně malých.
Nejchoulostivějším místem hodinek jsou nožky pouzdra, o které se při odložení na dýnko opírá článek tahu. Udělá to takovou nehezkou mapu. Tím se dostávám k jediné věci, která mě na hodinkách po ca dvou letech nošení vadí. Totiž že si jejich tah nevyměním za nato, které u jiných hodinek rád střídám s origo tahy. Není to tak špatné, že bych se kvůli tomu hodinek zbavoval (vždyť jsem je měl na ruce při narození dcery, když jsem porodníkům stopoval provedení císařského řezu). Ale při výběru dalších hodinek do sbírky se integrovanému tahu vyhnu.
Závěrem ještě pár slov k faktu, že NF už od konce roku 2021 nejde koupit a v Tudoru byl ukončen bez nástupce. Je mi to trochu líto, protože NF přinášel značce alternativu k jednolité řadě Black Bay. Pomyslným nástupcem se staly řady Ranger a Black Bay Pro GMT, ty ale nepřinášejí takřka nic nového. Škoda no, snad autora designu pod dojmem nízkých prodejů nepropustili a ještě se v budoucnu od něj něčeho svěžího a progresivního dočkáme. Technicky Tudor dělá skvělé hodinky za férovou cenu. Tak ještě to zabalit do nějakého podobně funky kabátku.
