Jsem si vypůjčil...
Kdybych byl Putin, dělám přesně to samé, co on - straším zbraněmi. Protože moc jiných trumfů už v rukávu nemám.
Být Putin není sranda. Rusko a vše, co se v něm děje, to je prostě Putinova věc. Pro dnešní mladou generaci vládne prakticky od nepaměti. Předtím byl jen komunismus a devadesátky. A Rusko, to je země bez budoucnosti, kterou byste chtěli, kdybyste tam žili. Země s obrovskými regionálními rozdíly, chudobou, brutálním stárnutím obyvatelstva a vymíráním, technologickým zaostáváním všeho kromě zbrojního průmyslu, významně závislá na těžbě nerostných surovin, země bez nového byznysu, naděje nebo čehokoliv, co by vůbec stálo za to. V takovém stavu se nemůžete vzdát moci. Nemůžete jít do důchodu. Kdokoliv přijde po vás, musí najít obětního beránka za to, jak dnes Rusko vypadá, a to budete vy. A pokud nepůjde o hledání beránka k podřezání, pořád se bude bát, že si vezmete svou moc zpět. Pár dní po odevzdání své funkce se "probudíte" s kulkou v hlavě. To v lepším případě. Nebo vás o moc připraví dav a pověsí vás i s Lavrovem zlynčované na nějaké benzinové pumpě.
A to nechcete, když jste Putin. Jediné, co vás drží na nohou je to, že lidem naženete strach a zároveň jim dáte pocit něčeho velkého - snu o velkém mocném Rusku. Protože to je to, co vás jako Putina drží dál od převratu, ať už mocenského nebo převratu z ulice. A převrat neznamená důchod, to je smrt.
Kdybych byl Putin, řval bych na celý svět. Křičel, že je prohnilý a chce zničit Rusko. Řval bych tak hlasitě, aby to slyšeli hlavně moji voliči. Aby jim něco z toho zůstalo v hlavě a uvěřili tomu. Alespoň trochu, to stačí. A také bych strašil zbraněmi svět okolo, aby si Rusové řekli: Lidé u nás mají hlad, všude je korupce, cenzura a rozklad, ale jsme velicí, tak velicí, že se nás celý svět bojí. A to a Putin jsou jediné, co je drží dál od našeho plynu. A to zahřeje. Ty dvě věci stačí, aby se semkli se pod mou fotkou, milovali mě, obdivovali a báli jako Stalina a já se tak udržel u moci na věky. Tak na to bych myslel, kdybych byl Putin.
Jasně, až Putin dostane infarkt, bude ležet pochcaný na zemi osamělý, vyděšený ze smrti a Boha a nikdo, kdo jej doopravdy znal, neuroní ani slzu. A ano, jeho pohrobci svrhnou jeho kult, ale z historie Ruska víme, že se stejně udrží. Že pak na věky budou vzývat jeho jméno, protože za něj se vaší země všichni báli, kdy bylo všechno velkolepé, obrovské, vaše tanky jezdily kolem Ukrajiny a mohli jste zapomenout na to, že máte hlad a musíte držet hubu a krok. A ti mrtví, korupce, bezpráví, marnost života, to všechno bude jen okrajové. Jako když se v Rusku vzpomíná na Stalina. Miliony mrtvých, desítky milionů zničených životů jsou tak jen drobnost proti tomu jak bylo za Stalina Rusko veliké.
Tak na tohle bych myslel a tohle bych dělal, kdybych byl Putin.
Určitě bych ale neútočil na Ukrajinu. To se nestane. Protože bych tam mohl uvíznout. Zaseknout se do marné války jako v Afghánistánu. Další sankce, to je další hlad. Rusko, které by uvízlo na Ukrajině, to není veliké Rusko, kterého se každý bojí. To je ponížené Rusko a ponížené Rusko, to by byl můj konec, kdybych byl Putin.
Klíč k současné době není v Rusku nebo Rusech. Je v Putionovi, jeho osobnosti, v jeho duši a démonecch.