Vyhledávání

Zdravím, dneska je to přibližně měsíc, co jsem poprvé na fóru uviděl novou řadu Tridentů od Christopher Ward a okamžitě propadnul bílý verzi. Nikdy předtím jsem se takhle rychle do hodinek nezamiloval. Výběr Ocean Two předcházely týdny pečlivýho zkoumání fotek na internetu a dvě návštěvy Chronoshopu, a koupě Glycine Combat Sub pak byla spíš koupí z rozumu. S novýma Tridentama to byl ale úplně opačnej případ. Před potvrzením objednávky jsem sice ještě trochu váhal nad modrou variantou, ale myslim, že nakonec jsem se přecejen rozhodnul správně. Se starou verzí Tridentů je asi většina zdejších štamgastů dobře seznámená. Na první pohled líbivý, na svou cenu kvalitně zpracovaný potápky se spoustou designových prvků převzatých převážně ze Subů a Seamasterů. Na druhej pohled zaujme zajímavej tvar hodinový ručičky, ale především pak asymetricky položený datumový okno. Přiznám se, že smysl jeho zvláštního umístění mi zcela uniká a v podstatě hodinky vylučoval z toho, abych o nich jakkoliv vážneji uvažoval. Naštěstí chlapci (a děvčata) z Christopher Ward měli dostatek rozumu, aby datum u připravovaný novinky přesunuli tam, kam patří. Čímž se dostáváme k nejnovější verzi C60, představený v druhý půlce ledna. Christopher Ward se na svých stránkách chlubí tím, že nejde o pouhej facelift, ale komplexní upgrade téměř všech částí jejich nejpopulárnějšího modelu. Udávaná vodotěsnost vzrostla z 300 metrů na 600, spolu s ní i výška pouzdra na aktuálních 13,3 mm, přepracovaná byla i korunka a především dýnko, na kterým je teď mnohem hlubší reliéf s typickým trojzubcem. Výrobce navíc slibuje vyšší kvalitu zpracování, lepší finiš, ostřejší hrany a v neposlední řadě novější a bohatší lumi. Jak tak ty hodinky v ruce obracím, nemůžu než souhlasit. Oficiální průměr pouzdra je 42 mm, leč samotná luneta má, jak někdo na christopherwardforum.com změřil, 43,01. Díky výšce tak hodinky nejsou vůbec malý, ale naštěstí nejsou ani přehnaně těžký. Pohodlnost zatím nemůžu posoudit, bo nebyl čas nechat zkrátit tah a na ruce se tím pádem moc neohřály. Tah působí hodně kvalitně. U pouzdra má 22 mm a zužuje se až na 18 u spony. Není zdaleka tak masivní jako třeba u Štajnů, subtilností se mnohem víc blíží tahu na Glycine Combat Sub, což pro někoho tohle bude dealbreaker, ale mě se tenhle způsob zdá velice šťastný. Osobně se mi navíc nesmírně zamlouvá vyvýšení středových článků, díky čemuž je tah vizuálně jasně oddělenej od pouzdra. Koncový články pak dosedaj k pouzdru téměř dokonale, snad jen po stranách je malinkatá vůle. Samotná spona je zpracovaná opět výborně. O potápkách z Günterovy dílny se snad ani nemá cenu v tomhle kontextu bavit, ale působí líp a dráž než třeba i na zmiňovaných Glycinách. Rozhodně to není žádnej ohnutej plech. Její šířka je necelých 20 mm. Nemá sice pojistku, ale zato nabízí potápěčskou extenzi. Její funkčnost musím ovšem teprve ověřit, jakkoli se obávám, že je tam takříkajíc jenom aby tam byla. Nicméně je to další bonus navíc, kterej v týhle cenový kategorii myslim nemá příliš obdoby. Ehm, omluvte ty fólie... V hodinkách byje (od slova obývat) buď ETA 2824-2 nebo Sellita SW200-1 údajně minimálně v elaboré grade. Ano, čtete správně, je to loterie, jakej strojek vám přijde. A bohužel ani v přiloženým manuálu se mi nepodařilo najít, co v mých Tridentech tiká. Samozřejmě na funkci rostlináře to nebude mít vliv, ale bylo by fajn takovou věc vědět. Mezi Etou a Sellitou dneska není prakticky žádnej rozdíl. Obojí jsou spolehlivý, ozkoušený strojky, a asi není nic lepšího, co by šlo v podobný kategorii vymyslet. Na zpracování ciferníku, indexů, ruček nebo lunety si můžete myslim docela dobře udělat názor sami z fotek. Tady upřímně nevim, co by se dalo soudruhům z UK vytknout. Safír je 3,4 mm silnej a začíná tam, kde končí luneta. Na svých hodinkách mám sice radši klenutý sklíčka, ale díky tomu, že je oproti kraji lunety ještě trochu vyvýšený, tak vlastně jeho plochost působí velmi dobře a s spolu s dýnkem vytváří z hodinek hezky symetrickej celek. Okraje zubů lunety jsou celkem ostrý a díky tomu se s lunetou výborně manipuluje i navzdory tomu, že nechodí vůbec zlehka. Jinak chodí velmi přesně, ostře cvaká a nemá žádnou vůli (a jen pro doplnění, má 120 poloh). Perla na dvanáctce je krásně zakulacená a ohraničená tenkým kovovým kroužkem. Další bod pro Tridenty. A co mě vedlo zrovna k variantě s bílým cifrem? V podstatě od koupě Steinhartů jsem po bílých hodinkách toužil. Jsem lékárník, tzn. celej den trávím v bílým, a chtěl jsem prostě víc ladit. Poslední rok jsem často koketoval s plejádou oblekovek od Hamiltonu, psychicky byl už připravenej na koupi Orionů od Nomosu, ale leden se lednem sešel a Chris Ward všechno tohle změnil. Sportovní leštěnky s úctyhodnou vodotěsností, krásným plastickým cifrem a keramická luneta k tomu? Když se navíc naskytla možnost prodat "Oušny", nešlo odolat. Hned po zveřejnění nových modelů a jejich cen blížících k $1000 se na Chr. Ward snesla kritika, že se snaží vstoupit do vyšší ligy, kam nepatří, a že se mu to určitě vymstí. Po důkladným prozkoumání mých nových hodinek ovšem musím konstatovat, že podobný tvrzení nemůžou bejt dál od pravdy. Když se dneska podívám, kam se díky lítání kurzů vyšplhaly ceny nových Ocean Two, nebo kolik koštujou Glycine Combat Sub, představujou pro ně nový Tridenty velmi vážnou konkurenci. Kvalitou zpracování jsou totiž o level dál. Dokonce si myslím, že tímhle modelem bude Chr. Ward zatápět i dražším a tradičnějším značkám. Jednoduše si myslim, že se tyhle poor man's Seamastery nadmíru povedly. Přiložím ještě pár fotek na rozloučenou a jdu se konečně vrhnout na ten House of Cards maraton. Mimochodem, první a jediný v ČR? Dokud mě někdo nepřesvědčí o opaku, budu všude říkat, že jo.

Sedím tady, čumím na tyhle hodinky a uvažuji, jestli je vrátit zpět v šedesátidenní lhůtě. Řeknu si "jo" nasadím je na ruku a pak si řeknu "howno" a zase je sundám a dívám se na ně. Řeč je o hodinkách Christopher Ward C60 Trident Day Date Pro 600. Jednou mi zrak padl na dvousetkusovou limitku s Day Date komplikací a s certifikací COSC a protože mi je Christopher Ward celkem sympatický, tak jsem hned jedny objednal. Hoši ve Spitfirech sváděli při převozu nad Kanálem tradiční bitvy s Mesršmity a tak balíček (i krabice) vypadal jak vypadal. Upřímně, nepřekvapilo mne to - doyebali mi už předchozí hodinky,tak co. Po roztrhání opáleného a slanou vodou smáčeného balíku, na mne vybafla klasická černá pixla od CHW. Balení je klasika - vlastnoručně nadepsaný a podepsaný dopis od pana Warda, COSC certifikát, booklet, hadřík...jo a ještě ta koženková pixla s hodinkami. K hodinkám samotným (ze stránek CHW): Diameter: 43mm Height: 13.85mm Case weight: 104g Calibre: ETA-2836 COSC Vibrations: 28,800 per hour (4Hz) Timing tolerance: -4/+6 seconds per day Case: 316L Stainless steel Water resistance: 60 ATM (600 metres) Dial Colour: Black Lume: SuperLuminova SLN-T-C1 Strap width: 22mm Lug to Lug: 51.5mm Swiss made Limited edition of 200 pieces 25 jewel self-winding elabore-grade chronometer mechanical movement 40 hour power reserve Day date function Central hacking seconds Anti-shock system Marine-grade stainless steel case Unidirectional zirconia (ZrO2) ceramic bezel Embossed screw-in crown 3.4mm anti-reflective sapphire crystal Super-Luminova indexes and hands Guilloche wave pattern dial Signature Trident counter-balance on seconds hand Screw-down deep-stamped 3D backplate Unique engraved serial number Marine-grade stainless steel bracelet with micro-adjustable ratchet clasp Deluxe presentation case and owner's handbook První slovo bylo "Nodoprdele !" Vždycky jsem byl mírně pesimistický k větám typu "hodinky působí mnohem dražším dojmem", bral jsem to jako eufemismus pro "jsem blbec, dal jsem šílené prachy za nějaké mrtky a teď si to snažím obhájit". Zde to neplatí - opravdu musím napsat, že hodinky působí mnohem dražším dojmem. Příznivci a majitelé Rolexu - prosím chvilku nečíst: Když si promnete tah mezi prsty, má takový hezký "keramický" chod jako na Rolexech, taktéž leštěný střed tahu působí noblesně. Zužující se tah z 22mm na 18mm dává svou pohodlností taky připomenout tuto slavnou značku, škoda jen absence šroubovacích dílků. Ve sponě je přítomna i jistá parodie na Glide Lock, která samozřejmě není tak vychytaná (k odjištění musíte použít nehet palce, ale funguje. Hodinky celkově na mne působí jako hybrid Submarinerů a Deep Sea, samozřejmě toto berte s rezervou. Příznivci a majitelé Rolexu - už můžete číst: Možnost mikroregulace pomocí pinů na tahu chybí, ale to obstarává uvedený "Glide Lock" na sponě. Uzamykání spony je řešeno jako dvoutlačítkové, což mám osobně raději, než překlápěcí plech u např. Breitlingu. Lumi je zelená a slušná - indexy svítí trošku méně než ručičky, lumi vydrží dlouho. Intenzita je, řekněme, na úrovni Sinnu - ale rovnoměrná. Sinn s tímhle mívá někdy problém. Oluminěné jsou indexy, tečky za nimi, body na ručičkách a "pip" na lunetě na dvanáctce. Vlnky na cifru jsou jemnější než u Bondovek a řekly bych že i jemnější než reliéf u Oris TT1. Orámování datumového okna, "baton" indexů a ručiček je na vysoké úrovni a krásně se leskne. Zde musím opravdu zatleskat. Vteřinovka je dotlačená na konec ciferníku, další pozitivum. Nyní se dostávám ke dvěma kontroverzním věcem: Tvar hodinové ručičky. Ach jo. Ten pověstný minaret. Bez mučení se přiznám, že se mi to na fotkách nelíbilo, je to prostě nezvyklé. Naživo to nevnímám. Prostě nemůžu říci, že by se mi to nelíbilo, ale nemůžu také říci, že bych byl z toho odvázaný. Prostě to nějak přecházím, ignoruji, nevnímám...prostě je mi to fuk. A to jsem opravdu měl strach, že bych to kvůli té hodinovce vrátil. Logo a jeho umístění. Lidi na to plivou, ale Wizard říká NE ! Umístění na devítce a zarovnání je drzé, font technicistní a krásně se hodí k jejich geniálnímu logu, které vystihuje jejich heslo "Swiss Movement, English Heart". Působí na mne velmi osvěžujícím dojmem, zejména oproti "uchrchlanému" logu Chr.Ward. Doufám, že ho nebudou chtít za pár let zase změnit. Navíc, u těchto hodinek výstižně doplňuje Day Date okno. Luneta je keramická s lumi bodem na dvanáctce. Leskne se jak psí testes a vizuálně zvyšuje hodnotu hodinek. Chod jde ztuha, je jednostranný, 120k kliků, zvuk není nic moc, takové to ostré praskání, fuj...kdepak Suby, nebo Black Baye... Pouzdro má poměrně dost zahnuté nohy, na ruce sedí velice příjemně a je provedeno v kombinaci leštěných a broušených ploch. Korunka a spona je signována geniálním logem CHW. Na šroubovacím dýnku je obligátní trojzubec (trident), nějaké pindy a číslo limitky. Strojek - v bachoru těchto Wardů bije ETA 2836-2 COSC, která je vyladěná parádně. Hodinky mi za měsíc udělaly necelou půlminutu do plusu a to část měsíce strávily na winderu, který Etě nedělá dobře (mám zkušenost, že se hodinky s Etou ve winderu předbíhají více, než na ruce). Závěr: na rovinu ? Hodinky jsem si koupil, chtěl jsem je ponosit a pak vrátit. Já totiž VÍM, že u mne žádné definitivní nejsou ;o) ale dostaly mne... opravdu se mi zažraly pod skuru a pokaždé, když je chci vrátit, tak cuknu. Za tuto cenu dostanete poctivý kus anglického železářského zboží, jako z THE FRANCO-MIDLAND HARDWARE COMPANY (mimochodem, ze které knihy, či povídky to mám ? - Nápověda, slavný spisovatel detektivek) O minulých Wardech jsem psal, že to jsou takové anglické Damaska; tohle je (alespoň ve vzhledu) přesný protipól. Řekl bych, že to jsou takové Rolexy pro studenty státních inferiorních škol a wannaberichworkers ze Sheffieldu. Pro Wizarda ale dobrý... Plusy: + fenomenální hodinky, opravdu + kvalitní a pohodlný tah + mikroregulace na sponě + vyladěný chod + více než dostatečná WR + 5 let záruka na strojek + 60 dní na vrácení peněz + pohodlné pouzdro + slušná lumi Mínusy: - hnusný chod lunety, resp. zvuk - leštěný střed magnet na vlásečnice - tah není šroubovací - mikroregulace není tak vychytaná jako Glide Lock (ale to už srovnávám nesrovnatelné) A nyní již dejme prostor oponentovi: https://www.youtube.com/watch?v=Q261eVpVt6Q