Vyhledávání

Zdravím, dneska je to přibližně měsíc, co jsem poprvé na fóru uviděl novou řadu Tridentů od Christopher Ward a okamžitě propadnul bílý verzi. Nikdy předtím jsem se takhle rychle do hodinek nezamiloval. Výběr Ocean Two předcházely týdny pečlivýho zkoumání fotek na internetu a dvě návštěvy Chronoshopu, a koupě Glycine Combat Sub pak byla spíš koupí z rozumu. S novýma Tridentama to byl ale úplně opačnej případ. Před potvrzením objednávky jsem sice ještě trochu váhal nad modrou variantou, ale myslim, že nakonec jsem se přecejen rozhodnul správně. Se starou verzí Tridentů je asi většina zdejších štamgastů dobře seznámená. Na první pohled líbivý, na svou cenu kvalitně zpracovaný potápky se spoustou designových prvků převzatých převážně ze Subů a Seamasterů. Na druhej pohled zaujme zajímavej tvar hodinový ručičky, ale především pak asymetricky položený datumový okno. Přiznám se, že smysl jeho zvláštního umístění mi zcela uniká a v podstatě hodinky vylučoval z toho, abych o nich jakkoliv vážneji uvažoval. Naštěstí chlapci (a děvčata) z Christopher Ward měli dostatek rozumu, aby datum u připravovaný novinky přesunuli tam, kam patří. Čímž se dostáváme k nejnovější verzi C60, představený v druhý půlce ledna. Christopher Ward se na svých stránkách chlubí tím, že nejde o pouhej facelift, ale komplexní upgrade téměř všech částí jejich nejpopulárnějšího modelu. Udávaná vodotěsnost vzrostla z 300 metrů na 600, spolu s ní i výška pouzdra na aktuálních 13,3 mm, přepracovaná byla i korunka a především dýnko, na kterým je teď mnohem hlubší reliéf s typickým trojzubcem. Výrobce navíc slibuje vyšší kvalitu zpracování, lepší finiš, ostřejší hrany a v neposlední řadě novější a bohatší lumi. Jak tak ty hodinky v ruce obracím, nemůžu než souhlasit. Oficiální průměr pouzdra je 42 mm, leč samotná luneta má, jak někdo na christopherwardforum.com změřil, 43,01. Díky výšce tak hodinky nejsou vůbec malý, ale naštěstí nejsou ani přehnaně těžký. Pohodlnost zatím nemůžu posoudit, bo nebyl čas nechat zkrátit tah a na ruce se tím pádem moc neohřály. Tah působí hodně kvalitně. U pouzdra má 22 mm a zužuje se až na 18 u spony. Není zdaleka tak masivní jako třeba u Štajnů, subtilností se mnohem víc blíží tahu na Glycine Combat Sub, což pro někoho tohle bude dealbreaker, ale mě se tenhle způsob zdá velice šťastný. Osobně se mi navíc nesmírně zamlouvá vyvýšení středových článků, díky čemuž je tah vizuálně jasně oddělenej od pouzdra. Koncový články pak dosedaj k pouzdru téměř dokonale, snad jen po stranách je malinkatá vůle. Samotná spona je zpracovaná opět výborně. O potápkách z Günterovy dílny se snad ani nemá cenu v tomhle kontextu bavit, ale působí líp a dráž než třeba i na zmiňovaných Glycinách. Rozhodně to není žádnej ohnutej plech. Její šířka je necelých 20 mm. Nemá sice pojistku, ale zato nabízí potápěčskou extenzi. Její funkčnost musím ovšem teprve ověřit, jakkoli se obávám, že je tam takříkajíc jenom aby tam byla. Nicméně je to další bonus navíc, kterej v týhle cenový kategorii myslim nemá příliš obdoby. Ehm, omluvte ty fólie... V hodinkách byje (od slova obývat) buď ETA 2824-2 nebo Sellita SW200-1 údajně minimálně v elaboré grade. Ano, čtete správně, je to loterie, jakej strojek vám přijde. A bohužel ani v přiloženým manuálu se mi nepodařilo najít, co v mých Tridentech tiká. Samozřejmě na funkci rostlináře to nebude mít vliv, ale bylo by fajn takovou věc vědět. Mezi Etou a Sellitou dneska není prakticky žádnej rozdíl. Obojí jsou spolehlivý, ozkoušený strojky, a asi není nic lepšího, co by šlo v podobný kategorii vymyslet. Na zpracování ciferníku, indexů, ruček nebo lunety si můžete myslim docela dobře udělat názor sami z fotek. Tady upřímně nevim, co by se dalo soudruhům z UK vytknout. Safír je 3,4 mm silnej a začíná tam, kde končí luneta. Na svých hodinkách mám sice radši klenutý sklíčka, ale díky tomu, že je oproti kraji lunety ještě trochu vyvýšený, tak vlastně jeho plochost působí velmi dobře a s spolu s dýnkem vytváří z hodinek hezky symetrickej celek. Okraje zubů lunety jsou celkem ostrý a díky tomu se s lunetou výborně manipuluje i navzdory tomu, že nechodí vůbec zlehka. Jinak chodí velmi přesně, ostře cvaká a nemá žádnou vůli (a jen pro doplnění, má 120 poloh). Perla na dvanáctce je krásně zakulacená a ohraničená tenkým kovovým kroužkem. Další bod pro Tridenty. A co mě vedlo zrovna k variantě s bílým cifrem? V podstatě od koupě Steinhartů jsem po bílých hodinkách toužil. Jsem lékárník, tzn. celej den trávím v bílým, a chtěl jsem prostě víc ladit. Poslední rok jsem často koketoval s plejádou oblekovek od Hamiltonu, psychicky byl už připravenej na koupi Orionů od Nomosu, ale leden se lednem sešel a Chris Ward všechno tohle změnil. Sportovní leštěnky s úctyhodnou vodotěsností, krásným plastickým cifrem a keramická luneta k tomu? Když se navíc naskytla možnost prodat "Oušny", nešlo odolat. Hned po zveřejnění nových modelů a jejich cen blížících k $1000 se na Chr. Ward snesla kritika, že se snaží vstoupit do vyšší ligy, kam nepatří, a že se mu to určitě vymstí. Po důkladným prozkoumání mých nových hodinek ovšem musím konstatovat, že podobný tvrzení nemůžou bejt dál od pravdy. Když se dneska podívám, kam se díky lítání kurzů vyšplhaly ceny nových Ocean Two, nebo kolik koštujou Glycine Combat Sub, představujou pro ně nový Tridenty velmi vážnou konkurenci. Kvalitou zpracování jsou totiž o level dál. Dokonce si myslím, že tímhle modelem bude Chr. Ward zatápět i dražším a tradičnějším značkám. Jednoduše si myslim, že se tyhle poor man's Seamastery nadmíru povedly. Přiložím ještě pár fotek na rozloučenou a jdu se konečně vrhnout na ten House of Cards maraton. Mimochodem, první a jediný v ČR? Dokud mě někdo nepřesvědčí o opaku, budu všude říkat, že jo.

Tak navazuji na své letní vlákno, kdy naplno propukl můj chronobundus, více zde: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/108338-letn%C3%AD-chronobundus-seikosteinhart-a/?hl=%2Bletn%C3%AD+%2Bchronobundus A pak přišlo vystřízlivění. Z domu šly Seika Blue Lagoon (želvy i samuraje), CWC G10 (dodnes mi chybí), Hamtun H1 (výborný titanovky), Štajny Ocean One Titanium (krásný barvičky), dvoje primky, Alpinisty, jedny prospexy, těsně před odesláním mám Fermmeistry a Chr.Ward C4. A co mi zůstalo? Jedna stará Seika a Wardy C1000 Typhoon. (jo a Sport Igen s nefunkčním strojkem) A vystřízlivěl sem. Tyto dvoje mi zůstanou a co dál? Na cestě mám C5 Malvern Slimline, páč potřebuju něco k obleku a v hlavě mám dvoje hodinky: Moony Sinn Finazplatzuhr 6060 Uvidíme, zda se k nim někdy propracuju Až přijdou C5 Malvern slimline, hodím fotky

Christopher Ward představil další novinku v jeho řadě C60 Trident, která je řadou tzv. "potápek". Novinka má pouzdro z titanu - konkrétně v kvalitě grade 2. Zatím se hovoří pouze o velikostní variantě 43 mm s výškou pouzdra 13.30 mm. Hodinky dostanou poměrně parádní černou keramickou lunetu, která je tradičně otočná jedním směrem. Podle fotek se zdá, že indexy na lunetě budou vybaveny lumi vrstvou. Novinkou je i provedení ciferníku, který je celý černý v matovém provedení. Z ciferníku zmizely vlnky, které bych označil pro tuto řadu jako tradiční. Další novinkou, která se odehrává na ciferníku je možnost volby indexů, popisů, jakož i ruček v odstínu šedé (stealth), oproti klasické bílé barvy. Ta šedá, alespoň na fotografiích vypadá velice povedeně. Uvnitř hodinek se nekoná o žádné překvapení, opět v nich bude tikat ETA 2824-2 nebo Sellita SW200-1. Stejně tak ani vodotěsnost je stejná, a to 600 m resp. 2000 ft. Hodinky budou k dostání na gumovém nebo koženém řemenu nebo případně na titanovém tahu. Aktuálně jsou k předobjednání od 750 britských liber, s termínen dodání půlce března 2016. Za mne zajímavý počin.

Ahoj, marně hledám na googlu i na stránkách výrobce. Je v ČR nějaký prodejce, který by prodával Christopher Ward a daly by se u něj vidět naživo? Díky.

Už delší dobu si říkám, že by to do kanclu chtělo něco jiného než potápky. Jenže dnes brzo ráno záchvat chronobundusu, že potřebuji modré potápky. Aby jste rozumněli, mám už krásné Steinhart Ocean One Vintage Millitary - poměr cena výkon luxusní. Pořád z nich mám radost. Jenže na kancl daiving potápky bez datumu? A navíc, když už potápky, tak by měly být snad modré, jako ty mořské hlubiny. I když do kanclu černá, hmm nesedí víc? Ne nesedí, voda je modrá! Černá je maximálně ropná skvrna! Když jsem se zamyslel, vzpomněl jsem si na nedávno na FB fóra zveřejněné Seiko SPB053J1 a hned v zápětí na Christopher Ward C60 Trident Pro 600. Tak a teď babo raď, které nebo případně ještě nějaké úplně jiné? Pokusím se u obou shrnout své myšlenkové pochody. takže Seiko SPB053J1 + nádherná tmavší modrá jak na lunetě i ciferníku + líbí se mi i luneta, rozdělená po minutách + ciferník krásný čistý jak vyřezaný samurajským mečem! + pěkné ručičky, jen šipka, žádné přeplácané mercedesy nebo bůh ví jaké krucánky a ptákoviny kolem. + lumi bude asi pěkně svítit Christopher Ward C60 Trident Pro 600 + boží ciferník, hergot když potápky, tak přeci musí mít na cifru vlny! Stejně jako Omegy, to dá rozum. Jak je vlastně možné, že to chápou jen 2 značky na světě? + krásné jednoduché ručičky, hodinovka ve tvaru kapky, jaký jiný tvar by u potápek asi tak měly mít?!!! + naprosto fantastická vteřinovka. Sakra, když potápky, tak snad jedině ty které by ocenil sám Poseidon!!! Když bude nejhůř, tak rozbiju safír, urvu vteřinovku a trojzubcem sejmu tu zuřivou sardinku, co se na mě chce vrhnout z talíře na stole! + trojzubec jasně i na dýnku, co jiného by tam taky mělo být? nějaká želva, krab nebo co to tam ty japončíci mají, nebo snad bisexuální mořskej koník? + lumi asi taky dobře svítí + 600 m do vody. Jasně, to je na kancl daiving nejvíc potřeba, stejně jako ty kecy předtím o Poseidonovi :-))) - luneta už není po minutě ale taky dobrá Sečteno podtrženo, hodinky jsou si vlastně hodně podobné, skoro jako bráši. Jen Wardy vytváží větší emoční vlnky a ten trojzubec, to je něco! Otázka tedy zní, jestli s nimi máte zkušenosti a jaké? Který z nich má lepší vnitřnosti. Letmo sjem to zkoumal a přijde mi to zase hodně podobné jak od Seika 6R15 tak u Wardů Sellita SW200-1? Případně má je někdo okolo Olomouce možná až na celé Moravě, že bych se na ně podíval naživo? Abych třeba mohl zjistit, že jsou na mě moc velké a chronobundus má smůlu? :-D Když už ze mě má být ten pořádný japonský lovec perel či dokonce sám Poseidon, nechci nechat cloumat svým majestátem a dám tomu čas. Také je možné, že se vody uklidní a zůstanu u toho bisexuálního koníka od štajnů a nebo do úplně něčeho jiného. Hlavně na ně musím našetřit šupiny zlaté rybky... ;-) Díky za prostor a názory.