Lze poškodit safírové sklo?

[Návštěvník ?po]

  V 8. 5. 2012 v 17:33, 'Petr_P' napsal:

Jenže luxusní značky o detailech použitých materiálů, které používají, neříkají zpravidla vůbec nic.

 

tak ............... třeba Panerai píše cosi o safíru, který je vlastně corundum, což je snad asi minerál , ale do dalších debat se pouštět nebudu, neb tomu prd rozumím --- he he

Upraveno 8. května 2012 uživatelem ?po

[Trojan]

Tak si sypu cykloidní ozubení na hlavu Holt takové hodinky já nemám )

[organic]

Safír evidentně poškodit jde. Dneska jsem si udělal vryp na hraně safíru na Seadwellerech. Ani nevím, jak.

[Potkan]

Ja nevim chlapi, nikdy jsem osobne nevidel vyrobu toho safiru, ale predstavuju si to asi tak, ze jak maji ten velkej vyrostlej monokrystal s patricne orientovanou mrizkou, tak ho narezou na disky urcite tloustky tak, ze maji nejlepsi propustnost svetla na kolmo a pak podle specifikace zakaznika to vybrousi a vylesti do urcityho tvaru. Noa pak bude asi nejaka vystupni kontrola, kde se zjisti, jestli je to plny bublin nebo ok. Pak se to vylifruje tem co zaplati, nebo kdyz se nezadari, tak se to hodi zpatky do pece a zkusi se to priste znova a lip. Jelikoz si neumim moc predstavit kontrolu pred vylestenim, nemyslim si, ze by to nejdriv rozdelili do kategorii a podle tech prodavali draz a levnejc tomu kterymu zakaznikovi. Podle me vyslednou cenu urcuje pouze tvar a velikost (u hodinkovych skel). Ale treba se pletu. Pracuje tady nekdo pro Kyoceru?

Petr P: U toho pohybu nadzvukovou rychlosti je nejvetsi problem asi ten, ze nedochazi pouze k abrazi, ale kazdy smeti pusobi jako projektil co ti to sklo bombarduje. Takze to sklo musi byt "neprustrelny" pro takovej bordel. A safir jak vime je krehky. Proto to neumi vyrobit jen tak nekdo a proto se vyzkum zameruje na pouziti polykrystalu, u ktereho jsou zase jine problemy s vyrobou a optickymi vlastnostmi (vic nepovim, to uz jsme jinde).

"Jenže luxusní značky o detailech použitých materiálů, které používají, neříkají zpravidla vůbec nic."

V tom je prave ta nejvetsi prcina.. Luxusni znacky investujou obrovsky penize do vyzkumu "novych veci", ktere jsou zajimave a marketing je proda, protoze zakaznik zaplati, i kdyz o tom nema ani paru (jak by taky mohl, kdyz je to tak specialni ze). Proto se neuvadi zadne detaily, ale pouze kecy typu super mega hustej material s unikatnimi vlastnostmi a sehnatelnej jenom u nas...ale nikdo ti uz nerekne, ze to neni v nicem dobry, akorat na to prisli nekde v labine nahodou, protoze jim to vyrostlo jako odpad nekde na jinym vzorku. Vyroba nestoji skoro nic (pokud se to podari zopakovat) a proda se to za majlant, protoze je to spesl. Jde o to vnutit zakaznikovi pocit, ze je to vyjimecne, aby zaplatil.

Ypo Panerai si tomu muze rikat jak chce. Ale ver mi, ze pokud by to byl korund jako polykrystal a ne safir jako monokrystal, meli by muj velkej obdiv a urcite bysme o tom velmi dobre vedeli. S tim by se pochlubili.

Upraveno 9. května 2012 uživatelem Topkan

[pionyr]

Jestli jsem to dobře pochopil, tak safír je tvrdej, čili se nepoškrabe. Zase ale nepruží, proto snadno při tlaku praskne. Minerál nemá tu tvrdost, tak že není odolný škrábancům, ale díky pružnosti odolá lépe tlakům. Teoreticky by měl být tedy nejlepší hardlex, kombinace obou materiálů. Nechápu tedy, proč si někteří lidé nechávají vyměnit hardlex za safír?

[Petr_P]

  V 9. 5. 2012 v 10:57, 'pionyr' napsal:

Jestli jsem to dobře pochopil, tak safír je tvrdej, čili se nepoškrabe. Zase ale nepruží, proto snadno při tlaku praskne. Minerál nemá tu tvrdost, tak že není odolný škrábancům, ale díky pružnosti odolá lépe tlakům. Teoreticky by měl být tedy nejlepší hardlex, kombinace obou materiálů. Nechápu tedy, proč si někteří lidé nechávají vyměnit hardlex za safír?

 

Ne, to je podle mého skromného názoru chybná úvaha. Safírové sklo a minerální sklo nejsou jako kovové materiály. Z úhlu pohledu kovových materiálů jsou oba ?stejně? křehké. To znamená, že pád hodinek na něco tvrdého nebo úder něčím přímo na sklo, je "zhruba" zlikviduje stejně dobře.

 

Ano, je pravda, že minerální sklo, Seiko Hardlex (to není materiál s laminovanou vrstvou safíru, ale jen speciálně tvrzené sklo!), Seiko Sapphlex (to je to sklo, kde je na vnější nelaminována safírová vrstva) jsou pružnější (i když nevím, jestli katalogová čísla modulů pružnosti zahrnují šíření mikrotrhlin, které budou dost závislé na obrábění a provozu skla). Co to znamená v běžné uživatelské praxi, to se špatně prokazuje.

 

Různé hodinky mají různou tloušťku skla (tam bylo jistou dobu omezení safírů), průměr, tvar a také způsob uložení/tlumení. A nesmírně důležitým faktorem je štěstí nebo smůla nositele ? záleží na jaký materiál, z jaké výšky to spadne, atd. Moje praktická zkušenost - pokud hodinky spadnou z výšky zápěstí sklem třeba na malý kamínek, tak už sklu nic nepomůže.

 

Safír je skutečně více křehký, ale jeho hlavní výhodou je opravdu vyšší tvrdost a tedy odolnost na otěr/poškrábání. Je to také o něco lepší optický materiál. A tipuji, že má lepší povrch, takže se na něj snadněji aplikují antireflexní vrstvy. Navíc, dnes už žijeme v době, kdy safírová skla může mít každý výrobce, takže asi proto nedošlo k většímu rozšíření technologie jako je Hardlex a zejména Sapphlex.

[pionyr]

Fujtajbl...zase jsem za tupouna. Někde jsem to špatně přečet. S tou běžnou uživatelskou praxí je to opravdu idivudualní. Odbočím. Před časem jsem volal mobilem a ten mi vypad z ruky. Nechtěl jsem aby dopad z takové výšky na dlažbu. Proto jsem pod něj chtěl dát rychle nohu. Bohužel jsem mobil nakop těsně nad zemí a to takovou silou, že letěl přes náměstí snad 15 metrů daleko. Posbíral jsem kryt i baterku, sestavil to a mobil běžel. Loni tlačenice v metru, mobil v pouzdře na pásku a prasknul mu display. Je to o náhodě, od kud kam rána míří.

[ggrand]

  V 9. 5. 2012 v 11:49, 'Petr_P' napsal:

[.... Je to také o něco lepší optický materiál....[/size]

 

 

Petr_P: pozor, safír nemá bůhvíjak dobré optické vlastnosti. Někde na fóru je tabulka s propustností světla a safír nic moc. Nemůžu to najít,ale obyčejné křemičité sklo a Hardlex mají propustnost kolem 95%, kdežto safír kolem 85%.

[Trojan]

To s tou propustností světla se mi nějak nezdá, Používá se jako neprůstřelné sklo na armádních vozidlech, při tloušťce 20mm (sendvič) nebo kolik. Mimo meze pevnosti v tlaku asi 22GPa (!) to používaj kvůli ceně a právě té dobré světelné propustnosti. Prej by to neměla prostřelit ani ocelová kulka s příměsí wolframu.

Takže pokud má safír dostatečnou tloušťku a zapuštěné hrany, myslím, že by měl být proti nárazům odolnější než sklo.

 

Topkan: Já s tebou nesouhlasím s tou jejich metodou "pokus/omyl" ohledně té kvality skla. Snad pokud chtějí kvalitní sklo (a shodli sme se na tom, že jsou faktory které to ovlivňují) tak si ho nechají zaplatit a také ale na všechny faktory dají pozor. Aby měli spočítané že 10% tovaru je 6th grade, 20% je 5tg grade (spíš míň žejo), to mě přijde fakt divné.

Prostě nezdá se mi to jako proces, který by se nedal ovlivnit.

 

Edit: nějaké zajímavé články

http://technik.ihned.cz/c1-17190510

http://madico.cz/dokumenty/neprustrelna-skla-technik.htm

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/28928/1/text.pdf - odkaz na diplomku o odlonosti automobilu

Upraveno 9. května 2012 uživatelem Trojan

[railmaster]

Mám starý doškriabaný a vyštrbený zafír z Omegy SMP a sklo z Orient SK Crystal. Cez víkend môžem otestovať ich mechanické vlastnosti a porovnať.

[little_w]

Petr_P: je to jenom empiricka poznamka k tomu nanaseni antireflexni vrstvy, ale kdyz jsem si nechal delat AR k Landmonsterum, tak mi p. Barta z Dioptry Turnov napsal, ze je dobre, ze mam jako nahradni sklo mineral a ne safir, jelikoz na mineralu to drzi lip. tak nevim.

[Potkan]

  V 9. 5. 2012 v 13:00, 'ggrand' napsal:

Petr_P: pozor, safír nemá bůhvíjak dobré optické vlastnosti. Někde na fóru je tabulka s propustností světla a safír nic moc. Nemůžu to najít,ale obyčejné křemičité sklo a Hardlex mají propustnost kolem 95%, kdežto safír kolem 85%.

 

Hosi to je fuk, stejne mate ty hodinky tak dopatlany, ze vidite prd s jakoukoliv propustnosti

 

  V 9. 5. 2012 v 16:40, 'Trojan' napsal:

To s tou propustností světla se mi nějak nezdá, Používá se jako neprůstřelné sklo na armádních vozidlech, při tloušťce 20mm (sendvič) nebo kolik. Mimo meze pevnosti v tlaku asi 22GPa (!) to používaj kvůli ceně a právě té dobré světelné propustnosti. Prej by to neměla prostřelit ani ocelová kulka s příměsí wolframu.

Takže pokud má safír dostatečnou tloušťku a zapuštěné hrany, myslím, že by měl být proti nárazům odolnější než sklo.

 

Topkan: Já s tebou nesouhlasím s tou jejich metodou "pokus/omyl" ohledně té kvality skla. Snad pokud chtějí kvalitní sklo (a shodli sme se na tom, že jsou faktory které to ovlivňují) tak si ho nechají zaplatit a také ale na všechny faktory dají pozor. Aby měli spočítané že 10% tovaru je 6th grade, 20% je 5tg grade (spíš míň žejo), to mě přijde fakt divné.

Prostě nezdá se mi to jako proces, který by se nedal ovlivnit.

 

Kdyz mas folie na sklech v aute, co maji propustnost 50%, porad pres to vidis. Tankisti jsou radi, ze je to neprustrelny a jde pres to aspon trochu videt, neresi, jestli 80% nebo 90%. A proti narazum je odolnejsi safir nez sklo (i tvrzene) kazdopadne. Moje zkusenost je takova, ze nemam safir ani poskrabanej, ani rozsypanej. A to ochutnal ocelovy zabradli mockrat a futra od vytahu jednou, kdyz jsem nesl tezkej balik v pravacce. Znate to jak clovek macha levackou, aby vyrovnaval, kdyz nese neco hodne tezkyho. Tak jsem tak jednou machl pri nastupovani do kabiny a byla to takova mr.da, ze mi malem upadla ruka. Schytal to safir, ale ani nepipl. Nestalo se mu vubec nic. Je to asi o haluzi. Pad na ostrej sutr by asi vypadal jinak.

Nemyslim primo pokus/omyl. Urcite maji technologii zmaklou, ze jim to leze dostatecne kvalitni. Nemyslel jsem to tak, ze vari z vody a nechaji se prekvapit U oceli se taky vyhodnocujou vmestky do ruznych kategorii a lepsi jakosti jdou do letadel a horsi nekam jinam a levnejc. Jenom jsem chtel poukazat na to, ze ten safir se asi neda vyhodnotit bez predchoziho vylesteni (taky asi nemuzes jednoduse odebrat vzorek behem tavby). A pokud se bavime ciste o pouziti v hodinkach, tak tam az na finalnim produktu vidis, jestli je to ok nebo ne, protoze to muzes taky dodrbat pri lesteni. To je ale jenom moje uvaha, fakt nevim jak je to doopravdy. Ale stojim si za tim, ze cenu toho skla do hodinek urcuje pouze tvar a velikost a nemyslim si, ze Rolex by vyzadoval cistotu grade 3 a steinhart 5. Tak si mysim ze to proste neni. Ze co je na oko ok, to je ok a grady se resi pro lasery a specialni aplikace. Mozna to gradovani ma jenom ten vyrobce jako interni rozdeleni kvality, ale zakaznik to ma definovany jinak. Jakoze vyrobce vi, ze pro technicky pouziti na brusivo a ja nevim co nebude zakaznikovi nabizet grade 1 a pro fyzikalni laborator nebude nabizet grade 6. A brusic chce "proste safir" a fyzikalni vedec chce "safir nejlepsi jakej umite vyrobit a my si ho uz otestujem podle nasich norem". Noa hodinkar chce "pruhlednej safir za rozumnou cenu". Mrkne na to by voko jestli to nema bubbles a je to v cajku. A vyrobce si hraje na grady, aby to mel nejak rozdeleny. Tak bych to videl, ze by to jako asi mohlo fungovat. Ale treba jsem zase uplne mimo. Je to proste jenom myslenka, tak sorry

 

  V 9. 5. 2012 v 17:25, 'railmaster' napsal:

Mám starý doškriabaný a vyštrbený zafír z Omegy SMP a sklo z Orient SK Crystal. Cez víkend môžem otestovať ich mechanické vlastnosti a porovnať.

 

Tak do toho strel a pak nam napis jak to dopadlo. Upraveno 10. května 2012 uživatelem Topkan

[ggrand]

Topkan: Jenže u té propustnosti nejde o to, jak vidíš na hodinky, ale kolik a jakého světla se dostane na lumi prvky. O tom to je nejvíc.

[Potkan]

  V 10. 5. 2012 v 14:35, 'ggrand' napsal:

Topkan: Jenže u té propustnosti nejde o to, jak vidíš na hodinky, ale kolik a jakého světla se dostane na lumi prvky. O tom to je nejvíc.

 

Kdyz kupuju potapky a chci aby dobre svitily, tak koupim takovy, ktery maji dobrou lumi a safir. Jestli by svitily o 10% lip nebo hur s mineralem me nezajima.

EDIT: Nepsal tu bakalarku Tada?

Upraveno 10. května 2012 uživatelem Topkan

[ggrand]

Topkan : Jenže zase, ty se pořád bavíš o viditelném světle. Těch 10%rozdílu je u viditelného světla. Bohužel ale nevím, jak je na tom s propustností UV záření a to je to, co nejvíc nakopne lumi. Takže se taky může stát, že z 10% je najednou 15-20 a to už musí být znát, ale to jsou jen moje spekulace.

[Potkan]

Vsichni tady akorat spekulujem.. ale tohle je zrovna vec, ktera by klidne otestovat sla. Zkusit lumi pod mineralem a safirem, jestli bude nejakej rozdil ve svitivosti..

Upraveno 10. května 2012 uživatelem Topkan

[Dantechno]

Na nekolika hodinkach jsem nechal menit mineral za safir. Zadnej rozdil neuvidite. Vsechno je to teorie pouhym okem nerozeznatelna... Ale ja jsem slepej jak netopyr.

 

 

[Trojan]

Přidávám se, mám na Monsterech vyměněný hardlex za safírovou lupu a tloušťka šla nahoru fakt hodně (3mm okraj 5mm střed) a nepoznal sem absolutně žádný rozdíl. Když pak vidím rolexy nebo omegy které nesvítí pomalu vůbec (a věkem to není) tak si myslim, že v tomhle to nebude.

 

Tady nějaká fakta ohledně druhů výroby, super informace! (citace z druhého linku):

different methods of sapphire growth:

Kyropolis methodThe crystallization process starts with the bait because of the minimal temperature of the melt. The shape and size of the crystal depends on the thermic field. In this method the melt level is being lowered due to the difference in the crystal and melt concentration.

The growth speed is 0.15 kg/hour, the crystal diameter is 100 to 240 mm.

The process is highly automated.

Kyropolis method is used to produce a large boule of sapphire, most typically of a cylindrical form. As-grown boule can be from 70 up to 200 mm in diameter and up to 250 mm in height. Sapphire grown by this method normally has a very high optical quality, and can be cut into wafers of any crystallographic orientation. This method is applied for manufacturing substrates for blue LEDs and SOS wafers.

Bagdasarov methodCrystals are grown from the melt in a horizontal boat-shaped container. This method makes it possible to get big and perfect single crystals.

Growth speed is 8-10 mm/hour, blank size is 320 x 115 x 30 mm.

Bagdasarov method produces sapphire in a slab form, making it possible to get very thick windows and components. Typical crystals grown by this method have a form of thick window (180mm x 150 mm x 25 mm). This material possesses high optical quality, and is ideal for manufacturing sapphire windows of large diameters. This material can be also used for producing wafers for blue LEDs.

Stepanov method (EFG)Growth speed is 1 to 4 cm/hour in Inert medium (argon).

The method makes it possible to grow crystals of complicated shape.

Blanks (ribbons) 80 mm thick and 300 mm long can be produced.

Stepanov (or EFG) method - a shaped growth technique used for growing sapphire in near-net finished shape, including tubes, rods, sheets, and fibers. This technique can also provide unique shapes and sealed assemblies. By Stepanov method, ribbon crystals up to 500 mm long and 80 mm wide are grown. Crystals grown by this method can have different crystallographic orientations (A, R, random) and are mainly used for industrial & mechanical applications, where good optical qualities are not important.

 

 

A hlavně:

Sapphire quality grades:

• Grade 1: free of insertions, block boundaries, twins, microbubbles and scattering centers;

• Grade 2: free of insertions, block boundaries, twins; individual scattering centers (microbubbles < 10 ?m located not closer than 10 mm) are allowed;

• Grade 3: free of insertions, block boundaries, twins; individual bubbles < 20 ?m located not closer than 10 mm to each other are allowed;

• Grade 4: free of insertions, block boundaries, twins; bubbles < 20 ?m located not closer than 2 mm from one another as well as bubbles clusters (which may include individual bubbles to 50 ?m) of size < 200 ?m scattered not closer than 10 mm to each other within the effective volume 20x20x20 mm are allowed;

• Grade 5: free of insertions, block boundaries, twins; bubbles < 20 ?m located not closer than 2 mm from one another as well as bubbles clusters (which may include individual bubbles to 50 ?m) of size < 500 ?m scattered not closer than 5 mm to each other within the effective volume 20x20x20 mm are allowed;

• Grade 6: free of insertions, block boundaries, twins; defective areas with bubbles clusters of size > 500 ?m are allowed.

We consider grades 1-4 as optical ones; 5-6 as technical ones. For all optical grades, blue and green coloration is not allowed. For all technical grades, coloration is not controlled. Insertions, block boundaries and twins inside the material are controlled visually between crossed polarizers.

 

 

http://www.escoprodu...l/sapphire.html

http://www.mt-berlin...ns/sapphire.htm

Upraveno 10. května 2012 uživatelem Trojan

[Petr_P]

  V 10. 5. 2012 v 21:14, 'Trojan' napsal:

...Tady nějaká fakta ohledně druhů výroby, super informace! (citace z druhého linku):

http://www.mt-berlin...ns/sapphire.htm

 

Jseš dva dny pozadu. Mrkni do tohoto mého příspěvku.

[Potkan]

  V 10. 5. 2012 v 21:29, 'Petr_P' napsal:

Jseš dva dny pozadu. Mrkni do tohoto mého příspěvku. [/left]

 

Si rikam ze uz jsem to nekde cetl :D Upraveno 11. května 2012 uživatelem Topkan