Superluminova vs. tritium

[B.F.G.]

Kejkliku, trochu jsem po naší včerejší debatě, už v klidu , koumal nad jiným způsobem zvýšení svítivosti H3 trubic.

 

Vzhledem k tomu, že jejich pokles svítivosti koreluje s poločasem rozpadu tritia, mám za to, že intenzita vydávaného světla závisí primárně na koncentraci H3 a až sekundárně na citlivosti vnitřní vrstvy lumi. Trubice se stejnými vnitřními rozměry a stejnou lumi by tedy docela dobře mohly svítit víc, pokud by se podařilo do nich vpravit víc tritia - tedy pod tlakem, ideálně kapalného. Kapalné tritium vyrobitelné je, zelenomozci už je i používali při nějakých těch jejich pokusech o vyhubení lidstva.

 

Jaký je tlak kapalného H3 za pokojové teploty se mi dohledat nepodařilo, nemusel by se diametrálně lišit od tlaku běžného vodíku, 11 MPa. Při tomto tlaku jsem předběžně spočet nutnou tloušťku skla pro trubici s vnitřním průměrem 1 mm na pouhých 0,7 mm (výpočet přikládám) !!! Máš dostatečné znalosti fyziky a technologie výroby H3 trubek, aby ses mohl vyjádřit ke správnosti konceptu a/nebo proveditelnosti výroby ?

 

Nebo někdo z doufám přítomných technologů, materiálových inženýrů a jaderných fyziků ?

 

Neměl bys to počítat podle integrálu? takhle si to zjednodušovat...

[kejklik]

Zajímavý článek proč a jak co svítí:

http://www.kronometric.org/article/lume/

 

[chose]

Neměl bys to počítat podle integrálu? takhle si to zjednodušovat...

 

Nejedná se o zjednodušení, integrály konstantní funkce (tlak) na uzavřeném intervalu (povrch, potažmo obvod) dávám z hlavy