ELTON vyvíjí nový strojek

[Bert]

Přátelé, velmi si vážím možnosti, kterou nám dala společnost Elton. Možnosti nahlédnout pod pokličku vývoje nového strojku. Proto jsem nelenil, dorazil do Nového Města nad Metují, a začal psát. První dějství následuje.

[Bert]

Vývoj nového strojku  - part 1,2

Rozhovor o vývoji hodinkových strojků ve společnosti Elton

Bert: Díky organizaci podzimní výstavy SEW v listopadu roku 2025 jsem měl tu skvělou možnost se za přispění Františka Brezíka setkat s generální ředitelkou společnosti Elton, Barbarou Hankovou. Začali jsme se společně bavit o směřování společnosti v této nové éře. Prvním společným výstupem našeho hovoru byla naprosto unikátní možnost pro mě, ale i pro vás drazí čtenáři, sledovat vývoj nového strojku, kterým se chce společnost Elton opět posunout výš na žebříčku manufakturních zhotovitelů náramkových hodinek.

Díky tomu přede mnou teď sedí dva mladí muži, Václav Bříza a Lukáš Ešner, kteří mají v rámci společnosti na starosti nejen samotný vývoj, ale i uvedení výsledků tohoto vývoje do praxe. Než si však začneme povídat o konkrétních strojcích, pojďme si vás trochu představit. Lukáši, srdečně vás vítám – řekněte nám na začátek něco o sobě.

Lukáš Ešner: Přeji krásný den. Jmenuji se Lukáš Ešner a k hodinařině jsem se dostal vlastně tak trochu z donucení, protože to bylo přání mého otce, které jsem mu splnil. Nepocházím z hodinářské rodiny, takže jsem si tu cestu musel projít úplně od píky. Patřím k hodinářům, které už od začátku nebavilo jen tahat hotové dílce ze šuplíku a měnit je. To mě přivedlo do Nového Města nad Metují a do Primu, kde skutečně probíhá reálná výroba. Ta mě velmi zaujala a veškeré dovednosti a zkušenosti jsem získal právě díky tomuto přístupu. Vyrobit si vlastní kolo nebo dílec – místo abych ho jen vzal z originálního obalu – pro mě vždycky znamenalo víc. A tato cesta mě dovedla až sem.

Bert: Václave, zdravím i vás. Jaký je váš příběh?

Václav Bříza: Také vás zdravím. Jmenuji se Václav Bříza a stejně jako Lukáš nepocházím z hodinářské rodiny. U mě to bylo spíše rozhodování mezi tesařem a hodinářem. Nakonec zvítězil hodinář. Ačkoliv jsem zpočátku toužil spíše po těžší práci, hodinařina mě bavila mnohem víc. Už na škole jsem zjistil, že pro ni mám vlohy a jde mi to od ruky, takže si mě vyhlédli z pražského servisu u Dušáka. Než jsem na to ale kývl, udělal jsem si malou odbočku a strávil několik let v Rychnově nad Kněžnou u pana Schediwyho a jeho syna. Tam jsem dělal primky, budíky, velké hodiny a získal jsem důležitou základní praxi.

Až poté jsem se přesunul do Prahy, kde jsem opravoval dražší hodinky jako Omega, Breitling nebo IWC. Nicméně mě, podobně jako Lukáše, zkrátka nebavilo jen tahat součástky ze šuplíku a skládat je. Vždycky jsem měl tendenci hledat podstatu problémů, snažit se je opravit nebo vymyslet lepší řešení – na což v běžném servisu prostě nebyl prostor. Když se vyskytla možnost přejít do Nového Města nad Metují do manufaktury Prim, doufal jsem, že tam budu moci hledat řešení a zapojit se přímo do vývoje strojků. Navzdory všem nesnázím se to daří a my můžeme zkoušet posouvat Prim dál.

 

Bert: Pánové, pojďme se nyní přesunout k historii Primu. Rád bych se zaměřil na legendární kalibr 50, známý jako Spartak. Jaké byly tehdy začátky z hlediska výroby?

Lukáš: Padesátky byly pro firmu skutečným počátkem osvojení si dovednosti výroby mikromechaniky jako takové. Jedna věc je umět vyrobit jedny hodinky, ale druhá věc je dokázat je vyrábět v masovém měřítku. Lidé, kteří na tom tenkrát pracovali, původně neměli s hodinářským řemeslem moc společného. Byli to však nesmírně schopní nástrojaři z oboru optiky a mikromechaniky.

Díky jejich dovednostem – a vzhledem k tehdejším omezeným možnostem – dokázali spoustu věcí udělat takzvaně „na koleni“. Z historických pramenů víme, že jezdili na veletrhy, kde si detailně prohlédli zahraniční stroje, vrátili se zpět a v našich nástrojárnách pak začali stavět vlastní jednoúčelové stroje a přípravky inspirované tím, co viděli. Celou technologii tak dokázali postavit na základě vlastního odpozorování. Jen díky jejich obrovskému umu se Elton dokázal etablovat a úspěšně přejít z kusové výroby na malosériovou a následně velkosériovou.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Historie a budoucnost hodinek Prim: Od kalibru 96 k novému strojku

Bert: Takže padesátky máme za sebou, to je super. Pojďme na další velký úspěch Eltonu, kterým jsou hodinky Prim Letecké s kalibrem 96. Socialistické Československo bylo pátým nebo šestým státem na světě, který dokázal vyrobit mechanické náramkové hodinky s automatickým nátahem. Koncem 70. let došlo ke spojení vojenské technologie s direktivním zadáním a začal vývoj kalibru 96. Ten byl posléze použit nejen v civilní verzi hodinek, ale právě i ve vojenských modelech. Za tento úspěch je třeba zmínit generála Remka, otce našeho prvního kosmonauta, a pochvalně i pana Forgáče, který to měl tehdy na starosti organizačně za Ministerstvo národní obrany a generální štáb. Lukáši, mohl byste mi ke kalibru 96 říct nějaké technické podrobnosti?

Lukáš: Jednou ze zajímavostí ohledně automatického nátahu je, že nevznikl přímo z popudu vedení. Z historických pramenů a od pamětníků vím, že prototypoví nástrojaři si ho v podstatě vyrobili sami. S hrdostí mohu říct, že tyto dva prototypy mám zde v archivu. Jejich koncept je odlišný od toho, který se následně začal používat v masové výrobě. Nástrojaři si je udělali podle sebe, ale pro sériovou výrobu to nebylo vhodné, proto v konstrukčním oddělení došlo k úpravám až do podoby, kterou dnes známe u kalibru 96.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Problémový kalibr 97

Bert: Obrovským úspěchem bylo 2 500 vyrobených kusů pro armádu a přibližně 500 kusů pro státní podnik Klenoty, kde se zachovala velká spousta leteckých primek. Hned následující typ, který obsahoval kalibr 97, už byla ale zcela jiná písnička. Vývoj se vrhl do funkce „Day-Date“, tedy ukazatele, který zobrazuje nejen číslici dne v měsíci, ale i zkratku dne v týdnu. Hodinky s kalibrem 97 patří k nejvzácnějším, protože se jich dochovalo ještě méně než hodinek Prim Orlík. Údajně to bylo způsobeno jejich výraznou chybovostí – překlápění dnů v týdnu dříve či později přestalo fungovat. Lukáši, proč tomu tak bylo?

Lukáš: Kalibr 97 vznikal ve vývojové a prototypové dílně. Tendence zavést ho do standardizované masové výroby – tak jak to fungovalo u předchozích kalibrů 66, 68 nebo 96 – se u tohoto modelu zkrátka nepodařila. Ty kusy, které se dostaly ven, vznikly výhradně ve vývojové dílně a nikdy nebyly převedeny na masovou linku. Problém spočíval v tolerancích vyrobených dílů a v pružinkách, které se často unavily. Dnes platí, že pokud si s těmito pružinkami a správným naladěním přítlaků zkušený hodinář nevyhraje, hodinky zkrátka nefungují. Pro sběratele a hodináře, kteří tyto totálně rozbité kalibry 97 dostávají na stůl k opravě, to znamená bezesné noci.

Vývoj zcela nového strojku

Bert: Přesuňme se teď od historie k současnosti a budoucnosti. Václave, představte si, že sedíte před prázdným stolem, máte papír, tužku a počítač a dostanete zadání zkonstruovat zbrusu nový hodinový strojek. Pro člověka, který stojí za vývojem, to musí být obrovská výzva, možná až panická hrůza. Proč vlastně potřebujeme nový strojek?

Václav: Za dobu, co zde působím a pracuji na stávajícím strojku, vyvstávají logické otázky od vedení, proč jich nemůžeme vyrábět více a zvýšit tak produkci. Hlavním problémem stávajícího strojku jsou technické nedokonalosti, které nám při skládání neumožňují zachovat požadovanou kvalitu a zároveň zrychlit výrobu. Když už těchto omezení bylo příliš, řekli jsme si, že bude nejlepší posunout se dál. Chceme vzít to nejlepší, co máme, přestavět to a doplnit o nové technologie.

Lukáš: Rád bych to doplnil. Je důležité říct, že původní technologie, která Eltonu v minulosti umožňovala vyrábět strojky ve velkých objemech, už zkrátka neexistuje. V privatizační a porevoluční době byla tato technologie nenávratně ztracena a z velké části skončila ve šrotu. Novodobá výroba v Eltonu je postavena na úplně jiných technologických a výrobních procesech.

Bert: Chápu to tedy správně, že současný Elton je vybaven spíše na kusovou nebo malosériovou výrobu, a vy chcete přejít do produkce větších sérií?

Václav: Přesně tak. Chceme využít investice do nových technologií a vybavení, abychom produkci mechanických strojků zvýšili. Zároveň to ale naráží na to, co očekávají zákazníci. Dnešní zákazník se musí rozhodnout, zda chce levnější manufakturní kalibr, u kterého ustoupí z nároků na absolutní přesnost chodu, nebo zda vyžaduje vysokou přesnost, ale menší počet kusů a vyšší cenu. Spojit masovou produkci s maximální přesností za nízkou cenu v našich lokálních podmínkách zkrátka nelze.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Ruční nátah, nebo automat?

Bert: Z pohledu uživatele je tu ještě jedna zásadní otázka: ruční nátah, nebo automat?

Václav: Jako praktický člověk bych raději nosil manuální nátah, protože vám zajistí určitý režim. Pokud chcete maximální přesnost chodu, je nejlepší hodinky každé ráno natáhnout a znovu přesně nařídit. Automatický nátah je naopak o pohodlí. Oba systémy mají své pro a proti, ale pro mě osobně je ten každodenní kontakt s korunkou u manuálek nenahraditelný.

Lukáš: Souhlasím, jsem na tom stejně. Natahování hodinek k tomu zážitku prostě patří.

Bert: Na závěr mě zajímá ještě jedna věc. Má už váš nový strojek nějaký pracovní název nebo číslo?

Václav: Oficiálně zatím žádné jméno nemá, ale mám jedno osobní přání. Chtěl bych navázat na naši vojenskou historii. Všude ve světě se používá označení „kalibr“, ale já bych ho chtěl nazývat „Vzor“ – tedy VZ a nějaké číslo.

Bert: Výborně, takže se můžeme těšit třeba na legendární „Vzor 58“ nebo „Vzor 85“! Pánové, moc děkuji za rozhovor.

 

(Ilustrační foto ELTON)

 

 

 

 

[miguel]

Velmi dobre spravy. Tesim sa, ze existuje takato iniciativa v Eltone. Novy strojcek potrebuju ako sol. Priznam sa, ze nadalej nemozem stravit busines model MPM-ka zalozeny predovsetkym na predaji lacnej ciny s, povedzme, pochybnym dizajnom - ale to, ako pracuju s novomestskou manufakturou ma nesmierne tesi. So zaujmom budem sledovat dalsi vyvoj! Dakujem za informacie. Pekny prispevok!

[Harwey]

Diky Berte za spravu, tesim sa na dalsie pokracovanie a sledovanie postupneho vyvoja noveho "Vzoru". Mna samotneho ako strojara navsteva v Eltone potesila, ale aj som sa presvedcil, ze vzdy je na com pracovat a zlepsovat postupy.

[DarylVanHorne]

Super Díky za zajímavé čtení. Kdy se můžeme těšit na druhou část?

[orol]

před 7 hodinami, Bert napsal:

...

Ruční nátah, nebo automat?

 

Bert: Z pohledu uživatele je tu ještě jedna zásadní otázka: ruční nátah, nebo automat?

Václav: Jako praktický člověk bych raději nosil manuální nátah, protože vám zajistí určitý režim. Pokud chcete maximální přesnost chodu, je nejlepší hodinky každé ráno natáhnout a znovu přesně nařídit. Automatický nátah je naopak o pohodlí. Oba systémy mají své pro a proti, ale pro mě osobně je ten každodenní kontakt s korunkou u manuálek nenahraditelný.

Lukáš: Souhlasím, jsem na tom stejně. Natahování hodinek k tomu zážitku prostě patří.

...

Václav a Lukáš jsou sympatičtí pánové

Upraveno 23. září uživatelem orol

[Bert]

před 15 hodinami, DarylVanHorne napsal:

Super Díky za zajímavé čtení. Kdy se můžeme těšit na druhou část?

Nejpozději na přelomu října a listopadu.

[Beardedscape]

Díky za článek, budu se těšit na pokračování... 

[Fade]

Díkes za článek. Těší mě, že pracují na novém strojku. Bylo načase a jsem moc zvědavý kam až to posunou. Jen si tak říkám kolik asi budou ty hodinky stát, vzhledem k tomu, co si říkají za strojky s ETA nebo ty jejich staré inhouse strojky. 

[Ulpianus]

Super rozhovor, už teď se těším na pokračování