Prim Spartak 39 aneb cesta poznání

[Cynique]

Prim Spartak 39 aneb cesta poznání

TL; DR: Jednoduché, spolehlivé a přesto zábavné hodinky. Velmi pohodlné, kvalitně vyrobené, s milými detaily. Tady máte opravdu pocit, že Prim chtěl dát hodinkové komunitě něco pro radost.
 

Znáte to. FOMO. Fear of Missing Out. Máte strach, že něco prošvihnete. Ostatní už to mají a vy ne. Tak chcete honem taky. Když na sklonku jara přišly na trh Prim Spartak 39, bylo jich najednou všude plno. Kdekdo je komentoval a vypadalo to, že kdo si k nim neřekne svoje, jako by nebyl. I já chtěl, ale protože pro mě nakonec znamenaly tyhle hodinky definitivní otočku v mém pohledu na značku, tušil jsem, že to nemůžu uspěchat. Věděl jsem, že si s nimi nejdřív něco musím odžít, ponosit je. Výsledkem je tento text. Vlastně docela osobní. Ale popořádku. Jo a bude to dlouhý. Na konci si pak nestěžujte, já vás varoval.

Narodil jsem se hluboko v osmdesátkách, ale jinak jsem typické dítě devadesátek. Období, kdy jsme hltali všechno ze Západu a všechno ostatní nám přišlo nemoderní a přežitý (samozřejmě, že bych si tehdy vybral tu americkou krabičku zápalek!). Primky po dědovi pro mě byly jen ty starý, obnošený hodinky z jiné doby. V šuplíku jsem je nechával bez povšimnutí a nosil vesele nějaký quartzky z Německa. Západního, samozřejmě.

Ta časově zakotvená emoce z doby, kdy mi všechno západní přišlo lepší, asi mohla za to, že mě značka Prim míjela. O dost později, když se mi rozjel chronobundus, jsem začal Prim sledovat víc a víc, ale nějak to tam pořád nebylo. Většina produkce mi nic neříkala. Příliš konzervativní a příliš připomínající dobu, k níž jsem neměl žádný vztah.

S postupujícím chronobundem se nicméně sem tam objevily záblesky, kdy jsem si říkal „tohle by šlo“. Třeba Prim Pavouk (ten strukturovaný cifr!). Nebo Spartak (dvouručka a malou sekundou, krásný styl číslic, pěkné barevné kombinace). U těch druhých jsem se několikrát zasekl s myšlenkou, že takhle by se mi Prim líbil. S odkazem do historie, ale v moderním pojetí. Zpětně si říkám, že to asi bylo něco, čemu se ve filmu říká „subtle foreshadowing“. Jako když v závěru Čelistí kamera jakoby náhodou švenkne na kyslíkový bomby (sorry za spoiler).

Na primky jsem se postupně začal dívat s větším uznáním, hlavně pro tu historii. Pro to, co znamenalo vybudovat hodinářský průmysl v době, která přála spíš pluhům a perlíkům než jemným setrvačkám. S většinou produkce jsem se ale pořád míjel, a to jak stylem, tak i cenou. Přestože tedy ve mně už kořínky zapustil hodinkový patriotismus, ten pro mě správný kousek Nové Město nenabízelo. Přeci jen, propadl jsem kouzlu nemainstreamových značek, mikrobrandů, barev, komplikací a netradičnímu designu. Od na tradici postavených modelů jsem se tak spíš vzdaloval.

 Až do letošního jara. Spartak 39 mm přišly nečekaně a mou hodinkovou cestu zkřížily přesně v místech, kudy jsem zrovna procházel. Na ceduli bylo v těch končinách napsáno „Vítejte ve vesnici jménem Jednoduché-Tříručky-Zábavné-Subtilní“ (až těmi místy taky půjdete, pozdravujte, já už budu tou dobou asi zase někde jinde ). Prostě mi padly do noty. Barvy mám rád, rozměry vypadaly rozumně a cena byla ucházející, a to jak s ohledem k nabízeným parametrům, tak vzhledem ke zbytku novoměstské produkce.

Ok, takže moje první Primky? Jo! Zbývalo vybrat barevnou variantu. Tyrkysová Laguna, stříbrošedý Měsíční svit, temně rudé Ticho před bouří s fumé efektem, zlatožlutý Písečný vítr nebo mořsky temný Petrolej. Jako možná každej, kdo už má těch kousků trochu víc, jsem při výběru těch dalších trochu víc „rozežranej“, než kdybych si kupoval svoje jediný hodinky na všechno, a oči mně to instinktivně tahalo spíš k těm výrazným verzím. Od začátku byla na čele výběru Laguna, následovaná Tichem a s odstupem mou pomyslnou trojici uzavíral Petrolej. 

--- Krátká odbočka. Někdo může namítnout, že sázka na výrazné barvy byl okatý marketingový kalkul a možná má pravdu, ale 1) je mi to šumák, mně se to prostě líbí a 2) barevně výrazný hodinky jsou už dávno běžné. Doba holubičí šedi a sklopených hlav je naštěstí pryč a bohdá se nevrátí.---

Naštěstí jsem zkraje července měl cestu do Ostravy, tak jsem se stavil v Hodinkách 365 (ještě jednou moc děkuji slečně/paní Agátě, která se nám velmi ochotně věnovala), kde měli jako jedni z prvních komplet kolekci na skladě. Na tomto místě musí zaznít jedno z nejohranějších klišé v hodinkovém světě – je potřeba je vidět naživo. Ty barvy se totiž v různém světle umí dost měnit. Osobní zkušenost mě nicméně utvrdila v tom, že Laguna bude ta správná volba. Zkouška na vlastní zápěstí rovněž potvrdila, že délka pouzdra přes nožky 47 mm (Mimochodem, jak překládáte „lug-to-lug“?) není příliš a hodinky se nosí jako o něco menší.

O pár týdnů později jsem je tedy měl v ruce a následně na ní. První dojmy jsem už sepsal v létě, tak jen rychle shrnu to podstatné:

-       Skvěle sedí: nízká stavba, středně dlouhý lug-to-lug, ale padnou i na útlou ruku díky skloněným nožkám a zakulacenému profilu

-       Čistý design: jen tři ručky, jednoduché číslice a na ciferníku jedno slovo – Spartak.

-       Kombinace bílá-tyrkysová (a oranžová – na drobounké minutové stupnici okolo ciferníku – milý detail) se ukázala jako překvapivě univerzální. Snad kromě „Písečného větru“ budou i ostatní verze podobně všestranné.

-       Korunka jde přesně a jistě, dá se dobře „podebrat“.  

-       Zjevná pozornost k detailu nekončí u ciferníku. Na korunce jsou vyryty novoměstské oblouky, které se v podobě vystupujícího profilu objevují i na přezce originálního řemínku (celkem kvalitního). Obloučky jsou docela ostré a asi bych je preferoval jen vygravírované. To jde naštěstí řešit jednoduchou výměnou řemínku.

À propos, řemínek. Nečekal jsem, že takový výrazný ciferník si bude rozumět s jinými řemeny, ale funguje jak se sytými barvami (hlavně vínovou a hnědou), tak i se světlými a pastelovými (šedá, béžová, bílá).

Po delším nošení pak nevyvstaly nové šokující poznatky, spíš se jen prohloubily úvodní dojmy, především prudká nositelnost. Shodou okolností se mi zhruba ve stejné době dostaly na ruku inovované Nomos Club se zkrácenými nožkami a můžu říct, že ač o dobré 3 mm delší, Spartak 39 se nosí podobně pohodlně jako zmíněné hodinky ze Saského Švýcarska.

Tvarované pouzdro odvádí fakt skvělou práci a především boční profil je skvělým vysvědčením designéra. Posloupnost leštěná luneta –  broušená bočnice – leštěné dýnko úspěšně profil rozbíjí, takže celek působí štíhlejší než je – zhruba 10,5 mm, z čehož ale dobře třetinu tvoří vypouklé sklíčko. To by mohlo být nižší, já mu to ale odpustím už jen pro to, jak krásně zkresluje číslice a ručky při pohledu pod úhlem. Dodává to hodinkám pěkný vintage nádech. Ještě víc charakteru jim můžete dodat vlastním gravírem na přišroubovaném dýnku, které je z výroby úplně čisté a zrcadlově vyleštěné. Ideální pro nějaký ten líbesbríf.

Ještě k té nositelnosti. Není to jen o rozměrech a tvarech. Na to, abych řekl, jestli mi hodinky sedí nebo ne, mám jednoduché, ale těžko měřitelné pravidlo. Hodinky se mnou musí srůst. Po většinu dne o nich prostě nesmím vědět. Pak nosím hodinky já a ne ony mne (zdravím Bulovy Lunar Pilot 45 mm, které jsem miloval, ale museli jsme se rozejít ☹). Spartakům 39 se to podařilo vždy, když jsem si je vzal. Ke košili, k tričku, do práce, do kavárny, na cesty.

No date? No problem. Zastavily se? Taky žádný problém. Během chvilky nastavím a vyrazím. Spolehlivě a přesně uvnitř tiká Sellita SW200.Pár vteřin sem nebo tam neřeším, ale za ty týdny jsem si nevšiml žádné větší odchylky, a to ani přesto, že hodinky bývaly natažené různě, více i méně, podle toho, jestli jsem je nosil každý den, nebo je střídal s něčím jiným.  

Možná si řeknete – Kde je pojednání o historii? Kde je rozbor toho, co je a co není Czech Made? Nikde. Proč? Protože o historii a těch dalších věcech si můžete přečíst něco od povolanějších. Kvůli tomu nedočetli až sem ani ti dva, které to nepřestalo bavit už na předchozí stránce (zdravím a děkuju!). Já k hodinkám přistupuju takhle – s otevřeným hledím a nepopsanou stránkou. Nechám hodinky, ať mi samy ukážou, co v nich je, jestli dávají smysl a chytnou mě za srdce.

Spartak 39 mě za něj chytly. Jak už to asi člověk s přibývajícím věkem mívá, začne se ohlížet a vidí, kde všude se mýlil. Podobně i já si nyní konečně nacházím cestu k věcem, které jsem přehlížel. Na druhou stranu možná i samotný Prim trochu zpytuje svědomí a obrací se novými Spartaky k těm, které někdy opomíjel. K těm, kteří by chtěli své první „lepší“ hodinky, ale nechtějí nebo nemohou dát vyšší desítky tisíc za něco, co pro ně není středobodem světa. Ke všem těm rodičům, prarodičům, partnerkám a partnerům, kteří chtějí svému protějšku k jubileu, k promoci, k povýšení nebo prostě jen tak věnovat kousek té české hrdosti vtělené do hodinek. A taky pro nás, chronomaniaky, kteří mají rádi svěží hodinky a ocení i nějakou tu historii a příběh.

Spartak byl první na začátku výroby hodinek u nás. A možná je teď první na začátku nové éry. Já bych mu to přál.  

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Upraveno před 11 hodinami uživatelem Cynique

[Kamil.K]

Přestože jsem Husákovo dítě a moje první hodinky byly mechanické Primky s temně červeným číselníkem, tak cestu od Japonců a Švýcarů zpět k Primu jsem ještě nenašel. Tyto Spartaky ovšem vypadají moc fajnově.

Děkuji za hezké a zajímavé počteníčko!

Upraveno před 9 hodinami uživatelem Kamil.K

[Cynique]

Vypadla mi z příspěvku fotka bočního profilu. Tak přidávám níže. Jo a některý fotky, co měly být nastojato, se hodily naležato. Nevím, jak to upravit, tak sorry, jestli vás z toho naklánění hlavy louplo za krkem

 

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Upraveno před 9 hodinami uživatelem Cynique