Mrazuvzdornost strojku

[Návštěvník Tada]

tombed: Když to uvážeš přes tlustou bundu tak tam moc otřesů nebude.

[lib]

Libe až zítra, až zítra do Prahy... ,teď končím šestnáctku u PC, nazývá se to segmentace trhu a dělám to rááááááád...

ty Omegy by ten mráz s tím heblem na pouzdře vydržely taky, jestli ale ty otřesy, asi ne...

 

Právě ty otřesy v kombinaci s mrazem... nevím, nevím...

 

OT: By mě zajímalo, ve kterým segmentu jsem já.

- do 2 let

- do 5 let

- do 10 let

- NEPERSPEKTIVNÍ ?

[tombed]

segmentace trhu, ne pacošů... tím jak stárneš, tak jsi samozřejmě perspektivní pacoš...

to máme léky na vysoký tlak, na prostatu, na játra, na ledviny, na cukrovku, na potenci,na alzhaimera, na sklerózu, na parkinsona, na choroby cév, srdeční inkontinence...

a tak dále, a tak dále...

Upraveno 23. března 2010 uživatelem tombed

[lib]

Tak to mě můžeš z té tabulky vyhodit. NESTÁRNU.

[tombed]

Tak to mě můžeš z té tabulky vyhodit. NESTÁRNU.

 

 

tak tohle ti k tomu pomůže... Karel Gott - Být stále mlád

[lib]

tak tohle ti k tomu pomůže... Karel Gott - Být stále mlád

 

Dík, ale to bylo celkem nadbytečný.

Hezký večer,

K.G.

 

(Už, modi, ty blbosti, kurňa, smažte, ne?)

[tombed]

do řiti, se mi nezkopíroval odkaz... Modi? Ti už šli a já jdu taky, dobrou noc Liborku, dobrou noc Tadeášku, dobrou noc chronomagu...

[lib]

[charles]

Musím říct, že Aljaškou na kole v -40..... to je tedy úlet jak hrom!

 

Na kole ne, chci to jit pesky (sneznice). Zimni MTB specialy jsou docela drahy a na to nemam.

 

[charles]

klobouk dolů

 

tak to už bych šel do toho, ale chápu, že každá kačka bude dobrá na jiné vybavení a čas změří v těchto extrémech spolehlivěji Suunto nebo Casio... nebo zkusit pumpnout sponzora, budeš li mít nějakého, každopádně ti fandím a dej vědět jaké to bylo!

 

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

 

O Alaska Project od Omegy vím, ale taky to je mimo moje možnosti. Rád bych je ale viděl někde naživo. Neprodávají se někde v Praze?

Plánuju, že si vezmu dvoje hodinky. Polar AXN 300 a Seiko 5 Frankenmonster. Dám pak vědět, jestli to přežiju Plánuju to až na únor 2012.

 

[skalis]

Na kole ne, chci to jit pesky (sneznice). Zimni MTB specialy jsou docela drahy a na to nemam.

Kurna, a to me zrovna na tom odkazu napadlo "skoda, ze to neni pesky". To by se mi taky libilo. Jen to asi vleze do penez - volno, doprava tam/zpet, darda za vybaveni... ale neco takovyho by me velmi lakalo. Za jak dlouho tu porci (560) kilometru to tak ucastnici davaji?

[charles]

Kurna, a to me zrovna na tom odkazu napadlo "skoda, ze to neni pesky". To by se mi taky libilo. Jen to asi vleze do penez - volno, doprava tam/zpet, darda za vybaveni... ale neco takovyho by me velmi lakalo. Za jak dlouho tu porci (560) kilometru to tak ucastnici davaji?

 

Můžeš to jet na kole, na běžkách nebo jít pěšky. Myslím, že rekord pěšky je kolem 4,5 dne. Limit máš 10 dnů na kratší trasu (560km). Jestli tě to trochu víc zajímá, tak si sežeň knížku od Jana Kopky: Ve spárech Aljašky. Jel to v roce 2007 na kole a vyhrál tu delší trasu.

 

 

[farářskej]

No já nevím, Alaska Project je zbytečná nadstavba - svýho času udělali nějací chlapi severní pól s obyčejnejma Speedmasterama Pro

[maranatha]

Myslím, že Omega Speedmaster Professional mal pri prechode Severným pólom aj Reinhold Messner.

No a ak boli testované NASA na veľmi nízke teploty, aké sú vo vesmíre a na Mesiaci približne okolo -200 C tak by to mohlo stačiť nie. -)

Cestovateľ Mike Horn mal pri prechode Severným pólom Panerai Luminor Arktos, kde udávali ich mrazuvzdornosť do -70 C.

Trebalo by napísať Petrovi Valušiakovi, ten prešiel Severný pól s ruskými kolegami, aké mali oni hodinky.

Pavol Barabáš natočil o ňom dokumentarný film 118 dní v zajatí ľadu.

Upraveno 25. března 2010 uživatelem maranatha

[Petr_P]

Předmět: Teplota vody

 

Komu: lib

 

Kopie: všichni

V tomto případě (= ponor pod ledem) se přece jedná o teplotu blízkou 0°C.

-20°C jen krátkodobě na povrchu.

Máš samozřejmě pravdu. Kapalná voda v mrazu má stále teplotu okolo 0°C. Co ji má nižší už není kapalná voda, ale led (voda v tuhém skupenství neboli).

 

Já jsem ve svém příkladu opravdu nemyslel, že by v uvedené 2 hodiny byly jen o pobytu ve vodě. Do té doby jsem počítal i vysekání díry do ledu, ustrojení se do potápěčské výbavy, její otestování, atd. To jsou všechno aktivity, kde by hodinky mohly být nezakryty oděvem a tedy být přímo vystaveny mrazivému vzduchu. Vlastní ponor pak bude řádově jen v pár desítkách minut.

 

Naštěstí Charles zveřejnil své aljašské plány a toto nebude jeho případ.

 

Poznámka k teplotě vody pro vážné zájemce o potápění za velmi nízkých teplot:

 

Kam až se může teplota vody dostat?

 

Normální sladká voda jak známo mrzne při 0°C , ale nejhustší a nejtěžší je tato voda při +4°C. Tato relativně těžší voda pak klesá dolů ke dnu. Proto tedy ve stojatých sladkovodních vodách, které jsou na povrchu pokryty ledem, lze u dna očekávat teplotu +4°C . Slaná voda v mořích a oceánech je ale úplně jiné kafe. Normální mořská slaná voda (záleží ale na slanosti) mrzne při cca -2°C a klesá ke dnu jako ta podobně sladkovodní. Jen je to ještě o ždibec komplikovanější než u sladkovodních ploch. Led, který se vytváří na hladině je totiž sladkovodní, sůl z ledu je vyloučena do vody pod ledem a ta je o to slanější, hustší a těžší a tím pádem klesá ke dnu. Uvádí se, že v průměru je voda na dně oceánu v arktických oblastech o 4°C chladnější než voda u dna zamrzlé sladkovodní plochy. Tedy cca 0°C. Všechny tyhle jemné pohyby ale v globálním měřítku vytváří mořské proudy, které proudí od chladných pólů. Tento přenos hmoty a tepelné energie významně formuje klima naši planety. To jsou věci!! A pak se řekne voda, jako voda.

 

Nejlepší detaily o tom, jak se chová teplota vody, by mohli poskytnout profesionální potápěči , hydrologové a oceánografové , případně obsluhy sonarů na ponorkách.

 

Pokud se nacházejí se mezi čtenáři fóra Chronomagu, prosím o jejich upřesnění.

 

Ještě větší údiv pak může vzbudit existence sladkovodního jezera o ploše 15 000 km², kde průměrná teplota vody je -3°C a přesto je tekutá. Ale žádný potápěč se tam jen tak nedostane. Je totiž v Antarktidě pod 4 km vrstvou ledu, které svým tlakem způsobuje tyto mimořádné vlastnosti.

 

Mimochodem jezero se jmenuje Vostok a je to jeden z vědeckých svatých grálů konce 20. století. Chlapci a děvčata z NASA pevně věří, že tento ?Ztracený svět" obsahuje život (super složité vrty do ledovce se zastavily zatím jen 100 m od dosažení cíle z obavy kontaminace tohoto milión let starého ekosystému). A protože jezero je hodně podobné tomu, co družice zachytily u Jupiteru na měsíci Europa a u Saturnu na měsíci Enceladus, jsou očekávání hodně vysoká. A jestli se naplní, tak dalším krokem (už ve fázi seriozních příprav) budou meziplanetární sondy vybavené přistávacími moduly, jejichž jediným úkolem bude najít důkaz mimozemského života na těchto měsících sluneční soustavy. A kdo ví, třeba se tam v daleké budoucnosti vydá pilotovaná výprava a to pak budou teprve potřebovat pořádné potápěčské hodinky. A ono se řekne voda pokrytá další zmrzlou vodou.

 

 

 

Předmět: Odolnost hodinek na velmi nízké teploty ? část 1.

 

Komu: charles

 

Kopie: všichni

Skoro jsi se trefil, akorát nejsem musher.

 

Na toto je chci použít: http://www.alaskaultrasport.com/race_info.html

Teploty tam dostahují běžně kolem -40 C, při silném větru i více.

Extreme cold weather operations!

 

?.a do p.r.d.e.l.e!

 

Poznámka: Omlouvám se, ale tohle pěkně jadrné české slovo danou situaci vistihuje asi nejlépe.

 

Děkuji za všechny Tvoje odpovědi ohledně toho, kde a jak chceš svoje hodinky použít.

 

Musím přiznat, že toto vlákno je čím dál více zajímavější! Protože jsem si dal trochu načas s mojí odpovědí, vezmu to hodně ze široka a pokusím se nevzdálit moc od tématu hodinky, jak se na vlákno na Chronomagu sluší a patří.

 

Úvod

 

Mám sice pocit, že bys to měl být Ty (nebo dříve či později budeš), kdo by měl přednášet mrazivě získanou reálnou zkušenost o funkčnosti či nefunkčnosti hodinek za velmi extrémního podmínek. Přesto se tu pokusím nastínit pár svých myšlenek a postřehů, které se Ti možná budou hodit, nebo se možná budou hodit dalším čtenářům anebo to budou spíše jenom další moje bláboly.

 

Taky nějak předpokládám, že už máš něco za sebou a určitě máš nebo brzo získáš neocenitelné kontakty v komunitě stejně dobrodružných povah, jako jsi Ty. A nepochybuji, že Ti už Vědí, co je potřeba mít na ruce.

 

Velmi pozorně jsem se snažil přečíst všechno o uvedeném závodě a také jsem projel všemožné navazující odkazy. Z nich mě zaujala nejvíce tato fotografie:

 

 

Ano, je tam -35°C ve dne!

 

Tvoje hodinky jsou OK

 

Ačkoliv chceš jít (i když anglické slovo ?runner" podle mě vystihuje lépe povahu závodu bez kola) ?jenom" 350 mil z Anchorage do McGrathu (letos nejlepší pod 6 dní, limit 10 dní) a ne tu delší trasu 1100 mil (!) až do Nome na břehu Beringova moře (letos padl rekord 20 a půl dne, šli to ale jen dva lidé), tak si myslím, že oboje hodinky, které si tu uvedl - Polar AXN 300 a Seiko 5 Frankenmonster - by se nemusely pobytu na Aljašce obávat.

 

Proč?

 

Pokud hodinky nesundáš z ruky, budou neustále permanentně vyhřívány. Čím?

 

Tvým vlastním tělem.

 

Základem je termoregulace lidského těla, která se snaží udržet konstantní teplotu na povrchu okolo 36,5°C. Pokud teplota těla klesne pod 35°C, už se obecně hovoří o začínající hypotermii a klesne-li to pod 28°C začínají selhávat orgány s následkem klinické smrti. To sice ještě není mozková smrt, ale dobře to ilustruje ten hlavní důvod, proč by zamrznutí hodinek nemělo být tvou největší obavou. Dříve než by hodinky na tvé ruce zamrzly, tak už ti to bude jedno.

 

Samozřejmě, čím méně vrstev oděvu mezi hodinkami a kůží tím lépe a naopak. Podmínkou je ovšem překrytí nějakou svrchní vrstvou/vrstvami oděvu. Vznikne tak relativně dobře izolované prostředí, které lépe udrží teplotou kapsu kolo hodinek. Mělo by to fungovat, i když si vrchní vrstvu oděvu odrhneš, abys se podíval koik je hodin. Koukal jsem zběžně na fotografie ze závodu a nikoho s hodinkami přes oděv jsem tam nezaznamenal. I v případě umístění na vrchní vrstvě oděvu stále dochází k ovlivnění tímto ?topením". Nicméně teplota hodinek je už dramaticky ovlivněna vnějším prostředím (nejenom teplotou vzduchu, ale ochlazujícím faktorem větru).

 

A protože máš Polar AXN 300 (recenze zde) se senzorem měření teploty, dá se moje rada poměrně snadno ověřit. Předpokládám, že do února 2012 budeš mít nácviky v extrémních podmínkách a před vlastním závodem na Aljašce budeš muset absolvovat nějaký kvalifikační závod na relativně kratší distanci. Až se tak stane, prosím, zveřejni zde na Chronomagu průběžně nějaká teplotní data naměřených hodinkami umístěnými na ruce pod oděvem (nebo mezi oděvem).

 

Poznámka: Tak nějak předpokládám, že je nebudeš moc používat na měření teploty vnějšího prostředí a tedy sundávat z ruky a vychlazovat. To už by jim v extrémním mrazu nemuselo skutečně svědčit. Nejvíce bude zranitelná baterie a tekuté krystaly v displeji.

 

Vlastní testy

 

Pokud máš přece jen pochybnosti o svých hodinkách, můžeš zopakovat zmrazovací test (ovšem bez vaření v hrnci, jen s přirozeným rozpuštěním ledu v místnosti). Ve skutečnosti je to test docela ?měkký". Vyhýbá se totiž rychlým tepelným změnám-šokům. Trikem je (a nevím, jestli si to různí experimentátoři vůbec uvědomili), že ponořením hodinek nejdříve do kapaliny při pokojové teplotě vytvoříme okolo hodinek adaptivní tepelný štít. Jakmile se hodinky pak vloží do běžného mrazáku, tak voda okolo hodinek (na rozdíl od přímého kontaktu zahřátých hodinek s mrazivým vzduchem) odizoluje tepelný šok při přechodu z místnosti (cca +20°C) do mrazáku (cca -20°C). Voda ale postupně zmrzne, a tak poměrně pomalu ochladí hodinky na teplotu.

 

To samé platí při vyndání kostky ledu, uvnitř kterých jsou zamraženy hodinky, z mrazáku. Led zabrání okamžitému teplenému šoku při přechodu z mrazu do tepla, který se zpravidla projeví zkondenzováním vlhkosti na obou stranách skla i pouzdra! Trošičku horší je, že led postupně při různých teplotách mění svoji hustotu a různě se smršťuje nebo expanduje a to by mohlo poškodit různá těsnění. Ostatně s takovou blbinou jako navrhovat hodinky na to, že je zamrazím do kostky ledu, nikdo při návrhu hodinek nepočítal. Proto bych navrhnul modifikovat test, tak aby hodinky před ponořením do misky s vodou byly ve vodotěsném pouzdru. Možná by stačil i silnější igelitový sáček, který stačí nechat trochu nafouknutý zbytkovým vzduchem a teprve pak ho zavázat. Konec sáčku s uzlem může klidně koukat nad hladinu. Jde o to aby led nemohl přímo mechanicky působit na těsnění v záhybech a otvorech pláště pouzdra, ale jen hodinky nebo vzduch okolo nich zmrazil. Dobu v mrazáku pak nechám na odvaze každého experimentátora.

 

Výstroj

 

Jak jsem už uvedl v předchozí kapitole, opravdu si nemyslím, že je nutné investovat do nových hodinek. Naopak ti vřele doporučuji investovat do maximální ochrany tvého ?topení". Tedy nešetřit na osobní výstroji a také nouzovém vybavení.

 

Musím přiznat, že jsem ve své praxi dosud řešil výstroj pro letecké posádky s požadavkem přežití při teplotách cca -25°C až -30°C. (Pod slovem řešil, myslím vybíral certifikované vybavení a nikoliv používal či snad to sám zkoušel). Já ale řeším přežití člověka jen v horizontu 12 až 24 hodin. Sice předpokládám, že se nemůže hýbat a celé to prosedí na sněhu, ale ve srovnání s Tebou je to nic. Týden až v -45°C (plus ochlazující faktor větru), kilogramy vybavení na saních, které se musí táhnout přes kopce a údolí Aljašky a ještě se navíc snažit předběhnout ostatní účastníky závodu. Tak to je docela jiná liga! Navíc ty tam jdeš dobrovolně, moji ?zákazníci" se tam ocitnou jen z ?donucení".

 

Nebudu ti nic povídat oblečení, spacáku nebo stanu pro větrné arktické podmínky, ale dovolím si připomenout jednu výstrojní položku ? boty, boty, ? respektive celý ?footware" systém. Jak jsem zmínil, lidské tělo je celkem sofistikovaný termoregulační mechanismus. Jedním z triků, jak se snaží minimalizovat tepelné ztráty je omezení prokrvování/okysličovaní končetin. A prsty na nohou to zpravidla vždy začíná, následováno nosem nebo prsty na rukou. Tkáně poškozující omrzliny a následná sepse (otrava krve) jsou opravdu hnusné věci.

 

Vybavení pro přežití

 

Docela jsem byl překvapen, jak laxně je v propozicích závodu definováno vybavení pro přežití a není nijak upřesněna organizace zajištění ochrany a zdraví účastníků závodů v případě, že se něco zvrtne. Sledovací ?Tracking" systémy jsou zakázány, takže vůbec nemám představu, jak se sleduje, jestli někdo nezůstal na trati v nesnázích.

 

Pokud bych mohl doporučit, aplikoval bych dlouhodobě ověřenou metodu ? zálohovat, co se dá. Tak jako si chceš vzít dvoje hodinky (předpokládám, že na každé zápěstí jedno), tak by to samé zvolil u tvého hlavního navigačního přístroje ? jednotky GPS (a taky ukazuje čas). Rozhodně bych vzal ještě jednu (tedy pokud nepůjdeš v domluvené skupině, kde se bude spolu držet za všech okolností a ?nenechá nikoho za sebou").

 

Kdyby přesto všechno to šlo do háje, já bych se přimlouval za to mít sebou (doufám, že se to dá ještě utáhnout hmotově i finančně) zodolněný satelitní telefon fungující v polárních zeměpisných šířkách (např. systém Iridium) a jako přístroj poslední záchrany pak nouzový radiomaják PLB (Personal Locator Beacon) s integrovaným přijímačem GPS a vysílačem 406 MHz a 121,5MHz. Ten v případě nouze nejdříve odešle automaticky aktuální GPS souřadnice přes družice systému COSPAS/SARSAT do záchranných středisek, které pak vyšlou pátrací a hledací letouny a vrtulníky. Ty se ve finální fázi záchrany navedou na tvoji polohu s využitím naváděcího signálu radiomajáku.

 

Ve výčtu dalších nouzových ?hraček" by se dalo pokračovat, ale poměrně často se zapomíná na dostatečné zálohování napájení elektrickou energií všech bateriových věciček. Kvůli mrazu doporučuji brát jedině lithiové baterie! A to nejen pro GPS, telefon, PLB, ale i pro obyčejnější věci jako je svítilna-čelovka. A samozřejmě přibalit náhradní baterie pro všechno! Pro odlehčení je možné dát náhradní baterie do předem rozmístěných zásobovacích dávek na dvou stanicích na cestě do McGrathu. Ideální je pro úsporu místa, hmotnosti a zajištění ještě vyššího stupně zálohovatelnosti mít všechny přístroje na stejný typ baterie (Např. AA). To je ale bohužel stále nerealizovatelný sen.

 

Co se týče quartzových hodinek (analogových i digitálních) jako jsou Tvoje Polar AXN 300, nechal bych před závodem/před odjezdem do nich dát novou baterii, aby pak byla k dispozici maximální kapacita .

 

Nejlepší by asi bylo do nich instalovat lithiovou baterii, ale nejsem si jistý, jestli zde není nějaký technický zádrhel.

 

Ví někdo na fóru, zda je nějaké omezení dávat do quartzových hodinek lithiové baterie?

 

Zaznamenal jsem totiž, že například Ronda nebo ETA vyrábí verze některých kalibrů ve verzi pro lithiové baterie.

[Petr_P]

Předmět: Odolnost hodinek na velmi nízké teploty ? část 2.

 

Komu: charles

 

Kopie: všichni

 

Odolnost ostatních hodinek

 

Po pravdě řečeno drtivá většina ?lepších" hodinek a jejich kalibrů se dnes se v hodinářském průmyslu testuje a kvalifikuje jen za ?pokojové teploty"! Pochopitelně až na výjimky, které v tomto vlákně už byly nebo teprve budou jmenovány.

 

Trošku jinou situaci musí řešit pravé potápěčské hodinky. Kontakt se studenou vodou, která velmi rychle odvádí teplo, a tedy ochlazuje předměty (i jejich nositele). Představuje to asi ?nejhorší" možný běžný případ v pozemských podmínkách, na který má význam zkoušet a certifikovat sériové hodinky. Pro představu: Lidský organismus bez teplené ochrany nějakého speciálního oděvu přežije ve vodě o teplotě 10°C okolo 1 hodiny, ale ve vodě o teplotě okolo 0°C to už je asi 15 minut. Na stejně studeném vzduchu se Vám něco takového nestane.

 

Přesto mezinárodní standard pro ?profi" potápěčské hodinky ISO 6425 - Divers' watches žádné požadavky na zkoušky za jiných než pokojových teplot nepředepisuje. V teplotní oblasti se zabývá pouze kondenzačním testem na skle hodinek (hodinky mají +40°C a testovací kapka vody je na pokojové teplotě) a zkouškou na tepelné šoky. Při této zkoušce jsou hodinky ponořeny do nádoby s vodou o teplotě 40°C. Po deseti minutové aklimatizaci jsou během jedné minuty ponořeny od nádoby s vodou o teplotě 5°C. Pak následuje 10 minutová výdrž a pak ještě jednou do vody o 40°C. Kromě požadavku na zachování vodotěsnosti se také nesmí objevit žádné známky kondenzace vody.

 

Více o teplotě vody lze nalézt v mém předchozím příspěvku.

 

Co se týče hodinek skutečně navržených a zkoušených pro nízké teploty, tak to vypadá, že výběr je velmi omezený. Hodinky speciálně navržené pro nízké teploty (už zde zmíněné komerční speciály) nebo americké vládní hodinky dle specifikace MIL-PRF-46374G.

 

Vojenské hodinky dle MIL-PRF-46374G

 

Nenápadné, levné vojenské quartzové a manuální mechanické hodinky vyráběné a testované podle americké vládní specifikace MIL-PRF-46374G jsou testovány na odolnost proti velmi nízkým teplotám. Hodinky musí být funkční (u quartzových i s baterií) a přesné i poté, co strávily 24 hodin při teplotě -45°C! Pozor vojáci to nedělají kvůli tomu, že by snad někdo měl na sobě takto studený předmět, ale kvůli skladovacím podmínkám!

 

Dobré je také vědět, že standardní quartzové strojky Ronda nebo ETA mají provozní teplotu udávanou jen od 0°C a výše. Odolnost na -45°C se musí prokázat dodatečnými testy na celých hodinkách.

 

Podle MIL-PRF-46374G dnes hodinky vyrábí jen kanadská společnost Marathon Watch Company. Více pak v tomto vlákně. Stoupenci značky Traser budou tvrdit, že oni také patří do této kategorie. Ano i ne. Jejich hodinky (hlavně Traser P6500) jsou odvozeny od těchto armádních hodinek. Maličký problém je právě v tom, že už 10 let americké vládě nedodávají a tudíž žádné testy při -45°C už velmi dlouho nedělali (dosud mě nikdo nedokázal přesvědčit o opaku). A každý rok postupně hodinky upravují a upravují podle potřeb civilního trhu. Takže opatrně ? docela bych věřil Traser P6500, u ostatních modelů je to jen otázkou tvrzení.

 

Nenápadné letecké speciály Mararathon Navigator (na obrázku) jsou testovány na -45°C po dobu 24 hodin

 

Speciální komerční hodinky

 

Už zde ve vlákně byly zmíněny komerční mechanické hodinky s automatickým nátahem, které jsou navrženy pro velmi nízké teploty.

• Model Master Compressor Extreme LAB od firmy Jaeger-LeCoultre ? ?product page" výrobce zde a návod zde, odolnost na mráz -40°C.
• Modely Polar Surveyor a Arctic Diver od firmy Kobold - ?product page" výrobce zde a zde, odolnost na mráz NEUVEDENA!
• Model 203 Arktis od firmy Sinn ? ?product page" výrobce zde, odolnost na mráz -45°C.
• Limitovaná edice ? model Luminor Arktos od firmy Panerai ? info zde, odolnost na mráz -70°C

Poznámka: Vzájemné porovnání Sinn 203 Arktis vs Kobold Polar Surveyor je pak zde

 

Obecně se dá říci, že tyto hodinky jsou navrženy na nízké teploty (hlavně díky speciálnímu oleji ? uvedeno u modelů Master Compressor Extreme LAB a 203 Arktis). Ale přesné detaily, jak to zkoušeli a jaká byla doba expozice, absolutně chybí. I když popis technických řešení použitých v hodinkách Sinn 203 Arktis na stránkách výrobce zaslouží jedničku.

 

Firma Kobold na to jde marketingově jinak, technickými detaily vyloženě šetří a naopak primárně vyzdvihuje své ambasadory ? polárníky a dobrodruhy.

 

Bohužel ani u jedné společnosti nelze nalézt odpověď na to základní ? proč potřebujeme hodinky s odolností na -40°C a méně? Hodinky to nejsou nejlacinější a ostatní asi také fungují dobře. Jinak by museli všichni polárníci nosit jenom tyto hodinky.

 

Extrémně mrazuvzdorné hodinky

 

Přestože se to nezdá, ani hodinky s odolností -45°C nejsou vždy zcela dostačující.

 

Je to až jednoduše překvapivé. Nemusíme cestovat tisíce kilometrů na Aljašku nebo polárních oblastí abychom okusili teploty pod -40°C. Nedaleko od nás, necelých 100km od našich domovů začíná území, kde teploty jdou mnohem, mnohem níže ?

 

?stačí jen pohlédnout vzhůru.

 

 

 

Předmět: Odolnost hodinek na velmi nízké teploty ? část 3.

 

Komu: všichni

 

Ano vnější vesmír?.

 

Myslím, že to co chceme od odolnosti hodinek v tomto prostředí, nejlépe charakterizuje následující úryvek z jednoho slavného projevu Johna Fitzgeralda Kennedyho ze září 1962 :

 

"We choose to go to the Moon in this decade and do the other things, not because they are easy, but because they are hard."

 

?Chceme v tomto desetiletí letět na Měsíc a dokázat ještě víc. Ne proto, že je to snadné, ale proto, že je to obtížné."

 

Outer Space Operations

 

Poznámka: Aby nedošlo k mýlce, tady se řeší hodinky určené pro vnější vesmír bez ochrany přetlakem, teplotou prostředí uvnitř kosmické lodě. Žádné ?změkčilé" astronautské (respektive kosmonautské či taikonautské) hodinky, v terminologii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) označované jako ?mission qualified" , ale královské modely pro Extra-Vehicular Activity (EVA) ve vnějším vesmíru, v terminologii NASA označované jako ?EVA qualified".

 

Jak takové prostředí vypadá?

 

Protože vesmír je sice vědecky vzato asi konečný, ale z pohledu běžného smrtelníka ?nekonečný" soustředíme se jen na nejbližší okolí naši rodné planety. Zejména tam kam dosud člověk osobně vkročil. V tomto prostředí můžeme očekávat jen vakuum, nulovou gravitaci (na Měsíci pak gravitaci výrazně menší než na Zemi) a velmi divoké teploty. Ty už se ale liší podle toho, kde se nacházíme. Na oběžné dráze okolo země cca ve výšce 400 km nad zemí krouží mezinárodní kosmická stanice ISS. Teploty okolo ní jsou velmi variabilní. ISS totiž každých 90 minut zažívá východ nebo západ Slunce. Rozdíl teplot pak velmi záleží na typu materiálu. Kovy mají obecně lepší schopnost se více vyhřát (až na +260°C) nebo vychladit za jednotku času než ostatní materiály. Bezpečností pravidla ale praví, že astronauti (respektive jejich skafandry) by měli přijít do kontaktu s materiály o teplotě jen v rozsahu -120°C až +129°C. Proto se kovové části konstrukce mezinárodní kosmické stanice stíní různými reflexními termoizolačními fóliemi. Skafandry astronautů NASA jsou pak navrženy tak, aby dokázaly odolat teplotám -155 °C až +120 °C a rozdíl mezi sluneční stranou a odvrácenou stranou může být v jenom okamžiku až 150°C.

 

Poznámka: žádný materiál nemění skokově teplotu, ale postupně. Například když vyhřátý objekt ve vesmíru přejde ze slunečního záření do tmy, ztratí tak zdroj ohřevu a začne nejdříve postupně ztrácet svoji teplotu. Jak rychle záleží především na tepelných vlastnostech materiálu. Je to jen otázka času. Skafandr vám ale umožní pobyt ve vesmíru jen na dobu maximálně 8 a 1/2 hodiny.

 

Trochu jiná situace nastává na Měsíci. Zde záleží také na tom, na jaké straně Měsíce se pohybujete, pozici vůči Slunci, a na planetárních souřadnicích. Na rovníku se teploty pohybují od -170°C do +120°C. Na severním ?polárním kruhu" to už klesne na -200°C a maximum je pouhých -43°C. Pro největší tvrďáky jsou tu speciality jako hluboké krátery na pólech, kam patrně několik miliard let nedopadlo žádné sluneční záření. Družice hledající na Měsíci známky vody, zde naměřily dosud nejnižší teplotu v Sluneční soustavě. Pouhých -247°C (lépe než stupně Celsia to vystihují Kelviny, je to 26K nad absolutní nulou!). To je méně než na vzdáleném Plutu!

 

A jaké tedy hodinky?

 

Omega Speedmaster Professional

 

Omega Speedmaster Professional jsou legenda, legend.

 

Jsou tak dobré, že NASA od začátku programu Apollo počátkem 60. Let (viz. úryvek projevu) až do dnešních dnů používá tyto hodinky jako jediné ?EVA qualified" komerčně vyráběné hodinky (to je důležitá poznámka) . A nic nesvědčí o tom, že by tomu mělo být v dohledné době jinak.

 

Příznivci značky Fortis prominou ale Omega Speedmaster Professional je legenda, legend nejen proto, že duo OMEGA-NASA uteklo ostatním o pár mil (přesněji řečeno zhruba o 380 tisíc kilometrů), ale také proto, že tyto hodinky přinutí zájemce nejen diskutovat o nich na fórech, ale dokonce zakládat celé webové stránky. Nádherné stránky, kde se o Omega Speedmaster Professional dozvíte všechno, na co jste se báli zeptat, jsou zde:

• http://www.speedmaster-mission.net/
• a nádherná dvoudílná rezence je pak zde (1 díl) a zde (2.díl) .

Ale zpátky k odolnostem Speedmasterům. Je zajímavé, že NASA při srovnávacích kvalifikačních testech hodinky nevystavila teplotám nižším než -20°C (ale bylo to po dobu 10 hodin). Nicméně unikátní praxe je prověřila dostatečně.

 

A co Fortis? Ano i tyto hodinky (znalce značky prosím o upřesnění modelu ) se také dostaly do vnějšího vesmíru (viz následující video spot) v rámci ruského kosmického programu. Ale ty časy jsou pryč! Na ISS platí bezpečnostní pravidla NASA, takže i Rusové nosí (a určitě se hrozně ?bránili") na EVA Omega Speedmaster Professional (tak tvrdí příznivci značky OMEGA).

 

Poznámka: Situace se trochu komplikuje pokud budete pozorně studovat fotografie ze současných (cca poslední desetiletí) EVA na ISS nebo americkém raketoplánu STS. Po nějakých hodinkách ani vidu (že by schované pod nějakou šikovnou krytkou na suchý zip? Nebo jim to odpočítávají z paluby kosmické lodi?).

 

OMEGA Speedmaster Alaska Project

 

Alaska Projekt byl původně projekt Omegy na zoodlenění hodinek Speedmaster pro operace na odvrácené straně Měsíce (v místech bez slunečního záření), tak i dlouhému vystavení slunečnímu záření (dlouhodobý pobyt na přivrácené straně Měsíce). Proto mají teplotní odolnost v rozsahu 400°C od -148° C do +260°.

 

Pracovali na nich v letech 1971 až 1973. Nicméně NASA je nikdy nezavedla. Jednak proto, že se svými Speedmastery byla spokojená, jednak proto, že už od počátku 70. let byly lunární lety programu Apollo omezovány a nakonec zastaveny. Amerika potřebovala peníze jinde a NASA se soustředila na pilotované operace na oběžné dráze Země a na meziplanetární sondy.

 

Hodinky zůstaly v prototypech až do roku 2008, kdy OMEGA vyrobila nové ?kopie" k ?běžnému" prodeji movitým fanouškům.

 

Více o těchto hodinkách lze nalézt na těchto odkazech zde a zde.

 

Nízké teploty na fóru Chromagu

 

Projel jsem zdejší diskusní fóra a odolnost různých typů hodinek na nízké či velmi nízké teploty se alespoň částečně diskutovala v následujících vláknech::

 

http://forum.chronomag.cz/index.php?showtopic=11847

 

http://forum.chronomag.cz/index.php?showtopic=15594

 

http://forum.chronomag.cz/index.php?showtopic=10401

 

http://forum.chronomag.cz/index.php?showtopic=8873

[Návštěvník admira]

[

Obecně se dá říci, že tyto hodinky jsou navrženy na nízké teploty (hlavně díky speciálnímu oleji ? uvedeno u modelů Master Compressor Extreme LAB...

 

Master Compressor Extreme LAB nepouziva zadny olej (ani specialni).

[Petr_P]

Předmět: Odolnost hodinek na velmi nízké teploty

 

Komu: admira a všichni zájemci o hodinky do vnějšího vesmíru

 

Kopie: všichni

Master Compressor Extreme LAB nepouziva zadny olej (ani specialni).

Děkuji za opravu Příště si budu pozorněji číst návody, na které sám posílám odkazy (návod zde).

 

Sám sebe ještě zpřesním v jedné drobnosti ohledně hodinek a skafandrů pro EVA:

 

Na mezinárodní kosmické stanici ISS (International Space Station) jsou používány 2 typy skafandrů - ruský Orlan-M a americký EMU (Extravehicular Mobility Unit).

 

Ruský má barvu slonoviny a dnes je používán pouze posádkou ISS. Americký je sněhobílý a je součástí výbavy jak ISS, tak i amerického raketoplánu STS (Space Transportation System). Posádka raketoplánu měla ve většině dosavadních případů na starosti jak přivezení nových modulů a přístrojů na stanici, tak jejich montáž na stanici ISS. To proto, že letová posádka STS se může během své pozemní přípravy soustředit jen na tento velmi náročný letový úkol, který vyžaduje mnoho drilu v pozemním bazénovém simulátoru. Proto na většině fotografií z oběžné dráhy logicky najdeme astronauty ve sněhobílých EMU.

 

Zdá se, že jak při výstupech v amerických skafandrech EMU nebo ruských Orlan-M nejsou náramkové hodinky povinnou součástí výbavy. Na palubě vždy zůstává někdo, kdo na vás dává pozor a kontroluje čas. A zápěstí jsou používány pro uchycení různých seznamů, zrcátek a také k uchycení smyček různých úchytek. Zkuste si ve stavu beztíže použít ruční nářadí jako elektrický šroubovák ? bez několikabodového zapření těla astronauta (kosmonauta) to nebude šroub, který první začne rotovat.

 

Příkladem jsou dvě následující fotografie amerického EMU, kde není po hodinkách ani vidu ani slechu.

První je z mise amerického raketoplánu STS-130 z února 2010 a spodní z mise STS-127 v červenci 2009. Oba lety raketoplánu byly montážní mise ke stanici ISS.

 

(obrázek ve vysokém rozlišení je zde)

 

(obrázek ve vysokém rozlišení je zde)

 

Čest Omegy a jejich Speedmasterů tak kupodivu zahraňují Rusové!

 

Na fotografiích z EVA v ruských Orlanech už lze hodinky zaznamenat častěji (ale nikoliv vždy). Následující dvě fotografie ukazují hodinky (Omega Speedmaster Professional) ve dvou možných pozicích ? na horní fotografii jsou na levém zápěstí a na spodní jsou pak uchyceny ke kapse ukazatele tlaku na hrudi skafandru. Zajímavostí je, že obě uvedené fotografie byly pořízeny během jedné EVA, kterou provedla současně dvojice ruských kosmonautů z Expedice 22 na stanici ISS v lednu 2010.

 

Poznámka: Že jde o dvě různé osoby, se i ve vesmíru pozná velmi snadno ze všech úhlů podle toho, že jeden skafandr má červené pruhy a druhý modré.

 

(obrázek ve vysokém rozlišení je zde)

 

(obrázek ve vysokém rozlišení je zde)

 

Inu stejné místo (stanice ISS) prakticky stejná doba (2009-2010) a tolik odlišností!

 

 

 

Zdroj fotografií : NASA, http://spaceflight.nasa.gov/gallery/index.html

 

P.S.: Mnohem více zajímavostí o hodinkách v kosmonautice včetně řady výjimek z výše popsaného, lze najít jak na tématu věnovaném hodinkám Omega, tak zejména ve specializovaném a nesmírně zajímavém vlákně "Astronautské hodinky" (případně i lehce paralelním a mnohem kratším vlákně ? Vesmírné hodinky").

 

Tam je příslušný prostor případně diskutovat tyto kosmická témata. Toto vlákno by mělo asi zůstat více při zemi, a řešit jen mrazuvzdornost hodinek. I když ono se to opravdu dost špatně odděluje.

 

 

[haslermetra]

Jak se řeší rozdíl tlaku v hodinkách a ve vnějším vesmíru? že jim nevystřelí sklíčko.

[Návštěvník Tada]

Jak se řeší rozdíl tlaku v hodinkách a ve vnějším vesmíru? že jim nevystřelí sklíčko.

 

No Sověti to řešili naprosto jednoduše - měly Strely a ty nejsou utěsněné snad ani proti prachu, takže ten tlak se mohl srovnat plynule.

 

Navíc v přechodové komoře z vesmírné lodi do volného prostoru se ten tlak taky musí nějak postupně vyrovnat, takže takové Speedmastery Professional, které mají spíš jen takovou symbolickou voděodolnost ten tlak zvládnout postupně vyrovnat, vodotěsné asi neznamená vzduchotěsné.