ROLEX deep sea special

[martini]

Petr_P: díky za odborné vysvětlení, skvěle jsi to rozebral!

To "vystrcení ruky z ponorky v M.p." byla samozřejmě nadsázka, která ale právě narážela na tlak v takových hloubkách a co to dělá s tělem. Předpokládal jsem, že bude ruka rozmačkána nebo že to roztrhá žilní systém a poškodí tělo z hlediska fyziologického.

Nejsem potápěč ani lékař, ale o velkém tlaku v hloubkách jsem něco zaslechl i dekompresních přestávkách při vynořování. Pro laika stačí film Magická hlubina, kde freedivery právě tlak omezuje. Domorodí lovci perel taky končili po několika letech potápění s narušenými orgány, tekla jim krev z uší apod.

Někde jsem viděl, že pokud je na hladině 1atm, v 10m jsou 2atm, ve 20m 3atm a ve 30m 4atm.

Každopádně mně bude stačit šnorchlování do 10-15m a budu mít tlaku až nad hlavu.

[vrcan]

Tady jsou stejně odolné hodinky, navíc mají tu výhodu, že i jako hodinky vypadají a dají se nosit,

dokonce se nechaj i za rozumnou cenu koupit kdyby tedy někdo při procházce Mariánským příkopem potřeboval vědět,kolik je hodin

 

 

Davnejsie som tento model bell ross hladal na ich stranke, ale marne, uz je asi obsolete, kto vie.

 

Podotykam, ze telo (alebo len priestor medzi sklom a cifrom?) je naplnene nejakym olejom, co podstatne zjednodusuje situaciu s rozdielom tlakov mimo a vo vnutri tela...

[organic]

Jen pro úplnost jsem přidám jeden wristshot, co jsem v kompu našel

 

[Jarett]

Jen pro úplnost jsem přidám jeden wristshot, co jsem v kompu našel

 

Ideální pod košili

[skalis]

Ideální pod košili

 

Kam se hrabe Corum Bubble, to s neda srovnat .

[kdojinej]

Reakce těch lidí na videu mi přišla dost odpudivá. Jinak super informace..

 

 

[Petr_P]

Tady jsou stejně odolné hodinky, navíc mají tu výhodu, že i jako hodinky vypadají a dají se nosit,

dokonce se nechaj i za rozumnou cenu koupit kdyby tedy někdo při procházce Mariánským příkopem potřeboval vědět,kolik je hodin

 

Davnejsie som tento model bell ross hladal na ich stranke, ale marne, uz je asi obsolete, kto vie.

 

Podotykam, ze telo (alebo len priestor medzi sklom a cifrom?) je naplnene nejakym olejom, co podstatne zjednodusuje situaciu s rozdielom tlakov mimo a vo vnutri tela...

 

Okolo roku 2007 se s ultra-hlubokomořskými potápkami pracujícími na principu pouzdra naplněného kapalinou doslova roztrhl pytel. To nebyl jen Bell & Ross Hydromax 11000 M, ale i další modely. Po většině z nich se dnes slehla zem, včetně Bell & Ross Hydromax.

 

V případě hodinek Bell & Ross je to dáno tím, že Hydromax vznikl v období těsné spolupráce Bell & Ross s německou značkou Sinn SpecialUhren. Jinými slovy tyto hodinky vznikly jen díky patentované technologii Sinn. O tom mimochodem svědčí skutečnost, že vyrobené hodinky Bell & Ross Hydromax vždy byly a stále jsou servisovány pouze v Německu u Sinnů. Spolupráce později skončila, a proto o Hydromaxu není na stránkách Bell & Ross ani vidu ani slechu.

 

Z mého pohledu je tato technologie ultra-odolných potápěčských hodinek skutečně revolučním řešením, které hodinky Sinn posouvá nefalšovaně do 21. století. Zatímco v roce 1960 Rolex u svých Deep See Specials mohl využít jen klasické kovové a skleněné materiály té doby a musel tedy hodinky příslušně zesílit (hlavně sklo), tak Sinn se vrátil k základům fyziky a začal úplně znovu.

 

Výsledkem jsou natolik supermoderní hodinky (například model Sinn UX (EZM2B)), že se obávám, že to hlavnímu proudu chrono komunity dojde v plném rozsahu až někdy v budoucnu. K tomu asi přispívá ?až příliš? moderní strojek ? tepelně kompenzovaný quartzový kalibr. Pouze elektricky poháněný strojek totiž může pracovat v prostředí zaplněném kapalinou.

 

Z konstrukčního hlediska Sinn použil několik vskutku revolučních přístupů, které jsou chráněny patentem č. DE 19647439 (A1). Jádrem této technologie je naplnění hodinek kapalinou na bázi silikonového nebo fluorovaného oleje, který má hustotu jako voda (a jeho index lomu je téměř identický s indexem lomu safírového skla). Jak již bylo napsáno, v tomto prostředí fungují pouze hodinky s motorickým pohonem ? v případě Sinnů jsou to super-quartz.

 

Olej poskytuje hodinkám nejen termální ochranu, ale díky využití principu (téměř) nestlačitelnosti kapalin, jim dává fantastickou odolnost na přetlak okolního prostředí. Má to ale několik úskalí ? změnou teploty se objem oleje mění (rozsahu -20°C až +60°C) až o 10%. To by dokázalo roztrhat ocelové pouzdro (kapalina je téměř nestlačitelná), a proto je pouzdro hodinek vybaveno pohyblivě uloženým pístem na víku, které dovoluje oleji se rozpínat, aniž by roztrhal kovové pouzdro.

 

Už jsem v tomto vlákně psal, jak důležité je pochopit fyzikální proces vyrovnání tlaků. Ten píst totiž funguje i opačně. Pokud jsou hodinky vystaveny přetlaku, tak je píst stlačen dovnitř. Jinými slovy tlak kapaliny uvnitř se automaticky srovná pomocí pístu na stejný tlak, jako má okolní vodní prostředí. To znamená, že na pouzdro a sklo působí z obou stran stejná síla. Proto ani jeden z těchto prvků nemusí být zbytečně silný. A tím se tyto hodinky revolučně liší od dnešních ?konvečních hodinek?, které se vydaly cestou zesilování materiálu, zvětšování rozměrů a hmotnosti.

[Petr_P]

... Z mého pohledu je tato technologie ultra-odolných potápěčských hodinek skutečně revolučním řešením, které hodinky Sinn posouvá nefalšovaně do 21. století. Zatímco v roce 1960 Rolex u svých Deep See Specials mohl využít jen klasické kovové a skleněné materiály té doby a musel tedy hodinky příslušně zesílit (hlavně sklo), tak Sinn se vrátil k základům fyziky a začal úplně znovu...

 

Němci šli dokonce tak daleko, že si toto olejem plněné pouzdro s pístem nechali certifikovat v laboratoři na tlak odpovídající 12 000 metrů!

 

Má to jeden technický háček ? ty hodinky se navždy zastaví při dosažení hloubky 5000 metrů. A to proto, že tlak olej uvnitř pouzdra rozdrtí důležité součástky quartzového strojku ? baterii nebo kovový (či skleněný) obal quartzového oscilátoru. Prostě implodují. Hodinky jako celek tedy vydrží ?jen? do hloubky 5 km.

 

A protože do 5 km, ale i do 700+ metrů ponorů se nikdo nikdy nepodíval (a není šance, že se na tom něco změní), tak by se asi dalo říci, že celá ta ?Hydro? technologie je zase jen pro efekt a jde hlavně o marketingové odlišení od konkurence.

 

Naštěstí ?Hydro? technologie má i pro ?kancl divera? jednu krásnou vlastnost ? díky stejnému indexu lomu oleje a safírové skla, je číselník fantasticky čitelný z jakéhokoliv úhlu. Odlesky na rozhraní skla ? olej prostě neexistuje a celé to vytváří světlovodný ?kabel?, takže se zdá, že ciferník je natištěn přímo na skle! Další výhodou, zejména pro ochlazovače hodinek ponory je, že se sklo nemůže zevnitř zamlžit.

[vrcan]

Petr_P... .co dodat, len ze woow... nevedel som ze takeho odbornika tu mame.... Uz minule si prekvapil, ale teraz este do vacsich hlbok, ze klobuk dole

 

Co sa tyka koncepcie hodiniek vyplnenych tekutinou - moc ma to nelaka. Sice sa dosiahne vysoka vodotesnost, ale robustnost bude zrejme podobna ako podobne klasicke s konvencnou hrubkou skla. Inak povedane, aj tie SINN UX by som sklo asi jednoducho dokazal rozbit, na rozdiel od enzo, alebo deep sea special

 

prekvapil ma rozsah, ako ten olej pri teplotach pracuje, az 10% objemu... no pekne...

 

este raz dik, tie linky co si pripojil si postudujem

Upraveno 18. října 2011 uživatelem vrcan

[FiXilVer]

hodinky naplnene tekutinou ma uz par rokov vo stojej ponuke aj technomarine, konkretne technomarine abyss. Vodotesne do 120 ATM! nepotrebuju specialny ventil na vyrovnavanie tlaku, vyriesili to uplne jednoducho. hodinky nenaplnili uplne doplna, ale nechali maju vzduchovu bublinku. Vzduch, ako vieme, je stlacitelny aj roztiahnutelny, takze elegantne jednoduche riesenie. Cenovku mali tusim okolo 550 euro.

[ggrand]

jj pár fandů takle naplnila svoje g-shocky,ale vidět na sklíčku bublinu je pro mě nooo jak to říct, ano, nevyšlismus. Zkrátka píst je elegantní řešení.

[Petr_P]

hodinky naplnene tekutinou ma uz par rokov vo stojej ponuke aj technomarine, konkretne technomarine abyss. Vodotesne do 120 ATM! nepotrebuju specialny ventil na vyrovnavanie tlaku, vyriesili to uplne jednoducho. hodinky nenaplnili uplne doplna, ale nechali maju vzduchovu bublinku. Vzduch, ako vieme, je stlacitelny aj roztiahnutelny, takze elegantne jednoduche riesenie. Cenovku mali tusim okolo 550 euro.

 

Mně se ta úžasná zjednodušená technologie na TechnoMarine Abyss vůbec nezdá. Vývoj a certifikace hodinek na 10 900 metrů (to umí jen několik laboratoří na světě) by stál majlant a tyto náklady by se museli vracet mnoha lety prodeje. A ejhle! Pár let poté na webových stránkách výrobce není po nich ani památky. Hodinky se sice dají sehnat ještě se slevou na netu, ale podle mě tady opravdu není něco v pořádku. Je to asijský výrobce (asi Hong-Kong) s obchodní kanceláří ve Švýcarsku.

 

Na hodinkách není ono důležité ?SWISS MADE? (či něco německého nebo japonského), což je opravdu zárukou toho, že hodnota vodotěsnosti není jen údaj vycucaný z prstu. Mám podezření (které nelze vyvrátit ani potvrdit, protože nikde nejsou o těch hodinkách nějaké podrobnější informace), že využili jen módní vlnu, daly do hodinek trochu toho oleje, nechali tam vzduchovou bublinku a šup na trh.

 

Mé podezření ohledně zvolené technologie se týká právě té v zduchové bubliny bez použití pístu. Bublina/y, které jsou u Sinnů příznakem stárnutí oleje a důvodem k výměně, možná dokáže kompenzovat teplotní roztažnost oleje. Ale je úplně k ničemu, pokud se bavíme o tlaku v hloubce 11 km. Jestliže tam není píst, který vnitřek hodinek natlakuje na tlak vodního sloupce v okolí, tak to všechno musí unést pouzdro, sklo a těsnění. To znamená, že tlak vody musí nejdříve toto všechno zmáčknout (zdeformovat), a tak zmenšit vnitřní objem. A pak doufat, že další deformaci zabrání kapalina uvnitř. To by podle mě bylo hodně náročné na přesné dávkování objemu kapaliny a vzduchové bubliny při výrobě. Navíc objem bubliny se bude časem zvětšovat s tím, jak bude další vzduch difundovat dovnitř.

 

A jak to, že výrobce neuvádí nic o rozdrcení quartzového strojku tlakem kapaliny? To si dali tu práci a naladili pevnost pouzdra tak, aby v hloubce 11 km byl uvnitř pouzdra tlak menší než 5 km, aby to nerozdrtilo kalibr? To by to pouzdro ale stále muselo vydržet přetlak 6 km a na to by potřebovali materiálu jako na Rolex See-Dweller DEEPSEA. Taky ta jejich šroubovací krytka pro přístup k baterii na zadní straně víka je přesně ten typ komplikace, které je krajně neobvyklá (z důvodů pevnosti a těsnosti) pro pouzdro potápky do extrémních hloubek.

 

Mně to tak připadá, že chlapci a děvčata z TechnoMarinesi z nás udělali srandu. Dali tam kapalinu, přidali quartz, deklarovali úžasnou vodotěsnost a vrhli to jako časově omezenou módu na trh. Ostatně, kdo dokáže, že to asi v hloubce 11 km (či ještě mnohem menší) nebude fungovat? Ono i prokázat více než 100 metrů je problém. Suché testery jsou výjimečné jen do 300 metrů. Mokré testery (běžně až do 1250 m) s kondenzační zkouškou se nedají na hodinky plněné kapkanou prokazatelně použít.

 

Možná se ve všem pletu, ale proč ty hodinky a jejich technologie zmizely tak rychle z nabídky výrobce?

 

http://www.youtube.com/watch?v=apxkwJ5AGSA

[FiXilVer]

@ Petr_P - ak by to nefungovalo, tak by ich nepredavali a neboli by spomenute v kazdom clanku o super vodotesnych hodinkach.. osobne s technomarine nemam skusenosti, ale mam z tej firmy dobry pocit.

Mozno by viac vedel napsiat clen Matej09, ten jedny technomarine uz nejakych tych par rokov ma..

[vrcan]

@ Petr_P - ak by to nefungovalo, tak by ich nepredavali a neboli by spomenute v kazdom clanku o super vodotesnych hodinkach.. osobne s technomarine nemam skusenosti, ale mam z tej firmy dobry pocit.

Mozno by viac vedel napsiat clen Matej09, ten jedny technomarine uz nejakych tych par rokov ma..

 

 

tak to sa cudujem, ze mas z technomarine dobry pocit Ten model s bublinou mi prisiel pofiderny uz pred prispevkom Petra P.

 

Pravdu povediac, aj by som sa s nimi bal ist do vody

 

ps: musim uznat, ze na tych sinnoch z tekutinou ma laka ten dial, to ze nie je vidiet prechod medzi sklom a vzduchom

Upraveno 19. října 2011 uživatelem vrcan

[Petr_P]

@ Petr_P - ak by to nefungovalo, tak by ich nepredavali a neboli by spomenute v kazdom clanku o super vodotesnych hodinkach.. osobne s technomarine nemam skusenosti, ale mam z tej firmy dobry pocit.

Mozno by viac vedel napsiat clen Matej09, ten jedny technomarine uz nejakych tych par rokov ma..

 

Já přesto zůstávám skeptický.

 

Nechci nijak zpochybňovat kvalitu hodinek značky TechnoMarine, ale čím více se v tom patlám, tak se mi ta jejich fantastická hodnota voděodolnosti u modelu Abyss přestává líbit.

 

Sinn, průkopník špičkových technologií, na své složité technologii s pístem pracoval mnoho let, než ji v roce 1996 dal na trh. Důkladně to ověřili a právě proto vědí, že přes 5000 metrů to nepůjde. Navíc hodinky s touto technologií stále prodávají.

 

To TechnoMarine, značka bez ?minulosti? a bez jednoznačné orientace na extrémně odolné technologie, se zčista jasna objeví s mnohem jednodušším modelem, který prý zvládne 11 000 metrů. Jak jsem již psal, nenašel jsem jakýkoliv důkaz, že by je někdy na tlaky odpovídající této hloubce testovaly. To je u extrémních hlubokomořských potápek klíčová věc pro to, aby byly uznány jako rovnocenný člen klubu (španělská Pita se svým modelem Oceana 5000m by asi mohla vyprávět). Co je ale nejvíce zarážející, že přes všechnu tu dřívější slávu a mediální humbuk ty hodinky pár let poté už ani nevyrábějí. A co hůř, ani nijak svůj technologický úspěch nezmiňují. Opravdu zarážející.

 

Podle mého skromného názoru, argument, že když se o něčem hodně píše, tak to musí být pravda, není asi moc relevantní. Většina seriozních článků o potápkách a extrémních potápkách stejně vychází z podkladů, které připravil výrobce. A zatím jsem si nevšiml, že by se to v tomto typu textů nějak hemžilo informacemi, zda vůbec a jak jsou ty či ony hodinky vůbec testovány na voděodolnost. A že by se snad nějaký autor pozastavil nad tím, k čemu vlastně takové vysoké hodnoty jsou dobré? Z tohoto pohledu jsou mnohem lepší různá diskusní a blogy, kde autoři mají přeci jenom více tvůrčí svobody a nezávislosti.

Upraveno 19. října 2011 uživatelem Petr_P

[vrcan]

v suvislosti s technomarine a testom vodotesnosti, ktory zrejme ani neprebehol, vzhladom na takmer nemoznost otestovania WR pre taky tlak... ma napadlo, ze moje Enzo Mechana block ref500 s 12mm safirom a 7mm dynkom "pre istotu" nemaju ziadny udaj o vodotesnosti... nic a nikde... a ani to vyrobca neriesi a neohlasil tento udaj. Je to kompletne ina filozofia a jeho zakaznikov skutocne netrapi, aky bombasticky udaj o vodotesnosti bude na hodinkach uvedeny...

 

Na druhej strane, prakticka vodotesnost bola pri tomto modely riesena, rovnako ako pri inych ref500 - napr. korunka je rovnakej konstrukcie ako rolex deep sea (mozno aj submariner to ma rovnako).

 

Realnu vodotesnost si netrufam odhadnut, ale laicky odhadujem aspon 300-600 ATM.... ale aj keby nie, za 100 ATM by som si dal ruku odrezat (kedze tolko maju vsetky ostatne enza deklarovane).

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

[Petr_P]

v suvislosti s technomarine a testom vodotesnosti, ktory zrejme ani neprebehol, vzhladom na takmer nemoznost otestovania WR pre taky tlak... ma napadlo, ze moje Enzo Mechana block ref500 s 12mm safirom a 7mm dynkom "pre istotu" nemaju ziadny udaj o vodotesnosti... nic a nikde... a ani to vyrobca neriesi a neohlasil tento udaj. Je to kompletne ina filozofia a jeho zakaznikov skutocne netrapi, aky bombasticky udaj o vodotesnosti bude na hodinkach uvedeny...

 

Na druhej strane, prakticka vodotesnost bola pri tomto modely riesena, rovnako ako pri inych ref500 - napr. korunka je rovnakej konstrukcie ako rolex deep sea (mozno aj submariner to ma rovnako).

 

Realnu vodotesnost si netrufam odhadnut, ale laicky odhadujem aspon 300-600 ATM.... ale aj keby nie, za 100 ATM by som si dal ruku odrezat (kedze tolko maju vsetky ostatne enza deklarovane).

 

Jen letmo jsem projel, co je tomto ohledu známo o produkci Enzo Mechana. A já myslím, že na tom rozhodně nejsou špatně. Pochopitelně jeho hodinky se opravdu nesnaží tvrdit, že jsou jedinečné profi-divery.

 

Přesto je na nich vždy materiálu jako na malou ponorku ví, kde jsou limity. U těch modelů, kde uvádí voděodolnost, raději zůstávají na hodnotě 1000 m. To je ?dostatečně? hodně, aby to dnes zaujalo na trhu a současně ?dostatečně? málo, aby šlo na tyto hodnoty sehnat běžné ?levné" (za několik tisíc dolarů) testovací přístroje. Taková hodnota rozhodně nevyvolá pochybnosti ani u takových nevěřících Tomášů, jako jsme já.

 

Podle toho co píšeš o řešení korunek a také to že nabízejí možnost instalace heliových odpouštění ventilů (i když opět spíše pro efekt) naznačuje, že moc dobře vědí, co dělají.

 

Kdybychom se ale čistě teoreticky bavili o tom, kolik by tvoje Enzo Mechana vydržely, tak hlavní zrada nebude v síle pouzdra nebo síle skla (obojího je tam požehnaně). Slabinou bude těsnění korunky (viz tvoje poznámka) a hlavně způsob řešení těsnění a uložení skla. Stačí, aby sklo (u normálních hodinek je sklo uloženo jako plovoucí a může se ?pohybovat?) pořádně zmáčklo těsnění a vlhkost může prosakovat.

 

Dokonce jsou známy případy (původní Omega Seamaster Professional 600m PloProf), že deformované sklo dosedlo při extrémně velkých tlacích na vteřinovou ručičku a dokázalo zastavit hodinky.

 

Některé dnešní hodinky mají při tlakových testech tzase jiné problémy (skla s mikrotrhlinami se tříští, změna tlaku uvnitř pouzdra ovlivňuje chod oscilátoru mechanických hodinek tak, že někdy se dokonce zastaví). Těch věcí, co se může pokazit je vždy hodně, takže nějaký ten reálný testík, alespoň při vývoji hodinek, není nikdy na škodu.

 

Nevím, jestli by tvoje Enzo Mechana vydržely zrovna těch odhadnutých 3000 - 6000 metrů (300-600 atm). Pravda ale je, že u Enza mají těch 1000 metrů (100 atm) v malíku. Je tedy vysoce pravděpodobné, že by s touto hodnotou neměly mít tvoje hodinky problém.

 

Přepokládám správně, že ale ani desetkrát (10 atm) menší hodnota by ti nevadila?

[vrcan]

Alda... kedze pises o problemoch s bublinkami a piestom u sinn - dalsi dovod pre mna, aby sa mi tato koncepcia nezalubila Nepozeral som, ako je ten piest rieseny, ale konstrukcne ma napadaju dve riesenia - bud pruzne dynko, ktore v nejakej skale (mozno aj nieco okolo 1mm) sa dokaze zdeformovat smerom do vnutra hodiniek. Alebo potom druhe riesenie - maly piest priemeru 1-5mm z boku tela hodiniek, ktory by vzhladom na jeho maly priemer pracoval v relativne velkom rozsahu aj niekolko mm - krajne hodnoty piestu. Pri malom priemere si to dokazem este mechanicky dobre predstavit a aj by to slo utesnit. Snad nie je samotne dynko u sinnoch piestom v zmysle, ze sa celistve a v celku pohybuje v tele hodiniek?!?

 

Petr_P... pri tvojich prispevkoch a uvahach ma mrzi, ze ostanu vo velkej miere nepovsimnute zaujemcami a fanusikmi diver hodiniek, vzhladom na nazov vlakna... a je to skoda. Tie informacie napr. o zastaveni sekundovky na proploofoch apod ma sokovali (mimochodom, kedze proploof je len do 60 ATM, o aky tlak sa mohlo jednat, kde uz sklo bolo natolko zdeformovane, ze zatlacilo na sekundovku? Tiez otazne, do akej miery bol posun skla smerom nadol sposobeny deformaciou/stlacenim tesnenia, a do akej miery deformaciou samotneho skla - ktore je tusim pri propl ploche = moznost deformacie - pri klenutom safire s vyraznym klenutim zrejme k deformacii skla nedojde, resp. len minimalnej, podstatne mensej ako pri plochom)

Predpokladal som doteraz, ze problem prave nie je v tesneni skla a tesneni korunky, preto ma to prekvapuje co pises! ALe verim

 

co sa tyka enzo mechana, informacii je ako safranu, nie je to proper brand ale skor taka garazovka Az na jeden model, ktory mali seriovo vyrobeny, ten z helium valve... je sucasna produkcia iba par ks rocne a takmer kazdy kus kustomizovany, vsetky pod nazvom ref.500 bez deklarovanej akejkolvek WR. Slabe portfolio, ale mne staci

Ano presne tak, aj som to zabudol napisat a chcel som presne to co pises - pri enzach by mi bohate stacila WR do 10ATM, resp. test na tuto hodnotu. Bolo by to dostatocne na moje snorchlovanie... a pravdu povediac, asi by som do mora zobral nieco lacnejsie.

Pri enzach ide skor o tu robustnost pred vodotesnostou... su to "end of days equipment" inak povedane, aj v znacne podgurazenom stave skombinovanom so smolou, ked sa pri riadnom nahodnom rozmachu ruky zavadi hodinkami o nejake zabradlie, alebo mur, mali by to vydrzat, az na skrabance

 

Ako je riesena pls korunka, resp. zatesnenie skla a korunky pri napr. cx swiss military 20000 ? Maju test az na 750ATM sa mi zda.

[Petr_P]

Alda... kedze pises o problemoch s bublinkami a piestom u sinn - dalsi dovod pre mna, aby sa mi tato koncepcia nezalubila Nepozeral som, ako je ten piest rieseny, ale konstrukcne ma napadaju dve riesenia - bud pruzne dynko, ktore v nejakej skale (mozno aj nieco okolo 1mm) sa dokaze zdeformovat smerom do vnutra hodiniek. Alebo potom druhe riesenie - maly piest priemeru 1-5mm z boku tela hodiniek, ktory by vzhladom na jeho maly priemer pracoval v relativne velkom rozsahu aj niekolko mm - krajne hodnoty piestu. Pri malom priemere si to dokazem este mechanicky dobre predstavit a aj by to slo utesnit. Snad nie je samotne dynko u sinnoch piestom v zmysle, ze sa celistve a v celku pohybuje v tele hodiniek?!?

 

Konstrukce pístu na hodinkách Sinn UX snad bude zřejmá z následujících obrázků:

 

Na zadním víku pouzdra je pohyblivý píst s těsnícím O-kroužkem. Píst umožňuje kapalině uvnitř expandovat nebo se smršťovat a také srovnávat tlak s vnějším prostředím. Červená šipka ukazuje okraj pístu (14), sklo (4), víko (1), pouzdro (2), strojek (6), O-kroužek (20), kapalina nad ciferníkem (9), kapalina pod strojkem (23).

 

 

 

 

Je nutné také podotknout, že v současnosti existuje několik různých patentů, jak řešit teplotní roztažnost oleje uvnitř hodinek. Pohyblivý píst Sinnu je pouze jedním z řešení.

 

Na již zmíněných Bell & Ross Hydromax byla použita odlišná technologie pružné membrány. Je to mezinárodní patent WO2003083586 z roku 2003, který patří švýcarské společnosti G&F Chatelain, Ta by měla být vlastníkem značky Beel & Ross. Nicméně informace o spolupráci a účasti Sinnu na tomto projektu tímto nezpochybňuji. Ta mebrána, která tvoří spodní část víka, je opravdu měkká a lze ji deformovat prstem.

 

 

Podle technického experta od Sinnů má nemembránové řešení více náchylné na tvoření vzduchových bublin než řešení s pístem. Fyzikální proces jejich vzniku pak popsal následujícím způsobem:

 

- Každý olej absorbuje rozpuštěné plyny.

- Když je pouzdro hodinek naplněno olejem, nejsou tam žádné bubliny.

- S klesající teplotou okolí, se olej smršťuje více než pouzdro hodinek. Tento jev je kompenzovaný membránou na zadní straně pouzdra.

- Když se ale membrána vyboulí na maximum, začnou se v oleji tvořit bubliny vakua.

- Bubliny vakua se začnou plnit rozpuštěnými plyny z oleje a také vzduchem, který postupně difunduje dovnitř hodinek.

- Když se okolní teplota zvýší, objem a tlak oleje se zvýší a ten absorbuje část (ale ne všechny) plyny v bublinách.

- Když se tento proces opakuje, vznikají plynové/vzduchové bubliny, které už olej znovu nerozpustí.

- Aby se vznik bublin oddálil, tak se hodinky plní při mírném přetlaku.

- Přestože bubliny neovliňují funkci hodinek, jedinou cestou jak se jich zbavit je výměna oleje.

 

Další patent pochází už z roku 1996 a má číslo WO1996035978. Vlastníkem je švýcarská společnost Chronotime AG, která pro tuto technologie používá obchodní název HYPERBAR. A právě tato technologie, které je skutečna založena ne přísné kontrole plnění oleje otvorem pro korunku a kontrole objemu vzduchové bubliny. Vznikla už v roce 1990 a byla opakovaně testována na 12 000 m (120 barů). A protože testování prováděly nezávislé švýcarské laboratoře, tak předpokládám, že to byly opravdu kompletní hodinky a ne jen pouzdro. Tedy asi je to důkaz, že můj skepticismus v předchozích příspěvcích byl mylný.

 

Tento systém byl prodáván i dalším značkám jako Kinzle nebo již zde probíraným Technomarine Abyss 12 000m. Takže společnost Technomarine si tuto technologii jednoduše koupila a nic nevyvíjela. Ani by mě nepřekvapilo, kdyby se citlivá operace plnění olejem prováděla přímo ve Švýcarsku.

[Petr_P]

Petr_P... pri tvojich prispevkoch a uvahach ma mrzi, ze ostanu vo velkej miere nepovsimnute zaujemcami a fanusikmi diver hodiniek, vzhladom na nazov vlakna... a je to skoda. Tie informacie napr. o zastaveni sekundovky na proploofoch apod ma sokovali (mimochodom, kedze proploof je len do 60 ATM, o aky tlak sa mohlo jednat, kde uz sklo bolo natolko zdeformovane, ze zatlacilo na sekundovku? Tiez otazne, do akej miery bol posun skla smerom nadol sposobeny deformaciou/stlacenim tesnenia, a do akej miery deformaciou samotneho skla - ktore je tusim pri propl ploche = moznost deformacie - pri klenutom safire s vyraznym klenutim zrejme k deformacii skla nedojde, resp. len minimalnej, podstatne mensej ako pri plochom)

Predpokladal som doteraz, ze problem prave nie je v tesneni skla a tesneni korunky, preto ma to prekvapuje co pises! ALe verim

 

Doplním tu informaci k Omega Seamaster Professional 600m/2000ft ?PloProf?, které se sériově vyráběly v letech 1970-79.

 

Tlak, při kterém sklo dosedlo na sekundovou ručičku, odpovídal 1370 metrů vodního sloupce. Jak jsem pochopil, hlavní ?viníkem? bylo právě těsnění, které se při dvakrát větším tlaku, než byla nominální hodnota, zmáčklo natolik, že už došlo ke kontaktu se sekundovou.

 

Inu 50. až 60. léta byly zlatým časem vývoje ?potápek?. Tehdy se zformovaly a vyvinuly všechny atributy současných mechanických hodinek pro potápěče. A součásti tohoto procesu hledání byly i ROLEX Deep Sea Specials, kterým je věnováno toto vlákno.

 

Podle mého skromného názoru od časů nástupu quartzu v 70. letech vlastně nedošlo k žádné radikální revoluci u mechanických potápěčských hodinek. Všechny ty dnes známé a osvědčené modely Rolex, Omega, Doxa (a jiných tradičních značek) byly ve své původní podobě vyvinuty nejpozději do roku 1970. K té době ale také patřilo to, že se hledaly skutečné limity odolnosti, a tak hodinky mačkaly až na doraz. To už se dnes nevidí, respektive se to nikdo nedoví.

 

Jen pro zajímavost - první olejem plnění quartzové hodinky byly patentovány už v roce 1978! A jak je vidět, tak ještě nějakou chvíli trvalo, než se uvedená technologie v 90. letech zdokonalila do vrcholné formy, které je použita na dnešních Sinn UX.