WWII-stíhací piloti kontra bombardovací piloti

[F.B.]

Zdravím Vás,

 

prešiel som si tu vlákna o pilotkách, a narazil som na delenie na B-Uhren a na chronografy čo sa týka Luftwaffe.

 

B-Uhren vyrábali Laco (Lacher & Co), Wempe (Chronometerwerke Hamburg), A. Lange & Söhne, Stowa (Walter Storz)  a IWC. 

Chronografy zasa Tutima a Hanhart (alebo ešte niekto???)

 

No a teraz to, po čom pátram. Bolo nejaké takéto delenie počas WWII i v iných leteckých silách (USA, UK, Japonsko...)?

 

Ak bolo, tak aké? Respektíve prečo v bombardéroch nosili B-Uhren, a v stíhačkách zasa chrona.

 

Z mojho nefundovaného pohľadu mi pre situáciu "tam hore" (kde som nebol :-), v strojoch ktoré som nepilotoval, v náročných situáciach ktoré som nezažil :-)...vychádzajú ako praktickejšie B-čka. Čo Vy na to? 

 

Vďaka za odpovede a diskusiu :-)

 

F.

[Návštěvník swanieck]

Generelně řečeno....B-Uhren slouží primárně k navigaci a to při letu IFR(let bez viditelnosti země) - prováděl navigátor v bombardéru, pilot pilotoval. Chronograf zase slouží k přesnému změření nějakého časového úseku(např doba trvání leteckého souboje, výpočet rezervy paliva), ale i k navigaci...ve stíhačce seděl většinou jen jeden pilot a tak měl více úkolů naráz, takže měl složitější aparát i na zápěstí.

 

Samozřejmě byly mezi budíky na palubní desce i velké palubní hodiny, někdy i se stopkami, které se daly lépe ovládat rukou v rukavici, ale v letectví se spousta systému(zvláště těch na kterých visí osud pilota a stroje) zdvojuje.

 

V dnešní době je chrono pro pilota většinou jen na parádu( avionika i ve sportovních letadlech a větroních už umí spočítat téměř všechno).

 

Ale i dnes může nastat nenadálá situace, kdy se můžou letecké hodinky sakra hodí.....třeba výpadek palubní sítě a černá obrazovka a z kabiny vidíš jen bílou mlhu......jistě věc velmi nepříjemná, zůstane ti jen rychloměr, variometr, kompas a chrono.

A pak  pomůže výpočet, když od poslední známe polohy letíš magnetickým kurzem 140 při rychlosti 250 km/h po dobu 45 minut při spotřebě paliva 42 l/hod. Proto i dnes absolvent pilotního výcviku zvládá elementární navigační úlohy za pomoci ICAO mapy, úhloměru s pravítkem  a hodinek.

 

Tam nahoře jsem byl, letěl jsem s kde čím, ale ty báječné stroje o kterých mluvíš jsem nepilotoval - těch už je v letuschpném stavu jen pár kouskůa jsou  k vidění na airshow.

 

Pro orientaci, co měli pánové piloti kdysi na ruce třeba tento odkaz: http://militarywatchbuyer.com/

 

Wanieck

[Quido Morava]

Ale i dnes může nastat nenadálá situace, kdy se můžou letecké hodinky sakra hodí.....třeba výpadek palubní sítě a černá obrazovka a z kabiny vidíš jen bílou mlhu......jistě věc velmi nepříjemná, zůstane ti jen rychloměr, variometr, kompas a chrono.

A pak  pomůže výpočet, když od poslední známe polohy letíš magnetickým kurzem 140 při rychlosti 250 km/h po dobu 45 minut při spotřebě paliva 42 l/hod. Proto i dnes absolvent pilotního výcviku zvládá elementární navigační úlohy za pomoci ICAO mapy, úhloměru s pravítkem  a hodinek.

 

Tam nahoře jsem byl, letěl jsem s kde čím, ale ty báječné stroje o kterých mluvíš jsem nepilotoval - těch už je v letuschpném stavu jen pár kouskůa jsou  k vidění na airshow.

 

Pro orientaci, co měli pánové piloti kdysi na ruce třeba tento odkaz: http://militarywatchbuyer.com/

 

Wanieck

 

a nebo i dneska  lítáš na ultralajtech, na konzolích nebo třeba i v balónu...

[F.B.]

Generelně řečeno....B-Uhren slouží primárně k navigaci a to při letu IFR(let bez viditelnosti země) - prováděl navigátor v bombardéru, pilot pilotoval. Chronograf zase slouží k přesnému změření nějakého časového úseku(např doba trvání leteckého souboje, výpočet rezervy paliva), ale i k navigaci...ve stíhačce seděl většinou jen jeden pilot a tak měl více úkolů naráz, takže měl složitější aparát i na zápěstí.

 

Samozřejmě byly mezi budíky na palubní desce i velké palubní hodiny, někdy i se stopkami, které se daly lépe ovládat rukou v rukavici, ale v letectví se spousta systému(zvláště těch na kterých visí osud pilota a stroje) zdvojuje.

 

V dnešní době je chrono pro pilota většinou jen na parádu( avionika i ve sportovních letadlech a větroních už umí spočítat téměř všechno).

 

Ale i dnes může nastat nenadálá situace, kdy se můžou letecké hodinky sakra hodí.....třeba výpadek palubní sítě a černá obrazovka a z kabiny vidíš jen bílou mlhu......jistě věc velmi nepříjemná, zůstane ti jen rychloměr, variometr, kompas a chrono.

A pak  pomůže výpočet, když od poslední známe polohy letíš magnetickým kurzem 140 při rychlosti 250 km/h po dobu 45 minut při spotřebě paliva 42 l/hod. Proto i dnes absolvent pilotního výcviku zvládá elementární navigační úlohy za pomoci ICAO mapy, úhloměru s pravítkem  a hodinek.

 

Tam nahoře jsem byl, letěl jsem s kde čím, ale ty báječné stroje o kterých mluvíš jsem nepilotoval - těch už je v letuschpném stavu jen pár kouskůa jsou  k vidění na airshow.

 

Pro orientaci, co měli pánové piloti kdysi na ruce třeba tento odkaz: http://militarywatchbuyer.com/

 

Wanieck

 

Dík za úvodné vysvetlenie. Tú stránku z tadiaľto poznám. Snáď sa ešte ozvú i ďalší, a budú odpovede i na tie ďalšie otázky.

 

F.

[Návštěvník swanieck]

no teda pokud někdo lítá v UL a nebo balonu a nevidí na zem a horizont,  tak by měl jistě zaskočit k notáři a sepasat poslední vůli

[Quido Morava]

no teda pokud někdo lítá v UL a nebo balonu a nevidí na zem a horizont,  tak by měl jistě zaskočit k notáři a sepasat poslední vůli

 

to jistě... ale víš jak je to s počasím, stane se... :-D

[Wanderer]

Na tohle jsem náhodou narazil. Kvalitu článku zas tak posoudit nedokážu.

http://www.letiskoholic.sk/letiste/view.php?cisloclanku=2008070003

[Martin JJJ]

Pro "bombarďáky" byly důležité veliké ciferníky, aby byly schopni při světle i tmě zaznamenat odpočet vteřin ke shození + navigace. U stíhačů nevím, v dnešní době co jsem měl možnost vidět, tak nosí kde co, amíci hodně géčka, evropani si potrpí na klasiku v oceli :-)