Řekl bych, že čím déle se pohybuji na fóru, tím více se profiluji jako tzv. osoba pevných pravidel, osoba jasných názorů, stabilně vyprofilovaných zálib, s jednoznačnou sbírkovou identitou. Reakce některých kolegů na mé názory to potvrzují. Nezbývá než konstatovat: ano, jsem člověk pevných mravů!
A tím by se dalo přestat. Jenže trpím nespavostí, asi proto, že je úplněk, nebo úplně kvůli něčemu jinému a tak mám chuť si zabilancovat.
Toto fórum je skvělý lakmusový papírek mé psychiky, fó
Stanovil jsem ryze subjektivní požadavky na ideální hodinky:
1/ absolutně dobře čitelné za co nejvíc podmínek (přičemž luminiscenci považuji za kompromis, protože v dobře světelných podmínkách luminiscence může snižovat čitelnost tím, že narušuje jasnou linii ruček)
2/ lehké. Lehké tak, abych je na ruce necítil. Tento požadavek koliduje s přáním mnoha milovníků hodinek, kteří musí na ruce hodinky tzv. cítit.
3/ tak malé, aby nezatěžovaly ruku a tak velké, aby byly stále dobře čit
Jsou hodinky, které nosím velmi často - např. seiko SPB185J1 steelmaster. A jsou hodinky, které nosím relativně málo nebo méně, např. SEIKO Presage Automatic SSA355J1. Podle logiky uživatele bych měl tyto hodinky prodat. Dal jsem je skutečně na prodej, nikdo je (naštěstí) nekoupil, já si uvědomil, že je prodat nechci. Přesto je nenosím. Tato zkušenost se opakovala s různými hodinkami až jsem chtě nechtě začal uvažovat, jestli jsem jen chronomagor nebo je v tom i něco dalšího. Přičemž magor zůstá
Všechno to začalo výměnou hodinek na seikosrazu, kdy jsem za manty získal Seiko Brightz SDGZ003... Nějak dozrála doba, kdy mohu říci, jak často které hodinky mám na ruce. A zjistil jsem, že řadu hodinek, které mám - na ruce nemám. A tak začalo období prodejů, které stále pokračuje. Vyrobit z několika levnějších hodinek hodinky dražší je něco, co mě překvapilo a co mi dodalo novou životní energii.
Velkou roli v nenošení hodinek hraje jejich velikost. Musel jsem si přiznat, že hodinky velikosti
Moje hodinky jsou “jako”.
Z jednoho úhlu pohledu je to smutné. “Jako” znamená, že vlastně toužím dosáhnout estetiky hodinek, na které nemám peníze a tak si kupují levné, které vypadají “jako”.
(tady máme jedny seiko pravé, vedle nich steinharty jako rolex, pak seiko jako rolex a pak hamiltony pravé)
Tato cesta může být ale také trošku cestou zkoumání, jestli našetřit na “opravdové” GS nebo opravdové Rolex. Jestli vsadit na jednu drahou značku.
(a tady máme seiko ja
Vytvoř si rozpočet: Stanov si maximální částku, kterou jsi ochoten utratit za hodinky, a drž se tohoto rozpočtu.
Maximum je 30tisíc.
Rozmysli si nákup: Před nákupem hodinek si dej čas na rozmyšlenou. Zeptej se sám sebe, zda hodinky skutečně potřebuješ a zda ti přinesou dlouhodobou radost.
Hodinky nepotřebuji, mám jich celkem dost Přinesou mi radost. Neumím posoudit jak dlouhodobou. Když je na nějakou dobu po např. týdenním užívání odložím a měsíc se na ně nepodívám, po opětovném
Zeptal jsem se umělé inteligence, co mám dělat, abych pořád nenakupoval hodinky. Její rady nejsou úplně špatné
Co mám dělat, abych si nekupoval stále další a další hodinky?
ChatGPT
Je skvělé, že si kladeš tuto otázku! Někdy může být nákupní chování impulsivní a může vést k nechtěným nákupům. Zde jsou některé tipy, jak zabránit tomu, abys si kupoval stále další a další hodinky:
Vytvoř si rozpočet: Stanov si maximální částku, kterou jsi ochoten utratit za hodinky
Navštívil jsem poprvé v životě Helveti.
Měli jsme v Praze seminář, využil jsem příležitosti a jedno odpoledne, kdy probíhala schůze, na níž jsem nemusel být, jsem učinil meditační pouť do Helveti. Řekl jsem si, že tam půjdu jako se jde na poutní místo, když na jejich stránky čumím něco přes rok skoro každý den, denně medituji nad dokonalostí prodávaných hodinek - přemýšlení o dokonalosti se táhne od starověku, souvisí s platonismem, ale souvisí také se středověkou teologií - protože Bůh je pře
Dnes je významný den, jsem zde 6 kalendářních měsíců a mám víc než 50 příspěvků, tzn. že mohu začít prodávat svoje milášky.
Ještě včera jsem si myslel, že prodám hamiltony murphy (strašně se odráží a ručky jsou matné až jakoby šedé, což mi vlastně začalo vadit, upřednostňuji čitelnost)
a pak citizeny, které vypadají jako grand seiko. (a nemají žádnou lumi )
A pak taky, že prodám g-shocky leteckého typu,
které jsem si koupil letos k narozeninám (což je jedno, dycky se ň
- abych byl schopen se z nich radovat a tzv. si je UŽÍT.
Užít hodinek znamená v nejlepším případě se s nimi ztotožnit, psal jsem o tom před časem.
Toto dokonalé prolnutí jsem nedokázal naplnit, protože mám příliš velkou radost z nakupování (eufemisticky řečno: objevování) nových ještě nepoznaných hodinek. Jelikož jsou každé hodinky samostatným (nekonečným) vesmírem, je veliká škoda nepoznat co největší množství vesmírů. Na druhou stranu čím víc vesmírů, tím méně důkladně je poznám.
Jako v
Nedávno jsem měl pocit, že jsem snad už ve fázi, kdy jsem schopen při pozorování hodinek na internetu uvědomit si, čím mě budou štvát!
To je velký posun!
Byl vykoupen neblahou zkušeností nákupu x hodinek, které mi po nějaké době přestaly vyhovovat. Přesto tenhle zápas nemá jasného vítěze
Jak jsem neustále nakupoval „špatné“ hodinky, tak jsem získal závislost na nakupování hodinek, ó já bědný… Dopamin nebo amfetamin nebo kýhošlaka, co se mi dělá v mozku, když sjíždím internety s hodinkama,
Pročítám tady na fóru diskusi týkající se rozdílu mezi quartzem a mechanickým strojkem
a trošku mi ta diskuse připomíná srovnávání windows a linuxu. Přičemž symbolicky to vidím tak, že linux je mechanický strojek a windows quartz
Diskuse je tady ovšem kultivovaná, nezvrhává se to do hejtů mezi jednotlivými tábory, anebo možná je diskuse pročištěná bdělými správci fóra. Ale asi spíš věřím na její kultivovanost a to z toho důvodu, že většina lidí tady má doma jak quartz, tak mechaniky a k
chtěl jsem si koupit loni na podzim k narozeninám nové hodinky - za víc peněz než pětky - tak jsem si nakonec vybral Hodinky Seiko 5 Sports SNZF17K1 Automatic Diver
Jenže když hodinky přišly - a to je důsledek nakupování hodinek přes internet - ukázalo se, že jsou strašně těžké (oproti pětkám, s nimiž jsem měl do té doby zkušenosti) a že je tedy vlastně nemůžu nosit po celý den. Začal rozpor, který mám do teď. Chci hodinky, které budu moct nosit pořád, zároveň chci hodinky větší, než pět
Nedávno jsem se setkal se svými přáteli, kteří neměli na ruce hodinky a tak jsem s nimi zapředl hovor o hodinkách. Ptal jsem se jich, proč nemají hodinky. Z rozhovoru vysvitlo, že hodinky mají, ale že vlastně nejsou úplně spokojeni. Kamarádka hodinky má jedny od promoce již 17 let, jsou to dánské hodinky a občas do nich koupí baterku. Nicméně jsou dost otlučené, jsou poměrně velké, ráda by měla ještě jedny, menší.
Druhé si ale zatím nekoupila. Tato situace již trvá docela dlouho, několik l
Můj otec byl zajímavý mj. tím, že sbíral levné hodinky. Rodiče neměli nikdy moc peněz, otce zajímaly hodinky, měl jich nevím/kolik - možná 10ks. Nebyla to tedy sbírka, přesto matka jeho zálibu v občasném nákupu (levných) hodinek dost kritizovala. Pokud hodinky jdou, nemá přece smysl kupovat jiné.
Tento názor je široce rozšířen i dnes, hodinky, v běžné české rodině kupujeme jen za zcela mimořádných okolností. Vpodstatě je nákup hodinek tolerován jen ve dvou případech:
1/ hodinky se rozbily, j
Hodinky odečítají čas života, sběr hodin je tedy možná trochu morbidní zábava. Místo abych se na čas snažil nemyslet, protože čím jsem starší tím rychleji mi plyne a tím rychleji se blížím ke smrti, obdivuji hodinky a tedy jsem chtě nechtě stále nějak v kontaktu s časem. V tom odmítání je přítomná fascinace, takže se oba proudy vědomí perou a možná ve své schizofrenii vytvářejí ten rajc, který můžu nazvat chronomagořinou. V samotném základu je popření i touha.
Někdy se na hodinky dívám jako zh
