hufnor

Tak jsem včera projel jednu Merivu s robotem a jednu starší C3 s klasickým měničem. Meriva je supr, skutečně velké malé auto. Místa všude spousty, variabilní prostor, atd. Ale ten robot ... to je hrůza. Ve srovnání s tím je i ten ne zrovna výkřik automatové techniky v tom Citrónu hlaďounký, jako dětská prdýlka. Ale je to Citrón. Babo raď! Ty Toyoty vypadají dobře, ale je to vážně docela přes rozpočet. Potřebuju se vejít do 100 tis pokud možno i s pojištěním, sadou gum/kol, dálniční známkou, atd. Nějakých 120 tak reálně znamená 130 až 135.

To já si právě taky říkám, že fóra nebudou zrovna překypovat příspěvky spokojených uživatelů, kteří s robotem najeli 200 tis bez zásadnějších problémů. Člověk je zvíře brblavé a zpravidla se ozve, teprve až "to je bordel, ono se mi to ...". Proto taky ten další dotaz na osobní zkušenosti s roboty.

Hele, tipy na kupátka a kabroše jsou supr, ale je to pro tchýni, která v tom bude vozit sebe, babičku a vnučku s kočárem (pokud nebude za volantem zlobit a my jí dceru půjčíme). Jde tu o auto pro takovou tu paní, kterou potkáte za traktorem i na široké, rovné a prázdné cestě, žádná bábi Šumachrovic. Jak jsou na tom malí japonci s cenou servisu? Koukal jsem i na Punto s CVT, ale tam se bojím jiných částí toho Punta. Asi ideální by bylo ovšem auto typu Opel Meriva, do kterého se i dobře leze. Ještě se zeptám jinak. Má tu někdo zkušenosti s autem s robotizovaným manuálem?

Sháním auto pro tchýni, která sice má řidičák, ale už roky neřídí. Tím pádem by to mělo být malé auto s automatickou převodovkou. Finanční limit je kolem 100 tis. Na výběr jsou tu různé MB A, Citroeny C3, Opely Meriva, apod, ale ty mají všechny robotizovaný manuál a o takových převodovkách jsem neslyšel nic dobrého. Tušíte, jestli existuje nějaké podobné malé auto, které by mělo skutečnou automatickou převodovku? Díky

Volva jsou auta, která se prodávají za míň peněz, než by měla. Narozdíl třeba od takových Fóbií, které jsou z neznámého důvodu vesměs dvakrát předražené. Kup tohle a máš 40 papírů na hodinky. http://forum.volvoklub.cz/viewtopic.php?f=7&t=44205 Bude to jezdit jedna báseň, estetika je subjektivní (pro mě je to třeba krásné auto) a díky LPG tě to nesežere. V citrónu jsem kdysi jel a po 50 kilometrech jsem měl tiky z toho volantu a po dalších 50 mi začaly odcházet oči, jak jsem furt koukal do boku na to praštěně umístěné tacho.

Tam jsem kupoval zásnubní prsten pro mou drahou. Doporučuju!

Díky za tip, už na to koukám a pozoruju, že depurátor bude asi zařízení pro moje potřeby ideální.

Jo, to vlákno jsem tu kdysi zahlídl, ale tam všechny varianty byly možná účinné, ale ne kompaktní a už vůbec ne dostupné. Bydlíme v paneláku, takže mi šlo o nějaký kompaktní filtr, který bych vrazil pod dřez a připojil na studenou ze zdi a nestál mě tolik, co zásoba octa a nové konvice každý rok na dvacet let. No nic, tak já jdu to vlákno vyhrabat a přesunout diskusi tam.

Áááá propos, změkčovače vody ... Aby z tohohle supr vlákna byl aspoň nějaký užitečný výstup, nemáte nějaký tip na účinný, cenově dostupný a kompaktní změkčovač vody? Tady v Prostějově se nám docela slušně práší od kohoutků, do výroby kamenných růží se pouštět nehodlám a už mě vážně nebaví prolívat konvici co 14 dní litrem octa.

To mi připomnělo můj vlastnooční úlovek z Frýdku (nebo Místku ???).

Ahoj posádko, doufám, že se na mě nebudete zlobit, když pro detaily zrecykluju text popisující první chronoplavbu. On by totiž program této plavby měl být velmi podobný. Rád bych vás vzal právě do této oblasti. Je tu hodně ostrovů, takže se tu začátečníkům dobře aklimatizuje a je tu hodně různých zajímavostí, které vám můžu ukázat. Třeba zmiňované ponorkové bunkry, vrak obchodní lodi na severu Dugiho Otoku, vojenské objekty na ostrově Žirje, zkameněliny tamtéž, slané jezero Mir na jihu Dugiho Otoku s vodou o podstatně vyšší salinitě, než v okolním moři, národní park Kornati, stará pevnost bránící vjezd do šibenického kanálu, atd. Plavba nebude úplně identická, ale budeme ve stejné oblasti, zajímavé body jsou dané a pokud je budeme chtít navštívit, musíme se nějak dostat od jednoho ke druhému. Pro ty, kteří nemají čas na čtení následující novellety je pod odkazem zde rychlá ilustrativní mapka s fotkami a popiskem dostupnými při kliknutí na modré "špendlíky". Recyklované vyprávění, ze kterého si můžete udělat bližší představu. Chronoplavba na jednicku. Predplavebni peripetie a napinave eskapady s pripravou plavby jste meli moznost na foru sledovat vsichni. Co nasledovalo melo ovsem moznost okusit na vlastni kuzi jen sedm statecnych - vyvolenych. Abyste vedeli, na cem jste meli moznost byt ucastni, muzete se pokochat krome Jakubiskovych fotek i timto kratkym vypravenim. Valecny plan pravil vyrazit uz v patek vecer, aby bylo mozno vyrazit z charterovky lod co nejdrive. Cela posadka rozdelena na Prazskou spojku a Blazny z Hradce a spol., se nepotkala u Kolina, ale az na benzince v Mikulove. Uz tady se projevila svycarsky presna hladkost fungovani posadky, protoze se obe auta bez sebemensi koordinace dostavila na posledni Shellku pred carou v rozpeti asi dvou minut. Po mnohem potrasani pazourama a par obligatnich kafich se expedice kolem pulnoci vydala smer jih. Cesta ubihala lehce uscane, tedy ve znameni deste a curpauz. Pohodovym, no Schumacher systemem jsme do naseho ciloveho/vychoziho mista, Biogradu na Moru, dorazili pred devatou rano. Ja jsem se vydal prudit obsluhu v charterovce o lod, ostatni se vydali prudit obsluhu nejblizsi hospody o nejake to Karlovacko. Uspesni jsme byli vsichni a ja jsem mohl uz pred polednem zacit prebirat lod. Taktika brzskeho prijezdu se vyplatila a mohli jsme se nalodit uz kratce po poledni. Cas jsme usetrili mimo jine nahazenim vsech veci na jednu hromadu v salonu lodi a po nezbytne instruktazi posadky Chronojachta I slavnostne opustila marinu Kornati. Po vypluti nasledovala obligatni ulitba mocnemu bohu mori Poseidonovi. Nektere tato namornicka tradice inspirovala natolik, ze v redukci lodnich zasob spiritusu cile pokracovali. Pocasi se od rana umoudrilo a na palube vladla uvolnena pohoda. Pred upadnutim do prilisne letargie nas zachranil simon, ktery za vydatne pomoci Milise znatelne ublizil vetsimu nez malemu mnozstvi spendlikovice. Takto pripraven zbytek odpoledne bavil posadku dadaistickym pohadkovym predstavenim "Jak chudy kozkar k modrinam prisel". Na noc jsme kvuli strategicke blizkosti hospody zvolili vyvazani k molu v osade Brbinj na Dugem Otoku a po predchozi nezrizene prorizene noci uzili zaslouzeneho odpocinku. Rano jsme po vyzdimani clenu posadky spicich na palube a servisni zastavce v hospode vypluli smer sever a vrak u mysu Veli Rat. Modre nebe mezitim ale zatahly mraky a s prichodem deste jsme plan operativne lehce pozmenili a zamirili na pruzkum jednoho ze tri ponorkovych bunkru na severovychodnim pobrezi Dugeho Otoku. Vrak tedy musel pockat az na odpoledne. Potapeci vysadek u vraku byl vzhledem k silicimu vetru rychly, ale nebylo nutne objevit mumifikovane pozustatky Leose DiKaprose, takze kratke nahlednuti stacilo. Hlubinnym potapenim vycerpanou posadku jsem pro zhorseni nasledku kesonove nemoci pozdeji odpoledne jeste nemilosrdne vyhnal na vrcholovy vystup na jeden ze stitu ostruvku Zverinac. Teprve pak mohli pruzkumnici usednout k zaslouzene veceri v mistni hospudce. Jako predkrm jsme mohli sledovat prichod bourky a misto dezertu nasledoval presun na noc do dalsiho z ponorkovych bunkru, ktery nezklamal svou povest jednoho z nejbezpecnejsich kotvist na Jadranu a lod posadku pri nocnim vetru pouze prijemne kolebala (narozdil od cesko-slovenskeho osazenstva vedlejsi lodi, ktere v prubehu noci zjistilo vyznam vyvazani na te spravne strane mola). Ani pondelni pocasi neslibovalo pro Jadran jindy typicke "azuro", a tak jsem zvolil dalsi ze zastresenych zajimavosti - jeskyni u mestecka Luka. Posadku ovsem natolik zmohla konzumace obeda u mestskeho mola, ze na minituru k jeskyni nedoslo. Obed byl chutny a vyzadoval nejakou tu sladkou tecku, ktera nasledovala v osade Sali v mistni vynikajici zmrzlinarne. S vyrabovanim mistniho obchudku, doplnenou lodni spizirnou a nalezenym zatoulanym aamou (odlakanym vnadnou sirenou v pruhovanem tricku) Chronojachta I nabrala kurz ostruvek Katina. Mistni hospudka "Mare" na uzemi nikoho mezi dvema narodnimi parky nabidla nejen bezpecne vyvazani u mola, skvele pokrmy a utociste pred destem, ale taky prostor pro brouseni intelektu a duvtipu pri hre v poker. V utery rano se k velkemu stesti posadky pocasi umirnilo a mohli jsme tak za bezvetri provest fakultativni vysadkovy vylet ke slanemu jezeru Mir na jiznim konci Dugeho otoku ze strany otevreneho more. Jak to tak pri prevladajicim nizkem tlaku ale byva, pocasi se behem dne zmenilo, takze narodni park Kornati jsme zcasti projizdeli uz na plachty. Silici vitr postupne ubiral na plose vystavenych plachet, ale nikoliv na nalade posadky, ktera se konecne dostala k nejakemu poradnemu jachtingu. Smer a sila vetru si pouze vynutily zmenu kotviste z opusteneho mola na zatoku s bojemi a presun vecerniho karetniho dvojturnaje do salonu. Narocna, zazitkuchtiva posadka se nedala odbyt jen tak nejakym dovolenkovym povalovanim a tak streda sice prinesla slunecnejsi pocasi, ale Chronopruzkumnici pred sluncem obratem zalezli do kobek a zakouti pevnosti Sv. Nikoly u Sibeniku. Zmozeni hranim na Indiana Jonese, veleli presun k nejblizsi restauraci, takze nasledovala plavba primo na nocni kotviste u mestskeho mola na ostrove Prvic. Nekteri jedinci byli historickou expedici tak vyhladoveli, ze mistni restaurace Val musela dovalit sedmichodove menu, aby je nasytila. Zadny z dezertu v menu ale nesliboval doplnit potrebne vitaminy, a tak nasledoval pisingr az po vyrabovani mistni vecerky, kdy byl nasledne pripravena tajna zbran ??????? ???? - rusky meloun (voda v melounu se nahradi vodkou), ktery prijemne vyresetoval kratkodobou pamet vsech konzumentu. Tento reset se projevil nasledujici rano, kdy posadka uspesne zapomnela, ze historickou vsuvku u Sibeniku uz ma za sebou. Nutne tedy nasledoval vysadek, tentokrat na prohlidku Sibeniku samotneho, s jeho krasnymi ulickami, starobylou mestskou pevnosti a nadhernou katedralou. Za misto naseho "posledniho odpocinku" jsem zvolil zatoku na ostrove Kaprije, kde dve hospudky navstevovane pouze jachtari z lodi zde kotvicich vhodne doplnuji krasu ostrovni prirody nezkazene navalem turistu. Vecer byl pestry, ve znameni kulinarskych fines pripravenych v restauraci i na lodi, aplikace vynalezavych fotografickych technik a pozdeji v noci i poradani zapalnych obetin. Nasledujiciho rana se pres cile pokusy jistych pyromanu - amateru posadka neprobudila zatavena v rozteklem plastu trupu, a mohli jsme tak v klidu posnidat, vrhnout obdivny pohled na Jakubiskuv novy cool branding ulet a vyplout zpet na sever do domovske mariny. Cast posadky se rozhodla opustit Chronojachtu uz po "posledni veceri pane" v jedne z hospudek v Biogradu a na lodi zustalo pouze tvrde jadro lenochu, kterym uz se na vecer nikam strachat nechtelo. A ti udelali dobre, protoze na zpatecni cestu jsme vyrazili pekne odpocati v deset dopoledne a ani jsem se nenadal a uz jsem si v sedm vecer naposledy trasl prackou s Milisem, Jardou a Markem na olomouckem odkladisti pouzitych kapitanu. The End

Katamarán by byl ještě tak minimálně o 2500/3000 na osobu dražší. Bývají dost rozebrané, ty mrňavé staré Lagoony 380 jsou sice levnější, hrozné. Za ty ceny vážně radši vezmu pořádnou jednotrupovku. A se slušným katamaránem jsme na 16, 17 tisícovkách. Svoje posádky si samozřejmě najdou i takové lodě, ale snažil jsem se to tu zpřístupnit širšímu okruhu zájemců.

Poslouchejte, posádko, rád bych nakousnul další oblast. Konkrétně výběr lodi. Právě si tu dopisuju ohledně termínu s gasem (který se, potvora, potuluje někde po zahraničí) a ten nadhodil otázku případného upgradu na business třídu. Na vysvětlenou, těch v úvodní nabídce plánovaných cca 10 tisíc na osobu, je na zlatý střed, tedy nic vyloženě fungl nového nebo předimenzovaného, ale zas žádná tucetletá vycáchaná kocábka. Taková lodní oktávka v dýzlu. Kdybyste se chtěli povozit na trochu lepším, určitě by to šlo. Taková pěkná lodní zánovní Audi A6 by vyšla tak na 13, 14 tisíc/os. Při konstantních nákladech na ostatní věci by to znamenalo nárůst celkové ceny dovči z takových cca 16 až 18 na přibližně 20 až 22 tisíc, řekněme. Nakolik je pro vás co nejnižší cena rozhodující faktor? Upozorňuju, že mně je to putna, já začínal na malých, starých, vycachtaných kocábkách a ještě pořád na nich ročně pár týdnů strávím, protože posádky jsou různé a některé jedou drsně na rozpočet. Pokud byste ale vy všichni dali přednost docela citelně vyššímu komfortu, tedy upgrade ze tří na čtyři hvězdy, za cenu nějakého, řekněme 20 % nárůstu ceny, milerád vám vyhovím. Dejte vědět, kdo co na to!

Co zbytek posádky? Vyjádřete se! Když nebude nikdo proti, tak milerád vyhovím sectovi a jeho požadavku na posunutí termínu. Ale jak sám uvedl, nejspíš by zvládl i ten původní, takže pokud by to posunutí někomu nějak závažně trhalo játra, dejte to včas najevo.

Ohledně termínu - je to ještě furt na vás. Validním argumentům ohledně pracovního nasazení rozumím a nevidím důvod nesnažit se vyhovět. Z mojí zkušenosti je v otázce turistické saturace jedno, jestli je to 3. nebo 4, červnový týden. Lépe řečeno, ono se to možná projeví v hotelech a na plážích na pevnině, ale na moři to nějak výrazněji znát není. Výrazný přelom je vážně ten červenec. Můžu nechat hlasovat, ale předpokládám, že to bude od mnohých členů vyžadovat opětovné zjišťování v práci. Každopádně. Termín nově navrhovaný 14. - 21. 6. - kdo je pro: Termín původní 21. - 28. 6. - kdo je pro:

Pěkný seznámek, posádko. Přidají se ještě 2, abychom doplnili posádku na čtyřkajutovou loď, nebo pojedeme v 7. na menší tříkajutovku? Matematika je tu neúprosná a ceny lodí nerostou lineárně. V 7 lidech budeme mít loď slušnou, nehodlám vás mačkat na nějakou mrňavou kocábku. Ovšem v 9 lidech by byl poměr cena/os versus komfort lodi mnohem lepší. Loď pro více lidí totiž není jenom delší, je i širší, vyšší, jednoduše prostornější za stejné nebo menší peníze/os. Přihlaste se včas, rád bych to měl během pár dní vyřešené, ať se to zbytečně netáhne.

Hele, Our Rob or Ros.

Tak co, potenciální posádečníci, už máte někdo jasno? Co vaši šéfové, už se vyjádřlily? A už s vámi mluví, nebo dostáváte furt studené večeře? Pojďme pohnout s tím seznámkem posádky. Ať se sami sebe trochu motivujete. Kapitán: já Posádka: 1. 2. 3. 4. 5. 6. (7.) (8.) 1. Náhradník 2. Náhradník 3. Náhradník

Odpověď na další dotazy. Pobyt na lodi je co do komfortu srovnatelný se slušně vybaveným obytným kempingovým autem. Loď je vybavena toaletami, chladničkou, propanbutanovým vařičem a nádržemi na sladkou vodu. Tato voda je pitná, používá se na vaření a v koupelnách a v záďové sprše venku taky na umývání. Při letním provozu se ženskýma na palubě se zpravidla dotankovává minimálně 1 až 2 x za ten týden. S chlapama většinou dovezu zbytek původní nádrže. Elektrický proud na palubě zajištují baterie poskytující 12V po celý den. Dobíjení mobilních telefonů, atd, je tedy možné přes klasické autonabíječky v podstatě neomezeně. Dále mám svůj osobní konvertor ze 12 na 220V, který můžu v akutních případech poskytnout. Baterie mají omezenou kapacitu a dobíjejí se při jízdě na motor alternátorem, takže je vhodné potřebu využití jak 12V tak konvertoru pro nabíjení hlásit. V případě větší zátěže - večer kvůli svícení, apod. totiž třeba konvertor zbytečně cucá baterie, které pak nezvládají utáhnout chladničku. Za jízdy na motor je pak provoz konvertoru možný naprosto bez omezení. Vaření doporučuju řešit formou hromadného nákupu hotových jídel zde: http://www.expresmenu.cz/?dvouporcova-jidla,8 Jedná se o nesrovnatelně chutnější alternativu ke konzervám. Vařit se pak musí pouze příloha, což výrazně šetří plyn a čas. V těchto jídlech jsou skutečné kusy skutečného masa, ne nějaká směs papundeklu a kůží a zvlášť klasiky jako guláš, svíčková, španělský ptáček apod. jsou výborné. Špagety s kečupem a strouhanou cihlou mají u mě na palubě už pár let banána.

Za pozvání předem díky, i kdyz, jak psal Bert, asi by bylo fajn zkonzultovat to s vaším kapitánem, než mu do večerní lekce navigace nastěhujete bandu mírně ovíněných chronomagorů.

Ještě pro jistotu zopakuju, že pokud by byl jediný zádrhel termín a šlo by to třeba týden před nebo týden po, tak v této fázi si ještě můžete vybrat. Jsou tu pouze faktory, které je třeba vzít v úvahu. Čím dřívější termín, tím méně "letní" počasí - což může některým vyhovovat. Já osobně jsem se v Jadranu koupal i v půlce dubna (ač jsem si to moc neužil), ale na slušné plavání to v některých letech bylo klidně i koncem května. Čím pozdější termín, tím vyšší cena lodi a zároveň při červencovém termínu sezónová situace na silnicích i na moři. Zatím, protože se nikdo nevyjádřil jinak, tedy platí termín 21. až 28. června.

Hromadná odpověď na otázky nejen zde položené. Termín není tesaný do kamene, ale jede se každopádně pouze sobota - sobota. Posádka bude posbíraná, je tedy velmi pravděpodobné, že se členové mezi sebou nebudou znát osobně, ale třeba jen z fóra. Z mých dlouholetých zkušeností profesionálního kapitána jsem vypozoroval, že taková posádka nemá v 98 % případů nejmenší problém v koexistenci. Mám to potvrzené z desítek kurzových a přeplavbových týdnů, na kterých se jednotliví členové posádky před naloděním nikdy neviděli a přesto během pár hodin neměli problém fungovat jako dlouholetí kamarádi. Doprava na místo vyplutí bude probíhat formou spolujízdy v potřebném množství automobilů. Do gasovy ameriky se vleze minimálně 6 lidí, takže v tom problém není. :-) Při zastávkách se rybařit dá. Teoreticky. Povolení je potřeba. Teoreticky. V praxi jsem nikdy nezažil, že by povolení někdo kontroloval, páč jednak není moc co chytat a druhak i to málo, co by se chytit dalo, se nedá chytit. Maximální výtěžnost lovu je cca 5 dvanácticentimetrových čudel s přibližně 1049 kostí. To samozřejmě nikomu nebrání v nadšeném nadhazování kolínek na háčku pytlačky, která je v tomto rajónu asi nejlepším náčiním. Své bambusovo - karbonové pruty s kryptonitovými navijáky Shitake nechte doma. Odpověď na otázku ohledně mořské nemoci úzce souvisí s výběrem lokality. Rád bych jel opět osvědčený okruh sahající zhruba od severního konce Dugeho Otoku po ostrovy u Šibeniku. Tato oblast je ideální hned z několika důvodů. Nachází se v ní značné množství slibovaných přírodních, historických i kulinářských zajímavostí a zároveň poskytuje vodu krásně chráněnou desítkami ostrůvků, V případě silnějšího větru se tak s lodí můžu při plavbě "schovávat" do vlnového stínu a nevystavovat posádku nadmernému riziku krmení rybiček právě zkonzumovanou snídaní. Nezaručím, že to za celý týden nebude houpat vůbec, ale riziko nějakých větších vln je ve srovnání například s jižnějším regionem Hvaru/Brače/Korčuly podstatně menší. V případě, že by chtěli jet někteří z posádky Chronolodi I a obávali by se nudného opakování té samé plavby, můžu na požádání plán upravit tak, abychom se sice plavili stejným regionem, ale jinou trasou a s jinými zastaveními a oni si nepřipadali, jako v permanentním Deža - ví (v případě Milise, téměř celou dobu plavby zalezlého v podpalubí s knížkou pak Deža - neví). Pro ty, kteří by se mořské nemoci přesto obávali, mám tip na zázvor místo Kinedrilu a ujištění, že ani v jedné ze stovek mých posádek jsem neměl chronického blijiče, kterému by bylo špatně celý týden. Pokud se u někoho mořská nemoc projeví, pak ve dvou variantách. 1. Někdo si potřebuje třeba první den zvyknout a pak je úplně v pohodě. 2. Mnohým nedělá dobře jízda ve větších vlnách (ale , jak jsem zmiňoval, té se my můžeme v této oblasti úspěšně vyhnout bez toho, že bychom dřepěli celý den někde v zátoce na kotvě). Poslední bod. Prosím ty, kteří mají vážný zájem zúčastnit se, aby se tu psali podobně, jako na různé limitky, srazy, apod, aby byl jednak vidět zájem a tím pádem utěšeně narůstala pravděpodobnost uspořádání akce a druhak, abychom měli jasno, kdo se kdy přihlásil pro případ, že by bylo zájemců nad kapacitu a musel se dělat pořadník s náhradníky. Díky!

V malém bumpu jenom podotýkám, že cca do konce ledna jsou aktuální first moment slevy a lodě jsou levnější. Pokud se rozhodujete, nerozhodujte se příliš dlouho.

Po menší pauze opět přicházím s nabídkou kvalitní jachtařské akce na Jadranu. Pro ty co zapomněli z minula, případně netuší vůbec. Chronoloď znamená týdenní plavbu na plachetnici po průzračných modrých vodách Jaderského moře mezi tisíci jeho ostrůvků, v dobré společnosti chronomaniaků vůkol a se sklenkou něčeho osvěžujícího v ruce. Nemine vás návštěva přírodních, historických a kulinářských perel Dalmácie, jinak než lodí nedostupných. Typický volný rámec průběhu dne vypadá následovně: Snídaně Koupačka Plavba Zastávka na oběd Koupačka Zakotvení na noc Večeře Veget Do tohoto rámce jsou fakultativně zařazovány různé zajímavé vsuvky v podobě návštěv městeček, hospůdek, pamětihodností a dalších zajímavostí. O průběhu minulé akce si můžete počíst zde a podívat se na fotky zde. Důležité parametry pro rozhodování: 1. Plavba je systém bez bab. Tedy pánská jízda. Nejosvědčenější a nejpohodovější typ lodní dovolené. 2. Líbí se mi tento obrázek? Ano = Chci jet Ne = Nechci jet 3. Pustí mě manželka/šéf. Ano = Jedu Ne = Nejedu Méně důležité parametry pro rozhodování: Termín: ideálně konec června ? bývá červencové teplo, ale bez červencové přirážky na cenách lodi. Navrhuju tedy 21. až 28 června. Zatím vám ale nabízím unikátní a luxusní možnost výběru jiného termínu v případě, že by tento byl nějak zásadně nevyhovující. Můžeme jet v červenci, můžeme jet v srpnu, ale to bývá i na moři přece jen znát turistická sezóna. Cena: bude hodně záviset na ceně lodi a počtu účastníků. Počty jsou dané počtem kajut, takže můžeme jet buď v sedmi lidech na tříkajutovou loď nebo v devíti na čtyřkajutovou. (Kapitán spí v salónu) Přibližná částka za týden na starší, ale slušné lodi může být kolem 10 tisíc na osobu. Pokud si budete přát, můžu za větší peníz zajistit nějakou moc pěknou fungl novou loď, nebo krásnou, velkou plachetnici. Případně pro ty, kteří by se chtěli rozmazlit je možno vzít vrchol jachtařského luxusu, katamarán (dvoutrupou plachetnici), ale tam se bavíme třeba o dvojnásobné částce. Konečnou částku dám vědět, až budu mít potřebný počet přihlášených a vybranou loď. Další výdaje se týkají kotvení, nafty a dalších poplatků, které jsou zpravidla v řádech tisícovky na osobu. Doprava spolujízdou a jídlo dají dohromady tak 3 až 4 tisíce. Pití, to je záležitost sama pro sebe. Už jsem měl posádku, která celý týden cucala litr domácí slivovice na vypálení červa po ránu a kromě toho nic a taky jinou, která přivezla pohádkovou truhlu plnou lahví Zacapy, Pyrata, Diplomatica, Millonaria a dalších podobných laskominek, dohromady, bratru, tak za půlku ceny pronájmu lodi (která nebyla ani malá, ani levná). Tento druh dovolené je úžasně flexibilní a jde to udělat jako nízkonákladová záležitost s Májkou a špagetama na staré lodi v ceně průměrného hotelového zájezdu, ale taky jako opulentní toulačka na reprezentativním plavidle se stravováním v restauracích za 50 + tisíc. Nebo cokoliv mezi. Řekněte si, mlsnosti vašich čumáčků se meze v žádném směru nekladou, ani ve výběru lodi, ani ve výběru jídla a o pití ani nemluvě. Každopádně je to velká pohoda, tak pojeďte! Sem s konstruktivními dotazy a přihláškami. Váš kapitán Viktor