@M.K. je to jak říkáš, základ je ten tábor znát, nebo mít reference od lidí z okolí. Já jsem na ten náš před lety přivezl kluka, vzpomenul si na svá mladá léta a za rok už jsem tam byl jako inventář Dobří lidi, les, potok, stany, žádná elektřina...paráda. Prakticky všechny děti se nám pravidelně vracejí a přivádějí své kamarády a sourozence. Často je to problém, je víc čekatelů, než odcházejících a fakt to není nafukovací. No a dobrý personál je základ úspěchu. U nás většina personálu tím táborem prošla jako děti, což je největší devíza. A i ten zbytek má k tomu místu vztah. Musí se o tábořiště starat i během roku, opravovat, připravovat, stavět, bourat, dělat dřevo... Je to holt závazek a stojí to čas. Ale když pak vidíš, jak ty děcka rostou, vyvíjí se, ty úsměvy když přijíždějí a slzy při odjezdu...to se to pak dělá samo a s radostí. I když, těch 14 dnů je pro nás strašnej záhul. Před půlnocí se do spacáku nedostaneš a vstáváš v šest. V noci tě budí hlídky, že někde něco šramotí. Furt na tobě někdo visí, děcka chtějí abys blbnul a hrál s nima, ale ty nemládneš. No nic, za tejden začínáme