Ten systém kontrol je pro všechny stejný, nejen pro tenisty, pro všechny profi sportovce. A je nastavený úplně úchylně. Kamarádka, bývalá profi sportovkyně, to popisovala nesčetněkrát a je to někdy až brutální. Můžou přijít opravdu kdykoliv a kamkoliv a nemáš prostor říct, teď ne, dejte mi hodinku, nic. Ok, mají podezření, potřebujou udělat test, ale přece není nutné za tím sportovcem jít v noci. Není problém toho kterého sportovce “zadržet” v nějaký lidský čas, nebo po výkonu a udělat odběr v dobu kdy potřebují. Všichni s tím počítají. Můžou být “na samotce” v hotelu, cokoliv. Ale noční návštěvy doma jsou čistá šikana. A že jich je. Stejně tak každodenní odběry krve ze stejné ruky, třeba týden před výkonem. Kdy je prosíš, vemte mi to z druhé ruky. Jak asi ta ruka pak vypadá. A není to vůbec výjimka. Kontroly jsou potřeba, o tom není pochyb. Ale tenhle systém vyvolává víc otázek než odpovědí a umí negativně ovlivnit následující výkony. A někomu se dějí a někomu ne… Já to hodnotím asi jako bodování v krasobruslení.