Dneska na mne vyskočila tahle fotka, kdy bylo dceři 7 roků. Šli jsme do Tesca na nákup a jako lakomý a přísný otec jsem na dotaz, tati, koupíš mi panenku, odpověděl - máš kapesný, kup si to za své. Měla posledních 30 korun.
Dcera našla v regálu tohle a hned mi bylo jasný, že je to špatně naceněný, ale na hračce bylo 24,90 na cedulce nad tím bylo 24,90. To jsem vyfotil a šli jsme na kasu, dal jsem jí to mimo náš nákup, říkám jí, zaplať si to sama.
Pokladní to načetla a 249,-Kč. Dcera - tolik nemám a píšou tam 24,90. Pokladní - ne 249. Tatííí - vložil jsem se do debaty a ujistil pokladní, že si to odneseme za 24,90, protože to malý děcko to tam našlo a chce u nich utratit svoje poslední peníze a i na štítku na regálu je stejná cena. Pokladní, že těžko, tak jí ukazuju fotku v mobilu. Začne zvyšovat hlas, za náma fronta jako prase, já byl v čilu, kdyby v tý době to slovo existovalo
Tak jí říkám, zavolejte manažera. Přišel kluk, asi 25, nechal si to ukázat, říká, zaplaťte si nákup, hračku vyřešíme na informacích.
Došli jsme tam, kluk - manažer se směje, poděkuje dceři za odhalení chyby v systému a vrací ji 5 korun na jejích 30 a podává jí hračku.
Ponaučení - když máš pravdu, stůj si za ní. Když za tebou bude stát někdo, kdo má skoro 2 metry a 110kg, půjde to líp.