bedan

Pokud vím, Elton obnovuje výrobu číselníků původní technologií - lisováním z mosazného plechu s následným lakováním a obrobením indexů nebo čísel diamantovým nástrojem. Ale momentálně ( před vánocemi) to je ve stavu vývoje a zkoušek.

Ahoj, nevím, zda to bylo pravidlo, ale u mých Sportů I, kupovaných někdy v roce 1974, mám bílé ručky a bílou lunetu.

Domnívám se, že pravé ba mohly být, ale pozor jsou ve velikosti reducet - mají něco přez 36 mm a vejde se na ně řemen (tah) šířky 18 mm u pouzdra.

Zdar, Tvoje myšlenky se sice ubírají správným směrem, ale prosím Tě vysvětli mi, jak to ozubené kolo udržíš do dořezání? Když drátovku opravuješ, tak zajisté víš, že při řezání je místo řezu vyplachováno vodou pod tlakem. Ta Ti docela spolehlivě to kolečko, vyřezávané z plechu 0,3 až 0,5 mm, před dořezáním, ve chvíli, kdy drží na posledním zubu, ohne. Když už se ti podaří doladit technologie a s tím související tlak výplachu tak, že Ti vypadně vyřezané kolo bez ohnutí - výrobci standardních nástrojářských drátovek přece jenom počítají s řezáním materiálu o poněkud větší tloušťce a tudíž o větší tuhosti - jak uděláš dokončovací ( šlichtovací ) řezy, když máš kolo jednou z plechu vypadlé? Při řezání razníků - to Ti taky vypadává hotový či ne zcela hotový díl - se to řeší tak, že si necháš razník viset na spojovacím můstku, který odřízneš po vyšlichtování dostupné části obrysu a plochu po odříznutém můstku nebo více můstcích dokončíš jinou technologií - např. dobroušením, nebo se to v krajním případě dá řešit vlepením na části již dokončeného povrchu speciálním vodivým lepidlem s prakticky nulovou objemovou změnou při tuhnutí, odřezáním v místě můstku a došlichtováním přilepeného razníku. U hodinkového kolečka si to opravdu nedovedu představit. Jistě lze řezat kola na jeden řez a posbírat vypadlé kola na dně pracovního prosturu nebo na sítu nádrže, ale pak především drsnost povrchu bude horší a obrys zubů v místě paty a hlavy nemusí být geometricky zcela přesný.

Jenom se pak nelekni ceny. Dle mých zkušeností se budou kroutit a vymlouvat a cenu dopředu nebudou chtít říct a poté se Ti protočí panennky. Oficiální cena bude kolem tisícovky a to si ten zub v místě svaru budeš muset dopilovat sám.

Mám je v bílém provedení asi tři roky, přesnost je vynikající, mezi změnou času letní zimní pouze přetáčím datum, seřizuji je jenom při změně času. Co se týká ceny neznám aktuální cenové relace, ale já jsem za ně dal ve švýcarsku cca 2 300 CHF, což bylo při tehdejším kurzu nějak kolem 40 000 Kč. V Livignu jsem je v zimě viděl za 1 700 nebo 1 800 EUR. Pokud se nepletu, tak za 58 000 Kč je měli nedávno ve Zlíně za výlohou a o slevě by se myslím dalo ještě mluvit.

Pokud se dobře pamatuji, tak na mých Igenech byla luminiscenční barva na ručkách i indexech zelenkavá (když byly nové) a i nyní ještě pořád jsou nazelenalé, narozdíl od jiných, které jsem koupil jako starší v době nedávné.

Upřímně řečeno, já je mám a musím říct, že počáteční nadšení poměrně rychle vyprchalo a v současné době přemýšlím nad tím, že budou žhavým kandidátem na výměnu za něco jiného. Nejdřív jsem byl nadšený - vlastní kalibr, dva pérovníky, 60 hod. rezerva chodu, zajímavý pohled na strojek z boku, netradiční materiál pouzdra - ale posléze se mi nějak přestaly líbit. Ono hodinky nedělají jenom technické finesy. Vzhledem k tomu, že jsem je kupoval v určité časové tísni - prostě jsem byl ve Švýcarsku, byly mi společně s dalšími hodinkami nabídnuty na výběr za velmi slušnou cenu a já jsem si nějaké hodinky koupit chtěl - tak jsem je koupil. Posléze jsem si uvědomil, že tento způsob nákupu nebyl ten nejlepší. Chtělo to napřed uvažovat, co by se mi líbilo, chodit si je prohlédnout naživo, zkusit na ruku a rozhodnutý co chci si je jet koupit (nebo jako v mém případě využít cesty a setkání s hodinářem, který je dobrým známým mého obchodního partnera ). Doporučuji výběr neuspěchat.

Dovolím si ukázat taky jeden z mých pěkných kousků a ještě takový malý průřez (hodně neůplný), i když některé kousky už opatruje někdo jiný.

Ahoj, nemůžu si pomoct, ale potřeboval bych vidět, jak vypadá plastická luneta. Ať se na v Eltonu renovované Igeny dívám z kterékoliv strany, luneta je pořád krásně plochá a lesklá, stejně jako na nerenovovaných, na kterých jsem ji vyměnil za koupenou od hodináře. A včetně fontu je úplně stejná, jako na dalších Igenech, kde je neměněná, nicméně téměř netknutá ( jsou až na několik drobných škrábanců na sklíčku a na plastu lunety v dokonalém stavu - nechci psát NOS, protože byly nošené). Díky za poučení.

A pak že prim nedělá pokroky. Mě byly před cca rokem nabízeny s mnou dodanou 96-kou za stovku, s tím, že standard je ETA a 69-ka je solitér.

Ahoj Aldo, dám Ti alespoň malou radu. PVD povlakování a současně výrobu fantastických číselníků (nejen pro Prim ale i pro zavedené švýcarské značky - pokud Tě přijmou ja "svého" uvidíš i to co bude letos nebo možná příští rok v Baselu) dělá firma LISS a.s. v Rožnově pod Radhoštěm. Když si zadáš liss.cz do vyhledávače, najdeš další kontakty. Domnívám se, že v určité části Tvých otázek jsou u nás v republice nejkompetentnější. A konec konců na valašsku je pěkně, v tomto období to můžeš spojit s výletem na lyže nebo prodluženým víkendem. Ahoj a hodně úspěchů

Rozdíl je v tom, že ty Certiny jsou na baterku a jestli se nemýlím tak jsou hodně malé. Osobně Ti doporučuji hodinky s mechanickým strojlkem, nejlíp (subjektivně) automaty, protože se podobně jako u quarzu nebudeš muset o nic starat (mnohdy podstatně dýl - výměny baterek) a přesnost, která je u quartzu spravidla vyšší, si myslím není až tak podstatná, prostě hodinky jednou za čas seřídíš. Ty s mechanickým strojkem jsou tak trochu zázrak techniky. Když si představíš (případně u některých uvidíš) co všechno se v nich pohybuje a že na podobném principu se měří čas již několik století tak prostě zjistíš, že mají duši. Quartzky jsou bez baterky kousek železa a elektroniky.

Ty Stowy Ti budu trochu rozmlouvat. Je to můj subjektivní názor, ale naprosto se mi nelíbí tištěné číselníky. Ty hodinky pak vypadají lacině. Podle mne by z německých výrobců byl daleko lepší volbou ARCHIMEDE, model Arkadia. To jsou hodinky, které podle mne mají sice taky jeden nedostatek a to ploché sklíčko (safír), ale jinak vypadají perfektně a v jejich ceně nic lepšího neseženeš.

Pokud Ti mohu poradit, vyber si TAG HEUER CARRERA a určitě neuděláš chybu. Jsou to hodinky přesně podle mého vkusu, jednoduché, elegantní a ukazují všechno, co potřebuješ (čas a datum). V oblasti středního managementu jsou odpovídající i svojí cenou (optimálně cca jeden měsíční plat), tudíž s nimi nikde ostudu neuděláš. V neposlední řadě je to i tradiční a známý výrobce a s kvalitou budeš nepochybně spokojen. Pokud chceš trochu ušetřit, pořiď si CERTINA DS-1 AUTOMATIC, cena cca 15 000,- rovněž známý i když trochu méně prestižní výrobce, s kvalitou budeš určitě taky spokojen. Pokud Tě oslovují Hamiltony, kup si Hamiltony. Ve většině případů budeš mít na číselníku taky swiss made a kvalitativní rozdíl ve zpracování mezi těmito třemi značkami asi nenajdeš. Doporučuji Ti ale koupit si je na kovovém tahu a řemeny si koupit samostatně. Při troše šikovnosti si je vyměníš sám a tah je při dodatečném nákupu vždy dražší. Já nosím hodinky na tahu zásadně v létě a v zimně dávám přednost řemenu. Ať si vybereš cokoli, hlavně ať Ti dobře slouží a máš z nich radost.

Prosím Tě ty plastové vložky do lunet si vyrábíš sám?

Já je viděl naživo taky a musím přiznat, že oproti těm kompletně tištěným je to u Primu velký pokrok. Nicméně do dokonalosti tomu ještě dost schází. Např. ta "díra" co v ní je natištěné to povídání o Primu vypadá i naživo stejně špatně jako na fotkách. Ono je asi problém tisknout na ten plastický povrch, ale vyřešit to u hodinek za kilo právě takovou rovnou plochou, která přímo bije do očí je taky síla.

U mne děda. Dodnes vzpomínám, jak v neděli ráno vytáhl z trezůrku zlaté kapesní cibule Gondolo od PP (dodnes je mám v trezoru a občas si je položím na psací stůl a vzpomínám), natáhl je a seřídil podle náramkových Glashutte ze třicátých let, které tam taky mám, a šel si za kamarádama do hospody (oficiálně pro babičku do kostela) zavzpomínat ja válčili na Piavě a jak později lítal jako mechanik u Bati. Já se na ty jeho hodinky směl podívat jenon pod přísným dohledem, abych je náhodou nezačal rozebírat. Pak, když mi bylo šest, jsem dostal svoje první primky takové malé, dětské, kal. 68, mám je dodnes. Pokračoval jsem přez Prim Sport Igen, Prim Automatic, pak krátká exkurze ke quartzu (opět Prim ), Poljot Automatic, v devadesátých letech opět chvilku quartz, pak Certina a dnes Omega Speedmaster a Hour Vision. Digitálky jsem prakticky neměl a různé obskurní značky (QQ a pod.) taky ne.

Díky za radu, my jsme doma používali asi 20 let takový žluto - bílý minutovník z Chronotechny a ten stačilo natáhnout na požadovaný čas. Tento je vánoční a zatím se podařilo rozvařit špagety a vajíčka vařit téměř do vyvaření vody a tak jsem mu dával poslední šanci. Je pravda, že návody u nás nikdo nečte.

Nevím sice zatím co je uvnitř, ale pokud ještě jednou nezazvoní, tak Ti vyfotím co tam bylo.

Ctěl bych Vám všem rovněž popřát příjemné vánoce, veselého Silvestra a šťastný Nový rok.

Pánové myslím, že si nerozumíte. Pan kolega se ptá na normalizovanou řadu modulu u ozubení. Např. modul ozubení 2, nebo 3 apod. V tom by mu pomohl nejspíš Mechano.

Ahoj, nebudu Tě přesvědčovat, rozhodnout se musíš sám. Jenom několik argumentů pro Hour Vision: dva pérovníky a rezerva chodu 60 hod, velikost 41 mm je podle mne akorát, číselník není bílý ale stříbrný a nádherně plastický, osobně jsem se rozhodl po dlouhém váhání pro stříbrný, protože na černém mi připadala červená barva rušivá a rozhodně si myslím, že vypadají líp na kůži.

Ahoj, jedny mám, ale momentálně jsou na servisu u Mechana, takže nemůžu posloužit ani aktuální fotkou. Pokud mi je neuzme dcera, budou možná na prodej. Nějak je nenosím. Jsou celé v nerezu, na nerezovém tahu, bílý emailový číselník, latinské číslice.

Ale mají, stačí se podívat