Dalším přírůstkem do mé malé sbírky ze sobotní burzy v Dejvicích je Lancia Delta HF Integrale(vítězný vůz rallye Monte Carlo 1989,posádka Biasion-Siviero) v měřítku 1:43 od firmy IXOmodels. Po legendární Lancii Stratos, která ovládla světovou rallye, potřebovala Lancia připravit jejího nástupce.S Abarthem připravovala model 037, který měl Stratos nahradit,ale z důvodu podpory prodeje Delty, která se moc dobře neprodávala a prodejní čísla padala poměrně nízko, padlo rozhodnutí na Deltu. Nikdo asi netušil, že z relativně čerstvě představeného rodinného hatchbacku, zvoleného Autem roku 1980, bude legenda dosahující slávy výše zmíněného Stratosu. Delta získala titul Auto roku díky prostornému a variabilnímu interiéru, vynikajícím jízdním vlastnostem, které byly dané mimo jiné novou kinematickou zadní nápravou. Jenže vůz měl i dost nedostatků, např.vysokou spotřebu paliva(protože nepatřil k nejlehčím), poruchovou elektroniku, karoserie ve tvaru krabice měla velký odpor vzduchu, automobilka použila nekvalitní plechy. Fiat, pod nějž tehdy Lancia patřila, spolupracoval se sovětským AvtoVazem na stavbě továrny a plechy, z nichž se vyráběla Delta, byly součástí platby od AvtoVazu. Lancia Deltu postupně inovovala, k motorům 1,3 a 1,5 litru přibyla šestnáctistovka, později 1,6 s elektronickým vstřikováním a pak i s turbodmychadlem. To byl základ pro Lancii Delta S4, závodní speciál skupiny B, který však kromě názvu a podobného tvaru karoserie neměl s produkční verzí Delty nic společného. Karoserie byla vyrobena z kevlarových plátů připevněných na hliníkovém prostorovém rámu a motor s dvojitým přeplňováním byl umístěn podélně před zadní nápravou. Výkon motoru 400 - 500 koní byl v závislosti na nastavení turbodmychadel a Delta S4, vážící necelých 900 kg, zrychlila na stovku za vynikající čas 2,5 vteřiny. Delta S4 neměla v rallye žádnou konkurenci a celkem brzo se dostavily úspěchy. Projevilo se to i na prodejních číslech sériového hatchbacku, čísla letěla nahoru. Rallye skupina B po sérii tragických nehod, ve kterých figurovaly i vozy Lancia, byla v roce 1986 zrušena. Na to italský výrobce zareagoval novým vozem pro skupinu A, který byl už na produkční Deltě založen - model HF 4WD. Pod kapotou byl dvoulitrový přeplňovaný motor, který na všechna čtyři kola posílal 165 koní .Nová Delta HF 4WD tak nahradila model Delta HF Turbo i. e., který byl doposud jako vrchol běžné nabídky. Delta HF 4WD měla tři diferenciály, mezi předními koly byl obyčejný otevřený diferenciál, středový epicyklický rozděloval výkon v poměru 56:44 ve prospěch přední nápravy a fungoval na principu viskózní spojky. Mezi zadními koly však byla ta největší inovace - šnekový samosvor Torsen. Lancia Delta HF 4WD vstoupila úspěšně do světových rallye v roce 1987 s Juhou Kankkunenem. Lancia přes všechna vítězství neusnula na vavřínech a pro rok 1989 představila ještě lepší verzi - HF Integrale 16v. Největší změna byla pod kapotou, kam se nastěhoval nový dvoulitr Lampredi s turbodmychadlem Garrett TB0385, který se pod kapotu vešel jen díky zvětšenému rozchod kol a v přední části upravenému podvozku. Nový motor dával okolo 200 koní a 300 Nm a vůz s ním i díky nové převodovce zrychlil na stovku za 5,7 vteřiny, čas srovnatelný s tehdejšími Ferrari. Delta skupiny A s piloty Auriolem a Biaisonem byla rychlejší než výkonnější vozy skupiny B, a to hned v prvním nasazení této verze na Rallye San Remo 1989.