Po dvou recenzích mých renovačních primek jsem se rozhodl něco sepsat o mých vytoužených Tudorech, které jsem si dal předčasně k narozeninám, které slavím dneska. Zároveň je to můj třístý příspěvek. Vlastně nevím, jestli to můžu nazvat recenzí, když jde o vintážky, je to spíš takový pohled do historie značky, která v minulosti stála ve stínu své velké ?matky?, ale dnes už je to známá značka, která vyrábí hodinky s in-housem. Ale troufám si říct, že historie Tudorů je stále zahalená tajemstvím. I pro mě byla tato značka záhadou a to i docela dlouho po mé registraci na fóru. Až na mém prvním hodinkovém srazu jsem měl možnost zjistit více od silné skupiny libereckých ?Tudorovců?. Vůbec bych si v té době nepomyslel, že jedny z hodinek, které jsem si na srazu osahal, budu jednou vlastnit. Ale stalo se a hodinky jsem si tak zamiloval, že jsem tuhle recenzi musel napsat. A nutno říct, že jsem to psal s velkou radostí. Trocha historie Zrod značky Tudor se datuje do r. 1926 a byl u toho pán jménem Hans Wilsdorf, zakladatel značky Rolex. Hans chtěl vytvořit dostupnější hodinky, než jsou Rolexky, ale při tom zachovat kvalitu, spolehlivost a přesnost. Proto se jim začalo říkat ?Rolex pro chudé?. To dnes už určitě neplatí, protože některé Tudory (zejména s inhausem) vás vyjdou na podobné peníze jako Rolexky. První hodinky Tudor byly v r. 1932 dodávány na australský trh. U některých z prvních kusů se ještě objevuje nápis Rolex, ale v r. 1936 Tudor oficiálně převzal Hans Wilsdorf a na ciferníku se objevuje logo ve tvaru růže - symbolu britského rodu Tudorovců, které se používalo až do konce r. 1960. Poté Tudor začíná používat logo ve tvaru štítu z brnění, které je na hodinkách dodnes. Ovšem nutno říct, že růže se na některých modelech objevuje i nyní, především na korunce. V r. 1946 se Wilsdorf rozhodl, že Tudor bude nezávislý na Rolexu a zakládá společnost ?Montres TUDOR S.A.? Rolex však i nadále zajišťuje technické zázemí, distribuci i servis hodinek. V r. 1952 přichází na trh model ?Oyster Prince?, propagovaný v té době nevídanou marketingovou kampaní (reklamními letáky pracujících lidí v extrémních podmínkách). Tuto kampaň spojil s hodinkami ?Rolex Oyster? a rozhodl se, že oboje hodinky budou mít stejné voděodolné pouzdro a samonátah ?Perpetual rotor?. Pouzdra se vyráběly ve dvou průměrech - 31 a 34 mm. V r. 1954 přišly na trh ?potápěčské? hodinky Tudor Submariner a v r. 1957 Tudor Advisor - první hodinky s funkcí alarmu, které se vyráběly do r. 1977. V r. 2011 byl model opět uveden na trh, s novým designem a zvětšeným pouzdrem z 34 na 42 mm. V r. 1970 uvedl Tudor na trh model ?oysterdate? s ukazatelem data. Sesterská společnost Rolex vyráběla zpočátku pro Tudor téměř všechny součástky. To se změnilo v šedesátých letech a pro Tudor už pak Rolex vyráběl jenom pouzdra včetně korunky, která byla signována korunkou (značkou Rolexu) a ocelové tahy. V průběhu devadesátých let začal Tudor vyrábět i svá pouzdra. V r. 2007 došlo ke znovuuvedení značky Tudor na mezinárodní trh a v r. 2015 přichází na trh s vlastním kalibrem, čímž posunul značku zase o kousek výše. V ostatních modelech používá Tudor osvědčené strojky Eta, které však upravuje a zdokonaluje na velmi přesný chod, některé s certifikátem COSC. Parametry modelu Prince Oysterdate Průměr pouzdra bez korunky: 34 mm, 36 mm s korunkou Délka pouzdra přes nožky: 41 mm, lug to lug 37 mm Výška pouzdra: 9 mm bez kyklopa Rozteč nožek: 19 mm Materiál pouzdra: nerez ocel 316L Dýnko: nerez ocel 316L, plné, závitové Korunka: nerezová, šroubovací, s logem Rolex Vodotěsnost: 50 m (dle popisku modelu ve starém katalogu) Sklíčko: plastové s kyklopem Ciferník: reliéfní, ocelové indexy, datové okénko Ručky: ocelové, s lumi výplní Strojek: upravená Eta 2824, 25 kamenů, automat Hmotnost: 47 g s řemínkem Řemínek: Zrno 19 mm, rozměr: 110 x70 mm, tloušťka 3,5 ? 2,5 mm, neoriginální trnová spona Pouzdro, dýnko Pouzdro je kruhového tvaru z nerezové oceli 316L a jeho průměr 34mm bez korunky je na dnešní poměry řadí mezi malé hodinky, pro moji tenkou ruku však ideální (zápěstí ve tvaru lovečáku, průměr necelých 16 cm). Navíc je pouzdro krásně tenké, takže ?zapluje? i pod košili a na řemenu od Zrna jim to myslím hodně sluší. Pouzdro je, jak už jsem psal výše, vyráběné v Rolexu, tudíž stejné, jaké u Rolex Oysterdate. Pouzdro má vrtané nožky, což je fajn pro případnou pohodlnou výměnu řemenů. Mezi nožkami s roztečí 19 mm je na pozici 12 referenční číslo (74000) a na pozici 6 unikátní sériové číslo hodinek, podle kterého je možné datovat výrobu hodinek (ty moje by měly být z roku 1973). Dýnko je plné, závitové (se šroubovacím dýnkem přišel Rolex jako první). Po obvodu je nápis ?Original Oystre Case by Rolex Geneva?. Nápis doplňuje tradiční ?rolexácká? korunka. Korunka Korunka je šroubovací (další vynález Rolexu), nachází se klasicky na třetí hodině a je signovaná značkou Rolex. Má dvě polohy ? v první se nastavuje datum, bez toho aniž by se zastavila vteřinovka, po dalším povytažení do druhé polohy se vteřinovka zastaví a lze srovnat čas. Sklíčko Sklo je plastové ploché, s kyklopem, což je další patent Rolexu. Jsou to moje první hodinky s lupou a přiznám se, že ze začátku se mi to moc nelíbilo a byla to asi jediná věc, kvůli které jsem váhal s nákupem. Ale postupem času jsem si ho naopak oblíbil a beru ho jako další zvláštní prvek hodinek, bez kterého si je už nedovedu představit. Ciferník, datumovka Ciferník je to, co musí každého zaujmout na první pohled, a je to i hlavní důvod, proč se na hodinky musím v každé volné chvíli dívat. Reliéfní ciferník imituje dřevo a na světle se krásně mění a vytváří zvláštní reliéfní obrazce. Jinak ciferník má ocelové indexy a datové okénko. Ručky Ručky jsou ocelové (některé zdroje uvádějí bílé zlato, ale nemám to ověřené), s lumi výplní, která je zřejmě opravovaná, protože docela ve tmě svítí, na rozdíl od lumi bodů u indexů. Řemínek Řemínek je z kvalitní hověziny, na míru šitý na moji tenkou ruku od mistra Zrna. Doplňuje ho neoriginální trnová spona ? přemýšlel jsem o koupi originální, ale 4-5 tis. je docela dost. Ani nemluvím o tahu, který by vyšel kolem dvaceti tisíc. Strojek Strojek je Eta 2824, která je upravovaná na velmi přesný chod. Průměr strojku je 25,6mm, výška 4,6mm. Setrvačka má frekvenci 28.800 kmitů za hodinu. Strojek má 25 ložiskových kamenů, rezerva chodu je cca 40 hodin. Umí rychlé překlápění data a zastavení vteřinové ručky při seřizování (hacking). Pro zajímavost: Nyní jsou k dispozici celkem 4 stupně vyráběných strojků ? Standard, Elaboré, Top a Chronométre. Liší se v úpravě pokovením (nikl nebo dražší a trvanlivější rhodium), zdobením, kvalitou součástek (například v použitém materiálu, v ochraně proti nárazu) a vyladěním přesnosti. Standard - pokoven niklem, bez zdobení, seřizován ve dvou polohách, průměrná přesnost ? 12 s/den, max denní odchylka je ? 30 s/den. Elaboré - mírně zdobený, seřizován ve třech polohách, průměrná přesnost ? 7 s/den, max. denní odchylka ? 20 s/den. Top ? jiná ochrana proti nárazu (Incabloc), materiálu vlásku Anachron, více zdobený, seřizuje se v 5 pozicích, průměrná přesnost je ? 4 s/den, max denní odchylka ? 10 vteřin. Chronométre ? s certifikátem COSC - každý strojek má své výrobní číslo a jeho zdobení je věnována maximální péče. A teď praktické zkušenosti ? strojek běhá kolem 6-10s/den. Nevím, kdy byl naposled čištěný, ale myslím, že je to slušné. Závěr Jsou to doposud moje nejdražší hodinky (dle katalogu ze 70. let se tehdy cena nových s tahem pohybovala kolem 90 dolarů, dneska je to v dobrém stavu s tahem i kolem 1000 dolarů) a perou se o přední pozice v nositelnosti s renovačními Eltony. Asi bych je nosil víc, ale asi je tak trochu podvědomě šetřím, přeci jen jsou v dobrém stavu na svůj věk a rád bych, aby ještě v takovém stavu dlouho vydržely. Díky všem, jestli jste to přečetli až dokonce a budu rád za podnětné připomínky
