Jump to content

PavelK

Member_50
  • Posts

    793
  • Joined

  • Last visited

Everything posted by PavelK

  1. Rychlý a bezproblémový obchod, děkuji a doporučuji.
  2. Rychlý a bezproblémový obchod, doporučuji.
  3. Co jak zcela není? Onyx zelený nebývá? Věřím, že víš, o čem píšeš, ale mohl bys to psát jasněji, abychom to věděli i my ostatní. Užitečnost googlu tady myslím nemusíme rozebírat, tu snad nikdo nepopírá, ale kdybychom se navzájem jen odkazovali na google, mohli bychom fórum zrušit.
  4. Tak on onyx může být i zelený, tomu je pak ten plast celkem podobný.
  5. Ten budík je také jedním z požadavků? Pokud ano, tak je hledání hodinek splňujících dané požadavky marné.
  6. PavelK

    Born to Measure

    Na původním ciferníku byla aspoň telemetrická stupnice barevně odlišená a i na tachymetrickou dosahovala ručka, takže byla mnohem použitelnější než ta na lunetě, kde se hodnoty dají leda odhadovat. Pulzační stupnici si mohli odpustit, protože dubluje tu tachymetrickou, jen s polovičními hodnotami. Ve výsledku to nevypadá špatně, ale vzhledu a zejména použitelnosti historického modelu to nedosahuje, což mi přijde po všem tom pokroku smutné. Opravdu trochu kočkopes, spirálovky násilně zkřížené s moonwatch. Nejlepší je pohled zespodu.
  7. Jo, to jsem myslím kdysi viděl, nebo něco podobného. Ještě větší frajeřina by byla, kdyby se ručičky ve dne pohybovaly jinou rychlostí než v noci (a každý den jinou), ale mechanickou realizaci si neumím představit.
  8. Není třeba být na rovníku. Takový čas měli před pár stoletími v Japonsku. Pochopitelně denní a noční hodiny nebyly stejně dlouhé a jejich délka se měnila každým dnem, nicméně byl jich stejný počet. To by byla výzva! Nejen pro lidi, ale hlavně pro techniku.
  9. Já mám dobrou zkušenost odsud: Brašnářství Tatiana
  10. Nejspíš S-42. Na hodinkách je použit WGS84, který armáda používá v současnosti.
  11. Škoda, že Orbita nepíše, co je to vlastně za počet. Vždycky jsem měl za to, že uvádějí počet otáček pro 1 den chodu, ale vlastně by to mohl být počet otáček pro plné natažení, jak píšeš. Může to být podstatný rozdíl, zvlášť u strojků s několikadenní rezervou chodu. PS: Nazývají to TURNS PER DAY, což chápu jako počet otáček pro den chodu. Udržovat hodinky ve stavu neúplného (a stále stejného) natažení je prakticky neproveditelné, to by musely za den vykonat přesně takový počet otáček, jaký je potřebný pro den chodu. A tohle číslo těžko někde zjistíš, leda že by sis sám spočítal převodový poměr od rotoru samonátahu k hodinovému stroji. Když chceš minimalizovat ovládání a neřešit přepínání režimů, proč tedy vybírat směr otáčení a neudělat ho střídavě oběma směry? Jestli natahovat po malých dávkách, nebo jednou za den, to je myslím celkem jedno, resp. rozdíl v opotřebení stroje bude neznatelný. Jinak teoreticky dojde k nejmenšímu opotřebení, když bude péro co nejméně natažené, takže ideálně natahovat (téměř nenatažené) péro stejným tempem, jakým se rozvíjí. Jinými slovy vykonat ten počet otáček rovnoměrně během celého dne a vůbec nezastavovat. Ale pokud nebudeš znát ten přesný počet (viz výše), nemá to cenu řešit, protože bys skončil s hodinkami buď zastavenými, nebo stále plně nataženými. Pak je vlastně naopak lepší natáhnout hodinky najednou a aspoň budeš vědět, že po zbytek dne budou méně a méně natažené.
  12. Obávám se, že se to mělo řešit to s celníky už před odesláním hodinek na opravu.
  13. Jenže ta pologrupa má se sčítáním společný leda tak vzhled toho operátoru.
  14. To je přece jasné, že nemůžeš sčítat hrušky s jabkama. Ale vynásobit je můžeš. Výsledná veličina udávaná v hruškojabkách bude sice poněkud podivná, nicméně možná.
  15. Stroj je to zajímavý, ale nejzajímavější je to s tím rozběhnutím. Čekal bych, že se nerozběhnou dřív, než vložíš novou baterii. (Omlouvám se za nejapný humor, ale nemohl jsem si pomoci.) Quartzky to ovšem nejsou, jak jistě víš.
  16. Můžu se zeptat, k čemu slouží ty šrouby mezi nožičkami? Jestli to tu bylo někde zmíněno, tak mi to uniklo. Drží něco, nebo to má být jen ozdoba?
  17. Otázkou je, jestli je v úryvku myšlen servisní interval, nebo životnost.
  18. Dělení po pěti mi vždycky přišlo nesmyslné, když se ručička pohybuje po 1/6 sekundy (21600 bph). Takové dělení zřejmě pochází z dob, kdy obvyklá frekvence strojků byla 18000 bph a z pochybných důvodů se používalo dál, přestože se frekvence strojků zvýšila; ručička pak nikdy neukazovala přesně na (malý) dílek stupnice. Dělení po 1/3 sekundy mi pro 21600 bph přijde mnohem logičtější. Ano, není to tak tradiční...
  19. Rád bych uvedl na pravou míru, že se sloupkovým kolem chronografu jako první přišla společnost Longines, a to v roce 1878. Strojek Valjoux 7750 sloupkové kolo nemá. Zdroj
  20. To mě těší, že jsem se trefil; obával jsem se, že to bude úplně mimo. Hodiny podobné nebo spíš vyšší úrovně dělá ještě Matthias Naeschke. Katalog zde, pendlovky začínají na str. 25.
  21. Když se nemusíme omezovat, tak za mě jsou jasná volba pro chronomagora pendlovky, nejlépe od Erwina Sattlera. Třeba tyhle s věčným kalendářem, ale má i jednodušší modely (kdyby rozpočet přece jen nebyl neomezený).
  22. Myslel jsem tím, že vzhledem k ceně mohl ten model motoru mít pohyblivé písty, ventily atd. (to by samozřejmě neběželo pořád). A taky jsem si myslel, že je to třeba maketa nějakého konkrétního motoru. Je jasné, že by to bylo o dost pracnější, ale za tu cenu bych to tak nějak očekával. Jako statická dekorace mi to moc zajímavé nepřijde a praktické už vůbec ne (už jen z toho utírat prach, pokud to celé nebude ve vitríně). Vždyť za několikanásobně nižší cenu se dá koupit funkční hvězdicový motor, který vypadá i ve statickém stavu mnohem autentičtěji. Pochopitelně nenatahuje hodinky a nemá skleněný stojánek, ale tohle dodělat už je proti výrobě motoru maličkost.
  23. Obdivuji Tvou pevnou víru, že si to zde najde nějaké zájemce. Já tomu nevěřím, ale to je vedlejší. Pokud si je to najít má, myslím, že bys měl podrobně popsat tu maketu motoru - co bylo předlohou (pokud je to tedy opravdu maketa), z jakých materiálů a jakou technologií je vyrobena, co je na ní případně funkční.
  24. V regulátoru jsou dva kolíky, mezi kterými prochází vlásek. Mezera mezi kolíky musí být o něco větší, než jaká je toušťka vlásku. Tím pádem nastávají okamžiky, kdy se vlásek nedotýká ani jednoho z kolíků a není tedy zkrácen. A poměr této doby k celkové době kmitu závisí na rozkmitu setrvačky. Rozkmit pak ovlivňuje dobu kmitu, což je nežádoucí. Možná se najdou i další nevýhody klasického regulátoru, tohle mě napadlo jako první.
  25. To jsem samozřejmě četl. Kuličkové ložisko vynechali proto, že by se mohlo rozbít. Že by bylo něčím zvláštní, to jsem nepostřehl ani po několikerém přečtení. Nejsem tak fundovaný, abych mohl relevantně posoudit výhody či nevýhody jednotlivých řešení, ale mám pocit, že kdysi, při zavedení kuličkového ložiska, se s ještě větší slávou opouštělo to kluzné, právě kvůli jeho nízké životnosti. Samozřejmě, materiály mohou být dneska trochu jiné, ale pořád je to kov. Ohledně prodlouženého servisního intervalu podezírám výrobce (nejen Oris), že je to prostě dneska moderní, tak uvedou interval delší, i kdyby se na strojku nezměnilo vůbec nic. Co na tom, že se pak při servisu bude muset vyměnit spousta součástek kvůli opotřebení. Křemíkový krok třeba opravdu vydrží déle bez mazání, ale co ložiska všech kol? Nejsou snad stejná jako před 100 lety, ocelový čep v rubínu? Nebo se tolik zlepšily oleje? Nejlepší by pochopitelně byl názor nějakého hodináře servisujícího ty strojky, ideálně po létech zkušeností s nimi. Ale toho se asi nedočkáme.
×
×
  • Create New...