PavelK

Díky za nasměrování. Dopátral jsem se, že tomu říkají Synchroline a jakýsi teoretický význam to opravdu má: pilot (v celou minutu) snáze pozná, jestli se čas na jeho hodinkách vejde do tolerance +-5 sekund oproti druhým). Aspoň že je tedy tento designový prvek podložen nějakou myšlenkou, i když ne zrovna převratnou.

Mě vadí ten nesmyslný oranžový oblouk na okraji ciferníku mezi jedenáctkou a jedničkou. Nebo nějaký smysl má?

Z přiloženého obrázku (zdroj) je vidět, že disky u Langeho nejsou soustředné, takže v jedné rovině by nebylo možné přiložit je k sobě bez mezery. Nechci spekulovat, jak náročné by bylo strojek předělat, aby byly disky soustředné, ale nejspíš by se to neobešlo bez zmenšení číslic na discích. Obrázek strojku GO se mi bohužel nepodařilo najít. Edit: vidím, že s obrázkem přicházím pozdě. Jsou tedy disky u GO v jedné rovině, nebo jsou překryté?

Ono to nejspíš souvisí - magneticky měkká ocel (resp. železo) bývá i mechanicky měkká a naopak.

Koukal jsem, že ten název vychází z toho, jak se v USA říkalo dělníkům, kteří stavěli ocelové konstrukce mrakodrapů (zdroj). To je klika, že se nejmenují podle dělníků třeba z Francie nebo dokonce nějaké exotické země. Na ciferníku mohl přibýt další jazyk, případně i další abeceda.

Že v ostatní v tom mají vícejazyčný guláš, to ještě neznamená, že ho tam musím mít taky. Když už si chtějí hrát na patrioty, tak v první řadě ten název modelu nemusel být anglický. A označení země původu už vůbec ne. A naopak jestli chtějí mít nápisy v angličtině, mohli si ten QUARZ už odpustit. Jejich důvody snad chápu, přesto si myslím, že jednojazyčný popis ciferníku by byl vhodnější (nejen u tohoto modelu či značky).

Zvlášť když ostatní nápisy jsou v angličtině (Iron walker, Made in Germany).

Já si teda i po shlédnutí toho poučného videa myslím, že je to skutečně tourbillon a ne karusel. Pán ve videu říkal, že tourbillon se vyznačuje mimo jiné pevným (nepohyblivým) ozubeným kolem, a to v tomhle strojku evidentně je, viz např zde. Jestli je setrvačka umístěna centrálně, to není rozhodující.

Nebýt té lunety, která je nejen ošklivá, ale taky nesmyslná, byly by pěkné. Dýnko je dokonce moc pěkné.

Pěkný docela jsou, ale nějak tam nevidím ten odkaz na Bonda. Snad kromě toho Q, což je ale odkaz dost nepřímý a sám o sobě nepochopitelný. Ale třeba mi nějaký detail uniká nebo je něco na dýnku.

Mě se právě ty indexy ve tvraru kapky nelíbí. Jsou hrozně výrazné a člověk pak skoro nevnímá nic jiného. A ještě v kombinaci s těmi ručičkami, ty jsou k tomu jak pěst na oko - není na nich nic oblého, ani nemají lesklý okraj. Ocel z lodě je sice zajímavá, ale kromě historky nepřináší žádnou výhodu, na hodinkách se její předosti neuplatní. Jinak ale ty hodinky vypadají celkem fajn, jen bych vyměnil ciferník a ručičky.

Ale to by bylo drahé, vyrábět jiné ručičky nebo dokonce pouzdro. Takhle je zvýšení nákladů nepatrné, a to nejen na samotnou výrobu, ale taky na vývoj limitky. Je to pěkně nízkonákladová limitka, jakou mohou udělat skoro každému na počkání ... a která v podstatě nestojí za pozornost (jiným než těm, jejichž logo je zrovna na ciferníku).

Nároky pro Quartz jsou samozřejmě přísnější, viz třeba web Certina: Maximální povolená odchylka při 23°C je +/- 0,07 vteřin za den; při teplotě 8°C a 38°C je tolerance +/- 0,2 vteřiny; strojky Precidrive? tyto překážky hravě zvládly.

Oslovování 3. osobou množného čísla (tzv. onikání) pocházelo z němčiny a v té samozřejmě nadále trvá.

Mít antireflexní vrstvy pod kyklopem, tety mezi kyklopem a sklem (resp. safírem), je nesmysl, ne? Předpokládám, že kyklop, sklo i použité lepidlo mají podobný index lomu, takže na tomto rozhraní reflexy nevznikají. Antireflexní vrstvy mezi kyklopem a sklem pak mohou napáchat víc škody než užitku.

Mohu doporučit i tohoto vietnamského prodejce.

Ano, taková tlačítka se u nás prodávají (třeba v GM Electronic) a povolené napětí mají 50 V DC. A LED mívá z závěrném směru maximální povolené (resp. průrazné) napětí 5 V. Dále zařízení s dvoužilovým kabelem má mít dvojitou nebo zesílenou izolaci. Samozřejmě to i takhle nějak funguje a použít se to dá, ale o bezpečnosti se nedá moc mluvit, natož o splňování zde platných norem a právu nést označení CE. Že je někdo schopen zbastlit nebo nouzově použít něco ještě mnohem nebezpečnějšího, to není žádná omluva pro komerčně prodávaný výrobek. A některých nabíječek se taky bojím, to je pravda. Z vyprávění znám třeba případ nabíječky, která měla výstup galvanicky spojený se sítí. Odnesl to naštěstí jen telefon, ne uživatel.

Manželka nosila hodinky (Tissot) se zlatým PVD léta a nijak viditelně ošoupané nebyly. Já bych se toho nebál. Dřív než povrch odešel strojek, 20 let tedy nedal, ale minimálně 10 jo.

Já hlasuju pro Hamilton. Mido se mi zdají přeplácané. Navíc by mi hrozně vadilo, že minutová stupnice není u špičky minutové ručky, ale zcela nesmyslně u hodinové.

Takový hybrid podle mě nemůže nikdy spojit výhody obojího, naopak spojí vždy jen nevýhody: - Kouzlo mechanických hodinek spočívá v tom, že jsou výhradně mechanické, prosté jakékoliv elektroniky. O to hybrid přijde. - Předností elektronických hodinek je mimo jiné přesnost a bezúdržbovost. Tu hybrid jako celek mít nebude. Zkrátka mi takové spojení přijde nesmyslné, něco jako kalkulačka přidělaná ke kuličkovému počítadlu. Snad ani nelze mluvit o hybridu, protože ty dvě části spolu nijak nespolupracují, jsou to dvě samostatné věci umístěné v jednom pouzdře. Za optimální hybrid mezi elektronikou a mechanikou ve světě hodinek považuju klasické quartzky - zobrazení je mechanické, měření času elektronické. Tam to opravdu spojuje výhody.

Omlouvám se za tento poněkud rýpavý příspěvek, ale čtu to už po několikáté a už mi to nedá. Vždycky se divím, proč lubrikujete mazivem. Měl jsem za to, že mazivem se maže a lubrikantem lubrikuje. A ani není třeba explicitně psát, čím se to dělá, protože to je jaksi samo sebou, že se maže mazivem a lubrikuje lubrikantem. Formulace "lubrikovat mazivem" mi přijde strašně divná. Taková snaha, aby to za každou cenu znělo hrozně odborně. Nechci nijak snižovat vaši hodinářskou práci, které si vážím, moje poznámka se týká čistě její slovní prezentace.

Jak by se mohla vlhkost uzavřená v hodinkách srazit při zahřátí hodinek? Při ochlazení snad, ale při zahřátí?

Ještě tak ty motorky, to vyžaduje aspoň nějakou invenci, ale obložit cosi celými hodinovými strojky nebo je zalít do průhledné hmoty, to považuju za barbarství.

Zřejmě jde o vlašský ořech vyrostlý na Valašsku.

Tahle aproximace se rozejde o den asi za 7 let, jestli se nepletu. Jistě to lze aproximovat i (nekonečně) mnoha jinými zlomky, více či méně přesně. A záleží na výrobci, jakou aproximaci si vybere, resp. jak složité se mu chce dělat převodové soukolí. Zajímavé by bylo zjistit, jakou aproximaci použili ti dva zmiňovaní výrobci.