-
Příspěvky
1 335 -
Registrace
-
Přítomen
Vše od uživatele Georgeisin
-
To odstranění vložky mi vlilo novou krev do žil, mám je na ruce pár dní bez lunety, takový punk, líbí se mi to . Nechám to tak, nepotápím se, tak co už. Kamrád se mi včera nabídnul, že by mi vyzkoušel vysoustružit dřevěnou vložku, byla by to správná úchylárna.
-
Tak jsem se k tomu konečně dostal, později než jsem předpokládal, protože mě mezitím přestali bavit , ale podělím se o řekl bych velmi elegantní sundání lunety. Návody z netu jsou opravdu mimo. 20-ti minutová teplá koupel s hodinkami. Luneta (vložka tedy) je po ní pohyblivá ze strany na stranu po zatlačení palci. Jedno podrejpnutí břitem z metličky mixéru a vyrhnula se ven jak po másle. Teď už jen objednat nějakou jinou.
-
Jestli je dávala do kupy ta buchta na videu s nosní naušnicí, tak paráda. Lehce exotické, nápadité a pěkné provedené ze všech stran se zdá. Zas za 50 to není tak mimo s tou krásnou strojovnou.
-
Jak píše Straspol, přímo báječné. Ale to bychom museli přidat jednu kolonku, kdo by je bral nad 25k .
-
Jo jo, je to s manželkama těžký. Do ženský a do melouna nevidíš.
-
Díky! Nechci bejt přehnaně sebevědomý, ale myslel jsem si, že před sundáním snad každýho napadne namočit je do horký, hodně teplý, vody, aby lepidlo povolilo. Účel světí prostředky, povedlo se mu to, já bych na to bez shléhnutí jiných návodů šel jinak. Nechal je v teplé vodě půl hoďky a to lepidlo musí být jak žvějka, věřím. V sauně by to mohlo jít, ale tam se to blbě točí na kameru . Mimochodem, proběhla tu u někoho se steinama sauna?
-
Kluci, než budu hledat návody, výměna lunety doma je vpohodě, dělal jste někdo? Nějaký spolehlivý návod. Předpokládám, že to těžké nebude. Díky Edit: vložky samozřejmě.
-
Malinko se opravím ještě s lumiscencí, na začátku jsem ráno odečítal, když dne předtím moc světla nepohltily, před pár dny, při celodenním nošení jsem ráno pojal podezření, že až nějak moc dobře svítí, ověřil jsem tedy u Steinhardu a tento model má Superluminovu C3 neproti C1 u kalsických eceánů anebo Vintage GMT třeba. Svítí dobře, prostě, hanil jsem je falešně.
-
To by bylo, bronzový PSII s nerez dýnkem, ty bych chtěl. Kdyby měly ještě bronzovou lunetu, to bychom se nedoplatili asi, bylo by to pěkný, asi. Asi určitě.
-
Jen pro informaci, odkud se čerpalo. Už jen z jedné fotky je zřejmě, že čistě po stránce provedení, je meta originálu hodně vzdálená. Když dva dělají totéž, není to totéž. Zdroj fotky: http://www.luxuryswatches.com/
-
Vážení, udělal-li jsem omyl při objednání modelu Invicta, který se odkazuje na submariner design, bylo to dobré minimálně v tom, ujasnit si, zda bych takto vypadající hodinky v dotaženějším stavu mohl nosit, z toho mi vyšlo, že ano. Proto jsem sáhnul po tomto kousku. Uvažoval jsem ještě nad koupí Davosa Ternos vintage, 40 mm, rozhodnula však má osobní návštěva Chronoshopu, kam jsem původně jel s převažujícím pocitem, že si možná odvezu bronzovky Ocean one, které jsem také jako první zkoušel. Bronzovky se povedly, opravdu se mi líbí, jenže na mé hubené ruce přece jen ?září? do světa víc než je zdrávo, rozumějte byly mi velké. Při střídání hodinek jsem přešel od bronzovek ke klasickým Ocean one s keramikou, ty mi přišli logicky fádnější než bronzovky, navíc keramická luneta a její provedení se mi nelíbí, kyklopy nemusím a navíc na těchto konkrétních hodinkách byl nalepen nakřivo. Ocean one GMT vypadaly s barevnými lunetami velmi pěkně, avšak hra barev jim dodává výraznou tvář a mě lákalo spíše něco decentního, pokud se to tak vůbec v oblasti diver hodinek 42+ dá nazvat. Posun k PVD modelům mi ukázal cestu. Černé Ocean one v porovnání s bronzovkami i ocelovými bratříčky působí subtilněji, černá pohlcuje světlo a krásně velikost hodinek maskuje, takže jsem zjistil, že i já s hubenou rukou můžu nosit model ve 42 mm. Bylo jasné, že toho dne z Chronoshopu neodjedu s prázdnou. Než hodinky stručně popíšu, přece jen, zkusím se vyjádřit ke kopírování. Já stále věřím v to, že za hodinkami Rolex je víc než jen design, rozumějte excelentní zpracování, inhouse, uchovatel hodnoty a často zřejmě reprezentuje i sociální status, ne u všech jeho nositelů samozřejmě. Rolex vymyslel design, který se rozletěl do světa a prodává mnoho značek v mnoha podobách. Jeli něco geniálně vymyšlené a pro lidi užitečné, hezké...proč váhat s nasazením, navíc, pokud je právní stránka věci přející. Nemyslím si, že by fanoušci Rolexu museli být nerudní, s Ocean one si kupujete jen malý kousek aury Rolex, jistě těžko srovnatelný s vlastnictvím originálu. Submarinery jsem si v reálu již prohlédl, budu upřímný, toužím po nich, doba a finanční pododa doma na jejich koupi ještě nenazrála. Utrápený z faktu, že kopírují něco, můžu být jen pro své členství v této komunitě, každému jinému je to putna. Tah ? masivní 22mm široký s perfektně provedenou PVD úpravou. Tolik černé pohromadě však působí brutálně, dle mého jsou na tahu magnetem pro oči a já bych o nich rád spíše nenápadnost. Ještě v chronoshopu proběhlo nasazení Di-modell řemenu ale Hirch Carbon, není špatný, ale aktuálně jsou na obyčejné gumě a celkem mi k nim sedí. Také mít na roce 190g vs 103g je rozdíl. Luneta ? má 42 mm a plechovou vložku, je lesklá, bohužel, zde bych do budoucna, pokud je neprodám, viděl rád nějakou alternativu, moc se leskne a působí laciným dojmem. Její chod je však skvělý, tuhý, vydávající uchu lahodící zvuk, jednosměrný. Perla na 12, snesl bych ji menší, je pravděpodobné, že jí někde brzo urazím. Grip má výtečný. Sklo ? vypuoklý safír, rozhodně lepší volba než plochý. Vnitřní strana skla je potažena antireflexní vrstvou. Sklo vrací modrý odlesk, viz. fotky. Bez kyklopa je to ideální, na datum vidím a nic na hodinkách nepřekáží. Cifr ? matná čerň, nic co by stálo za rozepisování se, lumi indexy a kolem nich bílé orámování. Svítivost není z nejlepších, ale odečet času ráno se daří. Ručky jsou leštěné a velmi ploché, snad jen vteřinovka dává u svého lumibodu pocit určité hloubky materiálu, hodinová a minutová na mě působí levně. Inverzní datumové věnce mám rád, zabít PVD model bílou datumkou se naštěstí nepovedlo. Pouzdro ? Luneta má sice 42, ale přesahuje přes okraje pouzdra, takže pouzdro samotné má cca 40 mm. Tvarem však dobře sedne i na hubené zápěstí. Lug to lug by mohl být o fous menší, 50 mm je až moc, na gumě jsou zřetelné poměrně velké mezery mezi pouzdrem a právě řemenem. Provedení PVD potahu je však příkladné, nenašel jsem jedinou vadu. Korunka je šroubovací, po uvolnění ze závitu mi trochu vadí její až moc lehký chod, nepůsobí rozhodně fortelně. Její menší velikost však vítám, nedělá otlaky do ruky. Dýnko s gravírováním, no, hloubku moc nemá, ale budiž, kupujeme za levno. Motiv bojovníka je povedený. Černý look z dálky může působit "hračkovitě", evokujíce plastové hodinky, s tím ale nic nenaděláte. Přesnost neřeším, jdou cca přesně, ETA 2824 šlape jako v milionech jiných hodinek. Bazénový test proběhl včera ve 3m, ještě mám v teoretické rovině 297m k dobru . Krabička, ve které jsou dodány, vzhlíží kvalitně. I PVD model ve 44 mm vystavený v Chronoshopu působí atraktivně, pokud bych byl nadřenej dřevorubec, určitě bych si je pořídíl, navíc, když mají velmi pohodlnou výšku, 13,6mm. Squale Atmos blue byl můj poslední model, co jsem na prodejně vyzkoušel, wow, působí jako menší hodinky, ale velmi hluboký pohled přes okraj lunety na modrý cifr je návykový, rovněž úprava pouzdra a schovaná korunka, skvělé! Pro hubeňoury jsou PVD modely cesta, jak mít velké hodinky, když už mnohdy není z menších na výběr, umí rafinovaně klamat tělem. Díky, Jirka
-
Jsem vožralej, takže UP.
-
Ty máš stejné černochy? Koukal jsem, že dřív se dělaly s kyklopem a bílou datumkou.
-
Di-modell černý 22/18, ala Hirsch Carbon, dočasná varianta než seženu něco pěkného s PVD sponou. Štein dělá nejmenší PVD sponu ve 22, ale já mám rád, když se řemen zužuje. Můžu srovnat, Carbona jsem dlouho nosil, přijde mi zpracováním výrazně lepší než Di-modell, ve vodě fungoval parádně.
-
Výhodou té černé je, že je dělá opticky nemší než ocel nebo bronz, což vítám, 42 je na mě až až. Z dálky můžou připomínat takové plasťáky, ta černá evokuje plast, nevýhoda. Ospustil bych si u nich lesklou lunetu, moc září...taky šly z tahu, v té černé na tahu působí moc brutálně. Jinak jsou dobrý, Rolex je navrhnul dobře.
-
-
Tak Invicty už jsou prodaný, díru po nich jsem zalepil ve stejném stylu, ale lepším provedení. Jsou povedené, vyčetl bych jim jen moc lesklou lunetu a 42 mm, 40 by bylo lepší.
-
Já 9015 ctku mám a jsem s ní spokojen, neumím říci, zda sahá Sellitě SW200 po kotníky či ne. Jediná nevýhoda, která se u ní uvádí je hlučný rotor, má jednosměrný nátah. Ale to mně se právě líbí, ten kovový zvuk jak klouže ve směru, kde mu není kladen odpor nátahu, to je paráda, panečku. Fotky Tisell vypadají slibně, to je bez diskuze.
-
5540 x 1,045 (clo) = 5789, já platil u DHL expres za procelní 400 nobo tak nějak. Takže jseš na 6,2k, pokud nebudou chtít něco za poštu. Oproti Steinhardu seš o cca 4k dole. Ale co si budeme povídat, bez možnosti prakticky realizovat záruku, tedy můžeš, ale náklady na dopravu to neuměrně prodraží. No a druhá věc je kvalita zpracování, věříme, že bude stejná...já tedy ne, uznávám ale, to by se muselo porovnat. Včera jsem nakupoval v chronoshopu a je fakt, že i u Štainů se najdou nedotažené detaily. Jejich pozdější likvidita je také diskutabilní.
-
To už je na zvážení, 200 doláčů + DPH + clo + poplatek za proclení, hodně blízko Šteinů ocean one. Ty mají nevýhodu 42 mm a jen plechové vložky, ale přece detaily budou, věřím, lépe zpracované. Tah jistě nebude mít plné koncovky nebo? Spona vypadá také šmejdsky. Jinak fotka z anfasu slibuje dobrou kvalitu. Pokud by se vešli do 150 dolarů, to by byla jiná, do 150 jsou bez cla.
-
Notypičo
-
No tak ty se fakt povedly, MIDO umí zaujmout, gratuluji! Zrovna brouzdám po MIDO stránkách, je tam toho více zajímavého, no ale tyto tam nevidím.
-
Tak bylo na čase svézt se na módní vlně bronzu. Ať mají generace po nás za velký prachy co shánět do sbírky. 42 průměr OK, lug to lug trochu zarazí, ale na větší ruce ostudu jistě neudělají. Na fotce vypadají sympaticky, DLC detaily jako korunka, stěžejky, dýnko dobrý! Nápis orlík z boku se mi taky líbí. Kluci, jak se přivádí bronz do původního stavu, tedy jak se ta patina trhá dolů?