Corvus corone corone

Novinka z moravského minipivovaru Theodor - NEIPA 14. A jako vždy u těchto miniproducentů nikde žádné informace, zřejmě úplná novinka, ale on ibten jejich web je jen jediná stránka s pár fotkami starší produkce a velmi povšechným popisem . Naštěstí aspoň měli na víčku od sudu potřebné údaje, takže 14%EPM a 5,8% alk. Chuťově velmi zdařilé, citrusové s lehce susším charakterem a mírnou hořkostí. Žádná přepíčenina s ulítlým hopburnem.

Tak Pivní zastávka je spolu s Pivní rozmanitostí asi nejlevnější místo, kde si jde v Praze dát špičková piva. Automat Matuška je podnik úplně jiné kategorie, má dvě podlaží a každé je 3 - 4x větší než tyhle malé pivotéky, které navíc nejsou v centru. Takže nájmy budou sakra o něčem jiném. Navíc i tady v těch pivotékách není problém pít piva za mnohem vyšší ceny, zejména z lahví a plechovek (ale i na čepu). Matuška tuhle cenovou politiku razí od samého začátku - má většinu piv za stejnou cenu, za stejnou cenu je výčepní desítka i svrchní sedmnáctka (některá z Raket). Dražší bývají jen stařené speciality nebo "piva, co frčí" (všelijaké ty módní pastry soury, DDH NEIPA, kyseláče a hlavně právě ta barikovaná piva, která často bývají jen v lahvích za 300 - 500 Kč). U Dvou kohoutů byl před Vánocemi celosladový Hellcat za stejnou cenu, co desítka . To samé bývá skvělé High Voltage. Jsou to skvělá piva a nelituju ani koruny. Navíc výčepní technologie v Automatu a hlavně u Dvou kohoutů je prvotřídní (to, co mají u Kohoutů, nemá u nás nikdo jiný a i v Evropě by se těžko hledalo srovnatelné řešení).

Letošní verze se jmenuje Blaubeer Germknodel a pachatelem je jeden z nejlepších českých minipivovarů - Zichovec. Stylem je to Bock, stupňovitost je 17° PLATO (17% EPM), ve složení je mj. i vanilka, mák a místo loňských švestek letošní borůvky. Pitelnost je skvělá, ale šrajtofle pláče (0,5l za 80 Kč na asi nejlevnějším místě v Praze).

No bodejť . Jsem tam každý týden (pracuji pár minut chůze odtud).

Jeden pozdrav ze Schladmingu .

Upřednostňujete raději těžší a pevnější kovové hole nebo lehké a křehčí karbonové? Kovové se ohnou, karbonové se rovnou zlomí... Což? Já mám karbonky, jak fofrklacky na pěší turistiku (Salewa), tak i na běžky (Leki). Hlavně ty běžkové už dostaly při několika držkopádech pěkně zabrat a jednou se pamatuju, že jsem vlít do hlubokého sněhu vedle stopy a ve snaze se nezabít jsem tu hůlku prohnul tak, že nepraskla asi jen silou vůle. To bych vůbec nevěřil, že tohle dokáže karbonka přežít. Ale on si to výrobce nenechá královsky platit jen tak .

Výborná spodně i svrchně kvašená piva z karlínského minipivovaru Dva kohouti.

Včerejší oběd .

Tak jedna tématická .

Ať si každý pije, co chce a co mu chutná, proti tomu samozřejmě nic. Mě na tom štve ta zlodějna - vyrábí to průmyslová velkochemička s maximálními úspornými metodami, není v tom skoro žádný slad ani chmel a půllitrová plechovka stojí cca 30 kaček. Tedy stejně, jako plechovka Prazdroje, který je přes všechny výhrady přece jen jinde (byť jde o stejného výrobce). A nefiltrovanej umí bejt sakra dobrej, když nepokazej várku. Jasně, většina půllitrových plechovek z českých rukodělných (craftových) minipivovarů stojí minimálně trojnásobek a plechovky kolem 150 Kč nejsou žádnou výjimkou (a leckteré okrajové styly jsou ještě mnohem dražší) - ale ta piva jsou taky sakra o něčem jiném. A to ani nezmiňuji blízkou zahraniční produkci (Belgie, Holandsko, Skandinávie, Pobaltské republiky, Polsko, Rumunsko (!), Bulharsko (!)).

Jo a k těm posledním fotkám mi dovolte trochu osvěty. Když tedy pominu tu část pivní kultury, která předurčuje tvar a druh pivního skla pro určité pivní styly (což samozřejmě můžeme brát jako snobismus - ale ono to mnohdy má svou podstatu), tak když už fotíte pivo ve skle, snažte se sklenici před nalitím piva umýt. Obecně má pivo přijít do vychlazeného a mokrého skla, které je před nalitím umyto pouze k tomuto účelu vyhrazenou houbičkou. To má své důvody: 1) Zejména u ležáku nedojde k nežádoucímu zvýšení teploty piva (u svrchně kvašených piv naopak můžeme sklenici trochu předehřát, tam je konzumační teplota vyšší). 2) Na stěně sklenice nebudou ty bublinky. Ty totiž značí nečistotu na skle - pokud je sklo opravdu čisté, bublinky CO2 se nemají na čem utvořit. Nejhorší je teplá sklenice, která ležela kdesi ve skříňce nebo nedejpámbu na poličce a celou dobu se do ní prášilo. Když něco takového vidím v hospodě, jdu raději jinam. Jenže ono nestačí tu sklenici jen vypláchnout, protože mastnota a prach se ze stěny sklenice hned tak nedostanou. Všimněte si, že tam, kde se o sklo opravdu starají, mají speciální malé myčky a pokud nemají dřez, plný vody, ve které jsou uložené již umyté sklenice (ideální, leč drahé řešení), tak sklo umývají po použití (sprška, pak vedle kartáč s pivní chemií a znovu sprška) a ještě to stejně vezmou před dalším použitím. A proč samostatná houbička doma? Pivní sklo se nesmí mýt běžnými odmašťovači typu Jar, protože ze sklenice ho hned tak nesmyjete (jakkoliv si myslíte, že ano) a pivo pak ztrácí pěnu, která ještě navíc nevypadá nejlépe. Pro mytí pivního skla se dají koupit speciální přípravky (třeba populární Šenkýřka). Ale i když byste doma myli sklo jen houbičkou bez jakékoliv chemie, tak byste neměli používat tu na mytí ostatního nádobí - riskujete přenesení mastnoty nebo naopak odmašťovače na sklenici. A nakonec taková finta - občas se stane, že nejsou úplně ideální podmínky a bublinky se na skle utvoří. Ale existuje účinná metoda, jak se jich rychle zbavit - i když to obvykle pomůže jen na chvilku a je nutno postup zopakovat. Stačí sklenicí přiměřeně klepnout třeba o kuchyňskou linku nebo o stůl - ale doporučuji si tam položit nějaký složený hadřík nebo tak něco - abyste nerozbili sklenici s pivem nebo nezpůsobili škody na desce. Po (opakovaném) klepnutí se bublinky odtrhnou a vyjedou nahoru. Ale taky záleží na použitém duhu skla - tlustostěnný krýgl vydrží mnohem víc, než tenkostěnky na svrchňáky nebo třeba poháry na silná belgická piva. Tak opatrně. Dej Bůh štěstí (a ne pěstí) :-).

Jistě, definice hovoří, z čeho má být nápoj složen a jak má být vyroben, aby se mohl legálně označovat jako pivo. A jakkoliv drtivá většina už jen základních pivních stylů (kterých je cca 100) pivo, jak si jej představuje český "pivař", připomíná jen z části, případně vůbec, tak je nutno kromě subjektivních chuťových vjemů (chutná x nechutná) rozlišovat i hodnotu, kterou zákazník za své peníze dostane. A tady u toho "moderního nápoje evropského typu" toho opravdu nedostane mnoho... Zkusil jsem to z lahve i ze sudu a opravdu nejsem cílovka této produkce. Což ostatně platí i pro ten máslový Prazdroj.

Taky bych to viděl na objednání předem. Třeba v aplikaci Liftago se dá zadat požadavek "větší zavazadlo", ale přeci jen lyžařská výbava pro dva lidi na více dní už je dost specifická záležitost, zejména pokud máte dlouhé lyže. A ne každý řidič bude ochotný riskovat poškození interiéru od hran a vázání a navíc ještě porušovat dopravní předpisy tím, že bude uvnitř vozidla smluvní přepravy převážet spolu s osobami nezajištěný nebezpečný náklad (btw. třeba v Rakousku za to při kontrole hrozí pokuta až 12 tisíc kaček v přepočtu). Takže ti třeba seženou někoho s malou dodávkou typu VW Transporter.

Nazývat tenhle podivný produkt plzeňského Prazdroje pivem je hodně velký entuziasmus. Žbrďola je to pravé slovo. Hodinky máš ale pěkný .

Hustý!

Motorola je ta žlutočerná s krátkou anténou. To je outdoorový model, takže snese i nějakou tu nepohodu. Pak dělají podobnou, ale úplně vodotěsnou, co umí plavat na hladině. Ale já jsem suchozemská krysa . Na vysílání ve skupině je to dobré rádio, na lov dálkových spojení moc ne. Na to mám právě to japonské Alinco.

Tady zrovna dvě vysílačky - jedna je čistokrevná PMR446 (Motorola T82E) pro komunikaci s manželkou (má tu samou), když jsme někde mimo dosah GSM, případně je třeba něco řešit rychle. S těmi se dá legálně vysílat skoro po celé Evropě. Ta druhá je radioamatérská UHF stanice Alinco DJ-A446G (po odblokování umí pracovat od 400 do 470 MHz). Tu mám pro komunikaci s ostatními operátory v okolí - na horách není problém spojení na stovky kilometrů i takhle z ruky.

Jj. A dávali k tomu tvrdý transportní pouzdro. S tímhle novým už můžeš i na noční ježdění.

Ten štít je JULBO SNIPER EVO L RA 0-4 HC Uni. Teda tohle je letošní (možná loňský) model, co se tady u nás prodává třeba v Rockpointu. Já mám předchozí model. Btw. s Julbo brejlí jezdí mj. naše nebo francouzská biatlonová repre.

Peltonen s nanogripem mám už asi 4 roky, ale moc naježděno ty lyže nemaj (výrobce udává funkčnost skluznice do 4000 km), takže jsem v klidu . Co jim vůbec nevoní, je čerstvý sníh (nejhorší snad je sněžení) při teplotách kolem nuly. To musej bejt nastříkaný fest a předem - a stejně mají tendenci namrzat, bo za těchto podmínek se podstata fungování nanoskluznice obrací proti lyžaři. A aspoň ty moje jsou hodně náchylné na kvalitu sněhu - pokud člověk sjíždí kopec, kde se od stromů rychle střídá světlo a stín, je třeba být maximálně ve střehu, bo na sluníčku brzda a ve stínu vyrazí vpřed. A ta cukatůra dokáže nemile překvapit. Ale jinak klady zdaleka převažují - sice z kopce tolik neletí, jako manželky nudle na bruslení, ale aspoň si po cestě nerozbiju hubu a nemusím pořád brzdit jako ona . Do kopce kolikrát jdu (jedu) rovně i tam, kde ostatní stromečkují - a lyže pořád drží. Jen jsem se musel naučit dostat lyže před odrazem na moment do klidu, aby se skluznice stačila přilepit ke sněhu. Jiný běžky už ani nechci, ale při mém ročním nájezdu mi tyhle už vydrží až do konce, pokud je někde nezlámu . Fotka je z roku 2023 ze šumavského Březníku. Akorát ty lyže zrovna vidět nejsou. Jo a jsem starej, tlustej a línej, to zas vidět je . Btw. ten fotochromatickej odklopnej štít zachránil manželce ksichtík, když jednou vjela na holý asfalt (ve stínu, nebylo to moc vidět a na ledu před tím už nestačila zastavit). Šla rovnou na čenich, ale měla stejný štít a výrobce garantuje odolnost vůči 7mm projektilu, pohybujícímu se v rychlosti 160 km/h. Takže místo nosem křápla do asfaltu tím štítem - který to nejen že přežil, ale má jen malý škrábanec v místě toho kontaktu. Sice to stojí majlant, ale za ty prachy to stojí. A letošní model má, koukám, plný rozsah propustnosti (kat. 0-4), já mám ještě starší 1-3...

Ne, když pominu, že je to dobrá základna pro výlety na běžkách - třeba do pivovaru na Friesovkách. Já jen, jestli ta tvá chalupa nejni tam nahoře, že bys znal jednoho kamaráda... Apropos, jezdí tu ve skupině taky někdo na běžkách? Já ještě občas jo, ale buď nejni sníh nebo nejni čas (nebo oboje dohromady). A co si budem, to první běžkování v sezóně je vždycky trochu boj, než si člověk zvykne na ty vachrlatý lyžičky .

Aha, tak to nic. Já jen kdybys to znal tam nahoře...

Černý důl? Tak to určitě znáš Böhnischovy boudy, že?

Fuerst Wiacek (Berlín) ve spolupráci s Lervig (Stavanger - Norsko) - Grandma's Recipe (Imperial stout, 11% ABV, stupňovitost odhadem cca 24 - 26° PLATO). Tohle je takový jemný, uhlazený a tichý zabiják. Ve složení má mj. oříšky a vanilku. Německo - norská spolupráce tu vyústila ve skvost, jakých u nás moc nepotkáte. Kakao, oříšková čokoláda, vanilková sladkost, struktura hlaďounká a jemná, jak pučící dívčí ňadra. Alkohol je hezky ukrytý, ale trochu o sobě vědět dává hřejivostí (bodejť, když je ho tam tolik). Tělo je příkladně plné, přesto není vyznění těžké. Ideální pivo na ucucávání na houpacím křesle u krbu, před kterým leží na tygří kůži nádherná nahá žena. Cena je odpovídající - 0,3l za 179,- Kč inflačních. V kase naceněno po deckách, takže je možno si dát klidně 0,2l nebo 0,1l - u těchto piv to bývá dobrým zvyke (zde 0,1l za 79 kaček, takže 0,3l se vyplatí! )

Ārpus Brewing Co. (Lotyšsko) - 7 Years Anniversary Bloody Mary Smoothie Sour Ale (6% ABV) Tohle je teda hodně velký extrém, ale co čekat od těch šílených Lotyšů a navíc když jde o tomato gose . Pěkně pálivé po tabascu, k tomu worchester, rajčata, sůl, citrusy, husté je to jako kečup - nechápu, jak tohle může projít výčepní jehlou. Brutalita. Pivo, jak si ho u nás představujeme, v tom nehledejte - žádné nenajdete . U nás tenhle styl zkoušel Matuška i Zichovec (mě osobně víc oslovila ta verze od Matušky), ale tohle je úplně jinde - to už je level "šílenství" . Dávám 4,75 / 5.