šíma

Hlavně že zachránil řemen, hodinky vem čert. Při všech ostatních metodách řemen zařve...

Otevírám skoro po roce svoje vlákno, abych doplnil získané zkušenosti s kyklopem. Vznesl jsem dotaz do ateliéru K+M, kde mi bylo sděleno, že za nalepení lupy chtějí 600 Kč jen za práci. Zdálo se mi to dost, hoši obecně nejsou nejlevnější, tak jsem se pustil do vlastních pokusů. Lupu z minerálního skla jsem za cca 100 Kč koupil na eBay a zkoušel to nejdřív lepit vteřiňákem. Celkem to šlo, ale vždycky mi tam nakonec zůstala nějaká mikroskopická bublinka, takže se stalo co se muselo stát, že při třetím sundávání jsem kousek lupy uštípl a tím jsem skončil. Hodinkám jsem naštěstí neublížil. Minulý měsíc jsem řešil s panem Frýdlem (hodinář z Prahy) nějaké řemeny a zeptal jsem se taky na nalepení lupy. Cena už byla o něčem jiném, 300 Kč práce + materiál. Tak jsem to hned vyzkoušel na svých Airmanech. Cena i provedení je OK, jen ta lupa moc nezvětšuje, odhaduji to jen asi tak o 50%. Chce to nejdřív vyzkoušet na sucho, případně mít nějakou svoji dostatečně zvětšující lupu z jiného zdroje. Určitě tu záleží na mezeře mezi ciferníkem a sklíčkem konkrétních hodinek. Nicméně pana Frýdla doporučuji.

Pan Ovčáček je mistr i na česká přísloví. Tuhle v rádiu chtěl říct že "kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde" a v jeho provedení to znělo že "kdo chce hledat hůl, psa si vždycky najde". Mladá redaktorka ale stejně věděla kulový, tak se to v pohodě zapadlo mezi další slinty...

Dostaly se mi do ruky hodinky, jejichž pásek má v otvorech pro stěžejky zřejmě nějaké tvrdé trubičky a absolutně nejde zmáčknout vystěžejkovačem. Jak se dá takový pásek demontovat, to se musí vylomit stěžejky, nebo co, nic jiného mě opravdu nenapadá! Setkal se s tím někdo..?

Obrovská pochvala Koscomu za vstřícný přístup při řešení mého problému s dnes došlými novými hodinkami Union Glashütte, které měly obrovskou odchylku do plusu, cca 4 minuty za hodinu. Servisní technik bleskově odhalil zřejmě transportem překřížený vlásek a na počkání toto opravil. Když si představím že bych hodinky posílal na výměnu, je mi z toho ještě teď mdlo. Takže díky Koscome, nejen krásné a důstojné prostředí prodejny, ale i kvalifikovaný a ochotný personál. Tak to má být.

Pozoruji, že bych tu snad objevil i nějaké bývalé spolubojovníky. Já nastoupil na podzim 1980 do Litoměřických Jiříkových kasáren - útvar 6174 Poddůstojnická škola a po jejím ukončení útvar 3524 - radiový odposlech na krátkých vlnách. Pracoviště Trnovany, měl jsem přezdívky Šimi, Šinki, Šiki. Byla to rachota držet 24. hodinový provoz (šestihodinové směny často jen ve třech lidech), ale bylo to placené 0,80 Kč/hod. a svým způsobem i zábava. Posledních pár měsíců jsem uhrál úlevu od kanad (modří vědí) a poslouchal jsem už jen polní poštu v normálním denním režimu. Končil jsem na podzim 1982.

Mě si líbí moc, podoba s Junghans Meister a dalšími je zjevná, ale je to spíš styl, takže možnosti vymyslet něco nového a převratného jsou poměrně nízké a v rámci zachování stylu i do jisté míry nežádoucí. Plastové vypouklé sklo evokuje dobu, žádná lumi, průměr pod 40 mm. Černá datumovka na černém ciferníku je spíš moderní záležitost, na vintage hodinkách se vyskytuje minimálně. Ta Miyota vypadá nakonec ještě docela dobře (v porovnání se základním strojkem 8215, který je dosti "ekelhaft"), průhled je zkrátka znamení doby a na hladké plné zadní víčko s minimem nápisů zřejmě není v tuto chvíli politická vůle (i když Ickler je umí). Z fotek to není úplně dobře vidět, ale zdá se, že pouzdro je broušené, což pro společenské hodinky nepovažuji za optimální, sem patří lesk jako blesk. Co se týká ceny, troufl bych si odhadnout, že u takovýchto hodinek bude cena strojku zhruba čtvrtinou jejich celkové ceny a že náhradou ETA / Miyota se ušetří cca 2/3 ceny strojku. Můj odhad ceny je tedy minimálně 450 Eur, spíš víc. Ale jinak palec nahoru.

Je to 8 půlkmitů/s a jeden půlkmit = jedno poskočení ručky. Unitas, Miyota apod. mají pět půlkmitů.

Když ze slova LÁSKA ubereme jedno písmeno a ostatní čtyři změníme, vznikne slovo PIVO, ale to může ještě být náhoda. Když ale ve stejném slově změníme všech pět písmen a jedno písmeno přidáme, vznikne slovo FERNET a to už přece náhoda být nemůže...!

Jenom poznámečku, klasický tikot HW strojku Unitas, budíků apod. je 5 posunů vteřinovky za sekundu (pět tiknutí), Valjoux, ETA 2824 a další mají 8 pohybů a tikání (8x/s) je rychlejší a takové uspěchané.

Já jsem to už samozřejmě dávno zapomněl (pokud jsem to vůbec někdy věděl), ale při letmém pohled do Google by se mi skoro zdálo, že je to správně. Snad nám to nějaký kolega češtinář vysvětlí.

Omlouvám se a prosím admina o zařazení příspěvku do rubriky "Recenze obchodů", nebo jinam na vhodné místo. Šíma

Včera jsem procházel OC Smíchov a jda (ty voe přechodník) kolem butiku IL Vendoro jsem koutkem oka zahlédl vitrínu s nápisem B-Uhr. To jsem nemohl nechat bez povšimnutí, ale už když jsem se blížil k vystavené kolekci, bylo mi jasné odkud fouká vítr. Všechny vystavené modely (asi osm kousků) byly evidentně produkty známé čínské značky Parnis, kterými je zaplavený eBay (nejen) a které se nabízejí za ceny cca 80 - 110 USD. Už jsem začal couvat z prodejny, ale prodavačka mi už odemykala vitrínu, tak jsem si jeden kousek nechal ukázat. Zatím co se na mě šklebil ošklivý čínský "Unitas" (foto), poslouchal jsem přednášku o hodinkách vyrobených v Německu a osazených švýcarskými strojky ETA. Bohužel jsem se nechal na chvíli unést situací a poznamenal jsem, že je to přece čistokrevná Čína a že ten strojek se prodává za pár stovek (korun samozřejmě). To jsem neměl dělat, protože se na mě vrhl ještě další prodavač, přednáška o německých hodinkách se švýcarskými strojky pokračovala se zvýšenou intenzitou a jejich pohledy mi dávaly jasně najevo, že mám vypadnout, protože jsem zřejmě utekl z vycházky Bohnického oddělení pro lehčí nevyléčitelné případy a na moje bláboly o čínské produkci tu není nikdo zvědavý. Vzal jsem dráhu a doma se podíval na stánky prodejce www.b-uhr.com. To jsem taky neměl dělat, málem to se mnou seklo, protože první co mě upoutalo byl nápis Glashütte Germany a druhý šok byly ceny, které se tam pohybují v rozsahu 285 - 400 USD. Na české ceny jsem se radši neptal, ale bude to asi to samé v bleděmodrém. Je mi upřímně líto každého zákazníka, který těmto "obchodníkům" sedne na lep a koupí si 4x až 5x předraženou čínskou produkci ve víře, že kupuje německé hodinky se švýcarským strojkem. Prodávat něco za přemrštěné ceny je neetické, ale není to trestné, ale tady se záměrně uvádí zákazník v omyl a podle mě by takového obchodníka měli zavřít až zčerná. Protestuji proti takovým praktikám !!!

Ať je klidně koupí, ale pokud nakonec propadne chronobundusu, půjdou brzy z domu. A nebo, jak je výše uvedeno, vzít jiný model.

W735 jsem měl v černé, modré i bílé, dobře svítí, jsou lépe čitelné než DW290, ale pocitově je to taková hračka, možná to dělá i těch 10-15 g o které jsou lehčí. Za zhruba stejné peníze má DW290 sklo, dvojnásobnou WR, chromová tlačítka a stejnoměrnost luminiscenčního podsvícení mě bere taky trochu víc než LED. A k tomu hrály v celkem slušném bijáku, který se točil v Praze. Já už bych neměnil.

Pozlacené s bílým cifrem na řemeni jsou asi o litr dražší a s černým cifrem ještě o další litr (damozrejmě jak kde). Na jakémsi rakouském shopu Tissot-scs-com jsou za 446 Eur. Možná by jeste trochu slevili. Chce se tomu trochu věnovat.

U nás se slevou cca za 12k v nejlevnější verzi na řemeni, jinak se dají vygooglit i za 10k např. z Itálie.

Ten samý se dá koupit v Praze na Sokolovské (Frýdl) za 450 Kč. Zírám že něco kromě piva u nás může být levnější než venku...

Ještě jsem v rámci upgrade koupil origo plastový řemínek s kovovou přezkou (moje mají plastovou). Na eBay má zajímavý rozsah cen - 180 Kč až 600 Kč. U nás to bude asi něco mezi...

Vono je to pro kancldajving jedno, ale potápky s manuálem jsou IMHO takový trochu kočkopes, kvůli vodotěsnosti by měly mít šroubovací korunku, kterou je ale denně třeba odšroubovat a zase zašroubovat kvůli nátahu (životnost těsnění?) a když je zapomeneš natáhnout a zastaví se někde v hloubce pod vodou, tak to může být problém...

Když v rámci product placementu dostal ve své první Mission Impossible (1996) field agent Ethan Mathew Hunt na ruku digitálky Casio DW 290, jistě netušil, že skoro 19 let od jejich uvedení na trh (prosinec 1995) budou ještě stále celkem běžně k dostání. Mám rád hodinky s příběhem, cena byla mírná, lidová, klik a předevčírem jsem si pro ně zašel na poštu. Tam mi sice trochu spadla čelist, neboť při ceně cca 35 USD a napsané zprávě prodejci do Sigapuru, aby na obálku napsal cenu pod 30 USD jsem automaticky počítal že se vyhnou celníkům, tento mne nevyslyšel a tak jsem byl nucen na poště odevzdat ještě další čtyři stokoruny. DW 290 nejsou G-shock, ale mají některé jejich atributy, především minerální sklo, WR 20 BAR a iluminační podsvětlení displeje. Tím se liší od běžné řady Casio Sport Digital. Překvapilo mě srovnání hmotnosti s pravými G-shock G 2900, neboť hmotnost je přesně stejná - 56 g. Možná mají DW 290 také nějakou kovovou kostřičku, jakou mívají G-shock. Hodinky mají největší šířku 45 mm, na výšku 15 mm a plastový řemínek se postupně zužuje z 23 mm na 19 mm. Spona je plastová. Displej je poměrně malý a čísla tenká, takže čitelnost není úplně ideální, podsvícení je rovnoměrné a intenzivní. Hodinky mají běžné funkce se kterými se u takových digitálek setkáváme. Za pár hodin odlétám na dovolenou na Korfu, tak se se mnou asi hned podívají do světa.

Záběr z dlouho očekávané Myšn Imposibl 5

Zítra mi obecní slouha přinese tuto soupravičku : Ron Botran Anejo Oro 1 l Ron Zacapa Centenario 1 l Prosím o projevy závisti.

Zkus si k tomu klepat nohou.

Dvaadvacítka tentokrát na meši.