Vyhledávání

zajímavý nápad od Citizenu, jsem zvědav na nějaké výsledky měření přesnosti http://www.bulova-accutron.com/en_us/watch/bulova-accutron/calibrator/63B161?utm_source=Social&utm_medium=GC&utm_term=Bulova%20Accutron&utm_content=Calibrator&utm_campaign=Facebook

Dlouho jsem přemýšlel, čím oslavit tisící příspěvek na zdejším váženém fóru. Nové hodinky, které by se nevyskytly v galerii už doma nejsou a tak jsem našel téma, které je zde na fóru zastoupeno velice sporadicky, a to jsou nástěnné hodiny v našich příbytcích. Přidám 3 kousky: 1. Eurochron - mechanika Junghans, DCF 77 2. Seiko sweep second 3. Casio IQ-01 již několik let nevyráběný typ, Casio v podstatě upustilo od výroby nástěnných hodin

Ahoj, dost jsem zde o tomto tématu načetl a zjistil, proto rád předávám dál svá zjištění. Koupil jsem na fóru krásné Prospex. Bývalý majitel mi sdělil, že jdou "podle plotu", proto jsem v den koupě zhruba po dvěstěosmnácté otevřel Chronomag s tím, "že ale teď fakt něco hledám a potřebuju"! Našel jsem mnoho důležitých informací na téma přesnost Seiko a na podtéma (ne)přesnost 6R15. Po dvou dnech zkoušení různých odkládacích poloh, kdy byl rozdíl "za noc" v podstatě marginální (noc na korunce tři minuty, noc na devítce tři minuty dvacet, noc na manželce několik vteřin atd), jsem se rozhodl zajet do Koscom. Tam jsem nechal kousek s líbivou lunetou seřídit a doštelovat. Bylo to lepší, ale furt na nic. Tak jsem dál četl a studoval a zkoušel a zkoumal. Asi to mám. Vzhledem k tomu, že hodinky udělají přes den při běžném nošení cca vteřinu za hodinu, je potřeba je přes noc trochu nakopnout. Zde uvádím součet mých odkládacích poloh. Taková Chronomagorova Kámasútra. - odkládání na sklíčko na dřevěný noční stolek/ + 3 vteřiny za noc - odkládání na sklíčko na útěrku z mikrovlákna kvůli potenciálnímu odření lunety/ 0 vteřin za noc - odkládání na sklíčko na kamenný schod na papírovém ubrousku (kvůli možnému odření)/ + 9 vteřin za noc!!!!! Na kamenném schodu je chlad a to zřejmě strojek potřebuje!!! Úlet, ale funguje. - do mínusu jdou všechny ostatní pozice Podtrženo sečteno je 6R15 náladový pracant (zvládne 50ti hodinovou směnu), kterému musíte věnovat péči, starost, hodiny zkoušení a zkoumání + chlad (kamenný schod). VCello

Vzhledem k mému dlouhodobému testu přesnosti chodu hodinek Casio Rangeman bych se chtěl poptat znalejších: Jak závisí teplota hodinek řízených krystalem, (tedy jak digitálek, tak "quartz") na přesnosti chodu krystalu? Platí např., že čím tepleji, tím pomaleji krystalový oscilátor "kmitá" atp? Co jsem zjistil, tak s vyšší teplotou by se měl krystal "zpomalovat", díky jeho roztažnosti. Zase na druhou stranu jsem se dočetl, (ZDE: http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/28899-presnejsi-quartz/?p=430748) že "...u každého krystalu v hodinkách platí že ZPOMALÍ PŘI KAŽDÉM SNÍŽENÍ NEBO ZVÝŠENÍ TEPLOTY!" To, že zpomalí při zvýšení teploty chápu, ale proč při snížení? A při snížení od jaké hranice? Dočetl jsem se, že lepší hodinky mívají i dva oscilátory s "teplotní kompenzací", ale už jsem nikde nezjistil, jak ta teplotní kompenzace v hodinkách vlastně pracuje. Jde o to, že přes zimu mě dělaly Rangemany naprosto stabilně +0,5 sec/ měsíc, ale teď v létě, kdy jsem s nimi často venku a hodinky se pochopitelně více zahřívají, začaly dělat -1,0 sec/měsíc. Samozřejmě, že je to marginální odchylka, nejde mě o to, abych hodinky dával do trouby či do ledničky kvůli kompenzaci chodu (na to tam je rádio) ale zajímal by mě přesný princip, proč tomu tak je. Takže pokud mě někdo může tohle vysvětlit či jen nasměrovat na nějaké stránky, kde je toto podrobně vysvětleno, budu rád. Díky.

Syn si pořídil hodinky. Automat ETA 2824-2 Elaboré. Sledoval jak přesně hodinky jdou a každá změna ho znepokojovala. Nechal si vysvětlit, čím vším je ovlivněna přesnost chodu mechanických hodinek. Do sledování přesnosti vnesl systém a výsledky průběžně zaznamenává. Jeho postup a výsledky mne zaujaly a myslím si, že by mohly zajímat i ostatní. Ukecal jsem ho, aby svůj postup sepsal: Přesnost hodinek Zajímalo mě, jak působí různé vnější faktory na přesnost chodu hodinek. Začal jsem tedy sbírat data tak, že jsem porovnával čas na hodinkách s časem atomových hodin (podle stránky time.is, viz obrázek) vždy ráno a večer mezi 7. a 8. hodinou. Odchylku jsem si pokaždé zaznamenal do excelovské tabulky spolu s dalšími proměnnými: (1) polohou, ve které byly hodinky odložené na noc, (2) indikátorem, jestli jsem je ráno natáhnul korunkou, (3) indikátorem, jestli jsem je seřizoval a (5) indikátorem, jestli jsem je měl přes den na ruce. Tímto mi vznikla časová řada, která obsahuje vždy dvě pozorování za den, vzdálená od sebe přibližně 12 hodin. Pro časové řady existuje ohromné množství statistických modelů, které dovolují najít vliv každého jednoho pozorovaného faktoru na chod hodinek zvlášť. Jinými slovy, model mi například řekne, jaký vliv má odložení na noc na korunku samo o sobě, očištěné od všech ostatních faktorů. (Technická poznámka: v ideálním případě bych měl hodinky natahovat a odkládat náhodně, abych dostal opravdu ?čisté? výsledky, ale tento přístup není velmi praktický.) Samozřejmě, šlo by sbírat více údajů, například teplotu vzduchu, přesnou délku nošení na ruce, nebo míru natažení, ovšem mé hodinky postrádají ukazatel nátahu, takže takto sofistikovaný model odložím na jindy. Nicméně účinky těchto nepozorovaných faktorů se na chodu hodinek určitě projevují, takže je musím v modelu nějak odfiltrovat. Použil jsem dvě různé techniky pro smazání účinků nepozorovaných proměnných. První, které říkám ?statická?, spočívá v tom, že předpokládám, že tyto faktory jsou přibližně konstantní v rámci jednotlivých dní. Mohou se tedy měnit ze dne na den, ale ne počas dne. Pokud tento předpoklad platí, tak lze veškeré účinky nepozorovaných faktorů smazat takzvaným modelem ?fixních efektů,? a výsledné účinky pozorovaných faktorů budou dokonale očištěny od všeho, co nepozoruji. Jelikož míra natažení a teplota se mohou trochu měnit v rámci dne, pak statický model nemusí filtrovat všechny nepozorované komponenty a výsledky tudíž mohou být částečně kontaminované. Proto jsem odhadnul i druhý, dynamický, model. Zde se účinků nepozorovaných proměnných zbavuji tak, že předpokládám, že současná odchylka chodu závisí na čtyřech předchozích odchylkách (formálně, jde o ARMAX model AR(4) MA(0)). Tudíž, odchylka v pondělí ráno obsahuje ?ozvěnu? odchylek z nedělního večera, nedělního rána, sobotního večera a sobotního rána. Jelikož tyto odchylky v sobě obsahují účinky všech nepozorovaných (i pozorovaných) proměnných, jejich zahrnutí do modelu by mělo zastoupit proměnné relevantní pro chod hodinek, které nepozoruji v datech. Do dynamického modelu jsem zahrnul i den v týdnu, který by měl aproximovat mé různé denní režimy (model fixních efektů dny v týdnu nepotřebuje, jelikož den v týdnu je proměnná, která je v rámci dne konstantní, a tudíž její účinek je odfiltrovaný). Zde jsou výsledky. Oba modely se přibližně shodují na výsledcích, což je povzbudivé. Dynamická verze je schopná vysvětlit 67% odchylek chodu a statická dokonce 75%. Výsledky v tabulce se čtou takto: odložení hodinek na noc na korunku vede k předběhnutí o 1.5 +/- 0.3 vteřiny za den podle dynamického modelu, zatím co dle statického modelu bude odchylka 1.4 +/- 0.3 vteřiny. Toto je čistý účinek polohy, bez dalších vlivů. Z tabulky také vyplývá, že když přes den mám hodinky na ruce, tak ztratí cca 0.8 vteřiny za den. Když je pak odložím na noc na sklo, pak získají 0.6 vteřiny, takže výsledná odchylka bude kolem -0.2 vteřiny za den. Vhodným kombinováním polohy tudíž lze dosáhnout průměrné denní odchylky rovné nule. Za zmínku také stojí, že různé denní režimy vedou k rozdílům v chodu v závislosti na dnu v týdnu (?rychlé? neděle a ?pomalé? středy). Oba modely se shodují, že natažení zrychlí chod hodin, ale nejistota kolem odhadnutého efektu je zatím příliš velká. Je možné, že po sesbírání většího množství dat, se této nejistoty zbavím. (Technická poznámka 2: pro úsporu místa vynechávám všechny rovnice, diskuzi o endogenitě a kolinearitě a nerozebírám metodu odhadu nejistoty.)