Vyhledávání

Obvykle tu bývá zvykem psát recenze na hodinky v zásadě ihned po jejich pořízení. Na to jsem byl v době nákupu svých prvních mechanik příliš líný, a tak jsem se k tomuto kroku rozhodl právě nyní. Za pár dní to totiž bude přesně rok, co jsem tyto hodinky v obchodě poprvé nasadil na ruku a dodnes je v podstatě nesundal. Domnívám se proto, že by tu mohly někoho zajímat zkušenosti s jejich celoročním každodenním užíváním. Koupě hodinek Až do května loňského roku jsem byl výhradním uživatelem quartzových technologií, pominu-li PRIM Sporty v dětství. Má cesta vedla v průběhu let přes klasické digitálky až k - dle mého názoru - jednomu z vrcholů elektronické časomír, hodinkám CITIZEN ProMaster AS4030-59 E. Nabízely však vše, čeho si srdce milovníka moderních technologií může žádat. Rádiové seřizování, solární napájení, kalendář, budík, stopky... K tomu titanové pouzdro i tah včetně silného klenutého safíru s antireflexem. Prostě ideál, který bezchybně slouží svému majiteli a nic za to nechce. A právě poslední zmíněná vlastnost spolu s vlivem tohoto fóra mě asi po dvou letech užívání pohnula k zájmu o mechaniku. Chtěl jsem se o hodinky prostě nějak starat a mechanika k tomu dává spoustu příležitostí. Ještě nějaký týden jsem váhal, až jsem se 6. května 2013 vypravil do ChronoShopu na průzkum. Prohlédnout jsem si chtěl hlavně Steinhart Ocean 1. Jenže ty zrovna na skladě nebyly. Ochotný personál se mi ale věnoval příkladně, takže jsem si poprvé v životě mohl osahat hodinky Sinn, Glycine, Traser... Všechno beze sporu pěkné a kvalitní kousky, ale pořád to nebylo tak nějak to, co jsem hledal. Už jsem byl skoro na odchodu a pohledem se s obchodem loučil, když v tom jsem je uviděl. Silné bílé ručky na černém ciferníku, zřetelné indexy i vteřinovka, luneta, kovový tah! Takhle přesně vždycky vypadaly v mých představách ideální hodinky! Bylo rozhodnuto. Ačkoliv jsem o značce Archimede věděl jen to, že existuje, a jejich nabídkou jsem se nikdy nezaobíral, tady jsem nemohl odolat. Čím déle jsem je držel v ruce a pohlížel na ně, tím více se mi líbily. Kombinace černé, bíle a červené barvy na ciferníku pod plochým antireflexním sklíčkem byla prostě fascinující. Co na tom, že stály dvojnásobek obnosu, jenž jsem plánoval v ChronoShopu utratit. Tyhle hodinky jsem prostě musel mít. Byla to spontánní koupě - láska na první pohled! Základní specifikace protože šlo o impulzivní nákup, seznámil jsem se s většinou technických údajů až po příchodu domů. Ocelové kulaté pouzdro o průměru 41,5 mm bez korunky. Rozteč nožiček 20 mm. Výška 12 mm. Povrchová úprava pouzdra, korunky, plného dýnka i tahu matná (broušení).Vodotěsnost 300 mPloché safírové sklíčko s oboustrannou antireflexní úpravouKorunka i dýnkou šroubovacíJednosměrně otočná luneta fixovaná ve 120 bodechMechanický strojek s automatickým nátahem ETA 2824-2, zobrazení hodin, minut, vteřin a dataKovový tah s plnými dílky a překlápěcí signovanou sponouHmotnost hodinek včetně tahu 185 gLaický popis jednotlivých částí hodinek doplněný o osobní zkušenosti Pouzdro, dýnko Tvar pouzdra i jeho velikost je pro mou ruku 17,5 cm přesně akorát. Po nastavení správné délky tahu hodinky po zápěstí mírně "cestují" v rozsahu, na který jsem po léta zvyklý. V případě vyšších denních teplot či větší námahy, kdy se ruka zpotí, si hodinky najdou samy své místo, na kterém zůstanou a nijak neobtěžují. Díky své nízké stavbě se v pohodě vejdou i pod manžetu košile. Povrchová úprava ťukance ani škrábance nijak nepřitahuje. Po roce každodenního nošení vidím na pouzdře jednu kraťonkou vlásečnici patrnou jen pod určitým úhlem dopadu světla. Žádné hluboké rýhy, důlky či ožvýkané hrany. Kruhový tvar pouzdra je od pozice 3 do pozice 5 narušen oblým výstupkem, do něhož je u čtyřky zapuštěna korunka. Celé to působí přirozeně, nenásilně a přispívá to k pohodlnému nošení, kdy korunka nijak netlačí. Horní plošky ochrany korunky jsou zcela rovné a velmi rády se na nich usazují nečistoty. Ty je kvůli malým rozměrům plošek obtížné odstranit prstem s hadříkem, lépe je použít tenký navlhčený štěteček nebo uchošťour. Dýnko je plné, šroubovací, mírně vypouklé. V jeho středu je velkými písmeny vygravírován název značky ARCHIMEDE a typ hodinek Sporttaucher. Po obvodu jsou pak uvedeny údaje o vodotěsnosti, použitém materiálu pouzdra i sklíčka a zemi původu. Jak už jsem uvedl, na zápěstí se usadí skvěle. Pro ty, kdo se rádi dívají na strojek, nabízí výrobce ve svém portfoliu i variantu se skleněným průhledem, kterou je možno si objednat buď hned při koupi hodinek nebo kdykoliv potom. Korunka Korunka na pozici 4 je díky své velikosti nepřehlédnutelná. Kvůli jistému úchopu má po svém obvodu široké vroubkování. Její čelo zdobí reliéf stylizovaného písmene A. Jako u každých správných potápek se šroubuje do pouzdra a navíc je do něho pro svou ochranu zapuštěna. Po jejím vyšroubování zjišťujeme, že má poměrně dlouhý závit. Po vytažení do druhé pozice se mírně viklá, na funkci rostlináře ani seřizování času to ale žádný negativní vliv nemá. Navíc se mezi prsty drží velice dobře. Jen škoda, že zmíněné A je v zašroubované poloze vzhůru nohama. Menší problém občas představuje její opětovné zašroubování. Zde je třeba překonat poměrně velký odpor pružiny při současném otáčení. Často se stane, že se na první pokus nepodaří trefit závit, a korunka vyskočí zpět do polohy ručního nátahu. Ale chce to spíš opatrnost a trpělivost, hlavně ne žádné násilí. Konec konců, chtěl jsem se o hodinky starat a ne je jenom nosit. Otočná luneta Luneta je vyrobena nejspíše z hliníku. Její povrchová úprava je úplně stejná jako zbytek hodinek. Vložka má černou barvu s bílým potiskem. Slouží k odečtu zbylého času, je tedy ocejchována od 0 do 60 minut, přičemž 0 je plastická s luminiscenčním bodem. Zákazníci si ale mohou vybrat stejný model s lunetou pro určování světových stran nebo druhého časového pásma. Na obvodu je opatřena středně jemným vroubkováním s ostřejšími hranami. Po přejetí bříškem prstu vroubky mírně drhnou, takže úchop je skutečně jistý. S lunetou se otáčí příjemně. Klade přiměřený odpor rovnoměrně po celé otáčce, krásně cvaká a v ruce je zřetelně cítit každý ze 120 fixačních bodů. Nikdy se mi samovolně nepootočila. Na této části hodinek je každodenní používání opravdu vidět. Zajímavé ale je, že všechny vlásečnice jsou výhradně na bílém potisku vložky, kde jdou až na stříbřitý povrch kovu. Ten se v nich odrazí při natočení lunety proti zdroji světla. Při letmém nesoustředěném pohledu vidět nejsou. Naproti tomu černý potisk a celý nepotištěný zbytek lunety (obvod s vroubkováním) zůstaly stále netknuté. Sklíčko Ploché safírové sklíčko je opravdovou chloubou těchto hodinek. Díky své oboustranné antireflexní úpravě skýtá pokaždé trochu jiný pohled na ciferník. Někdy jakoby vůbec nebylo, jindy zbarví ciferník od temně fialové až do světle zelené barvy. Úplně nejvíce se mi líbí, když se povede docílit odrazu obsahujícího celý tento fialovozelený barevný přechod. Pokouším se v rámci objektivity sklíčku něco vytknout, ale není co. Jeho odolnost je prokázána tím, že na něm nejsou sebemenší známky používání. Napadá mě jen, že antireflex zvenku extrémně přitahuje mastnotu a každý dotek je na něm dost vidět. Takže hadřík s sebou. Ciferník, ručky To, co mě přimělo ke spontánnímu nákupu byl právě ciferník s ručkami. Jejich extrémní kontrast a s ním spojená vynikající čitelnost dělají mému vetchému zraku moc dobře. Číselník samotný je antracitově černý. Tvoří jej tři soustředné segmenty. Středový kruhový plát, z něhož vycházejí ručky, je nahoře zdoben bíle natištěným názvem značky, v dolní části pak rovněž bílým názvem typu a červeným údajem o vodotěsnosti. Obemyká jej o něco výše posazený prstenec nesoucí na sobě silné, bíle natištěné indexy s luminiscencí a okénko data. Vlastní obvod číselníku tvoří tenoučký, opět o něco vyvýšený kroužek, na kterém jsou bílé čárky označující jednotlivé minuty spolu s červenými číslicemi desítek minut. Ručky hodin a minut jsou silné, celobílé. Směrem od středu číselníku se mírně rozšiřují, zakončeny jsou špičkou. Jejich středem se táhne prohlubeň, v níž je nanesena luminiscenční barva. Tenká bílá vteřinovka má na konci šipku, jejíž kontury jsou obtaženy červeně. I uvnitř této šipky je najdeme luminiscenční vrstvu. Zvolená kombinace kontrastních barev ve spojení s nekompromisní čitelností indexů i ruček zajišťuje neomylné odečtení času včetně polohy vteřinovky za doslova jakýchkoliv (ne)světelných podmínek. Už tu padla zmínka o luminiscenci. Majitelé hodinek typu Seiko Monster nebo MG S.A.R. by ji bez váhání označili za silně podprůměrnou. Je pravda, že po nasvícení její jasnost velmi rychle vadne až do zdánlivého úplného potemnění. Ovšem nacházíme-li se třeba v nějaké zšeřelé místnosti, lumi stále nepotřebujeme. Pořád ještě vystačíme s kontrastem přirozených barev ciferníku a ruček. Teprve až v naprosté tmě dá o sobě lumi opět vědět. Svítí zeleně, slabonce, ale dost na to, aby bylo možné ihned zjistit, kolik že to vlastně je. V noci po probuzení je to tak akorát. Oči neoslní, ani není nutné se na hodinky nějak zaměřovat. V této kvalitě lumi vydrží po celou dlouhou zimní noc, aniž by je bylo před tím třeba cíleně nasvěcovat. Nezastírám, že by se mi nelíbila záře S.A.Rů či Monster. U mých dalších hodinek to bude jistě jeden z požadavků. Nicméně i zde svůj účel plní. Kovový tah Tahu samotnému se nedá vytknout nic. Provedením i mohutností odpovídá stavbě pouzdra. Vyměnitelné dílky se šroubují. Jako celek nechrastí a je pohodlný. Šířku u nožek má 20 mm, u spony pak 18 mm. Spona je překlápěcí s extenzí. Zapíná se zatlačením, rozepíná odtržením. Není to tedy bohužel typ se zámkem s tlačítky na bocích. Toho u těchto hodinek lituji nejvíce. Z dřívějška jsem byl na tlačítka zvyklý a i dnes se mi takové zapínání jeví jako nejlepší. I u spony je zřejmá snaha o kvalitní zpracování, ale u svého kusu jsem asi neměl dost štěstí. Při zapínání nestačí na ni jen zatlačit. Musím pod ni zasunout ukazováček druhé ruky a zatlačit proti němu, aby do sebe segmenty zapadly. Otevírat jde dobře, ovšem i to jsem musel nechat dodatečně poladit. Po zakoupení jsem si na tom mohl utrhat nehty. Strojek Popisovat zde ETu 2824-2 v základu by na tomto fóru bylo mlácením prázdné slámy. Proto rovnou ke zkušenostem. V této souvislosti musím opět připomenout, že hodinky nestřídám, nosím vždy jen jedny do té doby, než si koupím jiné. Sundávám je pouze před spaním. Z toho plyne skutečnost, že od doby, kdy byly v ChronoShopu nataženy, se až do dnešního dne nezastavily. Nevedu nijak aktivní život. Většinu dne prosedím u počítače. Na ruce je mívám tak 14 hodin. K natažení to plně dostačuje. Hned od počátku mě pochopitelně zajímala přesnost. Přechodu od rádiového seřizování k mechanice jsem se přeci jenom trochu bál právě kvůli tomu, jak často budu muset čas seřizovat. Odchylku jsem začal sledovat při nočním odkládání na dýnko, kdy jsem naměřil v průměru +8s/den. Po několika týdnech jsem polohu změnil na "korunkou vzhůru", kde se přesnost nijak nezměnila. Zbývalo tedy už jen otočit hodinky na korunku. Tím se odchylka snížila na +4 až +4,5s/den. Zde hraje roli míra natažení. Tuhle hodnotu si strojek drží stále, což je velice potěšující. Nařizuji vždy v neděli večer, kdy nechám vteřinovku dojít na 12ku, zahackuju a tu půl minutku si počkám na časové znamení. Obavy z přílišné nepřesnosti se tudíž nenaplnily. A navíc se na tento úkon vždycky celý den těším. Datum se překlápí spolehlivě s nepatrným "nakročením" a následným překlopením doprovázeným silnějším cvaknutím zhruba 4 minuty před půlnocí. Závěrem Hodinky se mnou za celý rok pravda neprožily nic výjimečného. Práce (kancelářská), domácí pohoda, sem tam nějaký výlet nebo společenská událost. Vždy mi byly dobrým a hlavně spolehlivým společníkem. Dodnes se na ně podívám spíš proto, že mě ten pohled těší než proto, abych zjistil aktuální čas. Pozornost okolí nepřitahují, zato mým potřebám vyhovují dokonale. To mi trošku komplikuje život. Na světě jsou mraky hodinek, které bych potřeboval nutně vyzkoušet. Ale musím si přiznat, že málokteré z nich by mi mohly nabídnout víc než tyhle. Snad jen s výjimkou machr indexu, na který ale nehraju a dost nerad bych s tím začínal. Hodinky jsou koncipovány jako univerzální pro každodenní nošení, což osvědčily. Svou konstrukcí i vzhledem dávají na jedné straně najevo, že jde o "sportovní náčiní", což ale na straně druhé nebrání jejich nasazení i při formálnějších příležitostech. To na nich oceňuji nejvíce, stejně jako kvalitně seřízený strojek. Tomu nevadí, že si za celý rok ani na chvilku neodpočinul a i přesto jde stále velice přesně. Rovněž vodotěsnost nezklamala. Zkoušel jsem se v nimi sprchovat a i pod kohoutkem jsem je kvůli focení chvíli držel. Nikterak jim to neublížilo. Jen bych uvítal odolnější vložku lunety, výraznější luminiscenci a sponu tahu s jiným systémem zapínání. Je docela škoda, že zde na fóru nejsou tyto hodinky až zas tak populární. Podle mého názoru a především zkušeností by si to rozhodně zasloužily. Mohu je doporučit každému, kdo hledá spolehlivé potápky do pohody i nepohody.

Syn si pořídil hodinky. Automat ETA 2824-2 Elaboré. Sledoval jak přesně hodinky jdou a každá změna ho znepokojovala. Nechal si vysvětlit, čím vším je ovlivněna přesnost chodu mechanických hodinek. Do sledování přesnosti vnesl systém a výsledky průběžně zaznamenává. Jeho postup a výsledky mne zaujaly a myslím si, že by mohly zajímat i ostatní. Ukecal jsem ho, aby svůj postup sepsal: Přesnost hodinek Zajímalo mě, jak působí různé vnější faktory na přesnost chodu hodinek. Začal jsem tedy sbírat data tak, že jsem porovnával čas na hodinkách s časem atomových hodin (podle stránky time.is, viz obrázek) vždy ráno a večer mezi 7. a 8. hodinou. Odchylku jsem si pokaždé zaznamenal do excelovské tabulky spolu s dalšími proměnnými: (1) polohou, ve které byly hodinky odložené na noc, (2) indikátorem, jestli jsem je ráno natáhnul korunkou, (3) indikátorem, jestli jsem je seřizoval a (5) indikátorem, jestli jsem je měl přes den na ruce. Tímto mi vznikla časová řada, která obsahuje vždy dvě pozorování za den, vzdálená od sebe přibližně 12 hodin. Pro časové řady existuje ohromné množství statistických modelů, které dovolují najít vliv každého jednoho pozorovaného faktoru na chod hodinek zvlášť. Jinými slovy, model mi například řekne, jaký vliv má odložení na noc na korunku samo o sobě, očištěné od všech ostatních faktorů. (Technická poznámka: v ideálním případě bych měl hodinky natahovat a odkládat náhodně, abych dostal opravdu ?čisté? výsledky, ale tento přístup není velmi praktický.) Samozřejmě, šlo by sbírat více údajů, například teplotu vzduchu, přesnou délku nošení na ruce, nebo míru natažení, ovšem mé hodinky postrádají ukazatel nátahu, takže takto sofistikovaný model odložím na jindy. Nicméně účinky těchto nepozorovaných faktorů se na chodu hodinek určitě projevují, takže je musím v modelu nějak odfiltrovat. Použil jsem dvě různé techniky pro smazání účinků nepozorovaných proměnných. První, které říkám ?statická?, spočívá v tom, že předpokládám, že tyto faktory jsou přibližně konstantní v rámci jednotlivých dní. Mohou se tedy měnit ze dne na den, ale ne počas dne. Pokud tento předpoklad platí, tak lze veškeré účinky nepozorovaných faktorů smazat takzvaným modelem ?fixních efektů,? a výsledné účinky pozorovaných faktorů budou dokonale očištěny od všeho, co nepozoruji. Jelikož míra natažení a teplota se mohou trochu měnit v rámci dne, pak statický model nemusí filtrovat všechny nepozorované komponenty a výsledky tudíž mohou být částečně kontaminované. Proto jsem odhadnul i druhý, dynamický, model. Zde se účinků nepozorovaných proměnných zbavuji tak, že předpokládám, že současná odchylka chodu závisí na čtyřech předchozích odchylkách (formálně, jde o ARMAX model AR(4) MA(0)). Tudíž, odchylka v pondělí ráno obsahuje ?ozvěnu? odchylek z nedělního večera, nedělního rána, sobotního večera a sobotního rána. Jelikož tyto odchylky v sobě obsahují účinky všech nepozorovaných (i pozorovaných) proměnných, jejich zahrnutí do modelu by mělo zastoupit proměnné relevantní pro chod hodinek, které nepozoruji v datech. Do dynamického modelu jsem zahrnul i den v týdnu, který by měl aproximovat mé různé denní režimy (model fixních efektů dny v týdnu nepotřebuje, jelikož den v týdnu je proměnná, která je v rámci dne konstantní, a tudíž její účinek je odfiltrovaný). Zde jsou výsledky. Oba modely se přibližně shodují na výsledcích, což je povzbudivé. Dynamická verze je schopná vysvětlit 67% odchylek chodu a statická dokonce 75%. Výsledky v tabulce se čtou takto: odložení hodinek na noc na korunku vede k předběhnutí o 1.5 +/- 0.3 vteřiny za den podle dynamického modelu, zatím co dle statického modelu bude odchylka 1.4 +/- 0.3 vteřiny. Toto je čistý účinek polohy, bez dalších vlivů. Z tabulky také vyplývá, že když přes den mám hodinky na ruce, tak ztratí cca 0.8 vteřiny za den. Když je pak odložím na noc na sklo, pak získají 0.6 vteřiny, takže výsledná odchylka bude kolem -0.2 vteřiny za den. Vhodným kombinováním polohy tudíž lze dosáhnout průměrné denní odchylky rovné nule. Za zmínku také stojí, že různé denní režimy vedou k rozdílům v chodu v závislosti na dnu v týdnu (?rychlé? neděle a ?pomalé? středy). Oba modely se shodují, že natažení zrychlí chod hodin, ale nejistota kolem odhadnutého efektu je zatím příliš velká. Je možné, že po sesbírání většího množství dat, se této nejistoty zbavím. (Technická poznámka 2: pro úsporu místa vynechávám všechny rovnice, diskuzi o endogenitě a kolinearitě a nerozebírám metodu odhadu nejistoty.)