Daemonovo Time is Life

[Daemonultimate]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

[tano]

Pekne to mas, smekam. Takova pozitivni atmosfera z toho vyletu sala

[Daemonultimate]

Díky, ta atmosféra tam opravdu vládla. Krásný počasí a my venku. V rouškách, ale venku. A jak jsem psal, lidí tam moc nebylo. Bude pokračování, hned jak mi to v týdnu pracovní nasazení dovolí. Nejhorší je, že kdybych se sám nestaral, nic nemám. Takhle mám gel, dezinfekci i roušky s drátem. Bez něj jsou mi k ničemu, mám brýle na dálku. Hlavně děkujeme, vydržte. Mastěj si teď kapsy a myslíš, že nám přidaj? Zbytečná otázka. Už je trojnásobek normálního dne a klec mi na depu začíná přetejkat. Mám záchvaty zoufalství a nevim co dál. Dlouho to nevydržim a náhrada za mne není. 41 vesnic a městeček, k tomu 350km. A lidi? Místo aby byli soudní, tak je to samá kravina. Třeba ve středu tomu kraloval vánoční stromeček. Nejradši bych jim ho omlátil o hlavu.

 

[tano]

Co na to rict, hrozne.

Ja se tak svobodne vyjadrit nemohu, i kdyz se to z medii nezda, situace je u nas dosti podobna.

Hnus a hnuj fialovej.

Upraveno 29. března 2020 uživatelem tano

[Daemonultimate]

O krásné Julianě

Rytíř Sukorád, který sídlil před věky na Okoři, měl přesličnou dceru Julianu. Mnoho rytířů přicházelo tehdy na Okoř, aby tu v turnajích sklidili slávu a dobyli si obdivu i srdce krásné dcery hradního pána. Marně však žádali o její ruku a nadarmo se pokoušeli získati si její náklonnost. ?Zle, Juliano, činíš,? domlouval otec dceři, ?že své nápadníky odmítáš. Půjdou se jinam poohlédnouti po nevěstě, a až oprchá půvab, který zdobí tvoje mladá léta,  budeš trpce želeti, žes pošlapala svoje štěstí.?

 

Po takové řeči otcově Juliana velmi zesmutněla, avšak setrvala dále ve svém odporu a stranila se hlučných hradních zábav.

 

Nelibovala si v rytířských hrách, nerada se strojila v bohatý, přepychový šat, zato si však ráda vyjela koňmo z hradu do údolí Zákolanského potoka, pod malebné, zalesněné stráně. Tam v hustých olšinách opodál hradu vesele klapal neveliký, avšak úhledný mlýnec. Před mlýnem stával a na příjezd krásné Juliany čekával mladý mlynář, junák jako jedle vzrostlý, černých vlasů, zraků sokolích.

 

Líbil se dceři rytířově a ona jemu neméně. Žel, že mu chyběl hrad i erb, bez nichž se nemohl odvážiti požádati rytíře o jeho dceru. Leč mladí lidé nepřipouštěli si zatím starosti o svoji budoucnost a spokojili se tím, že mohou spolu prožíti několik šťastných chvilek.

 

Rytíř Sukorád, nevěda si rady s dcerou odříkající se vdavek, dal zavolati na hrad babu Filomenu, hadačku, která se vyznala v kouzlech, aby poradila, jak vzbuditi v srdci dívčině lásku. Hadačka natrhala laskavce, dala dívce píti odvar z čarovných bylin a zašila jí tajně v roucho žabí kost ? avšak její čáry a kouzla nijak nepomohly.

 

Zkušené oko stařenino brzy uhádlo, že příčina jejího odporu vězí jinde. Sledovala potají Julianu na jejích vyjížďkách a jednoho dne vešla s tvářemi, v nichž se zračila zchytralost a škodolibost, do komnaty okořského pána. ?Netrestejte, pane milostivý, starou bábu za to, že vám musí oznámiti neveselou novinu. Nepomohlo moje čarování, nemám moci odvrátiti vaši těžkou starost, neboť panna Juliana již dávno své srdce zadala.?

 

Rytíř, překvapen tou zprávou, pokročil proti hadačce a upřel dychtivě zrak v její snědé, vrásčité tváře. ?A kdo jest jejím vyvoleným?? zeptal se vzrušeným hlasem. ?Člověk prostého rodu, Vnislav, syn mlynáře Koldy,? odpovídala hadačka, ustupujíc opatrně ke dveřím.

 

Rytíř zbrunátněl v obličeji, oči mu vzplály divokým hněvem. A jak mu mocná pravice sjela bezděky na jílec těžkého meče, padla polekaná babice strachy před ním na kolena a počala ho prositi, aby byl milosrdný a neutrácel v hněvu život mladých, pošetilých lidí.

 

Vnislav měl štěstí, že byl člověkem svobodným, jehož nemohl okořský rytíř potrestati, nemaje nad ním žádného práva. Zato všechen hněv otce, uraženého v pochybné rytířské pýše, postihl nebohou Julianu. Nelítostný otec dal ji vsaditi do vězení, z něhož se ani na krok nesměla hnouti, dokud by se mlynářova syna neodřekla.

 

Juliana, pobledlá žalem, s očima od pláče opuchlýma, trávila nyní strastiplné, nekonečné hodiny v chladném vězení, z jehož okna, obráceného k západu, nebylo viděti do údolí, kde zarmoucený jinoch marně očekával její příjezd. Hradní zeď vyrůstala zde ze strmé, nepřístupné skály, a právě proto upraveno bylo tady vězení, z něhož nebylo možno uprchnouti. Nešťastná dívka chtěla v zoufalství svůj život ukončiti a vrhnouti se do závratné hloubky, avšak v tomto činu jí zabránila pevná mříž v okně.

 

Vnislavovi nezůstalo tajno, co se stalo s jeho milenkou. Hluboce dojat jejím osudem, přemýšlel, kudy chodil, jak by ji vysvobodil z vězení. V mysli se mu vynořil smělý, odvážný plán, rostl a mohutněl, až konečně dospěl v pevné rozhodnutí, neotáleti déle a provésti ihned smělý čin. Vypravil se za noci k hradu pod okno komnaty, v níž byla dívka uvězněna, a smluvil se s ní, že nazítří, opět v tuto dobu přijde na hrad a z vězení ji vysvobodí. Jen aby přichystala provazec, po němž k sobě přitáhne pevný provaz a v okně jej upevní tak, aby se mohl po něm vyšplhati vzhůru. Prolomí v okně mříž, a jakmile se dostanou oba dolů, stejným způsobem překročí i hradby. V okořském údolí dole pod vesnicí čekati bude již chlapec s dvěma dobrými, rychlými koni?

 

Jako duch připlížil se Vnislav příštího dne večer k hradu, a když mu Juliana dala znamení, že je vše připraveno, vyšplhal se hbitě na skálu. Dívka vytáhla provaz, upevnila jej a za chvíli již svalnaté ruce mladého mlynáře ohýbaly železné pruty v okně, jako by to byly vrbové proutky. Vnislav se protáhl otvorem, stanul tváří v tvář nebohé Julianě.

 

Chvějíce se úzkostí o nově se rodící štěstí, překonali milenci statečně i ostatní překážky, stojící jim v cestě. Šťastně dostihli okořského údolí, vsedli na koně, rozjeli se k jihu, aby si kdesi v dalekém, cizím kraji vyhledali nový domov.

 

Hrad jim zmizel za zády, úzkost je opustila. Ustali v klusu, brali se dále krokem. V háji nad Tuchoměřicemi se zastavili, přivázali koně ke stromům a usedli vedle sebe na hebký mech, aby si oddychli a pověděli si navzájem o svých strastech.

 

Když se chystali jeti dále, ozval se na cestě dusot koňských kopyt. Jati zlou předtuchou, že jsou vyzrazeni, že je honí rytíř s čeledí, pospíšili k svým koním. Avšak dříve, nežli se octli v sedle, zastoupil jim rytíř Sukorád cestu. Namířil pistoli na svoji dceru, padla rána ? a nešťastná Juliana se skácela k zemi. A když se Vnislav sklonil, aby uložil umírající na lůžko z mechu, zasažen byl i on novým výstřelem ukrutného otce a klesl mrtev vedle milenky.

 

V těch místech byli oba pohřbeni a po čase byl tu postaven pomník, svítící svou bělí v zeleni lesa jako světlý přízrak. Kdo tudy šel, zastavil se zde a truchlil nad osudem nešťastných milenců.

 

Rytíř Sukorád, trýzněn výčitkami svědomí, opustil svůj hrad, zbudoval si vedle jejich hrobu poustevnu a dokonal tu život v lítosti nad svým černým skutkem.

www.hrady.cz

[Daemonultimate]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

[tano]

Parada

Jak jsem uvidel tu ceduli restaurace, tak jsem se chtel zeptat, jestli jste byli na jidle a jak tam vari..

[Daemonultimate]

To mi bylo líto, že nikde. K pořádnýmu vejletu patří pořádnej gábl. A pak že si za prachy koupíš všechno! Už vím o dalších dvou věcech, který ne. Suby a jídlo v zavřený restauraci

Upraveno 30. března 2020 uživatelem Daemonultimate

[Daemonultimate]

Na chvilku tu odbočím od Okoře.

AntiKorona bordel, ještě chybí dvě lahve dezinfekce a čtyři lahvičky dezinfekčního gelu.

 

 

A trochu to odlehčím pár jinými situacemi

 

 

 

 

 

 

[tano]

Takove odlehceni je fajn, povedene.

[Daemonultimate]

Díky Tano.A pokračujeme...

 

O malebných zříceninách hradu Okoř se vypravuje nejedna pověst. Již po několik věků se zde mluví o pokladu ukrytém pod zříceninou. Tajná podzemní síň bývala pod hradem již v dobách jeho rozkvětu, ale poklad se v ní nachází až od dob, kdy zde sídlili jezuité. Zdejší bratři byli tuze bohatí a uschovali pod zemí veliké bohatství. 

Však navraťme se o pár staletí nazpět, do doby chrabrých rytířů. Tenkrát žil na Okoři pán s dcerou. Dívka to byla velice sličná a již ženicha by měla hledat, avšak Mnislavova dcera se jen nápadníkům vysmívala a na vdavky neměla ani pomyšlení. Dokonce ani dívčí šaty nechtěla nosit, nejraději si oblékla loveckou kamizolu, dlouhé lesklé vlasy stočila pod klobouk a na koni tryskem uháněla krajem.

Jednoho dne přijel na Okoř rytíř se svou družinou a prosil pána o dívčinu ruku. Krásná panna však šlechtice odmítla a rychle odešla z komnaty. Rytíř byl z toho tak rozlítostněn, až se rozhodl, že se dívce pomstí.

Podplatil několik sloužících a Mnislavovu dceru chtěl potupit za temné noci v jejím pokoji ve vlastním loži. Služebnictvo se mělo postarat o stráž střežící hrad. A vskutku několik z nich náhle onemocnělo zvláštní chorobou a jen jediný muž zůstal na stráži.

Již se blížila půlnoc a strážnému se začínaly zavírat oči únavou. Celý den střežil hrad sám a sám. Udělal tenkrát to, co si dobrý strážce nesmí dovolit, sedl si a zakrátko usnul.

To byla rytířova chvíle, ještě s několika muži vtrhl do hradu a potichu došel až do dívčina pokoje. Jaké však bylo jeho překvapení, když mladou pannu na lůžku nenašel. Prohledával celý hrad až do úsvitu, ale marně. Po Mnislavově dceři jako by se země slehla.

Dívka byla opravdu ukryta celou noc v podzemí. Všichni sloužící nebyli tak proradní a nenechali se uplatit. O rytířově plánu své paní brzy pověděli a ta se stačila schovat v tajné podzemní chodbě, kterou nikdo nemohl najít.

Upraveno 2. dubna 2020 uživatelem Daemonultimate

[Daemonultimate]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Upraveno 2. dubna 2020 uživatelem Daemonultimate

[tano]

Ty pruzory nemaji chybu! Je to jak, z Sd.Kfz. 250

A ta cernobila Mido je taky prima!

[Daemonultimate]

Ty pruzory nemaji chybu! Je to jak, z ...

 

Tano, Tys prokoukl, čim jsem tam byl

 

[tano]

Ideal na vylety.

[Daemonultimate]

GB Swiss vs China, Black vs White, 3Hands vs Chrono, Weekend vs Working Day

 

 

 

 

 

Upraveno 3. dubna 2020 uživatelem Daemonultimate

[tano]

Tak to jsem zvedavy, kdo vyhraje

[Daemonultimate]

Jestli myslíš u mne, tak to je zřejm? už ze zařazení. Globálně Čína.

[tano]

Jsem to trochu odlehcil, ale je videt, ze ti to pali politicky

[Daemonultimate]

Dééépak. Vůbec ne. Jenom tuším, že nakopat do zadků fejkovýrobce bude oříšek, protože těch zadků maj milionkrát víc než Angláni se Švajcema dohromady nohou. Nohy celého světa, spojte se!!!