Lze poškodit safírové sklo?

[long]

  V 23. 11. 2011 v 11:24, 'vojt' napsal:

Malý upřesnění.

Ten náš v hodinkách je taky korund (i když je syntetický), jen se mu nepřesně říká safír. Korund sám o sobě je oxid hlinitý. Vyrábí se ve verneuilově peci - Tavením čistého kysličníku vyrobíme bílý korund. Získání nejrůznějších barevných variet umožňují přísady oxidů (Cr pro rubín, Ti a Fe pro modrý safír a další s výsledky podobnými jako u barevných skel.

Tady víc: http://gemologie.tur...perkove-korundy

 

Bezbarvej přírodní korund se nazývá leukosafír - i když nebude tak průzračnej, jako ten náš.

 

 

 

Zkus si přečíst prosím ještě jednou co jsem napsal a co jsi napsal ty : Korund, oxid hlinitý atd.

 

Navíc píšeš o přírodních kamenech, ale místní kverulanty zajímá ta syntetika co mají (máme) jako sklo v hodinkách.

 

 

 

Nestyď se a klidně rozveď tu tvrdost, hustotu a ostatní specifikace.

Upraveno 23. listopadu 2011 uživatelem long

[vojt]

  V 23. 11. 2011 v 22:16, 'long' napsal:

Zkus si přečíst prosím ještě jednou co jsem napsal a co jsi napsal ty : Korund, oxid hlinitý atd.

 

Navíc píšeš o přírodních kamenech, ale místní kverulanty zajímá ta syntetika co mají (máme) jako sklo v hodinkách.

 

 

 

Nestyď se a klidně rozveď tu tvrdost, hustotu a ostatní specifikace.

 

Čekal jsem spíš něco jako "dík za doplnění"

O přírodních šutrech jsem psal jen v posledním řádku, kdy jsem reagoval na tebe.

A co si jako mám přečíst ještě jednou?

[VS]

Něco o safíru

Safir.pdfNačítání informací

[long]

  V 24. 11. 2011 v 7:24, 'VS' napsal:

Něco o safíru

 

 

Krásné děkuji.

 

Prostě jedná se nám o to jestli jde zničit a já říkam, že ano i přes tu hustotu a tvrdost. Stačí se prostě jen blbě trefit.

 

Jinak zničit diamant , který v sobě má mraky prasklin také jde a leckdy se to povede u blbé kvality i zlatníkům při fasování a v tom má právě výhody ten syntetický safír, že je bez přírodních inkluzí.

 

Prostě tak jak se to píše mimo jiné v tom článku

[Quido Morava]

největší nepřítel sklíček je písek, čím jemnější, tím horší...

např. po několikatýdenním pobytu v tropech, kde se střídaly děště s písečnými vánicemi (nebyly to vyloženě bouře) i safírové sklo zmatnělo miliony mikrošrápanců

[Trojan]

Už několikrát jsem měl dojem, že safír na monsterech dostal zásah, nikdy jsem si ale nebyl uplně jistý. Na čarodejnice se mi ale ve stavu mírné veselosti povedlo rozpřáhnout ruce v masivních žulových futrech, na lunetě značky pořádný, na safíru ale naštěstí nic (o cca 1mm převyšuje lunete takže musel dostat slušný kotel).

Pokud to nepoškrábala Lipnická žula, nebál bych se ani omítky a dalších zde vzpomínaných věcí. Ale asi není safír jako safír no...

Koupeno z Dagaz watch.

[Bob]

A nemaji monstra hardlex sklo?

[bohus76]

  V 7. 5. 2012 v 20:26, 'Bob123' napsal:

A nemaji monstra hardlex sklo?

 

Monstra mají standartně hardlex,pokud Ti tam někdo safír nepředělá /je to možné předelat/.

[Trojan]

No já sem právě psal že ten safír byl koupen z Dagaz watch. Akorát to neni explicitně řečeno.

[Potkan]

  V 7. 5. 2012 v 20:05, 'Trojan' napsal:

Ale asi není safír jako safír no...

 

imho safir je jenom jeden..jelikoz je to monokrystal, tak tam toho moc nevymyslis.

[Trojan]

No, geologie či dokonce syntéza minerálů již pár let není mým šálkem čaje, nemyslím si ale že to, co mám v hodinkách je monokrystal super kvality. Určitě to není opravdový monokrystal, co si pamatuju tak to znamenalo jedno krystalizační centrum, ne?

Takže dle mého názoru, kvalita se může docela výrazně lišit, když už né chémicky (a to si myslim že může) tak určitě dokonalostí monokrystalické struktury.

Třeba kecám kraviny, kdyžtak mě opravte

Edit: A možná na to budou mít vliv i použité technologie - to je už ale obsaženo ve výše uvedeném.

Upraveno 7. května 2012 uživatelem Trojan

[Potkan]

Monokrystal znamena jeden krystal. Opravdovy monokrystal znamena opravdu jeden krystal. To znamena jedno zrno, cili zadne plosne poruchy krystalove mrizky - hranice zrn. Nevim co ocekavas od monokrystalu super kvality. Zadne primesi, mene vakanci v mrizce, ...? Nic z toho nema vliv na to, jestli je tvoje sklicko lepsi nebo horsi nez sklicko moje, jelikoz jsou to zanedbatelne a temer nulove rozdily. S nejvetsi pravdepodobnosti stejne ty sklicka vyrabi jedna fabrika, ktera necha narust veliky monokrystaly (vetsinou Czochralskeho metodou - s tim krystalizacnim centrem mas pravdu), ty pak nareze, vylesti a posle hodinkovym monterum od kterych mame nase milacky. Takze kvalita se nemuze vyrazne lisit, protoze tam nemas moc co vymyslet. Bud ti krystal vyroste, nebo nevyroste. Dokonalej ve smyslu monokrystalicke struktury je, ve smyslu primesi (chemickych) nebo bodovych/carovych poruch neni nikdy, ale lze to zanedbat.

Upraveno 8. května 2012 uživatelem Topkan

[Trojan]

Nechci se s tebou hádat, evidentně tomu rozumíš víc než já, dovolím se ale ještě citovat jeden z výše uvedených zdrojů:

"Tavením čistého kysličníku vyrobíme bílý korund. Získání nejrůznějších barevných variet umožňují přísady oxidů (Cr pro rubín, Ti a Fe pro modrý safír a další s výsledky podobnými jako u barevných skel. Fyzikální vlastnosti výsledného produktu jsou závislé na základní vsázce, tj kvalitě a zrnitosti použitého kysličníku hlinitého. Jejich sledování je nutné v případě technického využití. Vlastnosti ovlivňované vadami ve strukturní mřížce ohrožují využití např pro výrobu lejzrů. Nicméně pro šperkovou výrobu lze použít prakticky veškerý vyrobený materiál, pokud nedošlo během výroby k poruchám v dávkování barvících přísad."

Takže jak se zdá, k vadám ve strukturní mřížce dochází. Nicméně sem vycházel z toho, že tu někdo psal že poškrábal o omítku a podobně...

No flame, jen reperezentuji svůj názor

[Elmagico]

Ja by som navrhol nasadiť na uhlovú brúsku kvalitný korundový brúsny kotúč (DeWalt 115-ka stačí) a podrobiť skúške dané sklíčko

NA otázku ihneď dostaneš odpoveď ver mi

[Potkan]

  V 8. 5. 2012 v 11:10, 'Trojan' napsal:

Nechci se s tebou hádat, evidentně tomu rozumíš víc než já, dovolím se ale ještě citovat jeden z výše uvedených zdrojů:

"Tavením čistého kysličníku vyrobíme bílý korund. Získání nejrůznějších barevných variet umožňují přísady oxidů (Cr pro rubín, Ti a Fe pro modrý safír a další s výsledky podobnými jako u barevných skel. Fyzikální vlastnosti výsledného produktu jsou závislé na základní vsázce, tj kvalitě a zrnitosti použitého kysličníku hlinitého. Jejich sledování je nutné v případě technického využití. Vlastnosti ovlivňované vadami ve strukturní mřížce ohrožují využití např pro výrobu lejzrů. Nicméně pro šperkovou výrobu lze použít prakticky veškerý vyrobený materiál, pokud nedošlo během výroby k poruchám v dávkování barvících přísad."

Takže jak se zdá, k vadám ve strukturní mřížce dochází. Nicméně sem vycházel z toho, že tu někdo psal že poškrábal o omítku a podobně...

No flame, jen reperezentuji svůj názor

 

Ale nee, vubec se nehadame Jenom se vzajemne informujem a snazime se dobrat vysledku, at je v tom jasno a vsichni se neco dozvi.

Ten zdroj jsem necetl, nevim o cem se tam presne pise, ale korund je polykrystal, takze to neni info uplne pro nas. Navic si dovolim nesouhlasit, ze zavisi na zrnitosti vsazky. Kdyz to roztavis, je jedno jak velky zrna to melo. Dulezity je, jak ti to po ochlazeni krystalizuje. Jestli jako jeden monokrystal (safir) nebo polykrystal (korund) (oboji oxid hlinity). Primesi ovlivnuji barvu i fyzikalni vlastnosti, ale na to ti staci hooodne male mnozstvi primesi. A jak vidis, nase skla barvu nemaji, takze tech primesi je tam jeste min nez hoooodne malo.

K vadam ve strukturni mrizce dochazi = u monokrystalu pouze bodovym a carovym vadam - ty nas neserou, je jich malo a jsou prtavy. U polykrystalu i plosnym a prostorovym - ty nas serou treba u tech laseru, proto se snazime, aby jich bylo co nejmin a byly co nejmensi vzhledem k vlnove delce svetla toho laseru. Ale to uz jsme jinde. Co se tyce vad, ktery by nas mohly zajimat z hlediska lepsi/horsi sklicko na hodinkach a jeho odolnost proti vzniku trhliny, cili vady, ktere pusobi jako koncentratory napeti, ty uz by byly ve velikostech okem viditelnych. Jinymi slovy pokud vybrousis do sklicka zarez, vyvrtas dirku nebo ustipnes hranu, da se ocekavat, ze pri namahani vznikne trhlina prave v tomto miste, resp. tam, kde je nejvetsi koncentrace napeti (u polykrystalu by to bylo na hranicich zrn, ktere my tady nemame). Proto v tomto smyslu je safir jako safir. Proto imho kdyz trisknes s hodinkama o zem, nezalezi na tom jakej je tam safir a kdo ho vyrobil. Co se tyce poskrabani o omitku, to uz tady bylo. Znamena to, ze v omitce byly tvrdsi castice nez je tvoje sklo. Ja jsem safir neposkrabal o ocelovy zabradli, nekdo ho poskrabal pri myti nadobi houbickou, ktera ma taky nejaky tvrdy castecky. Proste je poskrabatelnej, ale mne se to treba jeste nepovedlo.

 

  V 8. 5. 2012 v 12:04, 'Elmagico' napsal:

Ja by som navrhol nasadiť na uhlovú brúsku kvalitný korundový brúsny kotúč (DeWalt 115-ka stačí) a podrobiť skúške dané sklíčko

NA otázku ihneď dostaneš odpoveď ver mi

 

Srovnavas stejnou tvrdost, stejne ovoce. Je to jako brousit jabko hruskama. Ubytek materialu by mel byt podobny. Navic korundovy kotouc neni cely korundovy, takze je to nefer srovnani. Upraveno 8. května 2012 uživatelem Topkan

[Petr_P]

Nechci Vám tu kazit radost, ale pokud se začnete pídit po specifikacích safírových skle pro hodinářské použití, tak se toho moc najít nedá.

 

Existují krásné katalogy hodinářských (i safírových) skel - například Sternkreuz katalog ve fromátu pdf. Tam ale o vlastním složení safírového skla nic není.

 

Pokud se ale podíváte na stránky firem zabývající se výrobou safírových materiálů pro různé použití, tak zjistíte, že je to ještě mnohem komplikovanější, než je uvedeno v materiálu, který sem dával VS. Příkladem je pdf katalog japonského koncernu Kyocera. Kromě obrovského sortimentu aplikací (hodinářské použití je jen minoritní) si tam také všimněte, že vlastnosti produktů ovlivňuje také orientace krystalické struktury.

 

Ještě složitější je to na tomto odkazu. Kromě orientace krystalu, je další proměnou technologie růstu krystalu (více viz příspěvek člena VS), ale také výsledná optická kvalita krystalu (Grade).

 

Bohužel se mi (zatím) nepodařilo zjistit, co přesně se používá pro hodinářský průmysl. Moje důvodné podezření je, že nejvyšší kvalita je určena pro různé optické přístroje, elektroniku a další průmyslové aplikace a safírová skla pro hodinky budou skutečně ?spotřební? kvality.

 

Vzhledem k tomu, že hodinářské safírová skla se vyrábějí nejen ve Švýcarsku, Německu, Japonsku, ale i Číně, nečekám, že to bude nějaká super pokročilá a licencemi chráněná high-tech technologie. Je ale klidně možné, že safírový substrát (polotovar) vyrábí jen pár firem a vlastní zpracování do podoby skel je záležitosti širšího množství specializovaných výrobců (obráběčů a leštičů) hodinářských skel. Jestli se nějak významně kvalitou liší jednotlivý výrobci skel a jestli luxusnější značky hodinek používají nějaká lepší skla, toť moje otázka do velectěného fóra.

Upraveno 8. května 2012 uživatelem Petr_P

[Potkan]

  V 8. 5. 2012 v 14:10, 'Petr_P' napsal:

Nechci Vám tu kazit radost, ale pokud se začnete pídit po specifikacích safírových skle pro hodinářské použití, tak se toho moc najít nedá.

 

Existují krásné katalogy hodinářských (i safírových) skel - například Sternkreuz katalog ve fromátu pdf. Tam ale o vlastním složení safírového skla nic není.

 

Pokud se ale podíváte na stránky firem zabývající se výrobou safírových materiálů pro různé použití, tak zjistíte, že je to ještě mnohem komplikovanější, než je uvedeno v materiálu, který sem dával VS. Příkladem je pdf katalog japonského koncernu Kyocera. Kromě obrovského sortimentu aplikací (hodinářské použití je jen minoritní) si tam také všimněte, že vlastnosti produktů ovlivňuje také orientace krystalické struktury.

 

Ještě složitější je to na tomto odkazu. Kromě orientace krystalu, je další proměnou technologie růstu krystalu (více viz příspěvek člena VS), ale také výsledná optická kvalita krystalu (Grade).

 

Bohužel se mi (zatím) nepodařilo zjistit, co přesně se používá pro hodinářský průmysl. Moje důvodné podezření je, že nejvyšší kvalita je určena pro různé optické přístroje, elektroniku a další průmyslové aplikace a safírová skla pro hodinky budou skutečně ?spotřební? kvality.

 

Vzhledem k tomu, že hodinářské safírová skla se vyrábějí nejen ve Švýcarsku, Německu, Japonsku, ale i Číně, nečekám, že to bude nějaká super pokročilá a licencemi chráněná high-tech technologie. Je ale klidně možné, že safírový substrát (polotovar) vyrábí jen pár firem a vlastní zpracování do podoby skel je záležitosti širšího množství specializovaných výrobců (obráběčů a leštičů) hodinářských skel. Jestli se nějak významně kvalitou liší jednotlivý výrobci skel a jestli luxusnější značky hodinek používají nějaká lepší skla, toť moje otázka do velectěného fóra.

 

Diky za nove informace! Zdroje, ktere jsi tady uvedl jsou zajimave.

V tom prvnim je dobra strana 69 - v ref. cisle pro Rolex skla pouzivaji oznaceni Cyclop, to se mi libi

Slozeni safiroveho skla je Al2O3. Nic vic v tom nehledej. Pouzita technologie nebude nic super pokrocileho a licencemi chraneneho, akorat musis mit koule na to roztavit korund nad 2000°C a rizene to ochladit, takze kazdej se do toho asi doma nepusti. Orientaci krystalu ovlivnis pouzitou technologii rustu (orientaci zarodku) nebo vyslednym brousenim. V tom taky zadny kouzlo nebude. Takze si muzem akorat tipnout, ktery stupen kvality se pouziva v hodinarskem prumyslu (neco jako vystupni kontrola). Z uplne posledni vety tretiho odkazu bych vyvodil zaver, ze to urcite nebude Grade 5 a 6, nejspis ani 4. Jake jsou konkretni pozadavky od hodinko-monteru na vyrobce krystalu se asi nedozvime, dokud se jich primo nekdo nezepta (i tak nam to asi nereknou). Takze si musime vystacit s tim, ze pokud tam jsou nejake vady, tak je nevidime (cili jsou urcite mensi nez 100 mikronu) a s nejvetsi pravdepodobnosti nemaji vubec na nic vliv.

 

Edit: Nenapada me nic, v cem by bylo lepsi sklo od luxusnejsi znacky. Vic pruhledne? Vic bezbarve? Podle me je (v ramci hodinarskeho prumyslu) safir jako safir, protoze u hodinek nejde o nic jineho, nez ze pres to jde videt a blbe se to skrabe.

Upraveno 8. května 2012 uživatelem Topkan

[Petr_P]

Docela by mě zajímalo, zda například polotovory pro hodinková skla ?nevznikají? tak, že je to ?většinový odpad? z toho, co neprošlo kvalitou pro optické použití či jiné průmyslové aplikace.

 

Vzhledem k existenci různých Gradů je tu teoretická možnost, že výrobci velmi-luxusních hodinek prostě žádné podružné Grady neberou a cpou tam něco lepšího, co ani normálníma očima není vidět. A třeba taky ne. Protože jsem ale ještě nikdy neviděl hodinkovou reklamu na lepší nebo horší safírové sklo, je opravdu klidně možné, že bez ohledu na cenu hodinek všichni mají stejnou optickou kvalitu (distorze, bublinky, barevná čirost,,..)

 

Ale obecněji to s těmi i safírovými skly zas tak jednoduché nebude. Pokud například sháníš safírové sklo o rozměru cca tabletu, které je opticky kvalitní tak, aby nedošlo k distorzi výkonného paprsku laseru, které vydrží několik let odolávat abrazi a aerodynamickému ohřevu při pohybu v reálné atmosféře při pohybu nadzvukovou rychlostí, které má antireflexní úprav, atd., tak je na světě jen pár výrobců, kteří to zvládnou a ještě na tebe vyskočí omezení zvané ITAR (víc nepovím, je třeba googlit).

[Trojan]

Podle mě, jakákoli lepší než standardní věc v hodinkách je výrobcem patřičně vychválena. Pokud navíc neexistuje viditelný rozdíl mezi různýma stupněma přesnosti, nemaj k tomu ani žádnej důvod - souhlas s Topkanem.

A v jednom z materiálů bylo tuším řečeno, že to co nevezmou na optické účely prostě dají na účely méně náročné (taky co by s tim jinýho dělali, žejo).

 

Jo a ještě jedna věc - když v pohodě koukáme přes 5ku sklo ve výloze, může být podle mě kvalita těch safírů pro hodiny i o kus méně než zmiňovaný grade 4, voko to stejně nepozná a zbytečně by to už tak drahé safouše prodražilo.

[Petr_P]

  V 8. 5. 2012 v 16:54, 'Trojan' napsal:

Podle mě, jakákoli lepší než standardní věc v hodinkách je výrobcem patřičně vychválena. Pokud navíc neexistuje viditelný rozdíl mezi různýma stupněma přesnosti, nemaj k tomu ani žádnej důvod - souhlas s Topkanem.

 

Jenže luxusní značky o detailech použitých materiálů, které používají, neříkají zpravidla vůbec nic. To se týká jak skel, tak i kovových a jiných materiálů. Jejich zákazníkům stačí garance či jen pocit, že si kupují luxusní hodinky a že výrobce použil jen ty "nejlepší dostupné" materiály a technologie. Takže takto bez důkazů bych si nedovolil na 100% tvrdit, že všechny značky používají stejnou optickou kvalitu safírových skel.

 

Tím ale odbočujeme od hlavního tématu tohoto vlákna. I kdyby měly různá safírová skla rozdílné optické vlastnosti, tak poškrábat půjdou stejně obtížně. A stejně dobře budou různá safírová skla stejné tloušťky a tvaru náchylné na průraz/lom při pádu.

 

Je zajímavé, že v tomto vlákně nikdo neupřesnil, že pokud si ?poškrábal? safírové sklo, jestli to náhodou nebyla jen vnější méně odolné antireflexní vrstva, kterou mají některé hodinky.