"Zamlžení hodinek"

[Rs.]

hodinářsky nevím.

Z mého studijního praktika u elektronových mikroskopů, kde se totok řeší velmi důkladně plyne, že vodní pára (plyn) má mnohem větší difuzi solidním materiálem než H2O tekutá.

Např. guma není vhodné těsnění pro ultra high vacuum, páč to prostě fouká skrz její "póry". Standard těsnění pro UHV je měděný kroužek mezi ocelovými břity.

 

Zbytek odpovědi jde odvodit.

[Rs.]

Dobře, takže resume: Rosení je dynamický jev, který souvisí s postupným ochlazováním pouzdra. Aby k němu došlo, je nutná alespoň minimální vzduchotěsnost ve smyslu přetlaku okolo 1Pa (tlak z stolního ventilátoru), rychlá změna teploty pod rosný bod par uvnitř hodinek. Rosný bod můžeme snížit snížením obsahu vody ve vzduchu během konečného zapouzdření, což je standardní průmyslová úloha a stojí nějaké peníze navíc vůči prostému filtrování prachu. Kdo z výrobců uvádí možné mlžení u vodotěsnosti 150ft + jako standard, je prase, které se neobtěžuje investovat do běžně dostupné vzduchotechniky pro výrobní linku a dělníci to bouchají dohromady "ve špinavých botech/po kotníky ve vodě".

 

Míra vodotěsnosti samozdřejmě souvisí s vzduchotěsností, ale limity má právě na difuzi molekul plynu solidem těsnění. Tj. když se Ti rosí hodinky, tak ať je hodinář otevře a v nějaké ochranné atmosféře (= cokoliv neagresivního bez vody) vysuší a zavře. Opakovat to budeš dle potřeby a provozu ... Protože dříve nebo později se vytvoří rovnováha a "podíl" vodní páry uvnitř a vně se vyrovná (na čistou difuzi počítat týdny, spíše roky, dle kvality gumy).

 

Pochopeno ?

[Quido Morava]

vychází mi z toho správně, že solidní hodinky se solidní výrobou (solidní značky) nad WR50 by se prostě rosit neměly...? ;-)

[Rs.]

WR50 neříká nic. Pokuď je použito metalické pouzdro, minerální sklo/safír, jako těsnění i pod korunkou guma s přesazením (stlačená), během montáže bylo vysušeno a montováno v suché atmosféře, tak v žádném případě.

Jakmile má korunka jenom plastikové nebo dokonce žádné těsnění, nebo je sklíčko akrylové, tak dříve či později smůla.

 

EDIT - nejsem hodinář a mám pocit, že u WR50 jsem už viděl jak "diver" konstrukce, tak plastikové bez přesahu. Jestli opotřebením, výměnou korunky nebo z výroby nemohu sloužit.

Upraveno 7. března 2012 uživatelem Rs.

[Quido Morava]

to jsme si asi moc nerozuměli - myslím, že je asi regurélní předpoklad, že u slušnějších hodinek (čili ne nějaké čínské nebo korejké kopie atp.) s vyšší úrovní WR nebude problém s rosením, čili za slušnější hodinky považuji všechny, co mají safír, nebo přinejmenším nějaký ekvivalent harlexu...

 

z uvedeného jsem vyčetl, že vodotěsnost nemá se vzduchtěsnotí sice přímou souvislost, ale dá se předpokládat, že vodotěsné hodinky na tom budou lépe s ohledem na možnost (resp. nemožnost) rosení

 

"diver" konstrukce, pokud je jen dizajnová, v totmto ohledu nic neříká, pokud to však výrobce s diver konstrukcí myslí vážně, tak asi nedá WR nižší, než 100M (10atm)

[Petr_P]

Protože Rs. sem dává naprosté úžasné příspěvky, tak se pokusím taky trochu přispět. Většina tady na Chronomagu už byla několikrát řečena, tak pevně doufám, že opakování nikoho neurazí.

 

1) V principu nelze jednoduše podle hodnoty WR usuzovat, že budou více odolné na zamlžení nebo ne. Hodnota WR vyjadřuje číslo, které zhruba říká, jakému tlaku by měly hodinky při laboratorní zkoušce odolat po nějakou velmi omezenou dobu. Přesnější čísla jsem publikoval například v tomto odkazu. Má to dvě zrady. I ?lepší výrobce? hodinky testuje na předem stanovenou hodnotu, ne jejich limitní odolnost. Takže porovnávat dvoje různé hodinky se stejnou WR vlastně nic neznamená. Za druhé ?horší výrobci? testují jen podle své ?zjednodušené? metodiky nebo netestují vůbec a hodnota WR je jen marketingové číslo.

 

Pokud se to dělá správně (a správně se to verifikuje), tak za vodotěsné hodinky pro sportovní aktivity na hladině (včetně skákání do bazénu) jsou považovány hodinky s WR 20 m / 2 ATM ~ 2 bary. Pro ty, co podlehly současnému hodinářskému marketingu, může být takto nízko hodnota lehce šokující, ale je to tak! Poznámka: tuto hodnotu si stanovily, na základě fyzikální reality, experti všech hlavních hodinářských velmocí. A z pochopitelných důvodů to moc do světa nešíří.

 

Jak už skvěle rozvinul Rs., tak vodotěsné hodinky nejsou vzduchotěsné (a co teprve pokud je korunka vytažena pro natahování nebo seřizování). Záleží na konstrukčním řešení a materiálech, jak moc jsou ty nebo ony hodinky dobré proti difůzi plynů jako je vzduch (či u některých potápek i helium, nebo u Sinnů argon, atd.). Tolik teorie, bohužel taková informace o hodinkách asi nikdy neuvidíme. Pokud se tím někteří výrobci zabývali, tak si to podle mého odhadu velmi rádi nechají jen pro sebe.

 

Proto bych difúzní stavy asi moc neřešil a akceptoval realitu, že dříve nebo později se do hodinek vzduch s nějakou vlhkostí dostane, pokud se tam nedostala už při výrobě nebo v servisu. Mnohem zajímavější by pro nás měla být otázka, jaké jsou klimatické podmínky při výrobě (nebo v servisu, kde hodinky otevírají) a jak je kvalitní výstupní kontrola (ty ?opravdu lepší? vodotěsné hodinky absolvují kondenzační zkoušku, aby výrobce měl jistotu). Bohužel na to odpověď neznám. Ví někdo něco detailnějšího?

 

2) Asi nebude na škodu tady trochu rozvinout slovíčka jako je relativní vlhkost, absolutní vlhkost, rosný bod. Zkusím to co nejjednodušeji s použitím následujícího grafu:

 

 

Parametry vlhkosti vzduchu jsou závislé na dvou hlavních fyzikálních veličinách ? teplotě a tlaku. Pro jednoduchost předpokládejme, že tlak měnit nebudeme (i když prudké a velké změny teploty uvnitř tzv. kvazi-uzavřeného objemu pouzdra vodotěsných hodinek nějakou změnu vyvolá). Takže v dalších úvahách si budeme hrát jen s teplotou.

 

Svislá osa grafu ukazuje vlhkost vzduchu vyjádřenou v gramech vodní páry na kilogram vzduchu (10 gramů vody v kilogramu vzduchu odpovídá tomu, že vodní pára představuje pouhé 1% hmotnosti!). Vodorovná osa ukazuje teplotu ve stupních Celsia. Červená (respektive zelená) křivka ukazuje 100 % (respektive 50%) relativní vlhkost vzduchu. Na grafu je krásně vidět vliv teploty. Při -20°C je skutečné množství vodní páry v kilogramu vzduchu velmi malé, i kdyby byla dosažena 100% vlhkost. Při pokojové teplotě 25°C může být relativní vlhkost jen 50%, ale ve skutečnosti je v kilogramu vzduchu cca 10x více vodní páry než při -20°C. Pokud bychom na grafu došli až do teploty 100°C, tak 100% relativní vlhkost = vzduch je vytěsněn a všechno jsou to už jen vodní pára.

 

A co je to vlastně ta kondenzace vody při ochlazování vzduchu uvnitř hodinek? Poznámka: Úplně stejné věci platí, když přineseme vychlazený předmět do teplého prostředí. Jen s tím rozdílem, že předmětem ochlazujeme vzduch okolo a vodní pára kondenzuje z vnější strany (příklady: orosená nádoba s pivem nebo zamlžené brýle).

 

Pokud je ve vzduchu při dané teplotě více molekul vodní páry než by odpovídalo červené křivce, tak je přebytečná vodní pára ze vzduchu vyloučena a kondenzuje jako kapky vody nebo jako mlha. V běžné praxi se místo relativně složitých závislostí mezi vlhkostí, teplotou a tlakem používá tzv. rosný bod. Jeho výklad je v praxi jednoduchý ? pokud je aktuální teplota nižší než aktuální rosný bod, začne ve vzduchu kondenzovat vlhkost.

 

Ale zpátky k orosení hodinek a přiloženému grafu. Příklad: Pokud si představíte, že vzduch v hodinkách má teplotu jako v místnosti 25°C a uvnitř pouzdra je třeba 50% vlhkost (zelená křivka). Hodinky skokově začneme ochlazovat v mrazu okolo 0°C. A z grafu je vidět, že množství vodních par na zelené 50% čáře při teplotě 25°C je větší než hodnota červené 100% čáry při teplotě 0°C. Tedy musí dojít ke kondenzaci vodních par.

 

Tolik teorie. Praxe bude mnohem složitější právě vlivem konstrukce hodinek. Sklíčko je asi místem nejrychlejšího ochlazování hodinek. Je to jeho umístěním nejdále od teplého povrchu ruky nebo materiálem skla. Vliv na rychlost ochlazování má i tlouštka skla. Například hlubokomořské potápky už mají tak silná skla (kvůli odolnosti na přetlak vodního sloupce), že mnohem déle tepelně izolují a tovární kondenzační zkoušky už se musí dělat na speciálních strojích.

 

3) Závěrem: Na tomto modelovém případu jsem chtěl ukázat, jak asi funguje fyzikální zákonitosti proces kondenzace vlhkosti na skle hodinek. Je to velmi zjednodušený model (neřešíme současnou změnu teploty a tlaku, přítomnost kondenzačních jader, nerovnoměrné ochlazování hodinek a tedy v každém bodě jiný rosný bod, skutečné teploty na vnitřním povrchu skla, když jsou na lidské ruce, ?.), ale mohlo by snad dát základní představu. Tedy alespoň v to doufám. Pokud tam je nějaká fatální chyba, tak mě prosím opravte.

 

Jak jsem již napsal, bylo by jistě zajímavé, jaké jsou požadavky na teplotu a relativní vlhkost (či rosný bod) v továrnách na montáž pouzder hodinek. A ještě zajímavější by byly servisní střediska. V továrně se mohou snažit, jak chtějí, ale jednou je v servisu otevřou a pak všechna technologická kázeň přijde vniveč.

Upraveno 7. března 2012 uživatelem Petr_P

[long]

To Petr P

 

Vaše oba dva příspěvky tedy i RS jsou opět BOMBA,ale já jsem jednoduše reagoval na rosení ze zkušenosti a tak jsem se to také pokusil napsat.

Navíc si myslím shodli jsme se, jen na přečtení vašich dvou příspěvků jsem si musel vypnout televizi a vzít si slovník cizích slov.

 

Přeto jsem to musel přečíst dvakrát ( kecám , třikrát)

 

DĚKUJI Rychta !!!

[Petr_P]

Přece jenom jsem našel informaci, že lepší výrobci si kvlaitu prostředí při zavírání pouzdra hlídají. Toto píše Breitling na svých stránkách:

 

Casing up

The performances of a watch product partially depend on the quality of the air in the premises where it was cased up. To ensure the smooth operation of its chronometers in even the most testing conditions, Breitling has equipped its production building with a sophisticated system enabling constant regulation and monitoring of the humidity rate and temperature in each area. This avoids the risk of watches showing traces of condensation when exposed to lower temperatures, such as would occur if they were cased up in an overly damp atmosphere. An air filter system eliminates any dust that might clog up the movement. All these are common enough measures in high-tech medical or electronic industries, but are resolutely pioneering in watchmaking. ..

[cedric]

Doufám, že to nebude , ale provedl jsem takový malý "ledový" test..

na GSAR Marathon 300M, Seiko SKX007 200M, a hodinkách Police 100M.

Na hodinky jsem na minutu poližil kostičku ledu (na sklíčko) a všechny se zamlžily. Nejméně GSAR, potom Seiko a Police. Po minutě po zamlžení nebyla ani stopa...

Osobně si mysíl, že v každých hodinkách je nějaká vlhkost. Tedy pokud nebyly plněny v nějakém plynu.

Tak asi tak...

Ced...

Upraveno 5. listopadu 2012 uživatelem cedric

[wave ceptor]

Já to vidím přesně jako ty.

[Karlos]

Ano, každý vzduch obsahuje určité množství vodní páry. Tedy i ten v hodinkách.

[trojnik]

Před uzavření pouzdra nahřát infralampou. Po zavření úplně vytáhnout korunku a dát vhodný náustek na vysavač a přiložit ke korunce, nebo si konec upravit např gumovou hadičkou  a co nejvíce utěsnit, aby podtlak kolem korunky co nejméně unikal.  Tímto vyvolaným podtlakem mám po problému. Měl jsem stejný problém s Hamiltonama a přestaly se rosit. Upozorňuji , že vždy prošly zkouškou vodotěsnosti. Hodně zdaru a hlavně trpělivost. 

[Petr34]

řekl bych že hodiny ti nestěsní na 100% osobně bych s nima šel na prohlídku