travex Odesláno 27. října 2013 Nahlásit Odesláno 27. října 2013 To Bacil. Není to o pocitu, že jsou chladnější, opravdu jsou. Pokud se vyhneme extrémům a předpokládáme, že místnost má danou teplotu už několik dní a onen skleněný, keramický nebo jaký předmět už v ní nějakou dobu je, tak mají všechny stejnou teplotu. Vnímání rozdílné teploty při doteku je čistě pocitové, prostě chladnější kovový předmět tělesné teplo odvádí a např. dřevěný ne.
luidis Odesláno 27. října 2013 Nahlásit Odesláno 27. října 2013 Ano, termodynamika skutečně funguje i když ji někdo bude zarytě popírat. Škoda je, že se lidé někdy zuby nehty drží svého omylu.
tondako Odesláno 29. října 2013 Nahlásit Odesláno 29. října 2013 Ano, termodynamika skutečně funguje i když ji někdo bude zarytě popírat. Škoda je, že se lidé někdy zuby nehty drží svého omylu. Hmm, tak jsem včera studoval termodynamiku. Takže je to tak jak psali kolegové.Pokud je v místnosti teplota vzduchu 20°C, tak všechny předměty mají stejnou teplotu. Bez ohledu na subjektivní pocit chladu. Nicméně to varování před odkládáním hodinek na skleněnou desku si pamatuju nejspíš ještě ze školy, akorát už se mi vytratil důvod. Zkusím si to dohledat.Nejprve jsem se domníval, že by to mohlo souviset s teplotním šokem ( sundám hodinky z ruky a položím je na o 15°chladnější podložku ) ale to by spíš fungovalo u vodivých předmětů než u izolátoru jako je sklo. ( předávání energie od teplejšího předmětu k chladnějšímu ) Jestli má někdo na toto nějaký názor, nebo zkušenost s tím to jevem, rád se poučím.
gougy Odesláno 29. října 2013 Nahlásit Odesláno 29. října 2013 Nicméně to varování před odkládáním hodinek na skleněnou desku si pamatuju nejspíš ještě ze školy, akorát už se mi vytratil důvod. Víš co to dělá za rachot? není nad to, mrsknout SDDS na skleněný stolek v ložnici o půl třetí ráno, po návratu z kávičky s přáteli, to ocení každá spolubydlící
jacob Odesláno 29. října 2013 Nahlásit Odesláno 29. října 2013 Nejsem žádný fyzik, ale podle mě na tom není nic složitého. Sklo nebo železo drží teplotu déle. Pokud to přeneseš z chladu, tak je kov opravdu déle chladný než dřevo, ale stejně u každého normálního materiálu dojde postupem času ke srovnání teploty na úroveň okolního vzduchu. Btw, jak píšeš o izolátoru, tak jsem si vždy myslel, že to je ta věc/díl, na co se uchycují elektrické vodiče na sloupech el. vedení nebo v trafostanicích.
Hasňa Odesláno 29. října 2013 Nahlásit Odesláno 29. října 2013 (upraveno) No tady to jede. Izolant, izolator, tepelna vodivost, tepelna kapacita, teplotni sok, teple pivo, studena Nemka, vsechno zamichat, prisolit vzpominkama na druhy stupen ZS a publikovat. Celkem charakteristicke pro dnesni dobu. Upraveno 29. října 2013 uživatelem Hasňa
tondako Odesláno 29. října 2013 Nahlásit Odesláno 29. října 2013 Víš co to dělá za rachot? není nad to, mrsknout SDDS na skleněný stolek v ložnici o půl třetí ráno, po návratu z kávičky s přáteli, to ocení každá spolubydlící No jasně, to bude ono.
starejmlejn Odesláno 29. října 2013 Nahlásit Odesláno 29. října 2013 Ahoj, dovolím si uvést osobní pozorování nových hodinek s neupraveným strojkem ETA2836-2: Nátah ze stavu, kdy krok stál, do stavu, kdy kyvadlo nátahu na pohled jakoby "vázne" (pružina klade odpor) a krok tiká standardní rychlostí (plochá oblast křivky rychlosti chodu v závislosti na síle pohonu), byl dosažen za přibližně 6 hodin na ruce, při kterých jsem víceméně nehybně ležel v posteli se silnou medikací, na břiše notebook, občas stisk klávesy, obsluha touchpadu, měření hodinek po 2 či 3 hodinách, malátné pospávání mezi tím, ve dne v noci. Za oněch prvních 6 hodin se zpozdily o cca 6 vteřin, pak již šly svým obvyklým tempem +12s/24h. Bohužel jsem oněch prvních 6 hodin nedělal dostatečně častá měření jasně vysvětlující anomalie chodu v této oblasti. Málo natažené hodinky jdou rychleji. Odhaduji, že se muselo uplatnit "potácení" se chodu na úplném počátku. Po třech dnech v tomto "líném" režimu na ruce byly hodinky odloženy na stolek, kde doběhly po téměř 42 hodinách. Domnívám se tedy, že i při tomto chabém natahování byly plně nataženy. Ke konci tohoto období v klidu bez nátahu stále více zrychlovaly, pak uvadaly. Pro upřesnění, hodinky nebyly vůbec natahovány korunkou. Při větší pohybové aktivitě, při které si ale ještě nesundavám hodinky z ruky, pozoruji zrychení chodu úměrné intenzitě a trvání pohybů ruky. To je ale popisováno jako normální vlastnost náramkových hodinek s kotvovým krokem. Někteří hodináři ladí chod COSC hodinek na pohybový styl zákazníka. Kdysi jsem četl nějakou zprávu, která popisovala změny chodu v závislosti na frekvenci pohybů. Nejvýraznější zrychlení nastávalo při pohybech s frekvencí okolo vlastní frekvence setrvačky. Třeba při intenzivní hře na housle (vibrato viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Housle#Vibrato, prakticky viz http://www.youtube.com/watch?v=wLTDCW5Rv8o, třeba po čtvrté minutě). A tak mi napadá, že diskutované hodinky Oris zřejmě nemají v pořádku nátah (doběh z ruky 24h). Zpomalování v klidu nemusí být zpomalení, ale krátkodobé zastavení, ke kterému na ruce nedojde. Co třeba zadrhutí někde okolo přidaného převodu na malou vteřinovku? Hnací moment je nepatrný. Na watchuseek v tématech Smoke and mirrors 1 a 2 říkají, že modifikace, nástavby, úpravy, ladění atd. dnes dělá na zakázku sama ETA z důvodů kvalitativních i ekonomických. Ale i tam přes všechnu kontrolu kvality mohl někdo udělat chybu. Je to lidské. No, a to zrychlování na ruce viz konec prvního odstavce. Co takhle vibrující volant? Raději s těmito naivními úvahami přestanu včas. Ale třeba jsem alespoň trochu pobavil. S úctou M.
Doporučené příspěvky
Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat
Vytvořit účet
Vytvořte si nový účet. Je to snadné!
Vytvořit nový účetPřihlásit se
Máte již účet? Zde se přihlaste.
Přihlásit se