Jump to content

Recommended Posts

Posted

Je SuperLuminova a Lumibrite stejné???  Oboje prý dělá Seiko. Tak i svítívost je stejná, nebo ne? děkuji za zkušenosti a odpovědi.

Posted

Je SuperLuminova a Lumibrite stejné???  Oboje prý dělá Seiko. Tak i svítívost je stejná, nebo ne? děkuji za zkušenosti a odpovědi.

 

Ano, Super-LumiNova a Lumibrite je jedno a to samé. Svítivost záleží na spoustě parametrů, proto obecně platí, že se liší v závislosti na modelu hodinek.

 

Nevyrábí to Seiko, ale držitelem patentu je jiná japonská společnost - Nemoto&Co. Více detailů je na mém zdejším blogu, konkrétně v seriálu o nočních osvitech hodinek

Posted

Neřekl bych, že je to to samé. Už země výroby je jiná a taky jsem ještě neviděl, že by někdo někdy uváděl nějaké přesnější označení lumibrite jak je tomu zvykem u superluminova (C3,C1 atd.)

Posted

oboje - superluminova i lumibrite - ma stejny zaklad SrAl2O4 (Strontium Aluminate Oxide), takze jak Petr_P pise, jsou de facto identicke. 

Posted

To je jako napsat, že hodinky mají kovový strojek=základ, tak jsou de facto identické.

Posted

tak jen dodatek . čímpak asi němci za druhé světové natřeli v jihlavě tu podzemní chodbu?  Byl to nějaký letecký nátěr zjistili. stačí mžik nasvítit  a má výdrž teda. 

Posted

Tak přesně to byl baryt  (BaSO4) a wurtzit. Silný Luminofor .  Za protektorátu byl běžně v prodeji ( leuchtgelb ) svíticí sirník zirečnatý s příměsí 50% barytu. Výrobce byla IG Farben Leverkusen. Touto látkou se označovali vchody do leteckých krytů. Takže průkopníkem v luminiscencích byli němci. :rolleyes:

Posted

svietiace farby sa vyrabaju a pouzivaju v Japonsku a Cine dokazatelne takych 1000 rokov. Povodna receptura spocivala v rozdrveni musli ustric a perlorodiek, a pridanim siry sa z toho vyrabal alchymistickym sposobom (kazdy vyrobca mal svoj postup) lahko svietivy gumidzus. Podobna technika mala presah aj do japonskeho lakovania ako umeleckej discipliny, kde sa drvene musle dodnes pouzivaju na dosiahnutie roznych svetelnych efektov, zvyraznenie optickych 3D struktur a pod. Od 18 storocia boli tieto poznatky importovane do Europy a daju sa vidiet aj v europskom umeni a uzitkovom dizajne.

 

Po objaveni Radia (chemickeho prvku) sa rychlo prislo na to ze izotopy dokazu aktivizovat niektore substancie k svieteniu, napr. zluceniny zinku a siry. Teoreticky to sformuloval american, chlapik menom Hammer, ale nedal si to patentovat (z coho usudzujem ze jeho priezvisko nevzniklo nahodou). Patent si zapisala nejaka firma Tiffany & Co. a dalej si to vygoogli pod heslom Radium Girls. V tej dobe ziadne IG Farben ani neexistovalo. 

Create an account or sign in to comment

You need to be a member in order to leave a comment

Create an account

Sign up for a new account in our community. It's easy!

Register a new account

Sign in

Already have an account? Sign in here.

Sign In Now
×
×
  • Create New...