Kocour

To je stará myšlenka. Píše o tom už Edgar Allan Poe v povídce Jáma a kyvadlo. Tam byly žhavé obrazy na stěnách kobky použity jako mučící nástroj španělské inkvizice.

Hm, hm. Splňuji všechny podmínky z pátého patra a přitom vždycky narazím na nějakou @#&* (To byl jen vtip. Ve skutečnosti se do domácích prací moc nehrnu.)

No tomu se říká vývoj vkusu řízený nedostatkem prostředků Kdybych tenkrát ty peníze měl, tak koupím JLC (ocel, malá vteřinovka, rezerva chodu, průměr myslím 36mm) hned, ale do toho přišla koupě bytu, 4000 eur mi najednou přišlo trochu hodně a nakonec jsem zjistil, že to vlastně není až tak úplně to, co se mi líbí. Ta Stowa je tutovka a jak psal Kocour (volně parafrázuji ke svému prospěchu), je to dílo, po kterém už vlastně nikdy nic dalšího tikajícího nebudu chtít Já jsem neříkal, že už pak nebudeš nic tikajícího chtít. Jenom to, že se takové nádherné hodinky neomrzí a nepřestanou se ti líbit :-)

Jasně, že to není úplně levná věc. Ale je to kousek, který má hodnotu malého uměleckého díla. Dívat se na takový ciferník je samo o sobě zážitek. A pak, tyhle hodinky ti dlouho vydrží, jak technicky, tak tím, že neomrzí. Tak dokonalé a nadčasové dílo prostě nemůže omrzet.

Pánové, mám dotaz. Strašně rád bych si pořídil elektronkové rádio. Ale ne nějakou šílenou dřevěnou kraksnu starou padesát let - nejlépe současný výrobek s pěkným designem, aby bylo dobře vidět na žhnoucí elektronky. Existuje na světě výrobce schopný uspokojit mé excentrické choutky?

Hodinky Laco jsem viděl na dvou místech v Praze. Kupodivu v obou případech nešlo o hodinářství. První obchod je Vinohradské nožířství, Vinohradská ulice, asi 100 metrů od paláce Flóra směrem do centra po pravé straně. Druhý obchod je taky nožížství, kde mají švýcarské nožíky a jako doplňkový sortiment taky hodinky, včetně značky Laco. Jestlli můžu doporučit, lepší je Laco B-Uhr s centrální vteřinovou ručičkou, mnohem lépe to odpovídá historickému originálu.

Vyměnit podle plánu, původní vteřinovka tam proporčně nesedí. Tenčí vteřinovka bude vytvářet mnohem lépe vyváženou kompozici celého ciferníku.

Omyl, omyl. Je mi líto, že zase musím psát mimo téma, ale prostě musím. Pověra, že sociální dávky pomáhají snižovat kriminalitu, není nic než pouhá pověra. Dá se velice přesvědčivě ukázat, že v průběhu druhé poloviny 20. století byl nárůst objemu státního přerozdělování doprovázen prudkým nárůstem kriminality. Platí to pro USA, stejně jako pro Francii, stejně jako pro Švédsko a kdyby byly věrohodné statistiky, určitě by to platilo i pro Česko a Slovensko. Nárůst kriminality ovšem nebyl způsoben ani tak neustálým zvyšováním sociálních dávek, jako spíše poklesem trestů a poklesem míry objasněnosti trestných činů. Jinak řečeno, zločin se začal ekonomicky vyplácet. Bylo to v souvislosti s druhdy populární teorií, že zločinec je vlastně nemocný člověk, oběť, která sama za nic nemůže a proto na ni musíme být hodní. Více viz třeba zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_Becker Ale teď už opravdu konec.

To vypadá jako slušné pořízení, držím palce do dalších úprav :-)

Člověk se až diví, kam až může dojít debata, která začala u hodinek Louis Erard. Protože nejsem příznivcem přísné diskusní disciplíny ve smyslu "držte se tématu a jinak držte huby", nedá mi to, abych se taky nepřidal. Ale jen stručně: Podstata politické levice není v solidaritě, spolupráci a soudržnosti. Podstata je v tom, že jedni lidé chtějí ovládat jiné lidi prostřednictvím vysokých daních a všemocného státu. Všechny ty vznešené pojmy používají jako záminku pro posilování své osobní moci. Skutečný liberál není sobec, který by kašlal na druhé. Pokládá ovšem za nemístnou drzost, když pod záminkou "solidarity" stát konfiskuje lidem polovinu příjmů. Tolik vše, protože mé pravicově buržoazní hodinky se stříbrným ciferníkem ukazují, že je na čase zase pracovat.

Jeden kousek mám z Ebaye, stále mě asi 50 euro. Což považuji za adekvátní cenu. V mém případě mají japonský strojek Miyota. Celkem vzato, za ty peníze si nemůžu stěžovat: dostal jsem pěkný kousek železa, mechanické zpracování pouzdra i ciferníku je OK, hodinky jdou slušně a vypadají lépe, než kolik stály. Ovšem čísla a ručičky ve tmě svítí jako když nesvítí a také sklíčko je netvrzené minerální. Ale za ty peníze...

V takovém případě mi přijde vhodnější investovat ty peníze do návštěvy psychiatra. Možná jsem divný, ale já si kupuju a používám takové hodinky (auta, počítače, cokoli), které vyhovují mně a na nějaké status symboly a oslovování vyšších vrstev dlabu. Snobství ještě není případ pro psychiatra. Tedy aspoň pokud nepřekračuje určité meze. Ačkoli si umím představit profese, kde demonstrativní luxus má svůj racionální účel: dražší právníci, podnikatelé v realitách... Luxusní zařízení kanceláře a drahé hodinky signalizují klientovi, že může počítat se špičkovou kvalitou. A že se má připravit na placení špičkových honorářů. To už není okázalá spotřeba ve smyslu Thorstena Veblena, ale signalizace v rámci teorie asymetrických informací.

Ty jsou docela pěkný. ŠKoda, že ciferník zprznili nesmyslným datem 1919.

Tak se s nimi pochlub, až je budeš mít. Seiko je uznávaná značka, nikdy jsem neslyšel stížnosti na kvalitu.

No nazdar hodiny. Tady je asi opravdu namístě něco na způsob certifikace.

No tak trošku fotím, takže vím, že to nemá ani cenu zkoušet. V podobných stanech ,odhaduji podle výsledku, foti Lidl a další diskonty, ty příšerný placatý fotky Melounů, droždí a salámů, který dávají na ty svoje inzertní plátky, co mě nedobrovolně i přes nápis na schránce, cpou. Pokud mě z nějakých důvodů neveříš, tak si ten stan kup, a fot si s ním. Já jen napsal, že se to v profesionální práci nepoužívá. Já jsem jenom fotoamatér, který se ve volných chvílích toulá s teleobjektivem a loví zajímavé pohledy. Studiovou fotografii jsem nikdy nedělal ani nezkoušel. Je mi celkem jedno, jestli je stan nutnost nebo hloupost, to není podstatné. Podstatné je, že pro studiovou fotografii nemám vybavení. Třeba se o ni někdy pokusím, ale momentálně mě víc baví vyrazit s "dlouhým sklem" na lov. Přirozené světlo je pro mě skoro dogma. Jo, a aby můj fotografický příspěvek nebyl úplně "off topic": moje oblíbené hodinky pro fotografický lov jsou Stowa Fliegeruhr. Moc se nelesknou, nebudí pozornost, jsou velmi přesné a vhodné do každého počasí.

Hele, a když je to tedy nepoužitelné klišé, zkoušels to někdy? No tak trošku fotím, takže vím, že to nemá ani cenu zkoušet. V podobných stanech ,odhaduji podle výsledku, foti Lidl a další diskonty, ty příšerný placatý fotky Melounů, droždí a salámů, který dávají na ty svoje inzertní plátky, co mě nedobrovolně i přes nápis na schránce, cpou. Pokud mě z nějakých důvodů neveříš, tak si ten stan kup, a fot si s ním. Já jen napsal, že se to v profesionální práci nepoužívá. Já jsem jenom fotoamatér, který se ve volných chvílích toulá s teleobjektivem a loví zajímavé pohledy. Studiovou fotografii jsem nikdy nedělal ani nezkoušel. Je mi celkem jedno, jestli je stan nutnost nebo hloupost, to není podstatné. Podstatné je, že pro studiovou fotografii nemám vybavení. Třeba se o ni někdy pokusím, ale momentálně mě víc baví vyrazit s "dlouhým sklem" na lov.

Hodinky většinou kupuji po internetu, ale dobrou osobní zkušenost mám přímo s provozovatelem tohoto serveru, od kterého jsem jednou koupil Azimuth Bombardier III přímo u něho v kuchyni. Tomu se říká osobní přístup k zákazníkovi :-)

To je problém. Strašně nerad fotím hodinky, protože na to nemám vybavení. Pokud má být fotka hodinek kvalitní, chce to světelný stan a reflektory s velmi rozptýleným světlem. Mně se prostě zatím nechtělo vrážet do takového vybavení peníze jenom kvůli focení těch několika hodinek, které mám. A nekvalitní fotky prostě nerad ukazuju. Dobré fotky hodinek se dají dělat i v amatérských podmínkách, ale já jsem prostě líný pouštět se do takovéhoto kutilství: http://www.network54.com/Forum/169624/mess...m+for+my+pictur es+of+the+IWC+5251%21++Since+several Světelný stan, to je donekonečna omílané klišé. Na kreativní focení hodinek je dokonce nepoužitelný. Odrazy vznikají tam, kde něco reflektuje, tedy odráží. Ve stanu se toho dráží ze všech stran všechno. Tudíš placka jak hrom, a nemožnost modulovat světlo. Reflektory jsou vždy s tvrdým světlem , to se teprve posleze upravuje buď softboxy, oktaboxy, deštníky, satelity, komínkovými reflektory, voštinami, čočkami, filtry, soft reflektory, sluníčky,atd, atd. Peníze se do světel obyčejně "vrážejí" za účelem dalšího zisku, k občasnému nafocení sbírkové kolekce by jich asi byla škoda, a byly by to vyhozené peníze, s tím souhlasím. Hele, a když je to tedy nepoužitelné klišé, zkoušels to někdy?

Jasně. Platí to bohužel i pro Švýcarsko. Je lepší si švýcarské hodinky nechat poslat z Německa :-( Mimochodem, ve Švýcarsku zavedli daň z příjmů v roce 1938 jako přechodné opatření pro krytí zvýšených finančních nároků armády v době ohrožení země :-P

Nevím, strojař nejsem, ale řekl bych, že přidaná hodnota plynoucí z ručního opracování bude vyvážena nebo převážena tím, že lidská práce bude trpět výkyvy kvality (když odhlédnu od ceny). Je tady nějaký strojní inženýr, který to může kvalifikovaněji komentovat? Také je otázka, jestli doleštění je nutné pro hladký chod, anebo jestli je to jenom estetická záležitost. Strojky Rolex na estetiku dělané nejsou, ale předpokládám, že dotykové plošky ozubených koleček a hřídelí budou vyleštěné perfektně.

To je problém. Strašně nerad fotím hodinky, protože na to nemám vybavení. Pokud má být fotka hodinek kvalitní, chce to světelný stan a reflektory s velmi rozptýleným světlem. Mně se prostě zatím nechtělo vrážet do takového vybavení peníze jenom kvůli focení těch několika hodinek, které mám. A nekvalitní fotky prostě nerad ukazuju. Dobré fotky hodinek se dají dělat i v amatérských podmínkách, ale já jsem prostě líný pouštět se do takovéhoto kutilství: http://www.network54.com/Forum/169624/mess...++Since+several

Hm, hm. Taky jsem za pár posledních let prošel dost podstatným vývojem v oblasti hodinkového vkusu, takže bych taky radil trochu počkat. I když dobře znám ten pocit, že se člověk bez objektu svého zájmu neobejde ani týden...

Aby nedošlo k omylu, značku Rolex docela uznávám a některé jejich modely se mi dost líbí - jak třeba tenhle Submariner. Na druhé straně je to skutečně masová automatizovaná velkovýroba a la Seiko. Ale nic proti tomu, masová automatizace nabízí velmi slušnou kvalitu při nízkých nákladech. Jaké jsou skutečné variabilní a fixní náklady na výrobu rolexek, to by mě fakt zajímalo, stejně jako jejich průměrná obchodní marže. Ale to se člověk nikde nedočte. Marketingově je Rolex naprostý fenomén. Vysvětluji si to tak, že se po celou dobu historie pečlivě soustředili na klientelu z vyšších středních tříd a nikdy nepolevili v kvalitě. Zatímco ostatní výrobci měli své vzlety a pády (například Doxa, Longines, Tissot), Rolex si držel svoji linii. Klíčem k úspěchu bylo stát se nejprve americkým, pak japonským a nyní i čínským symbolem zbohatnutí. Kdo nosí rolexky, ten dává okolí signál, že "to dokázal". Ano, ohavné snobství, ale svět už je zkrátka takový. Kdybych byl americkým realitním agentem, asi bych je nosil taky. Z profesionálně reprezentačních důvodů :-P Jen mi trochu vrtá hlavou jak dokážou skloubit "vysokou míru automatizace" a "nepolevení v kvalitě". A to se nějak vylučuje, nebo co?

Cigi, hledal jsem ten clanek na paladixu ale nenasel. Pod jakou rubrikou ten clanek najdu? O jaky Canon se jednalo? Když budu srovnávat výkonnost zoomového objektivu Canon a Summiluxu nebo Summicronu s pevnou ohniskovou vzdáleností, tak zoom samozřejmě dostane na frak vždycky. Zoomový objektiv je vždycky kompromis mezi kvalitou a flexibilitou. Ten článek jsem četl a autor toho srovnání měl názor jasný předem - ani vzdáleně se nesnažil dělat test nestranně. Na webu jsou ale k vidění jiné testy, které jsou více technické a více objektivní. Z nich takřka vždy vychází digitální technika lepší pro ISO větší nebo rovno 200. A platí to dokonce nejen pro rozlišení, ale i pro dynamický rozsah.