Kocour

byla. poslední sjela z výrobní linky letos v dubnu, a zřejmě to byl na delší dobu poslední supersport od Porshe k tématu: retro model ze 30 let by se mi také líbil, ale chápu, že Prim chce navazovat pouze na svojí historii. Já to nechápu. Co je na historii 50. až 80. let tak skvělého po stránce designu? (O ostatních stránkách teď neuvažuji.) Ještě možná tak ta padesátá léta, budiž, ale to mi připadá málo.

Jeden Hirsch taky mám (Nevada). Velmi solidní, na spodní straně pogumovaný, takže odpadá obvyklý průšvih s koženými řemínky - totiž, že brzy nasáknou potem. Je na něm napsáno "100 m water resistant", ale ještě jsem to nezkoušel.

No však právě ta individualizace a zakázková výroba je to, co v jednom z předešlých komentářů chválím. Ze sériové produkce Prim bych si ale těžko vybíral. Naprosto nezpochybňuji kvalitu zpracování a úroveň služeb, ale designem mě tam nic neuchvacuje. Co by Prim musel udělat, aby si mě získal? Tak například: - Když už Prim dělá retro kousky z 50. let, tak proč nejít ještě kousek do historie a neudělat retro model podle 30. nebo 40. let? - Co třeba nějaký pěkný skeleton? - Anebo něco velmi jednoduchého, napříklady typu Spartak, ale s lehce odlišnými čísly a ručičkami? - Několik německých firem dělá hodinky v designu Bauhaus. Nenašla by se inspirace u české architektury? - Eventuálně nějaké pořádné velké hodinky s černým ciferníkem "leteckého" typu? Inspirací může být známý model Longines z konce 30. let. Ty bych si zaručeně koupil.

Dobrý postřeh, souhlasím.

Design standardních primek mě moc neuchvacuje, jsou to většinou variace na 50. až 80. léta. Ale líbí se mi přístup vedení firmy, takže vážně uvažuji, že si nechám jeden kousek upravit podle zakázky. Uvidím, jak dopadne Jeremyho zakázka.

k tomu se připojuju, koupit cokoliv jen na základě recenzí a foto mi přijde zvláštní Možná je to zvláštní, ale bez výjimky vždycky, když jsem kupoval věci podle odborných testů nebo recenzí (foťáky, hodinky, knihy), tak jsem byl maximálně spokojený. Naopak když jsem podlehl dojmu z držení v ruce, velice často jsem byl pak zklamaný a říkal jsem si "já vůl, měl jsem si o tom něco přečíst". Tři ze čtyř svých nejoblíbenějších hodinek jsem viděl "naživo" poprvé, až když jsem dostal poštou krabici. A ve všech případech skutečnost předčila očekávání. Jenom jedny z mých favoritů jsem koupil osobně, a to u pana Chronomaga.

Jsem pro. K afrikab: No, víš, ono držet foťák v ruce není totéž, co dělat důkladný technický test. Jiná věc je subjektivní dojem z foťáku, kterému se nevyplácí podléhat. Srovnávání hodinek a foťáků mi nepřijde adekvátní. Ne, Leica není evkivalent Patek Philippe nebo jakékoli jiné značky. To je prostě přitažené za vlasy. Sinar nebo Linhof jsou aparáty používané převážně pro reklamní fotografii, s žádnými hodinkami se to prostě srovnat nedá. Abychom se vrátili k původní otázce: minimální počet hodinek je takový, který člověku vyhovuje pocitově a finančně. Jednoznačná odpověď neexistuje, což je důvod, proč je tento thread tak ukecaný a mnohotematický.

DSLR od Canonu mám, takže nevím, jestli to mám chápat osobně...??? No nemusis, jen je k tomu takova mala analogie s mechanickyma hodinkama. Canon si spousta lidi koupi jen kvuli tomu, ze si je koupili ostatni (jen malo zarytych Canonistu si vyzkouselo i jine fotaky), i u hodinek je spousta takovych "proflaklych" znacek. Nic proti nim, ale proc se neodlisovat. Ze stejneho duvodu si vetsina lidi nekoupi mechaniky, proc, je to prezite. Nejlepsi jsou hodinky na baterku - nejlepsi je stejne Canon. PS.: A to nepocitam ty ztracene hodiny s "idiotskym" lpenim Canonu na PPT protokolu. Já jsem si Canon koupil jako výsledek velmi rozsáhlých rešerší, které mě přesvědčily, že foťák s lepším šumem v horších světelných podmínkách v dané cenové kategorii prostě není. Kromě Canonu jsem měl digitální kompakt Sony W1, superzoom Sony H1 a kompakt Nikon 800 (ten byl strašný, od té doby nechci o Nikonu ani slyšet). Naopak se Sony jsem byl tak spokojený, že jsem si málem koupil zrcadlovku Sony Alpha. Hodinky vybírám rovněž "rešeršním" způsobem, na názory okolí nehledím, snobské značky ignoruji, ačkoli Jeremyho osobní propagace značek Omega a Breitling mě už několikrát skoro nahlodala. (Jeremy dokáže být zdatný salesman, několik lidí včetně mě například přemluvil ke koupi vozu značky Saab, ačkoli z toho neměl žádnou provizi. Prostě příklady táhnou.)

DSLR od Canonu mám, takže nevím, jestli to mám chápat osobně...???¨ No já vím, že Leica nebo dokonce Hasselblad je jiná třída. A není to jenom otázka peněz. Na tyhle foťáky bych měl taky, ale abych měl pocit, že je využívám, bych musel totálně změnit životní styl. Ne snad, že bych nechtěl, ale je to otázka peněžních částek o dva řády vyšších. Asi jako když si někdo koupí hezké kapesní hodinky, k hodinkám klasický oblek s vestou, k obleku Bentleye s řidičem, k Bentleyi vilu, do vily krásnou a drahou manželku... a pak se člověku zasteskne po drsné romantice garsonky s matrací a jednoduchým elektrickým vařičem. K sakru, já dneska nějak moc filozofuju, asi to bude tím, že šéf je několik tisíc kilometrů daleko.

Jenze takhle je to se vsim, to nema smysl vztahovat jen na hodinky. Teoreticky clovek nepotrebuje ani je, pokud ma napr. mobil, kde ten cas je zobrazen taky. Jakmile cloveka popadne sberatelska vasen, tak je konec... Teoreticky (a vlastně i prakticky) člověk potřebuje střechu nad hlavou, postel, něco málo šatstva, nádobí a hygienických potřeb (někdo se obejde i bez nich). Všechno ostatní je luxus. Takže jestli jedny hodinky nebo desatery, to je z principiálního hlediska fuk. V praxi mám jedny hodinky čistě do práce s oblekem nebo pro slavnostní příležitosti (komplikované Guinand s měsíční fází a z ciferníkem z pravého stříbra), další dvoje do práce bez obleku nebo na volný čas (Stowa Fliegeruhr a Azimuth Bombardier), jedny na plavání a výlety (Timefactors PRS-11) a pak ještě pár dalších, které ale v poslední době skoro nenosím. Samá mechanika, žádný quartz. Když už se tady psalo o foťácích, dřív jsem nedal dopustit na klasický film. Ale od té doby, co jsem zjistil, že digitály už dneska dělají lepší fotky než kinofilmové přístroje, navíc jsou neuvěřitelně flexibilní a mají pochopitelně levnější provoz, tak jsem úplně přesedlal na elektroniku. Sice mi chybí romantika temné komory a pach vývojky, ale co se dá dělat. Přednosti digitálů to víc než vyvažují. A ještě něco. Nevíte náhodou někdo, kde se dá pořídit elektronkové rádio? Nemyslím nějaký historický přístroj, ale současný výrobek s moderním designem a s lampami. Dělá to někde někdo?

Mně se líbí tyhle: http://www.griggio.net/commando.html Údajně dělané podle hodinek pro Cizineckou legii. Vypadají tak báječně, že mám cukání.

Je to pravda. Když jsem kdysi závodně střílel z pušky, platilo, že čím těžší flinta, tím stabilnější. Taková libovolná malorážka je pěkně těžké "dělo", když uvážíme, že má ráži jenom 5,6 mm. Důvodem té váhy je jenom snaha o stabilitu, nic jiného. Ze stativu se ovšem střílet na závodech nesmí. To znám jenom z filmů, kde ho mají kolegové odstřelovači.

Podívám se, až zase pojedu na návštěvu k rodičům na venkov. Návod určitě ještě mám. Dokonce myslím, že vím kde: druhý šuplík shora.

Na Timefactors.com: řemínky značky Timefactors Aviator, open-ended. Řemínky drží pomocí nerez šroubů, které zároveň dělají ten správný "letecký" vzhled.

Býval jsem "klasický" fotograf, který si dělal své vlastní zvětšeniny v temné komoře, ale to už je dávno. Pak dlouho nic, protože nebyl čas. No, a od loňska jsem přesvědčený digitální konvertita, protože jsem zjistil, že tahle technologie se už většinou vyrovná klasickému kinofilmu a v některých případech je dokonce mnohem lepší. Teď mám Sony H5, což je kompromis mezi kompaktem a zrcadlovkou. Pak mám ještě kompakt Sony W1, který nosím neustále při sobě, i do práce. Tvrdím, že sebekvalitnější foťák je nanic, když ho v případě potřeby nemám u sebe. A tahat s sebou neustále velkou zrcadlovku, to prostě nejde. Mimochodem, v obýváku mi visí zvětšeniny 30 x 40 z kompaktu. Mám radost z toho, že se návštěvy ptají, kde jsem ty fotky KOUPIL. I z kompaktu se dá vytáhnout špičková kvalita. Nicméně přesto uvažuji o nějaké zrcadlovce. Přijde mi zajímavá Sony Alpha. Není totiž přehnaně velká a ukázky fotek na dpreview.com vypadají přesvědčivě. IS 1600 je ovšem velmi náročný požadavek. S takovou citlivostí se snad ani nedá fotit jinak než černobíle kvůli chromatickému šumu. Nebo dá?

Díky za upřesnění, Patriku. Mimochodem, PVD úprava se dá dělat na lesklém i matném povrchu. Podle mého názoru černé lesklé PVD upravené hodinky vypadají kouzelně, i když jsou velmi zřídka k vidění. Ten námět s modřeným pouzdrem je zajímavý, škoda, že to nikdo zatím nedělá. Japonci prý vyrábějí modré zlato (s příměsí kobaltu) ale ještě jsem to nikde neviděl, ani na obrázku.

Znamená to otryskávání proudem písku. Výsledek je velmi matný šedý povrch, který se neleskne ani v přímém slunečním svitu. Je to matnější úprava než kartáčování. Ideální pro sportovní hodinky, kde oslnění je nežádoucí.

Osobně bych do vody nevzal nic bez šroubovací korunky. Chronograf ani se šroubovací korunkou. Nějak vodě prostě nevěřím. Na plavání z mé skromné sbírky beru jedině Timefactors PRS-11. Statická tlaková odolnost 300 metrů, to by mělo stačit.

Pánové, je tady někdo ujetý na foťáky?

Ježíši. Casio C-701. Ty jsem měl od roku 1981. Pak mi v roce 1995 vypadly z kapsičky u košile a už jsem je neviděl. To je nostalgie. Strávil jsem s nimi pěkný kus života. Je fakt, že i když teď jsem "ručičkář", vzpomínky na mládí jsou prostě vzpomínky na mládí. (Co asi budu říkat, až mi bude šedesát, k sakru?!)

Já je mám zhruba od stejné doby (kupovali jsme je skoro spolu ) a nosím je častěji, průměrně 6 dnů v týdnu. Taky je nijak nešetřím, párkrát jsem s nimi o něco praštil nebo o něco škrábl a jsou netknuté. A to jsem v nich ještě poladil ETA strojek, který se mi při nošení zpozdil o vteřinu za týden - jednou jsem je sundal na noc, předešly se o 6 vteřin a od té doby zase při denním trvalém nošení chodí skoro přesně. To jsem zvědav na COSC test, jak dopadne! :cool: Mám Timefactors PRS-11, velmi podobné těm na obrázku. PVD je velmi odolný povrch. Není to žádné barvivo, je to vrstva vytvořená na povrchu oceli na molekulární úrovni, takže z podstaty věci nemůže oprýskat. Má být také podstatně odolnější než zlacení, takže bez podstatného ošoupání by měla vydržet i desítky let. (To zatím nemůžu potvrdit z vlastní zkušenosti.)

Je to seriózní, byť spíše levnější značka. Zaručeně švýcarská práce, žádná Čína. S Omegou nebo dokonce s IWC nelze srovnat, ale ve své cenové kategorii je to skvělé pořízení za ty peníze. Mám dvoje, takže mluvím z vlastní zkušenosti.

Skvělé, a co servis a náhradní díly? Obávám se, že tohle soudruzi z Čínské lidové republiky jaksi neřeší. Píše se správně "tourbillon", jen tak zcela mimochodem. A to na obrázku není pravý tourbillon, nýbrž pouhý caroussel. (Caroussel tourbillon ? A tourbillon whose cage pivot does not share the same axis as the balance staff; the advantages of this decentralized arrangement are that a standard geometry Swiss Lever escapement may be used (a proper tourbillon requires a specially designed pallet fork), and the escapement is much flatter as the balance wheel does not have to overlap the escape wheel. The disadvantage is that the balance is much smaller than in a traditional tourbillon, compromising potential timing results somewhat.)

Mám Poljoty s měsíční fází. Žádný problém. Zrychlují se asi o 8 sekund denně, velmi konzistentně. I když přiznávám, že poslední rok je moc nenosím.

Vítej na fóru kolego kocoure. Těší mě další zástupce mého živočišného druhu :-) Ty hodinky jsou pěkné a na padělek téměř jistě nevypadají. Tvar rotoru přesně odpovídá uvedenému typu ETA a Číňani - pokud je mi známo - nic podobného nedělají.