Přejít na obsah

Harry

Členové_50
  • Příspěvky

    1 051
  • Registrace

  • Přítomen

  • Vítězné dny

    2

Vše od uživatele Harry

  1. Prodám Fortis Flieger F-43 Triple GMT PC-7 Team / C.O.S.C. LE - Titan s DLC povrchem. Ve stavu zánovních, bez šrámů... Jedná se o naprosto TOP moderní Fortisy. Řada Flieger GMT je vybavena strojkem Werk 13, což je strojek na úrovni GMT Tudor (ostatně to dělá stejná firma) s certifikací C.O.S.C. a rezervou 70 hodin. Samozřejmostí je safírové sklíčko s oboustranným antireflexem, což je u Fortisů prostě naprostá pecka Model PC-7 je limitovaná edice, kde titanové pouzdro dostalo navíc DLC povrch. Nic odolnějšího a lepšího v současnosti není Díky titanu jsou směšně lehké na svoji velikost a díky DLC vypadají zatraceně dobře K hodinkám je originální kaučuk / cordura řemínek se sponou. Nejen že vypadá dobře a opravdu se k nim hodí, ale je zatraceně pohodlný na nošení (celé léto jsem takový originální řemínek nosil na jiných Fortisech). Lumi je jako obvykle velmi dobrá, trochu do modra a jak je u Fortisu zvykem, ciferník je výborně čitelný ve dne i v noci... Hodinky jsou s kompletním balením a naprosto minimálně nošené. Nenašel jsem na DLC ani antireflexu žádný škrábanec Nejlepší nakonec: cena je 80.000,- Kč a lze odečíst DPH. K vidění v Praze, případně Liberec.
  2. Ne tak úplně - systém nefunguje poměrně často a tak si teď můžu zapsat zákazníkovy údaje na papír s tím, že do CRZ to vložím až to půjde a náboje si prostě odnese hned (zbroják jsem zkontroloval)... Což je doposud poměrně běžná situace. V novém to bude tak, že si přijdeš pro náboje a když systém nepůjde - tak si je prostě neodneseš
  3. Prodám Fortis Cosmonaut Limitovaná edice Black. Jsou to 38mm původní cosmonauty bez datumu. Tuhle LE jsem kdysi hodně chtěl, protože naživo je opravdu kulervoucí. Jsou to relativně malé hodinky, ale se vším co Fortis nabízí - a to pro 38mm cosmo i nadstandardně se safírem s oboustranným antireflexem. Ten se obvykle na původní cosmonauty nedával... Hodinky jsou v pěkném, nošeném stavu. Antireflex má malou oděrku u kraje na pozici 9 a pár mikroškrábanců - viz fotka, která to samozřejmě dost zveličuje... Kovový náramek nese známky ošoupání PVD, hodinky samotné ovšem minimálně (tipnul bych si, že pásek je přeci jen z jiného materiálu než pouzdro hodinek a luneta. Prostě na pásku to PVD drží hůř ). K hodinkám přidávám navíc pásek Nick Mankey v černé barvě s černými kovovými sponami. Tyto pásky jsou elastické a extrémně pohodlné - zvláště pro menší a lehčí typy hodinek. Pokud jde o luminiscenci, tak ta je skvělá, ale indexy na ciferníku luminiscenční nejsou, jsou pouze natištěné černě. Index na 12 je jediný, plus na lunetě... Hodinky jsou bez papírů a krabičky, kupované v Japonsku před asi 10 lety. Ostatně většina z této LE byla určena pro japonský trh, tak jako i většina jiných Blackout LE. Ale dle mého jsou právě tyto hodinky ze všech black LE nejpovedenější Cena 19.000,- k vidění Praha, případně Liberec.
  4. K tlumiči na AR asi jen to, že buď to musí být kvalitní (a tedy i dražší) flow through nebo se udusíš, obzvlášť jako levák... Obecně vzato je tlumič na AR jen frajeřinka a standardně ho nakonec stejně málokdo používá. Něco jiného jsou nějaké podzvukové náboje jako je třeba 300AAC, kde ho zase málokdo sundává. AR s hlavní 10,5" je strašně uštěkaná vzteklá mrcha co kope. Měl jsem, už ani náhodou. Teď 14,5" a stavitelný gas block. A je to příjemný střílení. Samozřejmě pořád v rámci AR, což je obecně příjemný střílení... Navíc s krátkou to bez prasete moc nejde (ostatní tě budou nenávidět a sám budeš unavený), teď mám na té delší brzdu a prase přes ní na bajonet - a moc ho ani nepoužívám.
  5. Teď budu nepopulární, ale všechny tyhle terčíky a tréninky jsou dost k prdu, když člověk nezná základy... A těmi základy myslím opravdové základy a to i po teoretické stránce. Co se děje se zbraní - fyzika, co se děje s tělem - fyziologie a dynamika a v neposlední řadě i jak tělo reaguje - tedy funkce a reakce centrální nervové soustavy. A v tom všem jsou samozřejmě nějaké jasné principy ale i individuální odlišnosti. A s tím je potřeba ke střelbě přistupovat a podle těch individuálních odlišností a potřeb také přizpůsobit svoje vybavení a směr tréninku. Co funguje jednomu, nemusí fungovat jinému. Říkat někomu "kup si Glock 19" je stejný jako říkat "kup si boty Lowa Zephyr velikost 44 - ty jsou nejlepší " Taková rada je obzvlášť cenná například pro 160cm / 45kg slečnu, že ano Střelba je velmi technická záležitost. Pokud se tomu chce člověk věnovat na úrovni, tak to roli hraje. Samozřejmě pro lidi, kteří si prostě chtějí jen tak zastřílet a odreagovat se, nebo si pořídí vysněnou zbraň, kterou nosil divizní komisař Borowitz - pak tohle není priorita. Na zbraních a střílení je bezva, že si každý může najít to svoje Ale pokud chcete výsledky a někam se posunout, potřebujete základy a někoho, kdo vás dokáže vést a využívat vaše přednosti i nedostatky ve váš prospěch... No, máte štěstí, že jdu kolem
  6. Já bych nečekal na příští rok - nový zákon, nový formát zkoušek. Ale šel bych do toho určitě ještě letos...
  7. Je to legrace... Teď je v módě navrhovat plošné psychotesty a podobně, ale zároveň nás ministerstvo nutí, abychom při zkouškách vyhazovali co nejméně lidí Několikrát jsem na ministerstvu byl "na koberečku" za "příliš přísné hodnocení" při zkouškách...
  8. Pár postřehů...: - přesnost nijak nesouvisí s úchopem, nebo postojem, dýcháním a podobně... - přesnost ovlivňují dva faktory - míření a práce se spouští! Můžu pistoli držet jen dvěma prsty a stejně dokážu mít dobrý zásah na terči, pokud budu správně mířit a spouštět A mimo to se samozřejmě také stane, že tu pistoli neudržím a vletí mi do xichtu - úchop a postoj souvisí se zvládáním zpětného rázu... Ano, je pravda, že často špatný úchop ovlivní i zásahy v terči, ale to je pouze proto, že střelec nedělá správně spouštění... Další věc je, že pistole v ráži .40SW je vysloveně nevhodná pro začátečníka, protože má takový zpětný ráz, že to nutí střelce dělat základní chyby. No a k tomu sušení (trénování bez výstřelu, třeba doma)... Úchop nelze nasušit Správný úchop nám umožňuje dobré a snadné zvládání zpětného rázu (pistole mi neskočí do xichtu) a díky tomu i k tomu, že následný výstřel bude snadnější správně provést. Takže zvládání zpětného rázu ovlivňuje snadnost a rychlost následného správného výstřelu (spouštění). - tedy trénovat bez zpětného rázu zvládání zpětného rázu je tak trochu... (asi jako trénovat odolnost proti alkoholu nasucho, zíráním na lahev...) Ono je to prostě především o základech a pochopení toho, co se během střelby děje se zbraní, náboji, ale i vlastním tělem a reakcí v něm, včetně fungování Centrální Nervové Soustavy. Někteří lidé to zvládají tak nějak sami, přirozeně a intuitivně, pro některé je to cesta vzdělávání, drilů a potu. Bohužel z internetu se to nenaučíte (pokud nejste opravdu talentovaní s velmi vyvinutou intuicí a cítěním), ale potřebujete někoho, kdo to umí vysvětlit a naučit. A opět bohužel - to že je někdo sám dobrý střelec ještě neznamená, že to umí naučit A pro odlehčení - v neděli jsem pošesté v řadě získal titul Mistra ČR v obranné střelbě s revolverem
  9. Jsem byl chvíli mimo a dějou se tu věci Pár postřehů k výběru krátké zbraně - pistole... Je to jako s botama Někomu se líbí pohorky, přestože nikdy v horách nechodí, někomu zase tenisky a někdo vám zase bude zarytě tvrdit, že barefooty jsou to nejlepší a kdo je nenosí je debil... No a pak vám taky budou říkat, že nejlepší velikost je 44,5... U pistolí je to podobný. Jedna věc je účel (na střelnici na mířenku, do lesa když se bojím medvědů, pod sako na nošení - 1911 zvládne všechno), další věc je estetika (1911 je krásná) no a asi nejdůležitější bude ergonomie (1911 mi tak v rukou nesedí, že si jí nikdy nekoupím). Ergonomie je základ (pokud není pro někoho důležitější estetika, což klidně může být ). Klenba ruky se jen tak nepředělá a když mi Glock při každé ráně zbortí díky tvaru rukojeti klenbu, tak to pro mne asi nebude to pravé. Na to si prostě nejde zvyknout, to tam buď je, nebo není. Zkuste si zvyknout na úzké boty, když máte široký nárt... A to se jen těžko pozná v obchodě, když to vezmu do ruky. To se pozná pouze při střelbě. Jenže potřebujete někoho, kdo ví co dělá a provede vás tím, vysvětlí vám to a dívá se na vás co vám ta zbraň při různých situacích v rukou dělá. Pod dobrým dohledem a vedením je reálné vybrat na první dobrou zbraň, která vám bude ergonomicky vyhovovat - metodika na to existuje. Jen jí bohužel nezná každý pětadvacetiletý taktický borec na střelnici s nápisem INSTRUKTOR přes celá záda. Doporučil bych srovnat si v hlavě, co zhruba chci a očekávám (mířenka, taktika, dynamický sport, obranná střelba) a pak hledat někoho (nebo přímo střelnici), kde tomu rozumí, mají s tím zkušenosti a výsledky (kdo má výsledky se dá poznat třeba podle recenzí, nebo podle úspěšnosti ve sportu v daném odvětví. A nejde jenom o úspěšnost toho daného trenéra, ale spíš jeho žáků, klientů). A na takového člověka nebo střelnici se obrátit. V ideálním případě natrefíte snad i na člověka nebo střelnici, kdy budete mít dobrý pocit a sednete si vzájemně A ještě jedna poznámka - jakmile někdo bude sebevědomě tvrdit, že "existuje pouze jediný správný způsob", tak by vám měl začít blikat varovný majáček a já osobně bych dal ihned zpátečku. Protože mimo bezpečnosti (tam opravdu jsou jasně daná a striktní pravidla) je mnoho způsobů jak něco dělat a mnoho z nich je správných. Jakmile mi někdo řekne, že mám postoj příliš úzký (nohy moc u sebe) a že mám mít mezi špičkou zadní nohy a patou přední nohy 50cm a.... - je to kokot Mám nohy do O a zkrácené šlachy, pro mne je ideální postoj prostě jiný... Tyhle věci jsou velmi individuální a i když samozřejmě jsou nějaké základní principy, tak je dobrý použít mozek a spoustu věcí dělat především tak, abych se nesnažil potlačovat svojí přirozenost a to co moje tělo chce dělat automaticky (pokud to není vysloveně blbost). Nebojujte s vlastním tělem a centrální nervovou soustavou - naučte se využívat potenciál jejich vlastností a možností. A tohle by vás někdo měl naučit především
  10. Zajímalo by mne co je to za zbraň (zřejmě něco typu AR?)... Jinak to podle popisu vypadá na klasicky nešťastně zvolenou kombinaci komponentů. Bipod typ V8 - takže čínská kopie, nebo originál? Vzadu ručka - to vypadá dobře na fotkách, ale reálně to nikdo nepoužívá... Podle toho popisu nejde přesně určit o co jde, kde je chyba a co zlepšit
  11. Nemůžu jinak, podělím se o moudro (není moje): Kolimátor na pistoli si dávají tři typy lidí: - instagramoví válečníci. Vypadá to kurva dobře na fotkách... - začátečníci, kteří si myslí, že jim kolimátor pomůže. Nepomůže... - zkušení střelci, kterým opravdu pomůže... Ale na nošení a sebeobranu v tom nevidím žádný smysl. V našich podmínkách je reálné použití v kontaktní situaci, kdy přesné míření je pouze iluzorní. Ano, byla tu FF a teoretická střelba na skoro 100m. Ale i v tomto případě se simulacemi ukázalo, že kolimátor není všemocný zázrak, pouze může pomoci opravdu dobrým střelcům zlepšit výsledky
  12. Pokud by někoho zajímala Dynamická Přesná Střelba typu IPRF / PRS, pak v neděli 10.12. v Praze mám celodenní přednášku / předváděčku. Sice bez střílení, ale zato v teple a s hromadou vybavení... Bližší info zde - Přednáška
  13. Já to nijak zvlášť neprosazuju, jen poukazuju na to, že to není zase tak neobvyklé V zimě mít zbraň v opaskovém pouzdře pod vším oblečením, nebo jen tak v kapse od kabátu - když jdu se psem v noci do parku? A další věc je, že v nějaké vyhrocené situaci budu rád držet zbraň v ruce směrem k potenciálnímu nebezpečí. A pokud bude v kapse a ne venku na očích - je to docela jiná situace (a to i z hlediska legislativního, protože je stále skrytá). Já můžu mít větší jistotu a tím i lepší pozici pro řešení situace (myslím tím mentálně), než kdybych ji v ruce ještě neměl, nebo s ní mával ve vzduchu... Je to prostě jen jeden z možných způsobů, jak zbraň nosit a v extrémním případě i použít...
  14. Malorážka na začátek vhodná moc není - pokud člověk počítá i s velkou. Problém je v tom, že s malorážkou člověk velmi snadno získá špatné návyky, protože mu odpustí kde co... Pak vezme do ruky velkou pistoli a je to trochu překvapení... Malorážky jsou bezva, ale ne jako komplexní trénink na velkou. Dá se s nimi samozřejmě dobře trénovat, ale jen některé dovednosti... Je potřeba to střídat... Mimochodem, to platí i pro pušky. Malorážky jsou fajn, ale jako "tréninkové" pušky k velkým puškám to moc nefunguje, dávno se od toho ustoupilo (střelci na vyšší úrovni) a dokonce je dnes poměrně málo střelců, kteří by byli dobří s malorážkou i velkou puškou. Jsou to prostě dost rozdílné disciplíny s různým přístupem... To říkám s tím, že jsem se právě vrátil z mistrovství světa PR22, což je dynamická přesná střelba s malorážkami. Je prostě pouze málo střelců, kteří by dokázali být na vyšší úrovni s malorážkou i velkou - přestože ty disciplíny vypadají podobně, tak jsou dost rozdílné... My k nim kupodivu patříme, ale je to z velké části i proto, že se obecně snažíme být více univerzální, než v jiných zemích, kde se přeci jen více specializují. Pokud jde o oprávněné použití zbraně v našich podmínkách, pak šlo vždy o použití na kontaktní vzdálenost, kdy je malý revolver naopak velmi vhodnou zbraní. Nějaké míření ve stresu stejně reálně neprobíhá, možnost závady u pistole je při kontaktu poměrně veliká a ta blbovzdornost revolveru a jeho naprostá bezpečnost nošení (kdy se neřeší žádný náboj v komoře ano / ne) je prostě výhoda. A pro holky pak snadná manipulace - nabíjení a vybíjení. Kapacita 5 ran je reálně dostačující a videa z ameriky, kde policie vystřílí dva až tři zásobníky na ujíždějící auto, to neberu - nejsme policajti v americe. U nás nefrčí přestřelky, u nás se spíš fackujeme Také pro obranu je opravdu nejvhodnější zbraň s co nejjednodušším ovládáním. Jedna dvě fíčury navíc jsou o jednu až dvě fíčury víc, než by člověk chtěl. Skutečně obranná situace je natolik stresová, že je vhodné mít vybavení s co nejjednodušším ovládáním. I ten laser ať se zapne sám, když to vezmu do ruky, místo toho abych to musel řešit. Doporučuji vyzkoušet nějaký kurz skutečně obranné střelby, kdy se vychází z reálných situací. Pak uvidíš, že nějaká tritiová mířidla jsou naprosto k ničemu (kdykoliv během 2 minut předvedu), že mířená střelba na 10 a víc metrů je zcela minimální, ale důležitá je bezpečnost, spolehlivost a také to, aby člověk měl důvěru v ovládání toho nástroje, který u sebe zrovna má... Jo a například střelba z kapsy není nic neobvyklého, pokud jde o skutečně obranné pojetí
  15. No jo, prudíš policajty, děláš chytrýho a mistra světa a oni ti pak zavřou střelnici... Všichni se divit teď! Camp Zero má dost zbraní na půjčení. Každopádně vnitřní střelnice mají aktuálně vcelku problém, protože jim skokově významně vzrostly náklady (hlavně elektřina) a zdražovat moc nemůžou, protože už teď je znát citelný úbytek zákazníků... Trochu z jiného soudku - pár zajímavých revolverů... Ten spodní je dost zajímavost a rarita... Pozná někdo? Na den, na noc, do kapsy a když hlídáte velkou zahradu
  16. Kolimátor na krátkou zbraň kupují 3 druhy střelců: 1) instagramoví válečníci... Na fotkách to vypadá proklatě dobře 2) začátečníci, protože si myslí, že jim to pomůže. Nepomůže Pravděpodobněji spíš naopak. 3) sportovní střelci, kteří už mají dobré drily a zbraň "v ruce". A těm to skutečně zlepší výsledky. Na "taktiku" nebo obranu to takový smysl nemá... Na zbraň na nošení a obranu je rozhodně praktičtější laser. Většina použití by v našich podmínkách byla za zhoršených světelných podmínek a rozhodně na malou, spíš kontaktní vzdálenost. A přesně k tomu je laser vhodný. A nezapomeňme i na to, že právě na kontaktní vzdálenost, případně když opravdu budu chránit svůj život a budu v nějaké nestandardní situaci či poloze - pak dost možná nebudu moci držet tu zbraň před očima a neuvidím ani mířidla, natož tečku v kolimátoru. Ale jasný paprsek laseru, nebo alespoň bod, může výrazně pomoci A ještě k tritiovým mířidlům: je vám jasné, že tritiové kapsle v mířidlech lze vidět pouze za úplné tmy? V šeru nejsou dostatečně intenzivní (zkuste si to). Ale za úplné tmy neuvidím ani terč / cíl... Takže si například pomůžu baterkou (v ruce nebo na zbrani, to je fuk) - ale to opět znamená, že nebudou znatelné ty tritiové mířidla Jestli se vám to nezdá, tak si to zkuste A poslední úvaha: pokud jde o obrannou střelbu / použití v našich podmínkách pro NO/KN, pak to nebude "jako na střelnici"... Dost pravděpodobně to nebude možné držet oběma rukama... Dost pravděpodobně nebude reálné klasicky a poctivě mířit... Jenže takové situace se dají pouze velmi obtížně natrénovat - především proto, že těžko můžeme vědět dopředu co se stane... Tady pomohou jen pravidelné tréninky a drily, při kterých člověk dostane pod kůži jednak bezpečné ovládání a zvládání zbraně, odstraňování závad a i střelbu nestandardní - slabou rukou, když druhou rukou něco nesu, za pohybu, v různých polohách, za šera a tmy a tak podobně... Pokud budu takové nestandardní věci cvičit, pak mne to možná připraví i na situaci, kdy budu tu zbraň potřebovat použít v reálu... Kam tím směřuju: všechno co jsem nastínil se lépe a snáze cvičí s plnohodnotnou velikostí zbraně. S malou je to spíš trápení a někdy je to dokonce o hubu... Ale i když budu pracovat s velkou, plnohodnotnou zbraní, pak mne nezaskočí vzít do ruky "prcka". Jistě, na větší vzdálenost / přesnost ty výsledky nebudou takové, ale opět se vracím k tomu samému - v našich podmínkách bude použití zbraně na malou, případně kontaktní vzdálenost a to v podmínkách a situaci vzdálené ideálu...
  17. Elektronické sluchátka fungují tak, že jsou to normální uzavřená sluchátka, které tlumí jako klasické. Ale mají venku mikrofon a uvnitř reproduktor, kterým přehrávají zvuk. A v jeho zpracování se liší levné od drahých - rozdíl je v elektronice... Levné zjednodušeně řečeno dělají to, že když je hluk nad určitou úroveň, tak to nepřehrají. Tedy například výstřel do toho repráčku nejde. Ale bohužel v ten okamžik ani jiný zvuk, takže například hovor je během střelby dost "trhaný"... Drahé zjednodušeně řečeno dělají to, že přes procesor venkovní zvuky "zpracují" a dovnitř přehrají jen některé frekvence a hlasitost. Výsledkem je mnohem přirozenější vnímání okolních zvuků. Méně bolí hlava a pro dlouhodobější použití je to jednoznačně lepší... Osobně používám Peltor ComTac a to zhruba 20 let. Jenže v létě mi sluchátka dlouhodobě vadí, kvůli tomu, že se mi v nich potí uši (a s gelovými náušníky je to teprve hrůza, nejen na slunci...). A mít je 8 hodin na hlavě ve 30°C je teda peklo... Takže venku používám primárně elektronické špunty Peltor. Jsou i jiné značky, ale protože mají stejný algoritmus jako jejich sluchátka, jsem na ten zvuk zvyklý... Nicméně špunty na vnitřní střelnici, nebo na střelišti venku, kde je střecha - nestačí! Jsou potřeba sluchátka...
  18. K tomu světlu a kolimátoru a tak... Obecně si kolimátory pořizují tři rozdílné skupiny skupiny lidí: - ti, kteří potřebují hustou fotku na instagram - dobří střelci, které to může posunout výš ve výkonnosti - začátečníci, kteří si myslí, že jim kolimátor pomůže. Nepomůže... Samozřejmě to berte trochu s rezervou... Ale fakt je, že dobré výsledky s kolimátorem nemívají začátečníci, ale naopak zkušenější střelci... Světlo na zbrani - super pro střelbu za ztížených světelných podmínek. Obzvlášť, pokud druhou ruku nemůžu použít - třeba proto, že jí používám na cokoliv jiného... Něco nesu, držím, někoho držím, snažím si otevřít dveře, držím si odstup od útočníka, chci ho trochu oslepit / zblbnout... Ale svítilna na zbrani nikdy nenahrazuje normální svítilnu do ruky, to je potřeba zdůraznit. Protože na to, abych si na parkovišti posvítil, kam mi spadly klíče, nechci svítit se zbraní v ruce, že jo... Technik použití svítilny je dost a je to zábavný trénovat... Málokdo bez výcviku si třeba v noci svítí tak, že nasvítí strop Přitom je to základní způsob...
  19. Nemám to na spaní, ale používám ho jako týmovou dodávku. Zrovna nedávno jsme takhle přijeli na mistrovství světa do Francie Dva členové týmu na poslední chvíli zrušili účast, tak jsou jejich dresy vyvěšené...
  20. Vzhledem k tomu, že už nějaký rok jezdím denně s Fordem Crown Victoria (bývalý policejní, verze pro detektivy) a ten je na tom velikostí dost podobně - tak můžu říct, že se není třeba bát... Jezdím s ním denně a i po Praze, parkuju na sídlišti... Ano, je to větší (na šířku i na délku) a je s tím potřeba při parkování počítat. Při jízdě je to fuk. Nedávno jsem k němu pořídil Crown Victorii Hearse a ta je ještě o půl metru delší. S ní jsem se parkování zpočátku bál - především proto, že tam zatím nemám parkovací kameru. Ale popravdě řečeno už je mi to jedno. Po městě je samozřejmě spotřeba s V8 a automatem vyšší, ale na dálnici nebo okreskách to jde. Americké V8 (a ta Hemi 5,7 není vyjímka) potřebují řádnou údržbu a měnění oleje. Pak vydrží déle než karoserie, ta shnije dřív...
  21. Koukám že žádná pitomost nezůstane zapomenuta Kdysi došlo na sázku na střelnici Poříčany (policejní střelnice s maximální vzdáleností 200 metrů)... Někdo se tam vytahoval s tím jak je Dragunov přesný. Což je absurdní pitomost , na což jsem tak trochu poukázal se slovy: "tuhle tvojí legendu přestřílím tady s malorážkou kdykoliv". No a bylo to... Výsledek byl nepřekvapivě takový, že jsem opravdu byl schopen tuto sázku vyhrát. Malorážka byla CZ 452 Varmint. Obecně se dá říct, že s malorážkama se dá kupodivu poměrně přesně trefovat i na těch 200-300 metrů. Ale už je to opravdu hodně o práci s větrem... Jen pro zajímavost - tady je video ze soutěže Dynamické Long Range v Itálii, kde jsou v tomto případě terče na 662 a 704 metrů. Ten malý šmejd na 662 byl 20x20cm, což je zhruba 1 MOA... Video na Youtube
  22. Asi nejsem úplně objektivní příklad, ale nosit se dá všechno Všechny z nich běžně nosím (ano, jsem spíš na revolvery, pistoli mám pouze jednu, a to plnotučnou .45 ACP), jen ten nahoře jsem nahradil ještě větším S&W 6,5" hlaveň v ráži .45 LC ve velkém N rámu, nosím ho do lesa... Nejčastěji nosím M&P R8 (druhý shora) v kydexovém pouzdře. Váha s náboji 1.300 gramů, hlaveň nic moc 5". Zase jsem si naprosto jistý, kdybych ho musel nedejbože použít (trefím se přesněji a rychleji, než většina dobrých střelců s pistolí). Je to jen o pouzdře a o zvyku...
  23. K tématu bych rád dodal následující: 1) Doba pokročila a komisaře a průběh zkoušky démonizovati netřeba... Navíc se v civilizovanějších částech republiky průběh zkoušky natáčí na video, což zásadně ovlivňuje chování komisařů - už si nemohou dovolil určité "levárny", které se mohly dít v minulosti. Dokonce během poslední doby došlo k tomu, že ministerstvo strachu doslova nutí komisaře, aby co nejméně vyhazovali uchazeče. Důvodem je absurdní trend poslední doby, kdy každý druhý osel, který udělá chybu a je od zkoušky vyhozen - není ochotný svojí chybu uznat a podává na ministerstvu stížnost na postup komisaře. Množství těchto stížností se za posledních několik let tolik rozrostlo, že ministerstvo vůbec personálně nezvládá na tyto stížnosti reagovat (což musí) a tak jejich "řešení" je, aby komisaři co nejméně vyhazovali lidi... V této souvislosti bych jen chtěl dodat toto: nejsem ten, komu se říká "pražský kat", nicméně jsem si tím dlouho nebyl jistý Každopádně mám poměrně vysoké procento "odpadu" při zkouškách. Ale každému vyloučenému jsem byl schopen vysvětlit důvodytak, aby na kameru uznal, že to vyloučení bylo oprávněné. Tedy každý až na jednoho namachrovaného mladíka z generace "já jsem chybu neudělal, nikdy jsem nezažil neúspěch...". A ten na mne stížnost samozřejmě podal. Absurdnější to bylo o to, že šlo o zaměstnance jedné střelnice, který dělal zkoušky kvůli rozšíření na skupinu D a který prý sám lidi na zkoušky připravuje... Já bych se za takového zaměstnance musel studem propadnout až do západního německa... 2) Zkoušky a celý systém vydávání zbrojních průkazů by podle mne měl být přísnější. Tedy z hlediska "odborné způsobilosti". A já osobně bych také byl pro zavedení opakované praktické zkoušky při prodlužování platnosti ZP. Protože to, s čím se běžně lze na střelnicích setkat a co lze vidět a zažít - to je často hrůza! Bezpečnost musí být vždy na prvním místě. Byl jsem nejednou u situací, kdy šlo o zdraví i život. Také jsem během let byl svědkem nejednoho zranění... A v drtivé většině případů tomu šlo snadno předejít - stačí dodržovat základní pravidla bezpečného zacházení se zbraní a jednoduše nebýt kretén... A je v zásadě jedno o jaký typ střelce jde - myslivec, sportovní střelec, hobby střelec nebo supertaktický borec. Pravda je, že v poslední skupině je bohužel poměrně velké procento lidí, kteří základní zásady bezpečnosti přímo odmítají, "protože v opravdovým boji, vole, na tyhle věci není čas! V opravdovým boji, vole, musíš bejt prostě hlavně krutopřísně taktickej hustej borec, vole!"... Paradoxní přitom je, že sami úředníci z ministerstva strachu (kteří nutí komisaře, aby uchazeče vyhazovali co nejméně) přiznávají, že když jdou na střelnici mezi jiné lidi, tak mají občas i strach o své zdraví... 3) Je naprosto nepodstatné, kdo má zbroják jak dlouho. Nebo jak dobře střílí. Podstatný je přístup a dodržování zásad bezpečné manipulace se zbraní. Protože díky špatnému přístupu a nedodržování zásad může dojít k ohrožení života, zdraví nebo i majetku. A to nikdo z nás nechce. Stejně jako nikdo z nás nechce, aby v případě mimořádné události byla zavřená další střelnice... Prostě nebuďme se zbraní v ruce kreténi. A pokud někoho takového uvidíme, tak bysme se neměli bát nebo stydět ho na to upozornit... Protože každý průser se zbraní ovlivní všechny držitele ZP. Je to prostě tak trochu kolektivní zodpovědnost - ať se nám to líbí nebo ne. 4) Úroveň přípravy na ZP i obecné střelecké přípravy se dost liší. To, že někdo má střelnici, nebo na ní pracuje, zdaleka neznamená, že to dělá dobře. To že někdo má všude reklamy a PR také neznamená, že to dělá dobře (nechci jmenovat, ale někdy je to síla)... Osobní reference a především reference zkušenějších střelců jsou důležitější. A jakmile se někde na základní zásady bezpečnosti "hraje jen někdy", protože "v boji je to jinak" - to by vám měl spustit okamžitě výstražný maják! Mimochodem, poslední dobou dost cvičím Ukrajince, kteří očekávají povolávací rozkaz. Nejsem samozřejmě jedinej... Ale zatímco většina ostatních je učí střelbu samotnou, nebo "tactical shit", já je učím především to, jak zbraň udržovat funkční a jak se navzájem nepostřílet. Protože ačkoliv mnozí z nich absolvovali nějakou základní vojenskou službu, nebo střelby atd. - tak málokdo z nich byl poučenej, jak fungovat s nabitou zbraní v týmu a v reálném prostředí. Jak pracovat v týmu tak, aby se co nejvíc eliminovala možnost, že se navzájem ohrozí. A taky jak se co nejlépe chránit před nepřítelem, jak zvýšit svoje šance na přežití. Dejte necvičeným lidem do ruky pušku, ať si jí nabijou a jdou spolu bojovat do města, kde jsou i civilové - co by se asi tak mohlo posrat, že jo...
  24. Je to 37XC. Něco podobného jako 375 Cheytac. Optika dokliká do dvou kilometrů, pak bude potřeba periskop. Ten ještě nemám...
×
×
  • Vytvořit...