-
Příspěvky
2 067 -
Registrace
-
Přítomen
Vše od uživatele malda
-
To by dávalo smysl, ale proč pak tahy 1162 na ploprof mají čísla koncovek přímo na nich? Přitom jsou to univerzální koncovky. Díky za odkazy, Dzosi. Řekl bych, že ten, kdo tam dal ten seznam Speedmaster/Seamaster tahů, věděl, co píše. Ani jsem netušil, že toho bylo tolik.
-
To máš v pořádku. Ta číslovka 172 je kód pro šířku koncovek. 172 (nevím, proč zrovna toto číslo) značí šířku 22 mm. Někdy se to psalo tak, jak to máš ty, to znamená obě čísla oddělené lomítkem na sponu, někdy se na sponu psala jen reference tahu a reference šířky přímo na koncovky. Tak to mám třeba na tahu 1162 pro Ploprof. Ten má pro změnu koncovky značené 162, což je kód pro šířku 24 mm.
-
Zajímavý kousek. Tipl bych si, že to bude výrobek Breitling.
-
Jo, to logo má bohužel od těch pozdějších variant tu nevýhodu, že se při leštění rychle obrousí. Ten 1162 tah z fotky se ke mě kdysi dostal. Na Flightmasterech mám neleštěný:
-
Tak ty máš, pokud se nepletu, ty úplně nejstarší fligtmastery s jednobarevným vyložením tlačítek chrona, ne? Takže u těch snad ani nic jiného, než 1159, být nemohlo. Já mám flightmastery originálně (taky 145.013) už s 1162, ale ještě tím se samostatným logem na sponě bez vlisu kolem (nemám chytré knihy od omegy, tak mám vidlácké názvosloví). 1159 jsem si kdysi dokoupil.
-
Tah 1159 je pro Flightmastery pro mě taky jasná volba, o tom žádná. Taky ho mám radši, než 1162. Ale na 176.004 jsem 1159 nikdy neviděl a nevypadá to, že by se s tímto tahem kdy dodávaly. Navíc, není 1159 typický jen pro Flightmastery první generace? Já jsem to vždycky bral tak, že 1162 byl nástupce 1159. Ale k tomu jsem dospěl jen ze svých pozorování.
-
Ve výše citovaném svém postu jsem se rozplýval nad kombinací Big Blue s meshem, který jsem měl v té době nově sehnaný, a bylo to do té doby to nejpěknější, na čem jsem je nosil. Bohužel ne to nejlepší. Big Blue pouzdro má dost utopené díry na tah a ten pak z pouzdra divně vystupuje. To byl asi záměr, ale u málo ohebného meshe se tento problém násobí a vypadá to takhle: Na ruce to zrovna pohodlné není a když jsme si pořídil i jiné omegy s meshem, začal jsem vymýšlet. Tak nějak jsem opomněl tah vyráběný v Mexiku společností Holzer, o kterém jsem se zmiňoval už na začátku tohoto vlákna. Ten ale v potřebné šířce 22 mm není úplně běžně k dostání. Podařilo se mi ale jeden datovaný rokem 1979 sehnat a minulý týden dorazil. Tady jsou vedle sebe 1162/162, 1237/237 "37" a Holzer 22 mm. Holzer je širší než 1162 a v diskusích jsem si o něm už dříve přečetl, že je pro nošení vysokých a těžkých Big Blue nejlepší varianta. Takže jsem jej nasadil: Estetické hodnocení nechám na každém. Za mě je Holzer to nejpěknější, na čem jsem své Big Blue nosil a hlavně díky jeho šířce nejpohodlnější. Konečně jsem pochopil, proč hodně velká části Holzer tahů chybějí články a jejich zúžení ke sponě tak není plynulé. Tah je totiž poměrně dlouhý, rychle se od spony rozšiřuje a díky tomu se už druhý z rozšiřujících se článků nevleze do spony. Tyto rozšiřující se články už navíc ale nemají možnost vytáhnutí osy a nejdou tak bez poškození odpojit.
-
Mám pocit, že ty Dzosovy autávie 112-603 prošly kdysi dávno aukrem. Mám je taky, bohužel v horším stavu. Podle mého pozorování se hodně velká část heuerek v 70.-80. letech prodala v klenotnictví Safír na Můstku v Praze. Mám dvoje autávie s "československými" doklady, obě byly prodané v klenotnictví na Můstku. A že je na dvojích dokladech blízké datum? Viděl bych to tak, že se do prodeje jednou za čas dostal balík stejných hodinek, který se rychle rozprodal, a pak se zase čekalo, až (a jestli vůbec) přijdou další. Takhle to tehdy bohužel chodilo.
-
Gratulace Karle, pro mě jedny z top autávek. 11063V považuju u automatických autávií za nejpovedenější model pouzdra a ta černá je prostě klasika.
-
Díky všem. Ony ty GMT autávky jsou tak trochu prokleté hodinky. To kvůli lunetě, která napříč všemi modely ráda bledne skoro do nečitelna - obzvláště modrá barva. K tomu u modelů 1163 a 11630 vložka lunety vystupuje nad okraj lunety samotné. Tím pádem je dost na ráně. Eloxovaný povrch se na okraji rychle ošoupe a každý ťukanec je v tom hliníku vidět. Ani u těch mých není vložka lunety v nic moc stavu a rantl má něco za sebou. Ale po těch letech okukování a potom shánění jsem zkrátka zjistil, že to je jak se ženskýma - neposkvrněný a koukatelný kus ze 70. let je dnes nedostupné zboží a je třeba dělat kompromisy.
-
Děkuji! Čekal jsem na tu správnou nabídku cca 2 roky.
-
-
Krásné to máš! Co to je za mesh? Vypadá jak ten od Omegy...
-
A je to bezpečné na ten isoframe po padesáti letech pověsit hodinky o váze ploprofů? Já bych se asi bál, že to praskne. Ale nikdy jsem originál naživo neviděl. Jen jsem viděl před cca půl rokem na Ebayi černý. Předpokládám, že originál. Šel snad za 600 éček...
-
Pěkné to máte! Člověk se musí umět radovat i z hodinkových maličkostí. Mně se teď podařilo sehnat původní prodlužovací článek omega meshe z poloviny 70tých: A po Seamasterově vzoru posílám srovnávací původního a servisního:
-
Od kdy má eta 7750 takové rozložení subcifrů a datového okénka na číselníku? Já bych to spíš viděl na poljot 3133.
-
To podvodní svařování mě napadlo taky, ale nechtěl jsem domýšlet, jak by asi vypadala ta ruka, na které ty hodinky v době jejich úrazu byly. Ale ono to tak fakt vypadá. S těmi tahy je to fakt zajímavý poznatek.
-
Co bys potom řekl na tohle? Jak k tomu mohlo dojít, mi hlava nebere: Zdroj: Omega Seamaster 1000 | Collectors Guide | Omega Passion Hodinky z brownwldova odkazu mi přijdou celkem v pohodě. Až na ten servisní tah. Tohle je podle mě asi nejlepší, co je v tuto chvíli v nabídce: Zdroj: Omega PloProf 600 1973 | Kaufen auf Ricardo
-
Já asi vím, kterou krabičku myslíš. Já mám tu na fotkách níže (staženo z netu). Ta by měla být cajk. S tím číslem budu rád, Díky! Ozvu se.
-
Hodinky už mám pár měsíců. Sháněl jsem dlouho, protože jsem měl celkem jasnou představu. Chtěl jsem MK II s číselníkem 600/2000, odpovídající lunetu "B2" a vše původní včetně ruček a ve slušném stavu na meshi. Pořád jsem dle všech mých představ nemohl najít, tak jsem aspoň využil slušné nabídky a koupil origo mesh "37 SP". Tím jsem si pojistil, že ty hodinky prostě musím mít. Nakonec jsem je sehnal na tahu 1162. Mám k nim i krabičku, ale nebudu lhát - koupena zvlášť. Je to taková ta krabička ve formě stylizované tlakové nádoby pro italský trh vyráběná výrobcem Becucci Bologna. Ale Ploprofy se v ní prodávaly - na netu je aspoň pár fotek Ploprofů ve stejné krabičce. Hodinky byly koupené po servise se servisní kartou, kde číslo strojku je. Ale k jejich historii nic nevím (v tom na vás s Jirkou nemám). Jestli je strojek původní, těžko říct. Ale vzhledem k tomu, že všechno na nich vypadá (podle mých znalostí) původně (klidně mě někdo opravte), tak doufám, že i strojek bude. Ale hodinky jsou to parádní. Dlouho jsem nechápal, co na nich vidíte
-
Díky! To já jsem si spíš doteď myslel, jaký jsem chcípák. Tohle mi zvedlo sebevědomí. Jdu se pochlubit svojí polovičce. To nemůže ignorovat.
-
To v pozadí je asi dvacetiletý cykas u mě na zahradě. Vzhledem k tomu, že všechno utrácím za hodinky, je to jediná exotika, kterou si můžu dovolit Ještě je mám takhle:
-
Tvoje vlákno, hlavně příběh, jak jsi k těm hodinkám přišel, jsem četl asi desetkrát. Paráda! To samé Seamasterův příběh. Moje cesta byla taky zajímavá. Tyhle hodinky si asi musí člověk zasloužit. Jak budu mít čas, tak taky svou anabázi sepíšu. Jen bych měl dotaz. Když jsem se díval na Tvé fotky, nosíš svoje Ploprofy na ruce bez prodlužovacího článku meshe. To vážně dáš na ruku i bez toho? Já mám původní tah, který má 19/19 řad drátěnky a musel jsem si pomoc prodloužením. Pokud se nepletu, tak servisní tah má 18/18 řádků. To by mi jedno prodloužení stačilo tak akorát.
-
Tak tohle vlákno mi až do dnes unikalo. Krásné je máš! Sám taky po nějakých memomatic pošilhávám. Spíš se mi ale líbí varianta, jak tu dával Tikal - v "helmičkovém" pouzdře.