Xenomorfus

Dalsi den jsme se z horske vesnicky presunuli na periferii Marakéše. Cesta byla vicemene pohodova a odpocinkova. Kemp rozlehly a pomerne obsazeny. Nicmene nektere karavany byly polskych pronajimatelu. Polsti turisti prileti do Marakese, tady si na tyden pujci karavan od polaka a za tyden zase frrr domu. Pohoda. Vecer sme dali grilovane kure. Ceny trojnasobne, ale porce dvojnasobna a nafutrovali jsme se k prasknuti. Protoze jsme na tom byli s casem dobre, padlo rozhodnuti to vzit do pristavu trochu oklikou a projet hory po mensich cestach. Trajekt jede 5.11. z Tangeru. Kilometrove to sice bylo jen nejakych 350, ale casove peklo. Navic jsme pres den hodinu a pul cekali na Tajin, ktery nakonec nebyl. Takze jsme po tme po horskych cestickach dorazili do vesnicky, kde bylo ubytovani zavrene. Ve tme v horach ve vetru neco najit na stany je asi jako vyhra ve sportce. Na okraji mesta jsme nasli opusteny rozlehly objekt, ktery se ukazal jako skladka (v Africe je skladka temer vsude), ale zdalo se, ze pro nas bude stacit. Povecereli jsme z vlastnich zasob (mimo jine mistni mandarinky, asi za 15,- kc kilo). Pak zacalo strasne foukat i tam. Pri hledani dalsiho hotelu nam mistni kluk nabidl, ze muzeme prespat u nej. Vyklubal se z toho uzasny vecer doplneny domacim Tajinem, slivovici a mistnim vinem. Spali jsme jako zabiti. Dneska byla v planu "druha etapa" okruhu do pristavu. Zase nejakych cca 300km. Z pocatku to vypadalo nevinne, par kilometru sotolinama narodnim parkem plnym lesu bylo prijemnym zpestrenim. Jenze pak zacalo kopcu a sotoliny pribyvat a asfaltu ubyvat. Nakonec z toho bylo "1000 marockych zatacek Vojtecha Vlasaka". Mym karburatorum se to pranic nelibilo. Vice nez 100km sotolinama v kopcich nam opet zabralo cely den a dojebani jak tatranky z michacky jsme za šera dorazili do mesta Taza. Na druhou stranu takove vyhledy jako dneska jeste nebyly. No nic, dame gablik light, caj a umrem...

"Rucnikare" asi nemusi zadny soudny clovek, nicmene tohle je takovy "celodenni" mistni odev. Pres den by Ti slunko spalilo hlavu a krk, a pak je relativne chladno (vecer cca 15 stupnu) a furt fouka. Takze i ten dlouhy šál na hlavu ma svou funkci. A lidi jsou tady az kycovite mili a srdecni. A je fakt, ze dalsi vyhoda je, ze mistni deti a zebraci nevidi turistu. Jen automaticky predpokladaji, ze hovoris jazykem jejich kmene ;-).

Na spani v hotelu se da zvyknout ;-). Nicmene my vyrazili dal, posledni poustni etapu smerem na Guelmim. Poust je sice nudna, ale zase cesta rychle ubiha. U Guelmimu jsme nasli kemp, predevsim abychom usetrili. Mno, kemp stal pro oba 140 Dirhamu. Hotel predesle noci 370 Dirhamu. (A dnesni hotel 160 Dirhamu). Kemp byl uplne prazdny, jen my. Je po sezone a je to vsude znat. Teploty v noci jdou k 10-ti stupnum. Spani naprd, mistni psi delali virval, takze sem moc nenaspal. Dnes jsme pokracovali do Antiatlasu. Panoramata neskutecna. Asfalt velmi rozumny. Jen obcas vytahany sterk nebo kus splachnuty lokalni povodni. Je to takovy "pochod marodu". Jenda (muj Big) jede jen cca mezi 3000-4000 ot. Pri otoceni rukojeti nejdriv "umre" a pak vyleti. Vojtěch (Vojtuv Big) ma nacaty zadni tlumic, tece z nej olej. Takze musi opatrne "naslapovat". Stovky a stovky zatacek zlehounka vykruzujeme a za cely den jsme ujeli asi jen 300km. Navecer jsme zakotvili v mestecku Igherm. Jsou tu cele dva hotely. Tim, ze tady o turistu nezavadis, podle toho vypadaji. Pokoj, dve postele, dva stolky, dve zidle a zarovka. Na chodbe umyvadlo a turecky zachod (ucpany). Ale zase stoji pro oba 160 Dirhamu i s garazi na motorky. (Necele 4 stovky). Byli jsme trochu projit mestecko a dat si gablik a bo mi byla kosa, prikoupil sem tradicni vlneny habit. Asi za 370,- korun ;-). V mistni pekarne jsme nakoupili 4 skoricove sneky, 4 cukrove tycinky a 4 listove pusinky za bratru 12 Dirhamu. Necelych 30 korun. To je vyhoda beznych cen v zapadlych vesnickach a mesteckach mimo turisticke oblasti. V Zagoře, Marakesi nebo Kasablance je vsechno za jine prachy. No, dali sme druhy marocky caj, sem zvedav, esi usnem....

Dneska cesta "z hotelu do hotelu". Po predchozim faux pas v Zapadni Sahare a jejimi vetry jsme nic neponechali nahode a i dalsi noc naplanovali v hotelu. Takze z Dakhly jsme vyrazili se svitanim (hlavne kvuli provozu) a cil byl v planu v hotelu na okraji Laayounes. Vitr dnes trochu slabsi, takze jsem obcas i slysel "Jendu", jak mi v nem klepe. Klepani sem si tahnul uz z pred Dakaru a trochu sem doufal, ze treba zmizi. Nestalo se tak, spise se to zhorsovalo. Nastesti Vojta zna Bigy odpredu dozadu a zpet a i to, co uz zapomel vetsina nikdy nebude vedet. Do Laayounes jsme dorazili s casovou rezervou pred setmenim a jeste "Jendu" kuchli. Klepani zpusoboval volny retez vyvazovacich hridelu. Vyreseno. Stres se mi opet trochu zmensil ;-). Kdyz sem posledne zminoval, ze za den ujedeme 500-600km, je potreba si uvedomit, ze vzhledem k mym polomrtvym karburatorum je maximalka 75 km/h. Takze za riditkama sedime doslova od svitani do soumraku. Aktualne v Zapadni Sahare to je cca 8h - 20h. Dneska to je na zazitky trochu plošší, tak se jeste myslenkama vratim k Senegalu a Mauretanii. Osobne mi tyto zeme neprirostly. Opravdova bida, neustaly zastup zebravych deti kdykoliv zastavite, velmi omezene moznosti nakupu cehokoliv, vybrani penez z bankomatu z rise pohadek, kvanta kseftaru s penezma (misto smenaren), extremni svincik naprosto vsude. I kdyz ma jeden tendenci odpadky hodit to obcasnych popelnic ve mestech, je to fuk. Jde jen o pocit. Vetsinou kazdemu odpadne petka rovnou na zem. Vsechny odpadky se vyvezou kousek za mesto a vysypou na hromadu. Servisy aut kdekoliv na ulici, olej se vypousti na miste na zem do pisku nebo rovnou do more. Cerpaci stanice dost poskrovnu a benzin neni zdaleka na kazde. V Senegalu vychazi na 40,- kc litr, v Mauretanii 45,- kc litr. Jen za predpokladu, ze najdete funkcni bankomat a vyberete mistni menu. Jinak se pripravte, ze za eura jste tak o 5-10kc na litru nahore. Proto sem se tesil zpatky do Maroka. Je to dost podobne evrope. Vlastne to ani neni zadna "Afrika". Zapadni Sahara je sice jeste tak trochu pustina, nicmene ve velkem se stavi giganticka mesta. Za 10 let to tady nikdo nepozna.

Jo. A to sem uplne zapomel zminit pisek. To je vyborny material. Dostane se vsude a nechce se mu z tama pryc. Hlavne oci. A kazdy vecer ho vysmrkate tolik, ze by stacil na stavbu vetsi garaze ;-).

Diky, kluci. Vazim si vasich reakci i toho, ze si nekteri myslite, ze je to čitatelné ;-). Takze po prijezdu do Dakaru a prvniho oklepani jsme druhy den jen resili veci kolem prace a domova, udelali nejaky servis na motorkach a naplanovali navratovou strategii. V mistnim baru jsme dali veceri a hlavne pivo! Sice stalo tretinu toho co velky steak a bylo takove žblabuňkové (čti - doma bys to nalil leda otravnemu sousedovi), ale hlavne bylo !!!!studene!!!! To je tady deviza k nezaplaceni. V noci teplota pod 28 neklesne a vlhkost je totalni. Cokoliv sucheho date ven je za par hodin mokre. Po dni volna jsme zaveleli k ustupu. Brzy rano neni takovy provoz, takze se prokousat Dakarem ve vedru a v pradelne bylo jeste snesitelne. Potrebovali jsme stihnout prekrocit hranice do Mauretanie a jeste projet jejich narodnim parkem, nez padne tma. Tamnich 50km offroadu plneho nasranych prasat bradavicnatych a prerostlych jesterek (cti krokodylu) po tme na masine fakt nechces. Nastesti jsme meli kontakt (uz z prekracovani sem) na mistniho "zprostredkovatele", ktery umel anglicky a za 10 eur za osobu vsecko vyresi. Tihle typci jsou nutnost. Pokud nekde ctete "nic nedavejte mistnim prevadecum", tak vezte, ze je to blbost. Oni se deli s celnikama, policajtama a vubec vsema. Navic jsou to casto ruzni jejich pribuzni. Jen je dobre najit nejakeho co umi aspon trochu anglicky. Tedy pokud nemluvite dobre francouzsky. Takze za chvili mate vyrizeno a muzete frcet dal. Stihli jsme dojet v Mauretanii asi 80km od hranic a v "zemi nikoho" mezi vesnicemi si roztahnout lezeni. Samozrejme jen moskytiery. Jste sice v pousti a na zakladni skole soudruzka ucitelka rikala, ze v noci v pousti klesa teplota az k bodu mrazu, ale tady na Sahare asi nedavali pozor nebo co, takze v noci je 26. Pisek je rozpaleny tak na 50, bo pres den tu je 41. Poprve sem karimatku pouzil jako izolaci proti teplu. Hmyzaci otravovali extremne urputne a hned nekolik druhu, takze sme zalezli a sli spat. V noci sice kolem promigrovalo asi 30 krav, ktere se pasly (pry je mezi pulnoci a jednou rano trava nejstavnatejsi (i kdyz je uplne sucha)), ale jinak se spalo solidne. Rano jeste za tmy sme vyrazili dale na sever, cekalo nas asi 650km do "hotelu", kde uz jsme jednou spali po ceste do Dakaru. Sice je takovy smrduty (jako cela Mauretanie) a nesmi vam vadit spolunocleznici (ruzna hmyzi zviratka), ale je to jistota, pokud nemate stany, ktere odolaji silnemu vetru. To uz sem zminoval. V pousti fouka. A to bud hodne a nebo ku*evsky. Takze 600km v naklonu o 30 stupnu od svislice. Po hodine uz mate svaly kolem krku jak Fibingerova po treninku, ale nastesti je furt mazete thajskou masti v zlute tube, tak jedete dal. Opet nas cekal prujezd Nouakchottem, z cehoz sem mel silny stres, nastesti jsme nasli objizdnou trasu. A pak ze tam nemaji obchvat. Par kilometru je sice po pisku a za deste to asi moc prujezdne nebude, ale co uz. Lehce jsme bojovali s benzinem, protoze mistni pumpari prijimaji jen bankovky od dvaceti eur vyse a sehnat funkcni bankomat je taky prace pro interpol, ale povedlo se. Po prijezdu na "hotel" typkovi chvili trva, nez pochopi, ze chceme pokoj a ze za nej dame 30 euro, jako pred tydnem. Neustale mackal do kalkulacky 30x200 a kupodivu mu furt vychazela stejna castka, ktera neznamenala vubec nic. Rano (tedy dnes 28.10.) to mame na hranice do Maroka (Zapadni Sahary) asi 50km. Po ceste jeste uvidime chvost vlaku se zeleznou rudou. Na hranicich vicemene klasika, celnik nam rovnou prideli "prevadece" a ten za 2x10eur a 25 minut vyridi veskere formality a sme z Mauretanie venku. Projedete asi 2km uzemim nikoho a vstupujete do Maroka. Tady je to jina liga. Prohlidky, psi, rentgenovat motorky. Poradek musi byt. Asi hodka a pul a jsme v civilizaci. V bance menime dolary, ktere v Senegalu ani Mauretanii moc nechteji (leda 50-ti a vicedolarove bankovky) za mistni dirhamy a hura smer Dakhla. Nadsenci do "kajtů" budou asi Dakhlu znat. Mame v planu tam vzit hotel. Asi 2km pred Dakhlou dojizdime cyklistu s dresem s napisem Barum. Tvl! Brnak! Davame kratkou řeč a tak je pry v duchodu a cestuje na kole. Byvaly cykloprofik. Hotel je novy, ve vuni a bez zviratek. Gablik, sprcha, prani hader a spat!

Diky, kluci. Nebyt Vojty, nikdy se sem nedostanu. Solo se tady prokousat by bylo vyrazne nad me sily. A anglictina je ti tady naprd. Dnes zustavame na hotelu, udelame servis na motorkach a trochu nabereme silu. Zitra brzy rano zacne africke peklo nanovo.... Kotlick: Vis jak, maximalne litr alkoholu ;-). Edit: KFL: Mistni trhovkyne a prodejkyne cetek. Masakr. Je to tady tak vsude. Jakmile nekde zastavis, za chvili je kolem kupa domorodcu.

Slovy klasika: "Severni pol je dobyt". Dojeli jsme do Dakaru k Ruzovemu jezeru.... Ale snadne to nebylo. Prechod hranic Maroko - Mauritanie byl skoro na cely den. Este sem to zkomplikoval ja, ale to je na dlouhe vypraveni u piva. Bali sme se, ze komplikace budou na Mauretanske strane, ale problemy byly v Maroku. Nicmene jsme to zvladli a pozde odpoledne vyrazili do nitra Mauritanie. Ono zpozdeni melo jednu nespornou vyhodu. Nakonec jsme videli "Iron Ore Train". Slavny mauretansky vlak, ktery vozi zeleznou rudu, je k videni jednou za tri dny a "trefit" ho je skoro zazrak (pokud nemate par dnu casu a nesedite u koleji). Neuveritelny masakr. Predstavte si nejdelsi nakladni vlak v cesku, co ste kdy videli a nasobte ho mnohkrat. Ten "náš" mel odhaduju jen tak 2,5 km a pouze jeden osobni vagon vzadu. Nasledne sme nasli hotel a dali si prvni mauretanskou sprchu. Noc byla intenzivni. Komaru poko*ot. Vystrikal sem asi pulku Biolitu a na prd. Naspal sem asi 3h. Dalsi z mnoha "hovennych" noci. Rano za usvitu jsme vypadli, abychom se priblizili Senegalu. V Mauretanii zacina "opravdova" Afrika. Pokud znate Maroko, tak to je usporadana bavorska vesnice. Tady je videt bida na kazdem kroku. Na druhou stranu je videt kolik penez se sem nasypalo "z venku", ale nejsou vyuzite. Skoly mrtve, vsecky decka jen sedi venku, maji tricka evropskych fotbalovych klubu a predevsim natazenou ruku. Kdykoliv zastavite,okamzite se ze zeme nikoho vynori decka a zebraji. Navic vsechno pusobi hodne "depresivne". Kontroly na kazdem kroku, vsude jen "fiche", vyplneny papir s osobnimi a cestovnimi udaji. Mistni policajt do toho kouka a znacelcky pokyvuje, aniz by vedel, ze to drzi vzhuru nohama. O tom je taky Afrika. O lejstrech a papirovani obecne. Ze vseho pet kopiji a tri podpisy na kazde...minimalne. Priblizne pres poledne jsme projizdeli Nouakchottem. Hlavnim mestem Mauritanie. Druhy den teplota atakovala 40 stupnu celsia. Ve meste masakr. A Nouakchott je neco, co si nikdo, kdo tam nebyl, neumi predstavit. Dopravou mne zaskocil uz Tanger. Nicmene tohle je absolutni silenstvi. Auta nemaji svetla a zrcadka (mnohdy ani okna a kufry nejdou zavrit), takze netusite, co udelaji. Ze by meli ridici opravneni, o tom pochybuju. Optimisticky tomu davam 20%. Vice nez dve hodiny jsme se tim doslova prokousavali. Objet neni jak. Obchaty neexistuji. K veceru jsme, asi 80km od hranic do Senegalu nasli prihodne misto a rozbalili stany. Tedy jen moskytiery. V noci pod 20 stupnu teplota neklesa. To vite, poust :-D. Vyspali jsme se kralovsky. Dnes rano jsme vyrazili k hranici. Vetsinou zname a proflakle Rosso jsme vynechali a jeli na prejezd Diama, ktery je dostupny jen za obdobi sucha. Cca 40km offroadu nam ukazalo dalsi ze stranek Afriky. Po urcitych zkusenostech z prechodu Maroko-Mauritanie jsme nasli anglicky hovoriciho "zprostredkovatele" a za nejake 2,5h bylo hotovo. Senegal. Trochu lepsi nez Mauritanie, ale furt hodne chudsi nez Maroko. Teplota 42 stupnu. Vyborne. Ale zase tu vidite, kde jsou zeny nejkudrnatejsi....v Africe ;-). Probojovat se k Ruzovemu jezeru u Dakaru byl opruz. Z pocatku pohodova cesta se zmenila v hromadu vesnicek s brutalnimi retardery a stojici dopravou. Dakar je taky jako Nouakchott zumpa. Nicmene se to nakonec povedlo a ted, v hotelu na brehu Lake Rose tohle pisu. A zatimco tady je 22:05, vy uz mate zitra. Posun je dve hodiny.....

Jo. Prujezd Zapadni Saharou je hodne "depresivni". Mezi benzinkama je 50-150 km. Jedes treba 30km jen pousti a najednou 10m vedle cesty typek. A nejblizsi "oaza" je dalsich 20km. Nicmene je videt hodne investici ze strany Maroka. Velky kus (par set km) nova ctyrproudovka, stavi se benzinky, buduje cela infrastruktura, taha potrubi. Vetrnych elektraren vyssi desitky. Tahaji se potrubi. Vykopy delaji bagry se sbijeckama, rozbijeji kameny, at to jde bagrem vybrat. Strasna prace i s mechanizaci. A to jedes kolem toho treba 30km a nikde neni nic. Jen poust, hromady kameni a 4 bagry v jednom miste. Nove stavena mesta - satelity duchu. Kilometry v pousti nic a najednou "resort". Nove budovy pripravene pro turisty. Nechapes. Ale taky je videt velka bida. V cem spousta lidi zije je hodne Mad Max. Nebo treba 10km usek noveho vedeni VN. Stare zelezobetonove sloupy shozene. A 5km od mesta manik s kladivem, roztlouka beton a obnazuje zelezo uvnitr. Ve 30-ti stupnich. Jinde zase srovnaji "stare" mesto se zemi, buduji tam nove a chudina plochy cisti a tridi cely ten bordel rucne. A tech kontrastu je vic. Chce to videt osobne. Edit: doplneni

....takze jak uz jsme psal, furt sme ladili karbce. Nakonec sme este zkusili dat i nove svicky. Nicmene furt velke spatne. Obohacovalo se to do nesmyslu a nemohli jsme prijit na to, proc. Nakonec to dospelo k rozhodnuti, ze musime vzit hotel a masinu rozebrat. Po par hodinach jsme prisli na to, ze zkraceni prevodu a preneseni cestovnich otacek o 1000-1500 nahoru melo za nasledek "posledni kapku umrti karburatoru". Do komory kolem jehly nevede kulaty otvor, nybr vajco jak cyp! Takze konecna. Po diskuzi u Jacka jsme se rozhodli, ze trochu prodlouzime prevod, naladime karbce vespod na "suchanka", najdeme aspon trochu akceptovatelne otacky (to jsou 3500-3600) a doplazime se kam to pujde (nejlepe do Dakaru) po asfaltu. Takze mam omezovac na 3600 a 75km/h. Masinu sme poskladali a sli spat. Tedy hned po tom, co sme si kazdy odlovili par švábů. A to ten hotel nebyl z nejlevnejsich. Takze Hotelu La Corniche na jihu Maroka se vyhnete (pokud nejste fajnšmekr). Rano jsme vyrazili za (uz tradicniho) slunce a vetru (taky v pousti tradicniho) smer Zapadni Sahara. Cesta je pomerne fadni, jen asfatova cesta v temer rovne pousti. To, ze vitr (dooost cerstvy) je vlastne furt a kdyz neni, tak jen par desitek minut, bo se nadechuje, sme zjistili ve 2:30 v noci, kdy prisla takova mensi pisecna boure. Do 6:30 sem drzel stan. Dalsi vyborna noc, kdy sem se nevyspal. Nekolik noci chcanec, nekolik noci v kuse stekajici psi nebo provoz marockych nakladaku a zbyle noci vichr. Suma sumarum, z !deseti! noci sem se normalne vyspal !jednu!. Takze jsme to kolem sedmi sbalili a vyrazili dal. Zavratnym tempem 75km/h, kochajici se krajinou jsme uprostred zeme nikoho, jsme prekrocili obratnik raka a nasledne, asi 50km od Dakhly potkali dva motorkare (kteri se nahodou potkali v Dakhle a dohodli se, ze kdyz jedou oba smer Dakar, pojedou spolu). Pritom prijeli z protismeru z Dakaru tri nemci. Nechapali jsme. Uprostred zeme nikoho. Takze spolecne s tema dvema na hotel Barbas v Bir Gandus. Odtud to mame asi 80km na Mauretanske hranice, ktere chceme zdolat spolecne, tak uvidime, co prinese zitrek.....

...takze rano opet chcalo. Kolikaty den uz? Vecer sme balili a rozbalovali vsecko mokre za policejni asistence, rano mokre sbalili a vyrazili pres Vysoky Atlas. Nizkou oblacnost jsme prejeli asi v 1000m a pak v cca 2000m i tu stredni oblacnost. Dalsi uz nastesti nebyla, takze se nam ukazaly fajne panoramata jak cyp! Asi 130km jsme stravili v kopcich. (Vysoky Atlas a Antiatlas). Naprosta parada to byla. Krajina se casto menila, moc se to neda popsat, budete si tam muset zajet ;-). Kdyz jsme sjeli z hor, vysvitlo slunicko a konecne zacalo byt prave africke pocasi. Ukrajovali jsme dalsi kilometry smerem k jihu az asi 50km od hranice s Alzirem. Misto na spani jsme nasli v pousti primo kralovske. Jinak jsou vsude znat stopy velke vody, nicmene nektere jsou rok i vice stare. Takze v techto oblastech je to zrejme "folklor". Ovsem nektera koryta a rokle vymlete vodou byly takoveho rozsahu, ze to vypadalo ze tam ztroskotala minimalne hvezda smrti. Nepopsatelne. Dnes rano opet slunicko a Afrika. Teploty pres den prekrocily 36 stupnu a cesta po asfaltu rychle ubihala. Krajina je vicemene rovna jen s okolnimi pohorimi. Furt je na co koukat. Uz par dnu ladime u Biga karburatory, ale este to neni ono. K veceru, kdyz sme hledali misto ke spani (smraka se tu vcelku rychle a najit pak neco v pousti nelze) jsme zastavili u male restaurace, na jejimz "nadvori" nas nechal majitel nocovat. Parada. Ted caj a pak servis masin a pak spat. Rano se v Guelmimu napojime na hlavni pobrezni tah pres Zapadni Saharu k hranicim Mauretanie. V pondeli bychom chteli prekrocit hranici.

Diky, kluci. Tak noc jeste mela pokracovani. Meli jsme presun s policejni eskortou (bo to v horach je dangerous). Na druhou stranu nam zaridili zdarma plac na nase stany v hotelovem parku. Jeste sme teda mohli mit pokoj, ale myslim, ze kdyz jsme dorazili v pul dvanacte, s policajtama v cele, byla pani domaci rada, ze si ti dva divni santusaci zadarmiko ustelou v parku a rano vypadnou a ona nema zadne starosti a tech par korun ozeli.

Pokracujeme.... Z hotelu sme se rano vykodrcali az pred 9h. Nejake baleni, servis, opravy light. Furt mokre veci na sebe a na jih. Behem asi dvou hodin hadry jakštakš uschly a hned se jelo lepe. Vetsinou zatazeno, prehanky, takze casto do nepromoku a zpet. Pres den vydatny obed z mistnich zdroju - "Tadžin" (vim houby, jaxe to pise). K veceru se pocasi opet zhorsilo a kdyz nas chytla prutrz asi 50 pred Strednim Atlasem. Chvili predtim jsme zahledli nejake bistro, ktere vypadalo, ze je opustene. Vlitli jsme i s masinama pod strechu a bylo z toho nakonec epesni ubytko. Opustene to tedy moc nebylo, nejaci "marocti sqatteri" se tam objevili, ale nic vic nez Salam Alejkum neprobehlo. Dnes jsme stihli vyrazit trochu driv. Vetsina rana a dopoledne v nepromocich, hezky se udelalo asi na dve hodiny kolem obeda po prujezdu Strednim Atlasem. Po obede nasledoval Vysoky Atlas, kde nocujeme ted. K veceru tradicni chcanec, nastesti jsme stihli pojist (mistni chleb, syry a ovoce) a postavit stany a zakryt masiny. Cesta jde trochu pomaleji, bo si uzivame panoramata, zastavujeme a fotime. Ano, nejen, mistni chleba je super. Ceny jidla o neco nizsi nez u nas, pecivo o dost levnejsi, benzin cca 34,- kc litr. Co se zaplav tyce, tak ty jsou aktualne nejvic dole na jihovychode. Nicmene uz od Sttedniho Atlasu je videt, ze spousta vody se prehnala vsude. Vymleta koryta, velke mnozstvi splachnute zeminy, vsudypritomne cervene bahno. Sucho jsme jeste nevideli, vsecko je mokre. Teploty jsou v noci kolem 16 stupnu, pres den 20- 25. Pres hory rano asi 14 stupnu. Nevim, kolik dat mam na tehle predplacene marocke SIMce a jak to pak bude pres Zapadni Saharu a dale Mauretanii. Budu resit aktualne. Kdybych se neozyval, zkuste mrknout na ty FB stranky, jestli se tam neco neobjevi. Edit: Jo a na ruce mam "Kocoury".

Diky kluci. S nejakym "vyletovanim" po Maroku to mame na hranice do Mauretanie, kde zacne "ta prava divocina" , asi 2800km. Takze par dnu budeme jeste v civilizaci. Pak se uvidi. Treba to bude pro nas Saharou nesjizdne a po nejakych pokusech a trapeni se otocime a dojedeme do Dakaru po asfaltu. Uvidime. Ted balime na hotelu a za chvili mizime.

Afrika. Po dvou dnech a mezipristani v Barcelone, sme se vylodili v pristavu u Tangeru. Vcelku rychle se nam podarilo vymotat z pristavu a projit kontrolou. Slunicko svitilo a my se vydali do 50km vzdaleneho ubytovani ve meste Tanger. Doprava peklo (kdo tam byl vi, kdo ne, tomu to nevysvetlim). Prijeli jsme na misto a zjistili jsme, ze ubytko je jinde. Problem s E-SIM, problem s hotspotem, mistni se snazil pomoct, ale uplny Forest Gump. Do toho zacalo lit jak z konve. Po dalsim prujezdu Tangerem za tmy a lijaku sme vystoupali na mistni kopce a zjistili, ze cesta za deste neprujezdna (coz majitelka ubytka naznacovala). Takze zase zpatky a ve 20h sme vzali mistni hotel. Trochu za nesmysl, ale nebylo zbyti. Vyvesili sme hadry, uz z nich dve hodiny kape voda, dali gablik (jedine, co se dnes fakt povedlo) a dem chrapat.

Kdyby nekdo nezachytil, tak tady neco malo bude.... https://www.facebook.com/share/iuEhWEr5ue7Dx5Q8/

Kdyz do pekla, tak na poradnem koni! ;-).

Tak sme na trajektu. Cesta vetsinou ve slunci, krasa, teplo. V pristavu lehky chaos s listkama, ale nakonec vse dobre dopadlo. Mista na spani sme zabrali, tak snad nas nikdo v noci neobere. Vcil pivo a 48h plavby se zastavkou v Barcelone.

Zdar plantaznici! Prave se probouzim pod Alpami, mestecko Mori kousek pod Trentem. Neco pres 1000km za nami, do Janova zbyva asi 300. Vypada to, ze konecne neprsi. Vcera a predevcerem scalo fest, takze cely den v nepromokach a to je jeden zevnitr jen o trochu mene mokry, nez kdyby jel bez nich. Jinak se klasicky "sere", uz ve ctvrtek mi odesla pametovka v mobilu, takze pryc sou komplet offline mapy a fotky, kdyz sem se stavoval u Rudy v Onyxu mu tam nechat hodinky na servis. Pak jeden rychly defekt (i pres ujistovani v pneuservise, ze stare duse jsou OK) se zrejme "strihnul" ventilek. Prelozenou masinu v 60-ti honit po silnici s prazdnou zadni gumou byl intenzivni zazitek. Takze tri hodky ztrata. Vzhledem k stalemu desti a navic casovemu diskomfortu jsme to vzali vetsinou po dalnici, bo stejnak bylo z Alp videt prd. Teda krome mlhy. Navic dalsi hodku jsme zapikali pres Brenner, kolony jak na D1. Dnes snad slunci vstric. Uvidime.

Kluci, moc mne tesi vase podpora. Vazim si toho. Budu se snazit sem neco hodit. A pokud nekde v pousti nezahynu, pristi rok si udelam trip po CR s navstevou mistniho osazenstva. V oklestene verzi pouziji Bertovu myslenku. Jinak mate ty stroje krasne nacancane, to by mi bylo lito na nich jezdit ;-).

Kluci, diky moc za podporu! Hreje to i srdicka. Jak to pujde, podelim se o zazitky a pak po navratu podam nejaky vetsi report. Mozna budou casem i nejake "prednasky". Ten kamos, co spolu jedeme uz ma s timhle zkusenosti. A i kdyz sem na tohle trochu liny, asi budu pro kamose "doma" nejake "prednasky" delat, bo se furt nekdo pta a vim jak to bylo jen s tim Hadrianovym valem. Takze uvidime. Dekuji za podporu!

Diky, kluci! Jak bude moznost dam sem nejake info. A po navratu pak zpracuju neco rozsahlejsiho.

Cas je neuprosny. Vetsina sbalena, drobnosti jeste budu doladovat zitra, nicmene takhle je to asi finalni verze. Ve ctvrtek rano vyrazime. Spousta nahradnich dilu a naradi, spousta dokumentu, jidla, 14 litru vody, 14 litru benzinu v kanystrech, nahradni pneu do pouste, atd.... Ceka nas cca 12k km - pres Saharu do Dakaru a kolem pobrezi nazpet. Nejake info, pokud budou data se objevi na FB - Voktěchvojtěch.cz ( https://www.facebook.com/share/M4ePdvEMxzwUKks2/ ). Pokud bude nalada, cas a data, zkusim neco obcas hodit sem. Kdyby mely moje kosti blednout na saharskem slunci, vzpominejte v dobrem ;-).

Diky! Jeste tady dam pak info, kde nas prubezne (jak to pujde) budete moct sledovat.... Zatim mi prijde, ze nejvetsi vyzva bude to na Biga nabalit.... ;-).

Bez chlupatych doplnku by to nebylo ono ;-).